Ahoj Eve,

rozhodně se nemusíš malovat, oblékat vyzývavě ani s někým chodit, abys zapadla do kolektivu a měla kamarády. Tvoje spolužačky a vrstevnice ve tvém okolí mají sice trochu jiné zájmy než ty, ale to vůbec neznamená, že nemůžete mít nic společného. Zkus tomu dát šanci a hledat něco, co byste měly společného. Možná si některá z tvých spolužaček po večerech ráda něco přečte nebo si pustí stejný seriál jako ty... To ale nezjistíš, pokud se s nimi nezkusíš bavit, takže se jich nestraň, neříkej si už dopředu, že nezapadáš, a zkus se s nimi bavit třeba o škole a postupně přejít k dalším tématům.

Víš, jak jsem se já seznámila se svojí nejlepší kamarádkou? Byla to dlouhovlasá, blonďatá, výrazně namalovaná slečna, co vždycky nosila sukně, zatímco já jsem byla jako ty - knihomol, kterého absolutně nezajímala móda a nakupování, a jednou jsme takhle společně skončily na praxi. Tam jsme zjistily, že vlastně máme hodně společného a ona taky ráda čte, a už to bylo. Dokonce jsem jí šla za svědka na svatbu. Tím chci říct, že i když to tak někdy nevypadá, můžeme si rozumět i s někým, s kým na první pohled nemáme nic společného. I když třeba nebudete hned nejlepší kamarádky, můžete být aspoň kamarádky, co si popovídají, někam zajdou a i to je fajn :)

Zároveň si můžeš zkusit začít hledat kamarády někde jinde. Neseď jen doma (i když čtení je fajn, já vím ;)), vyraz občas ven někam, kde by mohli být lidé s podobnými zájmy - nějaký čtenářský kroužek, akce pořádaná knihovnou nebo knihkupectvím, autogramáda oblíbeného spisovatele... Nebo třeba i spolčo a schola. Začni tím, že zavedeš řeč na oblíbené knížky, spisovatele, co říká na tu a tu knížku, to ti půjde, to je přece tvoje parketa :) Hlavně zůstaň taková, jaká jsi, nemá cenu si hrát na někoho, kdo nejsi, a přetvařovat se způsobem, jaký ti jde proti srsti. Martina

Ahoj Maty, díky za dotaz. Mít nejlepší kamarádku je fajn, že? Můžete si spolu o všem povídat, sdílet společná tajemství, smát se, mít společné zážitky atd.. Píšeš, že jsi své kamarádce slíbila, že spolu půjdete na stejnou školu, ale objevila jsi jinou školu, pro tebe mnohem zajímavější, A ty teď nevíš co s tím, nechceš svou kamarádku ztratit a nevíš, jak jí říct, že jsi změnila názor. Co třeba zkusit to takto: Pozvi svou kamarádku do cukrárny na  zákusek a čaj, na čokoládu (prostě na to, co má ráda) a otevřeně a upřímně jí řekni, jak to cítíš. Asi bude zpočátku překvapená, možná se bude i zlobit nebo se naštve, ale jestli jste opravdové kamarádky, tak to dříve či později pochopí. Je velká výhra studovat školu, která tě bude bavit a naplňovat tě. Je sice pravdou, že ve škole spolu nebudete, ale obě dvě budete mít spoustu zážitků z nových škol a nových kamarádů a můžete se navzájem sdílet, povídat si.. Z redakce držíme palce. M. PS: Budeme  rádi, když nám napíšeš, jak to dopadlo.

Ahoj Kuky,

děkujeme ti za důvěru se kterou se na nás obracíš. Není vůbec snadné zapadnout do kolektivu, kde už se všichni znají a kamarádí, takže chápu, že je to pro tebe hlavně takhle ze začátku těžké. Až se vzájemně víc poznáte, budeš se ve třídě cítit mnohem lépe. A to, že jsou všchni takoví živí, by mohla být i výhoda, protože většinu mluvení a aktivity obstarají oni, tak se toho tolik neboj :)

Zkus začít postupně. Nemusíš se bavit hned s celou třídou, to by ti asi nebylo ani trochu příjemné, začni komunikovat se jednotlivci, kteří jsou ti sympatičtí. Neboj se svých spolužáků a komunikace s nimi. Bav se s nimi hodně o škole, protože to máte v tuhle chvíli společné a pak se třeba dopracujete ke společným zájmům a tak - vytipuj si na to nějaké klidnější spolužáky, spolusedící v lavici a postupně poznávej svoje spolužáky. Jsi tam nová, takže se můžeš ptát, jak to tam funguje, jaké písemky dává ten a ten učitel, jak zkouší, kde byli spolužáci v minulých letech na výletech, co pořádá škola za aktivity, atd. Zeptej se taky spolužáků, jestli si je můžeš přidat na sociálních sítích, pokud je používáš, nebo si vyměňte jiné kontakty. Po škole si tak můžete napsat a bude se to hodit, když budeš chybět a budeš potřebovat zjistit, co se dělo ve škole.

