https://www.in.czIN! Dívčí světcsCopyright IN! 2008-2019redakce@in.cz (MZ)redakce@in.cz (Webmaster)Thu, 15 Oct 2026 00:31:37 +0200Thu, 15 Oct 2026 00:31:37 +0200https://www.in.cz/_obrazky/v4/header/logo_in13.pnghttps://www.in.cz
Čokoládový sen Čokoládu má rád skoro každý, zkus si ji udělat doma místo z automatu. Uvidíš, že chutná úplně jinak! Mňam:)... Připrav si: jednu 100 g tabulku čokolády - úplně stačí ta na vaření 6 dl mléka nebo smetany (pro mlsouny) a cukr podle chuti. Do většího hrnce dej vařit vodu a do něj dej menší hrnec na čokoládu - budeš ji vařit v tzv. vodní lázni. Vše dej na vařič. Do menšího hrnce nalámej čokoládu, a když se rozpustí, přidej mléko nebo smetanu a míchej, až mléko začne mírně vřít. Čokoláda krásně zhnoustne. Cukr můžeš přidat s mlékem nebo nechat na každém, ať si ji osladí. Je to pořádná energetická bomba, ale po lyžovačce nebo bruslení příjemně zahřeje. A krásně se popíjí např. i s kámoškou nebo u rozečtené knížky:)... Dobrou chuť přeje Iva (časopis IN!dívčí svět) ]]>https://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/horka-cokolada-v-elegantni-spolecnosti-geu.htmhttps://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/horka-cokolada-v-elegantni-spolecnosti-geu.htm#0Wed, 14 Oct 2026 09:35:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, Iva)
Kamarádku mohu rozveselit tak, že zajdeme spolu do cukrárny, tam ji koupím nějakou dobrotu a začnu ji povídat různé vtipy. Pak se také můžu za ní pomodlit a poprosit P. Boha o radu, s čím jí udělám radost. Katka Ahoj mám pár nápadů, jak rozveselit kámošku. Když je kámoška smutná, určitě pomůže, když začnu dělat legrační obličeje nebo když jí vyprávím nějaké vtipné historky. A když nezabere ani jedno(což je málo kdy), tak NIC nemůže nahradit vtipy, kterých mám pokaždé plnou zásobu. Adélka Já bych ji připomněla nějakou veselou historku, kterou jsme společně zažily na nějaké akci (školní výlet, hory...) a jsem si víc než jistá, že by to zabralo ;-). Mikča Myslím, že nejlepší recept na dobrou náladu je modlitba:). Kateřina Na smutnou kamarádku bych se usmála, povzbudila bych ji, snažila bych se ji nějak zaujat, aby nemyslela na to, proč je smutná:-). Případně bych jí koupila něco sladkého na zlepšení nálady! Maruška Já většinou své kamarádky rozveseluji tak, že udělám na ně nějaký srandovní obličej, a když to nefunguje, tak začneme spolu dělat blbosti:). Například: namalujeme nějaký obrázek paní nebo pána ...a začneme jim dodělávat nějaké srandovní doplňky ... Míša Určitě by záleželo na tom, zda by byla jen posmutnělá nebo šíleně smutná:-))). Já bych nejspíš k jejímu rozveselení sáhla po deníku, který mi psal taťka od mého narození asi do čtyř let. Jsem moc ráda, že ho mám. Když v něm s odstupem nějakých sedmi let listuju, bavím se tím, co jsem tehdy "breptala..."Tak milá kámoško, pokud právě teď máš nějaký splín, přečti si, jak mi to pálilo ve 3 letech : já: "Tatínku, kdy půjdeme na koupaliště?" taťka: "Však už jsme na koupališti!" já: "Ale nejsme, tohle je přece deka. Koupaliště je tam!" Marky Já rozveselím kamarádku třeba tím, že ji pozvu ke mě domů a bavíme se, posloucháme hudbu, pijeme nějaký dobrý čaj, vytváříme něco zajímavého do třídy, třeba nápady na nástěnku nebo výzdobu třídy.... Nebo ji pozvu do kina nebo taky s ní půjdu nakoupit nějaké nové oblečení... Lucka Jelikož hraji na klavír, zahrála bych jí její oblíbenou píseň a přidala věnování...K poslechu bych jí ještě nabídla vlastnoručně upečený dezertík, vtipně ozdobený... Jitka Smutnou náladu kamarádky bych rozveselila tak, že bych ji vyrobila nějaký pěkný a vtipný dáreček a k němu připsala její oblíbený citát. Marie Já se snažím hlavně nebýt taky smutná, dáme si horkou čokoládu, sušenky a povídáme si... Čteme si IN! a komentujeme různé věci. Většinou to zabere:-). Marta Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-rozveselit-smutnou-kamosku-dxd.htmhttps://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-rozveselit-smutnou-kamosku-dxd.htm#1Mon, 12 Oct 2026 08:29:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, čtenářky časopisu IN!)
Nebuď nervózní, že jsi nervózní Nervozita je v zátěžové situaci úplně normální a svátost smíření pro tebe může zátěžovou situací být. Ale není se čeho bát. Chvíli trvá, než se člověk naučí vnímat svátost smíření jako něco, co ho léčí, proměňuje a posiluje, co mu pomáhá, dodává útěchu, pokoj a radost, protože hledá dobrý vztah s Bohem, který ho má rád. Základem je vztah Jak by měla probíhat svátost smíření? Asi ti nejde o to, co, kdy a jak má přesně kněz a kajícník udělat, to najdeš v Kancionále nebo nějaké knížce o svátosti smíření. Co tedy může člověk udělat, aby pro něj slavení svátosti smíření nebylo vstupem na "mučidla"? Na prvním místě přemýšlej, jaký je tvůj vztah k Bohu, k Ježíši. Pokud si uvědomíš, že jej máš ráda a že se mu chceš omluvit za zlé myšlenky, slova nebo skutky, pak zpověď bude mnohem lehčí. Smíření je slavnost lásky Svátost smíření je slavnost. Na slavnost je třeba se připravit (představ si třeba, jak se strojíš na ples). Na slavnost býváme od někoho pozváni. Tím, kdo tě zve, je Ježíš. Dal nám svátosti jako projev své lásky. A teď je na tobě, co uděláš. Buď se na vše "vykašleš" a rezignuješ na jakoukoli snahu nebo začneš prosit o vytvoření či prohloubení svého vztahu s Bohem. Komu jde o lásku, ten má vnitřní důvod proč slavit svátost smíření a to bez ohledu na jeho své současné rozpoložení, pocity a i případnou nechuť. Vždyť mu záleží na tom, koho má rád. Jak se dobře připravit? Důležité je věnovat přípravě určitý čas. Nejprve jako v zrcadle zhlédnout svůj život ve světle Boží lásky k tobě. Co všechno jsi od Boha dostala? Jaké dary jsi obdržela (ať už v podobě vlastností, schopností nebo malých obdarování ve všedních dnech)? Když se ti podaří zahlédnout Boží lásku a jeho jemné vedení a působení ve tvém životě, když budeš dobře vidět nejprve Boží dobro a krásu, snadněji uvidíš zlo a ošklivost hříchu, kterými se od Boha odvracíš. Pokud ti záleží na vztahu, tak poznáváš toho druhého a zjišťuješ jaký je, co mu dělá a nedělá radost. Máš pak touhu zbavit se všeho, co tento vztah ničí nebo narušuje. Neboj se najít si dobré zpovědní zrcadlo. Někdy je dobré si o tom popovídat se zpovědníkem nebo s někým, komu opravdu důvěřuješ. Co všechno vyznávat? Všechno to, co vnímáš, že vztah k Bohu narušilo. Hřích na prvním místě vždy narušuje vztah k Bohu, ale zraňuje také tebe a lidi kolem tebe. Když přijdeš k lékaři, také řekneš: bolí mě hlava, mám horečku, nemohu spát, ... Podobně knězi, jako lékaři, který má moc léčit svěřenou od samotného Ježíše, vyznáváš své hříchy - duchovní nemoci. Je dobré zmínit i okolnosti hříchu, zvláště tam, kde by z jednoduché odpovědi nebylo jasné, o co šlo. Je dobré začít vyznání tím, jak se ti dařilo nebo nedařilo uskutečnit své předsevzetí z minulé svátosti smíření. Někdy se svátost smíření spojuje i s duchovním rozhovorem. Proto můžeš nakonec uvést i to, co tě trápí, čím se zaobíráš, jaké myšlenky tě napadají, o čem přemýšlíš. Zpovědník ti pak může více porozumět a poradit. Nezapomeň, že součástí svátosti smíření je tzv. "pokání", které ukládá kněz. Na tobě je, aby sis udělala předsevzetí, kterým vyjadřuješ opravdovost svého rozhodnutí změnit aspoň v něčem svůj život. Tvé předsevzetí by mělo být K+K+K, to znamená krátké, konkrétní a kontrolovatelné:). A ještě jedna malá rada: upřímností a lítostí budeš připravena, aby rozhřešení přineslo do tvého srdce opravdovou radost a pokoj. Pak se ti bude lépe dařit překonávat nechuť a strach. P. Vít Zatloukal (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/svatost-smireni-slavnost-nebo-mucidla-yhn.htmhttps://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/svatost-smireni-slavnost-nebo-mucidla-yhn.htm#2Fri, 09 Oct 2026 11:03:00 +0200redakce@in.cz (Vít Zatloukal)