Zapojuj se i do mimoškolních aktivit, kde jsou příležitosti se víc poznat, než při sezení ve škole. Zeptej se, jestli si ke spolužákům můžeš přisednout při obědě... Hodně taky udělá úsměv. Usmívej se a netvař se, že si ze svých spolužáků vyděšená, ale ukaž jim, že jsi pohodová holka. Pár tipů, jak dobře působit na ostatní najdeš u nás na webu:   http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm  

Myslím na tebe, ať do kolektivu zapadneš, a určitě nám zase napiš, kdybys potřebovala :) Martina

Milá Káťo,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Ptáš se, jestli v dospívání zvládneš všechna pokušení. Odolat pokušení je těžké, ale jde to. Důležité je ujasnit si, co chceš a nechceš, a pak dokázat odmítnout věci, které se ti příčí. Někdy i za cenu toho, že to ostaním bude připadat zvláštní. Neboj se v modlitbách prosit o sílu pokušením odolávat a obklopuj se lidmi, kteří mají podobné zájmy a názory jako ty, třeba ve farnosti, ve spolču... Myslíme na tebe, a kdybys potřebovala nějakou duchovní posilu, tak nám zase napiš buď sem do poradny, nebo holkám do diskuze :) Martina

Milá Mandy,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš se svým dotazem. Chápu, že po takové zkušenosti je nesmírně obtížné věřit spolužákům a začlenit se do kolektivu.

Ptáš se, co zmůže jedna omluva. Právě omluva od spolužáků je první cestou ke zlepšení vztahů. Ano, spolužáci se k tobě vůbec nezachovali hezky, ale situace se vyřešila a oni se ti omluvili. Teď je řada na tobě, abys jim odpustila. Rozhodnutí odpustit neznamená úplně zapomenout, ale důležité je udělat za minulostí tlustou čáru, prosit o uzdravení a nepřipomínat si staré křivdy. Pomůžeš tím hlavně sama sobě i svému sebevědomí a bude to lepší, než se celý rok trápit.

Co se týče budování vztahu se svými spolužáky a zvyšování sebevědomí, začni po malých krůčcích. Nemusíš hned dávat návrhy, kam pojedete na školní výlet, zkus malé věci: že se zeptáš spolužáků, co bylo v písemce, jak jim vyšel domácí úkol... A klidně se začni bavit se spolužáky, kteří jsou trochu tišší a nejsou v takovém to aktivním jádru vaší třídy. Uvidíš, že s nimi to půjde snáz. Jak se s někým skamarádit a dobře působit na ostatní by ti mohl pomoct tento článek: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Sebevědomí úzce souvisí se sebepřijetím. Každý máme jinou povahu, někdo je bavič a je vždycky středem pozornosti, někdo je zase tichý a zůstává stranou. Je to v pořádku, nemůžeme být každý jiný. Hodně tady holkám s podobným trápením jako máš ty radíme, aby si vyzkoušely následující: Každé ráno, když se podíváš do zrcadla, řekni si v duchu "Pane, děkuji ti, žes mě tady chtěl právě takovou jaká jsem. Prosím tě, nauč mě mít se ráda." Ze začátku ti to možná nepůjde úplně ze srdce, ale nevzdávej se. Každá modlitba proměňuje tvoje srdce.

A tady pár rad, jak si trochu víc věřit z květnového In!u 2014. Vyber si jeden bod, který pro tebe bude nejsnadnější a snaž se ho dodržovat. Až ti to půjde, přidej si další:

1. Nemluv o sobě negativně a pochval se, pokud se ti něco podaří, klidně i maličkost.

2. Když selžeš, přiznej si to, ale neobviňuj se.

3. Buď k sobě stejně laskavá jako ke kterémukoli jinému člověku.

4. Nesrovnávej se s ostatnimi, protože jsi jedinečná.

5. Nauč se smát, hledej v životě humor.

6. Uvolni se a netrap se. Když se ti něco nepodaří napoprvé, nevěš hlavu a zkus to znovu.

7. Dělej, co je správné, jednej podle svého svědomí.

8. Když se tě dotkne něčí kritika, neužírej se jí, ale raději začni pomáhat ostatním.

Doufám, že ti odpověď aspoň trochu pomůže. Kdybys ještě potřebovala, klidně nám zase napiš sem do poradny nebo třeba holkám do diskuze, nebo zkus popřemýšlet, že by sis zase zašla za školním poradcem. Myslím na tebe a držím ti palce, aby ses ve třídě cítila dobře. Martina

Ahoj Káťo,

nedávno jsme na podobný dotaz odpovídali tady v poradně, tak se zkus podívat do starších otázek a odpovědí :)

Jak dobře působit na ostatní najdeš u nás na webu třeba v tomto článku: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Jak být svá si zase můžeš přečíst tu: http://www.in.cz/clanky/rodina/neboj-se-byt-jina-asg.htm

Martina

Milá Káťo,

děkujeme ti za tvůj dotaz, napsala jsi to srozumitelně :) Napadají mě dvě možnosti, co s tím.