Seděly jsme s mými kamarádkami v parku na lavičce, byly prázdniny a já jim povídala o Lukášovi.Začali jsme spolu chodit začátkem prázdnin a zatím se zdálo všechno tak úžasné, až se mi tomu nechtělo věřit. Jana s Luckou dychtivě poslouchaly. Holky jsou děsné zvědavky, ptaly se mě na každý detail - jestli už jsme se políbili, kam mě pozval na první rande, s kolika už chodil... Nechtělo se mi jim říkat všechno, ale na druhou stranu to byly mé nejlepší kamarádky a mně dělalo dobře svěřit se s tak krásnými pocity. Lukáš byl úplně normální kluk, sice trošku frajírek, ale to mě na něm přitahovalo. Líbily se mi jeho modré oči a taky ramena, bylo na nich prostě vidět, že je sportovec. Trochu mi zkazilo náladu, když Jana prohlásila, že jí v obličeji připadá tlustý. Ale od Jany bych nic jiného ani nečekala - rýpne si do každého a její pesimistické názory jsou všeobecně známé. Uklízečka na půl úvazku Už bylo docela pozdě a já musela ráno brzy vstávat. Holky mě tedy šly doprovodit domů a dělaly si ze mě legraci kvůli mojí brigádě. Není to nic moc práce, ale zařekla jsem se, že tam musím vydržet stůj co stůj. Jde o uklízení ve stavební firmě. Tuhle práci mi dohodil Lukášův táta, který tam jako dělník pracuje. Jana s Luckou jsou sice fajn, ale mají nos trošku nahoru a hadr by v životě do ruky nevzaly. To si radši řeknou o peníze rodičům. Přiznávám, je to trošku ponižující před někým "šůrovat", ale dobře to motivuje k tomu, abych se víc učila a nemusela to jednou dělat jako práci. Obvykle mi úklid trvá kolem 5 hodin. Měla bych být hotová do jedné. Dneska to ale moc nešlo, jako na potvoru mi vedoucí přidal další místnosti. Byla jsem trochu naštvaná, protože jsme měli mít sraz s Lukášem. Zbývalo mi ještě vydrhnout kabinky dělníků, záchody a sprchy. Myslela jsem, že mě na téhle práci nemůže už nic překvapit, ale omyl. Když už mi zbývaly jen záchody, slyšela jsem zvuky, vlastně hlasy. Nikdy jsem to tady nezažila, a tak jsem nevěděla, o co jde, a proto jsem drhla dál. Najednou mi to došlo. Vrátili se dělníci. Pak přišel trapas na záchodě Věděla jsem, že jsem v pasti, záchody jsou umístěny úplně na konci malé chodbičky, na začátku jsou kabinky a potom sprchy. Slyšela jsem, jak se chlapi smějí, a zaslechla jsem vodu. Blesklo mi hlavou, že zůstanu schovaná na záchodě, dokud neodejdou. Nikomu to nepřeji zažít. Teď, když se na to dívám zpětně, směji se, ale tenkrát samozřejmě můj plán nevyšel, protože na záchod přišel nějaký dělník a začal dělat vtípky, jestli je tam chci špehovat. Vyběhla jsem tedy ven, nekoukala přitom nalevo, napravo. Ještě ten den jsem s brigádou sekla, tohle nemám zapotřebí. Zkusím si ale najít něco jiného. Bylo mi trochu do breku. Nikdo to totiž neví, ale šetřím Lukášovi na dárek k narozeninám. Vymyslela jsem, že mu koupím lístky na rockový festival. Zbožňuje sice Redhoty, ale ti tady jen tak nebudou. Ono se to nezdá, ale cena lístků je pro mě, studentku, dost vysoká. No, našetřeno už jsem naštěstí něco měla. Tak strašně moc jsem mu chtěla udělat radost. Dárek pro Lukáše Když jsem lístky koupila a slavnostně je ukázala holkám, nechápavě vrtěly hlavou. "Jsi snad padlá na hlavu? " ptala se Lucka. "Proč kupuješ tak drahý dárek člověku, se kterým jsi tak krátce?" dodala. "Navíc, když jemu stojíš za jeden ušmudlanej indiánskej náramek," přidala se Lucka. Takovouhle reakci jsem od svých kamarádek nečekala. Věděla jsem, na co naráží, vyhrkly mi slzy a utekla jsem pryč. Měla jsem pocit, že holky na Lukáše žárlí. Je pravda, že se s nimi znám od mala, ale nikdy jsem žádné z nich tak drahý dárek nekoupila. Za hoďku mi přišla smska od Jany, omluvila se mi, že tak hloupě mluvila. Přesto psala, že nechápe, jak mu můžu dát tak velký dárek, když on na mě šetří. Věděla jsem, že přes mobil toho moc nevyřešíme, a dala jsem si s nimi proto sraz u Huga, malého obchůdku u školy. Seděly jsme naproti sobě a mně se nechtělo jim vysvětlovat, že láska by neměla počítat, kolik může dát a kolik dostala. Přišlo mi od nich tak hloupé, že to převádějí do peněz. Jako by jenom peníze vyjadřovaly, jak mě má rád. "Vím, že jsme spolu jenom krátce a nemusí nám to vydržet ani do konce prázdnin, ale já mu prostě chci udělat radost," namítala jsem. "Jestli to za tu dřinu stojí," řekla trošku posměšně Jana. Mám kluka s velkým srdcem Věděla jsem, že to prostě nepochopí. To je rozdíl mezi námi. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si najednou na Pána Ježíše, že se moje láska a jeho nedají porovnávat a že on nepřemýšlel nad tím, jestli k něčemu bude, když za mě zemře. Nic jsem ale holkám neříkala. Byly to moc vnitřní pocity. Vím, že by se mi nesmály, ale dívaly by se po sobě a mně by bylo trapně. Šla jsem domů trochu smutná, ale lístky mě hřály v kapse. Něco jsem holkám přece jen neřekla. Lukáš mi dal "jen" náramek, protože šetřil celý rok na kolo pro svou postiženou sestru. Mluvili jsme o tom spolu a bylo mu líto, že mi nemůže dát víc. Já jsem ale věděla, že je to tak správně, a proto jsem byla šťastná. Náramek totiž sám uvázal, byly v tom hodiny práce. Věděla jsem, že ho to učila sestřenice. Uzlíky z lásky pro mě znamenaly víc než kterýkoliv jiný dárek. Irma (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/kolik-stoji-laska-cgc.htmhttps://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/kolik-stoji-laska-cgc.htm#3Wed, 07 Oct 2026 08:21:00 +0200redakce@in.cz ( Krylová Irma)


Přehrát video na YouTube

Kocour v botách Chudý mlynář měl tři syny. Když cítil, že je už na smrtelné posteli, rozhodl se rozdělit svůj majetek. Nejstaršímu synovi odkázal mlýn, prostřednímu Transita a nejmladší dostal kocoura. Nejstaršímu se s mlýnem dařilo dobře, prostřední měl v dopravě také o živobytí postaráno, jen nejmladšímu se stále nedařilo. Co taky s kocourem? Třel bídu s nouzí, až jednou při blouznění z hladu viděl kocoura v botách, oblečeného v přiléhavém kabátku s kloboukem na hlavě. Chopil se tohoto nápadu a začal navrhovat a vyrábět oblečení pro kočky a psy. Stalo se to velikým hitem a z nejmladšího syna byl brzy boháč. Naopak o kvalitní mouku přestal být zájem a stát zvýšil spotřební daň, takže oba jeho bratři zakrátko zkrachovali. Pohádka o zájmenech Byl jednou jeden podnik a v něm čtyři zaměstnanci, kteří se jmenovali Každý, Někdo, Kdokoliv a Nikdo. Jednoho dne bylo třeba splnit důležitý úkol a Každý si byl jist, že to Někdo udělá. Mohl to udělat Kdokoliv, ale Nikdo to neudělal. Někdo se rozzlobil, protože to přece byla práce pro Každého. Každý si myslel, že by to mohl udělat Kdokoliv, ale Nikdo si neuvědomil, že to Každý neudělá. Nakonec Každý obviňoval Někoho, že Nikdo neudělal to, co mohl udělat Kdokoliv. Jeníček a Mařenka Byla jedna chaloupka u lesa a v ní bydlel dřevorubec se svými dětmi Jeníčkem a Mařenkou a jejich zlou macechou. Rodina byla chudá a brzy neměla téměř co jíst. To se maceše nelíbilo. Aby měli více peněz, jednoho dne muže přesvědčila, že děti odvedou do lesa a nechají je tam. Muž nechtěl, ale macecha ho nakonec donutila. Netušili však, že to všechno Jeníček s Mařenkou slyšeli. Mařenka se zoufale rozplakala, ale Jeníček dostal nápad. Zavolal na sociálku a rodiče udal. Ti skončili před soudem a Jeniček s Mařenkou dostali novou pěstounskou rodinu, přestěhovali se do Pardubic a živili se výrobou perníčků. A žili šťastně až do smrti. O velké řepce Žili byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu. Nic mu nevyrostlo, tak se na to vykašlal. "A pohádky je konec," řekl si. Jenže bába do něj pořád hučela, ať to ještě zkusí. Třeba s něčím jiným. Jednoho dne tedy děd zasel řepku, která mu po čase vyrostla a byla převeliká. Řepku dobře prodal na biopaliva, z části peněz pořídil větší pole a znovu zasel řepku. Po pár opakováních rozjel ještě dobře dotovaný obchod s biopalivy a žili s bábou šťastně až do smrti. A teď teprve je pohádky konec. Anička (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/kultura/pohadky-jak-je-neznate-oqa.htmhttps://www.in.cz/clanky/kultura/pohadky-jak-je-neznate-oqa.htm#4Mon, 05 Oct 2026 08:23:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!)
U jednoho prstu můžeš strávit tolik času, kolik chceš (při čekání na autobus, v deseti minutách ticha ráno nebo večer...). Začni se zaťatou pěstí a pomalu prsty uvolňuj v tomto pořadí: Děkovný palec Modlitby "palce" jsou ty, které vyjadřují totéž co gesto palcem - věci, které jsou dobré. Poděkuj Bohu svými vlastními slovy za všechno, co je dobré ve tvém životě nebo v životě těch, na kterých ti záleží. Rozcestník ukazováček Toto je prst, kterým se normálně ukazuje. Ukazuje směr, kterým se máme vydat. Jaká rozhodnutí musíš nyní udělat? Máš před sebou něco důležitého? Přines tyto starosti Bohu. Silák prostředníček Prostředníček je největší. Obrať svou pozornost k modlitbě a ty, kdo mají v rukou moc - vlády, politiky, ředitele, učitele, vedoucí různých splečenství apod. Modli se za jejich moudrost, spravedlnost, pokoj a vlídnost, Láskyplný prsteníček Nyní pros za ty, které miluješ. Řekni Bohu své konkrétní starosti, co bys pro ně chtěla vyprosit. Slabý malíček Tento prst je nejslabší. Připomíná nám, abychom se modlili za zranitelné, nemocné, sklíčené, osamělé a trpící nejrůznějším způsobem. Když je teď tvoje ruka úpně otevřená, polož ji do klína dlaní vzhůru. Skonči prosbou, abys (tak jak je otevřená tvoje ruka) i ty byla otevřená pro Boha a pro potřeby druhých lidí po zbytek dne. (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. (podle knihy: Objevování modlitby, KNA) ]]>https://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/modlitba-prsty-nza.htmhttps://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/modlitba-prsty-nza.htm#5Fri, 02 Oct 2026 09:15:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!)


Přehrát video na YouTube

Jen ovečka, která se loudala za ostatními, smutně zůstala zticha... "Copak ti schází?" otázal se Stvořitel. "Proč se neraduješ jako všichni ostatní?" "Jak bych se mohla radovat?" posteskla si ovečka, "vždyť jsi mne stvořil úplně bezbrannou! Jak mám chránit svůj život?" Hospodin se zeptal: "Přála by sis tedy velké drápy medvěda?" Ovečka zavrtěla hlavou. "Tak třeba ostré zuby jako má lev?" "Ne," odpověděla ovečka. "Chtěla bych takové zbraně, které by mě ochránily, ale zároveň nikomu neublížily." Stvořitel se zamyslel a řekl: "Vidím, že chceš žít v míru a s láskou. Proto tvou žádost vyslyším. Dám ti to, co tě ochrání od zlého." A učinil ovečku pokornou, oddanou a trpělivou. zdroj: www.dobrejitro.cz ]]>https://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/nejmocnejsi-zbrane-hag.htmhttps://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/nejmocnejsi-zbrane-hag.htm#6Wed, 30 Sep 2026 08:00:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková)
Na tom, že dívka přijde jako první a řekne "ahoj", není nic špatného. Ale v žádném případě nepůsobí dobře nějaké podbízení apod. To může naopak silně odrazovat. Kluka může povzbudit, když vidí, že dívka má zájem, ale zbytek bych nechal na nás, ať se snažíme. :-) (Filip) Je to příjemné, ale stejně si myslím, že tato role náleží klukům. Záleží na "závažnosti činu" - pokud je to zásadní krok, cítil bych se trapně, že nejsem schopný projevit se sám. (P. B.) V určité míře je to super, ale hlavně jednodušší pro kluka. Holky by klidně mohly dělat první krok a bylo by to lepší, alespoň pro mě. Na druhou stranu má dobývání ženy (dívky) určitou krásu. Ale pro lenochy, jako jsem já, je to super, když začne holka. :-) Kluk pak ví, že o něj stojí a může dobývat sebevědoměji. (Rošťák) Určitě může, ale opatrně. Je sice hezké, když jde vidět, že má dívka zájem, ale nesmí to být moc, jinak ztrácí svoje kouzlo. Myslím si, že dívka by měla být dobývána klukem a ne opačně. (R.) Může, ale to hlavní rozhodnutí by měl udělat vždy muž. (Karlos) Myslím, že holka může udělat první krok třeba jen k seznámení, poté při přechodu do vážnější známosti by se toho měl ujmout asi kluk. Ale osobně bych to nebral jako nějaké pravidlo, že vždy musí začínat kluk. (Ujo) Samozřejmě. Holky sice tvrdí, že kluk má být gentleman a dělat všechno první, ale myslím si, že pokud holce na klukovi opravdu záleží, tak jí nic nebrání v tom, aby udělala první krok. (Jakub) Muž je lovec, a proto chce holku dobývat. Jistě, ona mu může naznačit své sympatie, ale nemyslím si, že když jej holka "sbalí", bude vztah dlouhodobější. Ale můžu se mýlit, protože láska je nevyzpytatelná. :-) (Majkl) Také nás zajímaly zkušenosti těch, kteří se setkali s tím, že o ně usilovala holka. Jak na to reagovali? Reagoval jsem nejistě a cítil jsem, že je něco špatně. (Charlie) Nejprve jsem reagoval kladně, připadal jsem si hezky. Ale pokud je to příliš jednoduché, nestojí to za to. Jak říkám, muž potřebuje holku dobývat: :-) (Majkl) Bohužel musím říct, že to nebyla zrovna nepodbízivá děvčata a nepůsobilo to vůbec dobře. Ani trochu ve mně nevyvolávaly zdání dívky, o kterou stojí za to bojovat. Chtěl bych holkám vzkázat jedno: Podle mě čím podbízivější budete, tím hůř můžete dopadnout. V lepším případě vás kluk nebude chtít, v horším případě bude hledat způsob, jak vás využít. (Filip) Reagoval jsem většinou kladně. (Kapos) Už hodněkrát se mě snažila "sbalit" holka. Jenže většina dnešních holek nechce opravdový vztah, chtějí si jenom užít, pobavit se a jakmile přijde nějaká horší situace, tak od toho chtějí hned utéct. Proto musím tu danou osobu nejdřív pořádně poznat, abych věděl, "co je zač". (Jakub) Záleží na tom, jaká ta holka je, jak vypadá, jak působí atd. Ale v první řadě se ji snažím poznat v normálním rozhovoru jako kamarád s kamarádkou. Potom připadá v úvahu něco víc. (Ujo) Jakmile jsem to zaregistroval, snažil jsem se uchovat svou neutralitu, protože jsem neměl v úmyslu zahajovat nějaký vztah. (Honza) Bohužel jsem většinou sympatie zcela neopětoval a snažil se ze spárů těchto dívek uniknout. (P. B.) zpracovala Peťa (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/anketa-oslovit-ci-neoslovit-kyp.htmhttps://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/anketa-oslovit-ci-neoslovit-kyp.htm#7Mon, 28 Sep 2026 08:33:00 +0200redakce@in.cz (Petra Ambrosová)
Avokádo si můžeme utrhnout ze stromu hruškovce přelahodného především v Kalifornii, Španělsku a Izraeli. Jde o ovoce oválného tvaru se silnou slupkou. Uvnitř je máslová dužnina a jedno velké tvrdé jádro. Pochutnat si můžeme na dužnině, která se po rozříznutí plodu vydlabe lžící. Je dobré pokapat dužninu citronem, aby rychle nezhnědla a neztratila své cenné látky. Avokádo chutná oříškově, nezralé je hořké. Mango připomíná chutí broskev či nektarinku. Než si na něm pochutnáme, je potřeba jej nejprve oloupat a odstranit pecku. Pak ho můžeme sníst samostatně nebo přidané v ovocném salátu. U nás v obchodech máme většinou manga polozralá a málo šťavnatá. Ze zralého manga doslova vytéká šťáva. Obrovský strom mangovník najdeme v tropických oblastech. Pomelo svou chutí lehce připomíná grapefruit. Je to asi největší citrusový plod, který může vážit až 5 kg a má stejné využití jako ostatní citrusové plody. Před jídlem je potřeba oloupat i tenkou slupku z "měsíčků", která může být nahořklá. V obchodech jej najdeme zabalený v celofánu a síťce, protože velmi rychle vysychá a asi po týdnu jsou plody bez tohoto obalu uvnitř dost suché. Pochází z jihovýchodní Asie. Opuncie mexická je kaktus s plochými oválnými listy, na jejichž koncích rostou plody podobné fíkům. Z plodu se jí pouze dužnina, která je křehká a šťavnatá a chutí připomíná sladké hrušky. Opuncie je možné jíst jako kiwi - rozkrojit a vyjíst lžičkou, nebo opatrně oloupat. Kiwano nebo taky africká rohatá okurka, se dá chuťově přirovnat ke kombinaci banánů, melounu a kiwi. Přes všechnu podobnost s ovocem se ale jedná o zeleninu a celá rostlina připomíná vzhledem naši okurku. Zralé plody mají oranžovou barvu a uvnitř je tmavě zelená šťavnatá dužnina se semínky. Kiwano se může rozříznout a vyjíst lžičkou či přidat do různých salátů. Chutná dobře ve sladkých i slaných pokrmech. Semínka jsou jedlá. Papája je sladká a voní po čerstvých meruňkách, i když chutí připomíná spíš meloun. Roste na melounovníku v tropické části Střední Ameriky. Oválné duté plody mohou dorůstat až do váhy 9 kg, u nás v obchodech se ale setkáme s plody do 1 kg. Papáju je nejvhodnější rozkrojit napůl, vydlabat semínka z dutiny (jsou nejedlá, palčivá) a až pak si pochutnat na dřeni. Papáju můžeme v obchodech najít celý rok. Na stisk by neměla být moc měkká a měla by mít žlutooranžovou barvu. Čím je plod zelenější, tím je méně zralý. Při pokojové teplotě ale za několik dní dozraje - začne žloutnout a měknout. Papáju můžeme jíst čerstvou, nakrájenou na plátky, připravit z ní kompot nebo ji přidat do ovocných salátů s citrusy, kam se výborně hodí. Liduška (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/ovoce-ze-zahrady-sveta-rxo.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/ovoce-ze-zahrady-sveta-rxo.htm#8Fri, 25 Sep 2026 08:01:00 +0200redakce@in.cz (Liduška Štrejbarová)