V první řadě se můžeš rozhodnout jet a brát to jako příležitost se víc poznat se třídou a s někým se kamarádit. Možná nemáte ve třídě dobrý kolektiv, ale v jiném prostředí to všechno nakonec může vypadat úplně jinak a kdoví, jak to dopadne. Třeba to nakonec bude skvělý výlet a vaši třídu to spojí.

Na druhou stranu chápu, že se ti tam za nastalé situace bez kamarádky nechce. To by pak bylo nejlepší pobavit se s rodiči, hlavně s tatínkem, vysvětlit jim důvody, proč tam nechceš jet, a společně pak vymyslet, jak to uděláte. Důležité je promluvit si v klidu a rozumně bez dohadování.

Snad ti odpověď aspoň trochu pomohla. Myslím na tebe, aby to dobře dopadlo :) Martina

Milá Katko,

děkujeme za tvůj dotaz. Chápu, že po zážitcích z prvního stupně máš pořád strach, že by se mohla situace opakovat. A jak se s tím strachem poprat a být svá? Začni po malých krůčcích a nejprve s drobnostmi. Zkus si třeba vzít doplňky, které bys chtěla a ne které jsou zrovna in, apod. Zároveň se zkus radovat z toho, že máš kamarády, super kolektiv ve třídě a třeba ti to pomůže se uvolnit.

Na webu máme článek, který by ti možná mohl pomoct se s tím poprat, tak na něj mrkni: http://www.in.cz/clanky/rodina/neboj-se-byt-jina-asg.htm Zároveň by se ti třeba mohl líbit článek, jak dobře působit na ostatní: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

A ještě něco na závěr. Lidi se občas pomlouvají, některá přátelství občas skončí, to prostě k životu patří, i když je to těžké. Zkus se s tím netrápit a postupně se to uč házet za hlavu, a užívej si kamarády, co máš :) Martina

Milá Jani,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Chápu tvoje obavy, nástup na novou školu může být obtížný. Ale myslím, že se vůbec nemusíš bát, že by sis nenašla kamarády, protože v nové třídě určitě bude spousta spolužáků, kteří nebudou nikoho znát a budou se seznamovat s ostatními.

Neříkej si, že jsi nudná. Někdo je akční a vymýšlí divokou zábavu, někdo je zase klidnější a spíš si rád popovidá a dokáže druhého vyslechnout. Každý jsme prostě nějaký a je potřeba naučit se přijímat se taková, jaká jsem. Uvidíš, že když si budeš trochu věřit, půjde to snáz. Při seznamování s druhými je potřeba být přirozená a nepřetvařovat se, protože dřív nebo později tě ostatní prokouknou. Zároveň nezáleží na tom, kolik máš kamarádů, ale jací to jsou kamarádi. Je lepší mit jednoho nebo dva opravdu dobré kamarády, na které se můžeš spolehnout, než jich mít dvacet, kteří tě nechají na holičkách.

Na našem webu máme článek Jak být holkou do nepohody, tak se na něj mrkni. Najdeš v něm tipy, jak dobře působit na ostatní, tak třeba ti to pomůže při seznamování s ostatními. Najdeš ho tu: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Martina

Milá Moniko,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Udělala jsi dobře, že jsi se svěřila rodičům a nejsi na to sama. Myslím, že i tentokrát by ses měla obrátit na rodiče a pobavit se s nimi o nastalé situaci, protože z tvého dotazu nepoznám, co přesně se u vás ve třídě děje. Je možné, že jsi jen citlivější k vtípkům a poznámkám ostatních, a v takovém případě opravdu pomůže je ignorovat. Zároveň je ale možné, že už se jedná o šikanu a tam je potřeba zasáhnout, protože nikdy v žádném případě nikdo nemá právo ti jakkoliv ubližovat a je potřeba se bránit. Nemusíš se bát, že bys byla žalobníček v případě, že tvoji rodiče půjdou do školy. Pokud ti někdo ubližuje, není to žalování, ale obrana. Navíc je možné se s rodiči domluvit, aby do školy zašli třeba po vyučování a diskrétně, takže o tom ve třídě nikdo vědět nemusí. I učitelé jsou vyškoleni podobné situace řešit citlivě.

A k druhé části tvého dotazu: Pokud je ti 12, tak na setkání přijet můžeš :)

Měj se krásně a myslím na tebe, aby vše dopadlo dobře! Martina