A) Půjčila jsi kamarádce plesové šaty a ona je vrací špinavé: ► Mrzí mě to, zkouším to doma vyprat. # Požádám ji, aby je dala do čistírny. - Musí mi je zaplatit. B) Žebrák se na tobě nevybíravým způsobem dožaduje almužny: ► Dám mu drobné, ať už mě neotravuje. # Řeknu mu, že si nevydělávám, ale daruji mu něco k jídlu. - Všechno, co mám v peněžence, mu dám. C) Spolužák se ve škole trápí nad úkolem z matiky: ► Dám mu úkol opsat. # Upozorním ho, kde má chybu, a nechám ho pracovat. - Jen ať maká, když se včera doma flákal. D) Jste na výletě a kamarádka si zlomí nohu: ► Jsem bezradná. # Pokouším se okamžitě sehnat pomoc. -. Snažím se ji odnést na zádech. E) Sestra neumyla nádobí a rodiče se zlobí: ► Umyju ho za ni, je to jen nádobí. # Udělám to za ni a pak jí připomenu, že mě příště může vystřídat. - Nejsem na řadě, ať to udělá ona. F) Na chodbě ve škole vidíš, že dva kluci bijí spolužáka: ► Raději odejdu, aby mi taky nenamlátili. # Půjdu to oznámit učitelům. - Nenechám ho v tom, když budeme dva, přepereme je. G) Jste ve městě, máš poslední drobné na jízdenky a brácha se zarputile dožaduje zmrzliny: ►Tak na to ať zapomene! # Zmrzku mu koupím a jedu na černo. - Připomenu mu, že doma na něj čeká nanukáč. H) Zapojila jsi se do dobročinné akce, ale najednou máš hodně práce do školy: ►Omluvím se, že nestíhám. # Snažím se pomáhat, kdy to jde, a sehnat za sebe náhradu. - Už jsem to slíbila, dodržím slovo a učím se do noci. Říkáš často některou z následujících vět? Pokud ano, zakroužkuj dvě. a) Povídej, poslouchám tě. b) Nemám čas. c) Co zas chceš? d) Bolí mě hlava. e) Mně se nechce. f) Neboj, to bude dobrý. g) Ne, nevadí mi to. h) Můžu ti nějak pomoci? i) To je zas blbej nápad. j) Ráda ti poradím. V tabulkách najdeš počet bodů za každou odpověď nebo svou oblíbenou větu A B C D E F G H ► 3 1 3 1 3 1 1 1 # 2 2 2 2 2 2 3 2 - 1 3 1 3 1 3 2 3 a b c d e f g h i j 1 -1 -3 -1 -2 1 1 2 -2 2 Řešení - sečti body za každou odpověď a větu Každý sám za sebe 12 a méně bodů Tvým heslem je: "Jen ať se každý stará sám o sebe, o mě se taky nikdo nestará." Kolem sebe se nedíváš, co kdyby po tobě náhodou někdo něco chtěl. Tvůj postoj k ostatním je negativní. Pomáháš nerada, spíš z donucení, což nepřináší radost ani tobě, ani druhým. Určitě jsi také zažila situaci, kdy jsi i ty postrádala pomoc, radu nebo vtípek na rozveselení, a nikdo si toho nevšiml. Rada pro tebe: Když budeš ke druhým vstřícnější, budou tě mít rádi a nezapomenou na tebe ve chvíli, kdy je budeš nejvíc potřebovat. Pro kámoše vše 13 - 22 bodů Řídíš se biblickým "Miluj bližního svého jako sebe sama". Jsi ochotná, umíš myslet na druhé a všímat si, kdy tě potřebují. Chceš pomáhat a zároveň přemýšlíš, jestli způsob, kterým to uděláš, bude účinný. Nespoléháš se jen na sebe a dáváš druhým možnost se aktivně zapojit. Máš smysl pro spravedlnost - dokážeš rozlišit, zda tě doopravdy potřebují, nebo jestli si jen vymýšlejí a snaží se usnadnit si vlastní povinnosti. Ať ti to vydrží! Rada pro tebe: Ty žádnou nepotřebuješ :-) Do roztrhání těla 23 a více Jsi velmi obětavá, nemyslíš na sebe a každému se snažíš maximálně vyjít vstříc. Toužíš po uznání, a tak se někdy vrháš do pomáhání druhým bezhlavě, aniž by sis předem uvědomila, jestli je ve tvých silách dotyčnému pomoci a zda je dobře, že to děláš. Tvá přílišná ochota může někdy i škodit - podporovat jejich lenost a rozmary. Stává, že na tebe rádi přesunují své úkoly a ty pak nestíháš plnit ani vlastní povinnosti. Rada pro tebe: Tam, kde je to potřeba, se nauč říkat: "Ne!" Vždyť i ty sama zažíváš, že ti ostatní nevyhoví vždy úplně ve všem. Připravila Mája (časopis IN!dívčí svět ) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/ja-ja-ja-nebo-i-ty-bzh.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/ja-ja-ja-nebo-i-ty-bzh.htm#9Wed, 23 Sep 2026 09:56:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, Mája Šírová)
Toužila jsem někam patřit Nikdy jsem nepatřila mezi ty oblíbené, obletované a "hezké" holky. Vždy jsem byla nejmenší a ne zrovna nejštíhlejší. Navíc jsem nebyla a nejsem sportovní typ. Když někde "kamarádi" něco pořádali, tak se mnou automaticky nepočítali. Abych se aspoň někde zařadila, byla jsem schopná udělat skoro všechno. Párkrát to skončilo zapíchnutým kružítkem v noze a zavřením v nějaké temné části školy... Dělala jsem tzv. obětního beránka. I při písemkách jsem napovídala a byla jsem vždy po ruce, když někdo něco potřeboval odnést nebo přinést. Nikdo mě úplně neznal Jako ochranu jsem si vyrobila hodně masek, což bylo bezpečné. Pro všechny okolo jsem se stala zábavnou, ochotnou, neagresivní, milou, hodnou a poslušnou osobou bez vlastního názoru, která je velkým bavičem. Uvnitř jsem ale byla melancholická, depresivní osůbka, která si nedůvěřuje, bojí se skoro všeho! Milovala jsem knihy, které pomáhaly vytvářet bezpečný svět. ... Když mi bylo 13 let, umřel mi tatínek a já se uzavřela do sebe ještě víc. Na druhou stranu jsem se však stala daleko zábavnější a ukecanější. Byla to moje ochrana. Tehdy jsem už ale nebyla schopná někoho k sobě pustit, měla jsem z toho strach a přitom jsem toužila, aby se o to někdo aspoň pokusil. Hledala jsem sama sebe Přešlo několik let. Tehdy jsem "narazila" na Krista v podobě křesťanů, kteří přes tu hradbu, kterou jsem si vytvořila, nějakým způsobem viděli mě skutečnou. V jejich přítomnosti jsem cítila, že mohu být opět sama sebou. Bůh mi pomáhal i tím, že mě stavěl do podobných situací, které jsem prožívala dříve: prožila jsem si opět ztrátu podobné hloubky, jako byla ztráta tatínka, ale s tím rozdílem, že jsem na to nebyla sama. Vždy tu byl Někdo, kdo mi dával najevo, že jsem Jeho milovaná bytost, stvořená tak, jak to zamýšlel. V tu dobu ke mně velmi hovořily verše z Bible z listu Efezským z 1. kapitoly (3-14). Nejvíce však tyto: "Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny (dcery)" ... v něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti." Tyto verše mi najednou dávaly nejen hodnotu, kterou jsem kdesi ve svých světech ztratila, ale též mi daly vědomí, že mě někdo miluje takovou, jaká jsem - bez přetvářky a bez masek. Pro Ježíše jsem byla tak cennou, že za mě položil život. A navíc jsem byla přijata za dceru - Bůh se stal mým Otcem! Dnes už nemám problém se do určité míry otevřít lidem. "Bavič", kterého jsem jeden čas tak budovala, mi zůstal, a má melancholická půlka se s ním někdy velmi těžko smiřuje:). Bůh používá obou stran mého charakteru. Nikdo není stejný Každý bojuje s něčím jiným. Já uvěřila tomu, že nemám žádnou hodnotu. Proto jsem byla vším, čím mě ostatní chtěli mít. Nebyla jsem sama sebou, jelikož jsem měla strach, že nebudu někomu "vyhovovat". Zoufale jsem se snažila získat svoji hodnotu. Potřebovala jsem, aby mě ostatní nejen přijali, ale také uznávali. Postupně jsem pochopila, že pokud člověk svou jedinečnost nepřijme, tak ostatní mu ji nedají. Naše hodnota a jedinečnost pramení z toho, že jsme tak byli stvořeni Bohem - Stvořitelem, který nás zamýšlel mít takové, jací jsme. Ať se nám to líbí nebo ne :). Jedině v Něm je naše pravá hodnota. Pro Něj jsme každá z nás tak cenná, že za nás položil život, abychom mohly žít a být samy sebou. A věřte tomu, že být sami sebou je jedním z největších dobrodružství. Nikdo na celém světě totiž není jako ty! Doris z Eva Evě (časopis IN! dívčí svět) ]]>https://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/byla-jsem-outsider-se-vsim-vsudy-vmu.htmhttps://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/byla-jsem-outsider-se-vsim-vsudy-vmu.htm#10Mon, 21 Sep 2026 08:00:00 +0200redakce@in.cz ( Eva Evě)
Od: Boha Komu: Všem, kdo ve mě věří Předmět: Životní problémy Dobré ráno, tady Bůh... Dneska budu vyřizovat tvé problémy. Pamatuj si, prosím, že nepotřebuji tvou pomoc. Pokud ti ďábel náhodou doručí situaci, kterou nemůžeš zvládnout, nepokoušej se ji vyřešit. Vlož ji laskavě do složky PPJ (práce pro Ježíše). Bude doručena v Mém čase, ne v tvém. Jakmile je jednou předmět uložen do složky, nedrž jej, ani jej neodstraňuj. Držení nebo odstranění předmětu oddálí vyřešení tvého problému. Pokud se jedná o situaci, o které si myslíš, že ji dokážeš zvládnout, prosím, konzultuj ji se mnou v modlitbě, aby ses ujistil, že je to správné řešení. Protože nespím ani nedřímám, není zapotřebí, abys ty přicházel o svůj spánek. Odpočiň si, mé dítě. Pokud mě budeš chtít kontaktovat, jsem jen na modlitbu daleko. zdroj:časopis Nezbeda ]]>https://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/email-od-boha-oix.htmhttps://www.in.cz/clanky/k-zamysleni/email-od-boha-oix.htm#11Fri, 18 Sep 2026 12:03:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, časopis Nezbeda)
"ZLODĚJKA!?!" Jednou jsme se s kamarádkou domluvily, že půjdeme do města nakupovat oblečení. Já se samozřejmě hrozně těšila. V obchodě jsem uviděla krásné tričko. Šla jsem si ho vyzkoušet, ale bylo moc drahé. Pak jsem uviděla ještě další hezké věci a prohlížela jsem si je. U pokladny jsem zaplatila a šla. Jenže najednou se roztroubil alarm! Rychle ke mně přiběhli nějací dva chlapi a chytili mě. Vtom mi došlo, že jsem si zapomněla vysvléct to triko v kabině! Takový trapas! Všichni pochopili, že jsem to triko nechtěla ukrást, ale stejně. V tom obchodě jsem se pak docela dlouho neobjevila.(Karolína) "PLAVKY" Byli jsme na školním výletě a třídní učitelka nás vzala do Ostravy do Shopping parku. Spolužačka si chtěla koupit plavky, a tak jsme zašly hned do prvního obchodu, který jsme uviděly. Kámoška si všimla, že v tom samém obchodě je i kluk, který se jí už dlouhou dobu líbil. Postavila se k regálu a začala se důležitě přehrabovat v plavkách. Za chvíli k nám přišla prodavačka a zeptala se, jestli si něco přejeme. Lenka jí odpověděla, že plavky. Prodavačka se zeptala, jestli chce plavky na sebe. Odpověděla, že ano a prodavačka na to: "Ale tady jsou pánské." Lenka zčervenala a k tomu všemu to uslyšel i ten kluk. Druhý den to věděla celá škola. Od té doby se raději Lenka na toho kluka nepodívala (alespoň co já vím :-)). (Petra) A pro změnu zase "Plavky":)... O prázdninách jsem si koupila úplně dokonalé plavky. Chlubila jsem se s nimi celé rodině a všichni se tvářili fascinovaně, aby mi udělali radost. Nejvíc se líbily mé tetě, když mě v nich viděla na koupališti. Potom se dost chvátalo, a tak jsme všechny mokré plavky i ručníky naházeli do velké igelitky a tetu vysadili doma. Druhý den jsme jeli na oslavu jejích narozenin. Všichni jsme vymýšleli dárky a mamku chytře napadla malá neškodná legrácka: zabalit tetě k narozkám plavky, které zůstaly v té naší igelitce a mamka je vyprala a nechala uschnout. Zdálo se vtipné, dát jí něco, co je vlastně její. Přišli jsme k tetě a začali gratulovat. Ze všech dárků měla radost. Potom, jako zlatý hřeb večera, mamka vytasila onen osudný balíček. A teta ho rozbalila... Pak se to seběhlo hrozně rychle. Teta vyskočila a vtiskla mamce na tvář obrovskou pusu. "Děkuju!" křičela. A já, když jsem se dobře podívala na ty plavky, málem jsem omdlela. Byly to totiž MOJE NOVÉ plavky. Nevěděla jsem co dělat! Teta mamce říkala: "Ty jsi věděla, jak moc se mi líbily, tak jsi mi je taky koupila... ty jsi zlatá!!" Ale já ze zcela pochopitelného důvodu nesdílela její radostné pocity, celá rudá jsem se zvedla ze židle, plavky jí skoro vytrhla z rukou, a když na mě překvapeně zírala, začala jsem vysvětlovat, jak to bylo a že to je vlastně velký omyl. Teta se zachovala statečně. Jenom chvilku vypadala, že se se mnou o ně bude prát. Mamka netušila, že zabalila vlastně moje plavky, které byly tak nové, že rozdíl ani nepostřehla! Ti rodiče... Všichni kolem byli v rozpacích. A já... já nejvíc. Potom přišel ten osvobozující okamžik, kdy se začali všichni smát a po chvilce jsme se řehtali na celé kolo. Z celé události jsem vyvodila dva závěry. Zaprvé, s úsměvem jde překonat úplně všechno. A zadruhé, pokud má člověk opravdu krásné plavky, musí si je hodně dobře hlídat! (Eva) (časopis IN!dívčí svět ) ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/trapasy-trapasky-trapasecky-zna.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/trapasy-trapasky-trapasecky-zna.htm#12Wed, 16 Sep 2026 07:35:00 +0200redakce@in.cz ( holky čtenářky)
Zneužití (nejen) osobních údajů a informací Všechno, co na internetu zveřejníš, může někdo použít úplně v jiném významu a s jiným úmyslem, a to i tehdy, když už jsi to dávno smazala. Zveřejněný obsah totiž nemusí po stisku tlačítka "Smazat" zmizet, zvlášť pokud byl publikován jako veřejný. Velmi pravděpodobně už ho mají uložený ve své paměti vyhledávače (Google, Seznam atd.). Také informace vložené např. na Facebook se šíří rychleji a nebezpečněji, než kdybys je sdělovala všem lidem, které potkáš ve svém městě. Jak být v bezpečí: Na profilu na sociální síti (Facebooku apod.) nebo vlastním blogu o sobě uváděj jen údaje, které jsou nutné a které o tobě neposkytují všechny důvěrné informace, podle kterých jsi k nalezení v reálném světě. Nezveřejňuj své rodné číslo, adresu ani telefon. Přezdívkou nikdy nic nezkazíš. Pozor na přidávání neznámých uživatelů do přátel. I když se ti jejich fotka zdá neodolatelná, nikdy nevíš, komu skutečně patří. Své osobní údaje neposílej nikomu ani e-mailem, výjimkou je jedině situace, kdy jednoznačně víš, komu adresa patří a pro jaký účel údaje potřebuje. Zneužití fotografií a videozáznamů Dnes je oblíbené sdílení fotek a videí pomoci Facebooku. Víš ale, že Facebook může s fotkami a videi dělat, co se mu zachce, pokud je na něm budeš mít? (viz. Prohlášení o právech a povinnostech 2.1) Pokud je smažeš, toto právo zaniká a Facebook by měl fotografie odstranit. To však platí jenom v případě, že fotku nebo video nikdo nesdílel - v opačném případě právo platí až do smazání fotky jinými uživateli. Většinu fotek si navíc může z Facebooku kdokoli stáhnout do svého počítače. Rizikem je také nastavení viditelnosti u fotek, které sdílíš. Fotografie sdílené způsobem "přátelé přátel" vidí i několik tisíc lidí, které třeba ani neznáš. Jak být v bezpečí: Platí pravidlo, že méně je více Vždy si předem dobře rozmysli, co na web umístíš. NIKDY nezveřejňuj a nikomu neposílej intimní fotky (to znamená takové fotky, na kterých jsi nahá, i když je to třeba fotka z tvých dětských let, totéž se týká fotek tvých malých sourozenců). Riskuješ, že se fotky dostanou do rukou sexuálních deviantů nebo že budou zveřejněny na nějakých internetových stránkách. Nejlépe je takové fotky vůbec nepořizovat. Podvodníci Internet poskytuje anonymitu. Toho využívají uživatelé, kteří se vydávají za někoho jiného, než kým opravdu jsou, s cílem tě oklamat a poškodit, využít pro svůj prospěch. Jak být v bezpečí: Buď opatrná v tom, komu na internetu věříš Může se stát, že se podvodník vydává za některého z tvých kamarádů. Ověř si, zda jde o tvého kamaráda například pomocí otázky na některý z vašich společných zážitků. Komunikaci s neznámými lidmi se vyhni, rozhodně se s nimi nescházej! Na internetu neuváděj ani údaje o tom, kde a kdy se pohybuješ. Nepiš, že se chystáš do Brna k Marušce Fialové nebo že jedeš na celý týden s rodiči na dovolenou. Nikdy nevíš, ke komu se tento údaj dostane. Internet je dobrým informačním kanálem pro zloděje, a tak by se taky mohlo stát, že po návratu z dovolené najdete svůj dům či byt vykradený. Šíření poplašných a řetězových zpráv (tzv. hoax) V poslední době je častým nešvarem šíření zbytečných, poplašných a řetězových zpráv. Možná ses i ty setkala s e-mailovou zprávou, která tě zoufale žádá o přeposlání dál, protože jedině tak může získat nemocný člověk peníze na nějakou náročnou operaci. Nebo tě text zprávy žádá o přeposlání minimálně dalším deseti lidem, jinak nebudeš mít štěstí, něco zlého se ti stane atd. S falešnými zprávami (o pomoci miminku s rakovinou tím, že necháš fotku sdílet nebo klikneš na nějaký odkaz), se můžeš setkat i na Facebooku. Jak být v bezpečí: Tyto zprávy nikomu nepřeposílej, přesuň je do koše a zbytečně se jimi nezabývej. Na Facebooku platí: zprávy a obrázky podobného typu nesdílet. Peníze nebo štěstí nelze získat pouhým přeposláním e-mailu nebo fotky. Pokud si pravdivostí nějaké zprávy nejsi jistá, podívej se na webové stránky www.hoax.cz, kde nalezneš aktuální seznam všech poplašných a řetězových zpráv. Kyberšikana Setkat se můžeš také s tím, že tě někdo na internetu zesměšňuje, nadává ti, ponižuje tě. Říká se tomu kyberšikana. Jak být v bezpečí: Kyberšikana je vážná věc a musí se řešit co nejdřív. Na urážky nereaguj, ale řekni o tom co nejdřív rodičům, případně učiteli ve škole, pokud se to týká spolužáků. Dobré je také si dotyčnou osobu zablokovat nebo dočasně zrušit svůj profil na sociální síti nebo jiné aplikaci, pokud to jde (např. Facebook to umožňuje). Nadměrné používání internetu Nezapomeň, že internet je dobrý sluha, ale špatný pán. Není tu proto, abys kvůli němu zanedbávala školu, vztahy v rodině nebo osobní kontakty s kamarády a uzavírala se do vlastního virtuálního světa. Jak být v bezpečí: Kontroluj dobu, jakou strávíš on-line. Stanov si omezení času (třeba 1 hodinu) a poté se odpoj. Můžeš si také udělat test, abys zjistila, zda se tento problém týká i tebe. Vědomě posiluj kamarádské vztahy a zážitky v reálném světě. Nebrouzdej na síti ve večerních hodinách, ale zkus tento vzácný čas využít lépe (např. četbou, rozhovory, relaxací). Nezapomínej, že komunikaci z očí do očí nenahradí ani webkamera a společné zážitky mimo virtuální svět jsou mnohem silnější a hlubší! Test: Internet - sluha, nebo pán? Pokud nejsi zrovna on-line, přemýšlíš nad tím, co budeš dělat příště, až budeš? ANO / NE Zhorší se ti nálada po tom, co se musíš odpojit od internetu? ANO / NE Trávíš na internetu pořád větší množství času? ANO / NE Chtěla jsi snížit čas, který trávíš na internetu, ale nepodařilo se to? ANO / NE Myslíš, že se kvůli internetu vídáš méně s přáteli? ANO / NE Omezila jsi kvůli internetu některé své zájmy - kroužky, sport, hru na hudební nástroj apod.? ANO / NE Měla jsi už kvůli internetu problémy s rodiči, sourozenci, ve škole? ANO /NE Pokud jsi dvakrát a víckrát odpověděla ANO, snaž se trávit na internetu méně času. Místo toho jdi s kámoškou ven, něco si přečti, zeptej se, zda není potřeba pomoci s něčím doma, zacvič si, zatanči, maluj, tvoř šperky, vyzdob si pokoj, hraj na nástroj, zpívej... Možností je celá řada, chce to jen pevnou vůli a nevzdávat se předem:). Tvoje budoucnost a Facebook Všechno, co napíšeš nebo zavěsíš na zeď Facebooku a neodstraníš, tam zůstane. Některé výběrové školy a mnoho firem si v dnešní době prověřuje lidi, které přijímají, právě přes Facebook. Představ si, že se tvůj budoucí zaměstnavatel v tvé historii dočte, co jsi napsala o kámošce nebo učiteli, kteří tě něčím naštvali, nebo si prohlédne fotky z různých bláznivých akcí. Také je dobré myslet na to, že tvoje děti tě jednou budou mít díky internetu jako "na dlani". Tak pozor na to, co píšeš o svých rodičích, aby se ti to jednou nevrátilo i s úroky. Internet a modlitba Patronem internetu a uživatelů počítačů byl prohlášen sv. Isidor papežem Janem Pavlem II. v roce 1999. Tento světec, který žil v 7. století, údajně napsal první encyklopedii, v níž shrnul poznatky z medicíny, matematiky, historie a teologie. Je dobré jej prosit o přímluvu, než se připojíš na internet. Jako inspiraci ti nabízíme následující modlitbu: Modlitba před připojením na internet Všemohoucí Bože, ty jsi nás stvořil k svému obrazu. Proto toužíme po lásce, pravdě a kráse. Pomoz nám, prosíme, na přímluvu svatého Izidora, abychom během našeho putování po internetu vedli naše ruce a oči jenom na to, co se ti líbí, a obohatili láskou a trpělivostí všechny, s kterými se setkáme. Svatý Izidore, oroduj za nás! Amen. Petra (za spolupráci děkujeme informatikům Ondrovi a Rosťovi) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/bezpecne-brouzdani-vodami-internetu-lgu.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/bezpecne-brouzdani-vodami-internetu-lgu.htm#13Mon, 14 Sep 2026 10:30:00 +0200redakce@in.cz (Petra Ambrosová)
Rozumíme si? Zděšení nebo překvapení, znechucení nebo strach. To všechno můžeme vyčíst z tváře druhého člověka, aniž bychom spolu promluvili jediné slovo. Ovšem, podle nejnovějších vědeckých studií je zřejmé, že to automaticky neplatí pro všechny lidi na celém světě. Např. obyvatelé východní Asie čtou emoce z výrazu tváře jinak než obyvatelé Evropy. Asiaté se soustředí především na oči a ústa je příliš nezajímají. Pro Evropany je důležitá celá tvář, především však ústa. Důkazem toho jsou i oblíbení "smajlíci". Smajlíka máme usměvavého :-), smutného :-( , udiveného :-o, uřehtaného :-))) apod. Změna je vyjádřena zejména ústy. Asiaté vyjadřují náladu "smajlíka" pomocí očí. Takže "uslzenou" značkou ;_; znázorní smutek a značkou ^.^ vyjádří štěstí. Zdravá výživa Taky jste měly popcorn zařazaný v kategorii strava dobrá, nezdravá? Nyní ho můžete s klidným svědomím přesunout mezi jídla dobrá, zdravá. V jednom z posledních vědeckých výzkumů bylo v popcornu nalezeno překvapivě velké množství antioxidantů zvaných polyfenoly. Je známo, že nás antioxidanty chrání před účinky volných radikálů a tím i před onemocněním rakovinou. Dosud se ale lidstvo domnívalo, že jejich hlavním zdrojem je ovoce a zelenina. Výzkum ukázal, že hrnek popcornu obsahuje stejné množství polyfenolů jako jablko. Popcorn je zároveň jednou z mála pochoutek bez umělých látek, jen pozor na příchutě, ty mohou ten zdravý dojem poněkud pokazit. Proto se doporučuje připravit si tuto dobrotu doma a bez velkého množství oleje. Není to výborná zpráva? Modrá růže Tak už je na světě i modře kvetoucí růže, sen mnoha šlechtitelů! Zatím ji mohou obdivovat pouze ženy v Japonsku (pokud jim ji pánové asi za 20 eur koupí). Očekává se, že se v blízké době budou prodávat i v Evropě. Jak se taková modrá růže "vyrobí"? Nejprve bylo třeba vyřadit ty geny, které zodpovídají za tvorbu červených a oranžových barviv. Dále pak do buněk růže vpravili gen původem z kosatce, který zodpovídá za tvorbu pigmentu modrého. Jak snadné! Tyto dvě věty však shrnují dvacet let práce genetických expertů. S hudbou snadno a s radostí Co vznikne, když se spojí věda, vtip a starost o lidské zdraví? Třeba schody à la piano. Známe to všichni, pokud jsou vedle sebe schody a eskalátory, dá většina lidí přednost svezení než namáhavějšímu výstupu/sestupu po schodech. Lidé tak nevyužijí další příležitost ke zdravému pohybu, kterého už tak mají většinou velmi málo. Skupina vtipných nadšenců ve Stockolmu se proto rozhodla, že to změní, a jedny nudné schody vedoucí z metra proměnila v krásnou klaviaturu. Pomocí různých drátků a speciálních desek docílili toho, že každý schod po našlápnutí zahrál tón. Než tedy člověk přešel celé schody, zahrál přibližně tři stupnice. Výsledek se dostavil okamžitě - eskalátor témeř zel prázdnotou a lidé si to s úsměvem hráli po schodišti. :) Liduška (časopis IN!dívčí svět ) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nudna-veda-aqv.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nudna-veda-aqv.htm#14Sat, 12 Sep 2026 08:09:00 +0200redakce@in.cz (Liduška Štrejbarová)
anglický 1. She sells sea shells on the sea shore. výslovnost: ší sels sí šels on d sí šór překlad: (Ona) Prodává mušle na mořském břehu. 2. How much wood would woodchuck chuck if woodchuck could chuck wood? výslovnost: Hau mač vúd vud vúdčak čak, if vúdčak kud čak vúd? překlad: Kolik dřeva by sežral svišť, kdyby svišť to dřevo žral? německý 1. Sechs sächsische Säufer zahlen zehn tschechische Zechen. výslovnost: Zeks zechsiše zojfr cáln cén čechiše cechn. překlad: Šest saských pijanů zaplatilo deset českých útrat. 2. Im dichten Fichtendickicht nicken dicke Fichten tüchtig. výslovnost: Im dichtn fichtndikicht nikn dyke fichtn tychtik. překlad: V hustém smrkovém houští přikyvoval zdatně tlustý smrk. italský 1. Quattrocentoquarantaquattro ramarri rammararono in un burrone. výslovnost: Kvatročentokvarantakvatro ramari rammarrano in un burrone. překlad: Čtyřista čtyřicet čtyři ještěrek "ještěrkuje" do rokle. 2. Figlia sfoglia la foglia; sfoglia la foglia, figlia. výslovnost: Fílja sfolja la folja; sfolja la folja, fílja. překlad: Dcera rozbaluje papír; rozbaluje papír dcera. francouzský 1. Les chaussettes de l'archiduchesse sont-elles sèches? Archisèches! výslovnost: Le šoset d laršidyšes sontel seš? Aršiseš! překlad: Jsou ponožky velevévodkyně suché? Velesuché! 2. Si six cents scies scient six cent saucisses, six cent six scies scieront six cent six saucissons. výslovnost : Si si sa si si si sa sosis, si sa si si sijero si sa si sosiso. překlad : Jestliže 600 pil přeřeže 600 uzenek, pak 606 pil přeřeže 606 salámů. polský 1. Baba bada baobaby. Baba dba o oba baobaby. překlad: Babička zkoumá baobaby. Babička se stará o oba (dva) baobaby. 2. Trzech Czechów milczy mil trzy. výslovnost: Třech Čechuv milčy mil třy. překlad: Tři Češi mlčí tři míle. hebrejský: Keshishim kushim kshishim. překlad: Okolo šedesáti černochů. slovenský: 1. Všetky húsky sa poprekoprcovali po priekope. 2. Železo, železo, oželezilo si sa? Koleso, koleso, okolesilo si sa? ukrajinský: ЧЕРЕДА Рано-Вранці В середу Пригнав Прокіп Череду. А корови В череді: Рябі, Чорні Та руді. Rano vranci v seredu prihnav prokip čeredu. A korovi v čeredi: rjabi, čorni ta rudi. překlad: Brzo ráno ve středu přihnal Prokop stádo. A krávy ve stádu: strakaté, černé a červené. mezinárodní - chemický :-) Cyklopentanoperhydrofenantren A k tomu vtip: "Do you speak English?" "Co?" "Do you speak English?" "Co?" "Mluvíte anglicky?" "Yes, yes." Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/nepolamej-si-jazyk-dft.htmhttps://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/nepolamej-si-jazyk-dft.htm#15Fri, 11 Sep 2026 12:03:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!)
Ze začátku se toho ve škole nezdálo být hodně, víceméně informace co, kde, kdy a jak.. Ale o měsíc později to začalo nabírat sílu. Chtěli po nás čím dál víc! A já se snažila všechno zvládat. Nakonec jsem dospěla k závěru, a nejenom já, jak se později ukázalo, vyzkoušet taháky. Na jednu stranu se říká, že taháky se psát mají, člověk se prý naučí, když je zpracovává. Ale s tím, že by ho neměl použít při písemce, nebo testu, aby zjistil, jak se to u taháku naučil. Do biologie se nestíhám učit. No nestíhám.. myslím, že v tom je i trochu lenost. Je tam moc nových pojmů a definic. Když jsem se všechno pokusila naučit, do druhého dne to v hlavě už nebylo. Taháky byly v tu chvíli na místě. Ještě k tomu máme učitelku řekněme staršího věku a já ji znala ještě ze základky, protože tam dříve učila. Její styl je takový: každou písemku hlásí dopředu, přesně řekne co tam bude. Nediktuje otázky na skupiny A, B, protože nemáme ve třídě poskládané lavice za sebou, jak to většinou bývá, ale spojené do dvou půlkruhů. Z tohoto důvodu sedíme při písemkách každý sám v lavici a spolusedící u okna, nebo posunutí do volného prostoru. Podmínky na taháky jsou proto více než výhodné. A to si uvědomili téměř všichni. Z počátku jsem si je psala na papírek, který jsem zasunula pod list a jen posunovala. Později to ale nestačilo a psala jsem si i na ruce. Skoro celý školní rok mně to procházelo, nenachytala nikoho, ale poslední dobou, konkrétně poslední tři písemky, to bylo jiné. A zrovna já měla takovou smůlu! Psala se písemka, já posunovala papírem a psala, až se mně kouřilo z ruky. Najednou na mě někdo zavolal: "Ale co to vidím! Tahák!" Byla jsem k učitelce zády, tak jsem nejprve ani nevěděla, o koho se jedná a psala spokojeně dál. Až pak mně to docvaklo. Bála jsem se, co se mnou provede a ona nic. Nechala mě a já psala dál. Docela mě to překvapilo. A myslela jsem si, že jsem do příště poučená, že raději nebudu riskovat. Ale co se nestalo. Byla tu další písemka a mně to opět nedalo. Byla jsem vyzbrojená dalším tahákem. Tentokrát jsem měla štěstí. Nechytla mě. Jen ke konci spadly taháky na zem a já nevěděla, co s tím. Zanedlouho tu byla další písemka a s ní věřte, nevěřte zase tahák. Něco se mně sice podařilo naučit, ale stejně toho bylo pořád moc, že jsme měla popsanou celou ruku a dva papírky z obou stran. Bylo i docela obtížné se při písemce v tom vyznat. Ještě když máte pocit, že nic neumíte a třepou se vám ruce. Opravdu to byla těžká písemka. Já dopisovala poslední slova a pomalu se radovala, že jsem to celkem zvládla. Ale to jsem ještě nevěděla, co mě čeká v následujících okamžicích. Četla jsem si z taháku na ruce a už jsem měla vše dopsané. Jen jsem se chtěla přesvědčit. To jsem si ale nevšimla učitelky, která stála u okna, tak pět metrů ode mě. Pak jsem slyšela jen: "No to snad ne! Já už zase vidím tahák!" V tom okamžiku jsem sebou trhla, věděla jsem, o koho se jedná. Už mě nenechala jen tak a řekla ať jí přinesu písemku. Uvědomila jsem si, že pod ní mám další taháky.. Pomalu jsem si stoupala a druhou rukou rychle sesunula taháky a šup do kapsy. Vrátila jsem písemku a šla si sednout. Poté mně řekla, ať jdu ten tahák vyhodit do koše."Paní učitelko, já ho mám ale na ruce!" prohlásila jsem. A všichni se začali smát. Učitelka řekla: "Tak zůstaň sedět, tahák na ruce se do koše špatně hází." Uvědomila jsem si, že nevěděla o těch ostatních, co jsem měla schované teď už v riflích. Byla jsem smířená s tím, že budu mít za pět. Další hodinu se rozdávaly a já měla za dva! Byla jsem štěstím bez sebe! A zároveň tentokrát už opravdu poučená o tom, že tahák v biologii do konce školního roku mít nebudu. Nedávno jsme psali písemku a žádný tahák nebyl! Sedla jsme si nad tím doma a prostě se to našprtala. Při písemce jsem na všechno odpověděla. A ten pocit po písemce byl lepší než s tahákem. Pavča Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/skola/horke-chvilky-s-tahakem-uyk.htmhttps://www.in.cz/clanky/skola/horke-chvilky-s-tahakem-uyk.htm#16Wed, 09 Sep 2026 09:01:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, čtenářka Pavča)
Rybičková pomazánka pro celou rodinu Suroviny: 1 konzerva rybiček v oleji nebo v rajské omáčce, 1 pomazánkové máslo, 5 vajíček uvařených na tvrdo, 1 čajová lžička plnotučné hořčice, sůl dle chuti, 1 malá cibule nakrájená na drobno a můžeš doplnit o 3 sterilované okurky ze sklenice nakrájené na drobno. Postup: Do malého hrnce dej vařit 5 vajíček do studené vody. Od doby varu vař přibližně 10 minut a pak dej vychladnout. Do mísy vlož 1 konzervu rybiček bez oleje, (pokud jsou rybičky v oleji. Když mám v rajské omáčce, tak dám celou konzervu i s omáčkou). Přidej pomazánkové máslo, čajovou lžičku hořčice, nakrájenou cibuli a okurky na drobné kousky. Po zchladnutí i nakrájená vajíčka. Zamíchej a podle potřeby dosol. Vhodné na chleba i na veku. Dozdob salámem, vajíčkem i zeleninou podle chuti. Milovníci ostrých jídel si mohou přidat trochu pepře. Je to naše oblíbená večeře i pohoštění pro hosty. Lenka Babiččin jahodový koláč s tvarohem a drobenkou Suroviny na těsto: 250g hladké mouky, 125g másla (studeného), 70g cukru moučka, 1 vejce, špetka soli Suroviny na tvarohovou náplň: 500g měkkého tvarohu, 100g cukru krupice (nebo dle chuti), 1 vanilkový cukr, 2 vejce, citronová kůra z 1/2 citronu Suroviny na drobenku: 100g hrubé mouky, 70g másla, 70g cukru krupice Na dokončení: 500g čerstvých jahod Postup: Ze všech surovin si zpracuj těsto a dej odpočinout do potravinářské folie do ledničky alespoň na 30 minut. Mezitím si připrav tvarohovou náplň- všechny suroviny vymíchej do hladka, potom si připrav i sypkou drobenku. Troubu předehřej na 180 stupňů. Odpočinuté těsto rozválej a přenes do vymazané a vysypané kulaté formy na koláč (průměr cca 26cm). Vytvoří i okraje. Na těsto rovnoměrně rozprostři tvarohovou náplň, a na ni rozlož umyté a na menší kousky nakrájené jahody. Nakonec posypej koláč připravenou drobenkou. Peč v předehřáté troubě přibližně 35-45 min, dokud drobenka nezezlátne a tvarohová náplň nebude ztuhlá. Nechej koláč vychladnout ve formě a poté ho opatrně vyjmi a můžeš servírovat. Marie Tip z redakce: můžeš použít i jakékoliv jiné sezonní ovoce a vždy to bude dobrota.:) Anglické palačinky Suroviny: 130g hladké mouky, 3 vajíčka, špetka soli, 3dcl mléka. Smíchej, usmaž a naplň tím, co máš ráda. Chceš-li být stylová, dej si k tomu čaj s mlékem..:). Moc dobré například ke sváteční snídani. Michaela Ovocný nepečený dort Suroviny: ‌Piškoty, ‌jogurt/tvaroh/dá se čarovat i s mascarpone, smetanou ke šlehání atd. - podle toho, co máš zrovna po ruce, k tomu přidej moučkový cukr, ‌vanilku (volitelně), čerstvé ovoce podle sezóny, ale může být i kompotované a kakao. Postup: Do dortové či jiné formy vyskládej piškoty, na to navrstvi směs jogurtu/tvarohu/... s vanilkou a moučkovým cukrem (množství dle chuti). Na to rozmísti zvolené ovoce. To znovu potři bílou směsí, na kterou následně vyskládej opět piškoty. Takto celý proces opakuj dle libosti a množství surovin. Poslední vrstvu by měla tvořit bílá směs, tu můžeš nakonec posypat kakaem. Antonie Jidáše Jsou sice náročnější na přípravu, ale s maminčinou nebo babiččinou pomocí je určitě zvládneš. Suroviny: 300 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, 170 ml mléka, 100 g povoleného másla, 2 žloutky, 70 g cukru, 1 - 2 lžičky strouhané citronové kůry, 1 špetka soli, 30 g čerstvého droždí a dle chuti rozinky Na potření: 1 vejce a med Postup: Do části vlažného mléka přidej trochu cukru, 2 - 3 lžíce mouky a droždí. Zamíchej a asi 20 minut necheje vzejít kvásek. Ke kvásku potom přidej zbytek všech surovin a vymis těsto. Chceš-li přidávat rozinky, přidej je až v závěru hnětení. Těsto v míse zakryj utěrkou a nechej 60-75 minut vykynout. Vykynuté těsto vyškrábni na pomoučený stůl, dobře propracuj a rozděl na 20 kousků. Z každého udělej malý bochánek a všechny je nechej asi 5 minut odpočinout. Každý bochánek rozválej na tenký 20 cm dlouhý váleček, který smotej do tvaru šneka nebo mu zatoč konce tak, že bude vypadat jako písmeno "S". Vytvarované jidáše ulož vykynout na plech s pečicím papírem nebo fólií. Po vykynutí je potři rozšlehaným vejcem a upeč ve vyhřáté troubě při 170 st.C asi 15-18 minut. Ještě horké z trouby je můžeš potřít medem nebo po vychladnutí mazat máslem s medem. Marie ]]>https://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/dobroty-ze-zarijove-listarny-hvn.htmhttps://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/dobroty-ze-zarijove-listarny-hvn.htm#17Mon, 07 Sep 2026 08:13:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková, čtenářky IN)
"Týjo, docela se urodilo", usmál se na mě s pohledem na okurky, které vyčuhovaly z tašky všude kolem. A tak jsme si začali povídat. Cesta nám rychle ubíhala (mně se zdálo, že až moc rychle), ale telefonní čísla jsme si vyměnit stihli :). A tak začalo naše dopisování, chatování a telefonování. Martin totiž bydlel 100 km daleko od nás, takže jsme se osobně potkávali jenom málo. Blížily se prázdniny a s nimi puťák, tábor, na který jsem se každý rok těšila. S Martinem jsme se domluvili, že pojede s námi, takže určitě chápete, že tentokrát jsem se těšila úplně mega :)! Sešli jsme se u kostela jako každý rok, ověšení báglama. Na Martina jsem byla náležitě pyšná. Holky jenom nenápadně okukovaly toho nádherného kluka, který ale chodí se mnou. První a druhý den jsme si všichni pořádně užili. Srandičky a naše hulákání se neslo po širokém okolí, zatím nás ještě nebolely nohy ani záda. Ale další den se to mělo změnit. Od rána totiž pršelo, takže jsme všichni rozespale skládali stany a rychle se balili na další cestu. Z vedlejšího klučičího stanu jsme uslyšela dost peprnou nadávku. Nejdřív letěly boty, a potom hned Martin. "To snad není pravda, mám puchýř jak blázen, já se na to můžu vykašlat, dá už nejdu!" Sice šel, protože mu nic jiného nezbývalo, ale nálada, i když odpoledne už hezky svítilo sluníčko, mu poklesla na bod mrazu. Ostatní kluci se hecovali, sem tam pomohli holkám, když bylo potřeba, ale Martin byl naštvaný a nevšímal si ani mě. Zkrátím to, ten puťák se moc nepovedl. Zjistila jsem, že Martina vlastně neznám. A že sms, chat a volání jsou pro vztah málo. Byl vysoký, černovlasý, měl krásně modré oči, ale já už vím, že pro vztah jsou důležitější daleko jiné hodnoty. Jana (časopis IN!dívčí svět) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/prazdninove-ohlednuti-gbl.htmhttps://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/prazdninove-ohlednuti-gbl.htm#18Fri, 04 Sep 2026 11:19:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková)


Přehrát video na YouTube

zdroj: youtube ]]>https://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/zazit-nudu-jo-to-vadi-bhv.htmhttps://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/zazit-nudu-jo-to-vadi-bhv.htm#19Wed, 02 Sep 2026 09:12:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková, internet)
kamarádi Na první den se dobře připrav Jdi dostatečně brzy spát, abys nevstávala pět minut předtím, než ti jede autobus. Není nic horšího než vrazit do třídy s kruhy pod očima a špatně zapnutou košilí. Usmívej se,... nikdo se nechce seznamovat s "kakabusem" :). Přines do školy balíček bonbonů a udělej malou party na seznámení. Nauč se pár vtipů nebo historek, které řekneš v některé hloupé pauze při seznamování. Neposuzuj! Pomluva nebo hloupá poznámka na někoho z nové třídy se ti může časem vymstít. Rozšiřuj si obzory! Neupínej se na prvního človíčka, kterého potkáš. Snaž se seznámit s co nejvíce spolužáky během prvního týdne. To se všichni okukují a jsou víc otevření pro nová přátelství. Červenáš se, máš trému? To je přirozené. Všichni mají obavy. Někteří to umí jen trochu lépe maskovat. Zkoušej s každým prohodit pár slov. Nemusí to být půlhodinové rozhovory. Stačí si všimnout nové tužky, dobré nálady, popřát pěkný den. Když zjistíš jména spolužáků, je dobré si poznačit, kdy mají svátek, a jen tak mimochodem jim popřát. Nemusíš shánět dárky, většinou stačí samotný fakt, že sis vzpomněla. učitelé Vykecávání si nech na přestávku. Jsi sama proti sobě, když ti učitel hned první týden naznačí, že u něj máš minus. Nech se vyvolat sama. Nečekej, až tě učitel "vyhmátne". Má to několik výhod: Můžeš se na to dobře připravit a projevíš iniciativu (toho si učitelé cení). Ze začátku není tolik učiva, můžeš tak lehce získat dobré známky! Máš trému jít před tabuli? Chce to jen pár pravidel: Látku si předříkej nahlas a před zrcadlem. Budeš si možná připadat jako blázen, ale uvidíš, jaký je tvůj projev a jak vypadáš. Hezky se uprav. Vezmi si na sebe svoje oblíbené tričko a sukni či rifle. Budeš se cítit dobře a pohodlně a zároveň ti hezké oblečení dodá sebejistotu. Použij deodorant. Je dokázáno, že s námahou (i psychickou) se dostavuje i pot! U tabule se snaž usmívat, budeš vypadat uvolněně. Nedívej se do země. Pokud nesneseš pohled do třídy či na učitele, dívej se alespoň dozadu do místnosti. Neboj se zeptat, pokud nerozumíš látce. Kdo se ptá, není hlupák, ale člověk, který chce věci přijít na kloub. Čas, který ušetříš tím, že věci pochopíš už ve škole, se ti bude určitě hodit. Maruška ( časopis IN!dívčí svět ) Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/skola/pomoooc-skola-xli.htmhttps://www.in.cz/clanky/skola/pomoooc-skola-xli.htm#20Mon, 31 Aug 2026 08:51:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, Stejskalová Marie)
Zahrajte si dvě méně známé hry, u kterých vám budou stačit tři krabičky zápalek, pár spoluhráčů a dobrá nálada.:) Eiffelovka Na stůl vysypte obsah tří krabiček zápalek. Krabičky postavte doprostřed stolu na sebe jako začátek věže. Stavební materiál (sirky) rozdělte, tak aby měli všichni spoluhráči stejně. A stavba věže může začít... Jeden hráč po druhém odebírá ze své hromádky 1-3 zápalky (podle svého uvážení a strategie) a dává je na vrchol věže. Komu zápalky spadnou, bere si je jako svůj další stavební materiál. Vyhrává ten, komu nezbyla žádná zápalka. Had v poušti Opět budete potřebovat tři krabičky zápalek, i když tentokrát využijete jenom zápalky. (Krabičky si schovejte třeba na další Eiffelovku:)) Sirky vysypte do nějaké misky či krabičky. Doprostřed stolu dejte jednu sirku, to je zárodek hada, a můžete začít hrát. Každý hráč postupně odebírá z hromádky zápalek po dvou zápalkách. Na každý konec hada přiloží vždy po jedné. Had se může všelijak klikatit po stole, ale pozor, JENOM v přímém směru nebo v pravém úhlu k předchozí zápalce. Když hráč změní směr, musí následující hráč tento směr dodržet. Až teprve další hráč může směr hada opět změnit. A tady už nastupuje taktika - kdo z koho!:) Vypadává ten, kdo dospěl až k hraně stolu a nemá možnost už žádnou zápalku přiložit. Tak, ať se vám daří. Marie (časopis IN!dívčí svět) zdroj: volně zpracováno podle knihy "Hry, kouzla a hlavolamy se zápalkami". ]]>https://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/jak-se-bavit-za-par-kacek-eik.htmhttps://www.in.cz/clanky/tvoreni-a-napady/jak-se-bavit-za-par-kacek-eik.htm#21Fri, 28 Aug 2026 11:58:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková)
1. Co je to špalda? a) druh pšenice b) zvíře z džungle c) míčová hra 2. Co je TImbuktu? a) jihoamerická země b) australské jezero c) africké město 3. Co je to nimbostratus? a) druh mraku b) kost v tělě c) hodně rychlý vlak 4. Co je to wobegong? a) hudební nástroj b) druh žraloka c) zavinovací šaty 5. Co je to smilodon? a) druh vyhynulé kočkovité šelmy b) léčba bolesti zubů c) ovocný koláč 6. Co je to jurta? a) smetanový nápoj b) druh velkého stanu c) květina 7.Co je oribi? a) starobylý přístroj pro určování času b) druh antilopy c) pikantní klobása 8. Co je topaz? a) indický královský palác b) drahokam c) nápoj s karamelovou příchutí 9. Co je to durian? a) tropický pták b) vysoký klobouk c) páchnoucí ovoce 10. Co je to kondor? a) druh dravého ptáka b) psí plemeno c) vlněná vesta Doufám, že jste se s kámoškou dobře pobavily! Majka St zpracováno s využitím knihy Holčičiny - zatočte s nudou (nakladatelství Fragment) (časopis IN!dívčí svět) A teď ještě správné odpovědi: 1a, 2c, 3a, 4b, 5a, 6b, 7b, 8b, 9c, 10a. ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/blaznivy-kviz-xny.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/blaznivy-kviz-xny.htm#22Tue, 25 Aug 2026 08:45:00 +0200redakce@in.cz (Marie Stejskalová)
KDYŽ SE NEBE STYDÍ To je ta chvíle, kdy se obzor zahalí do všech možných barev přes červenou, růžovou, oranžovou až po světle žlutou. Červánky se na obloze objevují zejména ve večerních hodinách nebo po ránu. Sluneční světlo se skládá z více barev, které mají různé vlnové délky. Proto vidíme oblohu modrou - modrá má krátkou vlnovovu délku a za dne se snadno rozptyluje ve vzdušném obalu Země, atmosféře. Během večera, kdy je slunce nad obzorem a jeho svit slábne, musí světlo zvládnout cestu přes objemnější vrstvu vzduchu. Tu lépe překonávají právě odstíny červené a oranžové, které se příliš nerozptylují a snáze procházejí atmosférou. Odrazem těchto paprsků od oblaků vzniká ono kouzelné zbarvení nebe. PODÍVANÁ Z VODY A SVĚTLA STVOŘENÁ Ještě barevnější než červánky je duha, ve které se prolíná šest základních barev - fialová ve vnitřním oblouku, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená vně. Duha se tvoří lomem světla ve vodních kapkách. Je proto nezbytné, aby byl slunečný den a zároveň deštík, případně lehká mlha. Někdy nevidíme duhu jako celý oblouk s oběma konci u země, ale jen její část - kdybychom se naopak nacházeli vysoko ve vzduchu, mohli bychom spatřit duhu i jako celý uzavřený kruk. V kapce se může světlo odrazit i vícekrát - nám se to potom jeví jako vzácnější, tzv,. dvojitá duha. NEJJASNĚJŠÍ TĚLESO PO SLUNCI A MĚSÍCI Ačkoli je podstatně menší než naše denní a noční lucerny, nedá mnohým astronomům amatérům spát. Řeč je o Venuši, druhé největší planetě naší sluneční soustavy. Nepatří tedy mezi hvězdy, i když na noční obloze ji obvykle poznáváme jako tu nejzářivější "hvězdu". Vzhledem k tomu, jak blízko kolem Slunce probíhá, ji lze spatřit krátce před jeho východem nebo po jeho západu. Odtud také pocházejí její označení Jitřenka a Večernice. Výzva z redakce Vstaň jeden den brzy ráno, vyhlédni si vhodné místo (kopec, stráň) a počkej si na východ slunce. Uvidíš, že to bude stát za to!:) redaktorka Ivana (časopis IN!dívčí svět) ]]>https://www.in.cz/clanky/zajimavosti/co-lze-najit-na-obloze-tly.htmhttps://www.in.cz/clanky/zajimavosti/co-lze-najit-na-obloze-tly.htm#23Fri, 21 Aug 2026 09:23:00 +0200redakce@in.cz (redakce IN!, Pavlů Ivana)
Bylo nádherné léto a já jela jako každý rok na svůj oblíbený tábor. Moc jsem se těšila, ale to jsem ještě netušila, že se pro mě stane opravdu zásadním, a doufám, že už neopakovatelným:)... Ale začnu od začátku Ještě s obrovským báglem na zádech jsem se se všemi pořádně přivítala. Jak jsem zjistila po chvíli, úplně se všemi ne. Stál opodál, usmíval se na všechny a byl prostě TOP! Náš nový táborník. Kluk, díky kterému dívčí část osazenstva vstávala už před rozcvičkou a ze stanu vycházela namalovaná a svěží:). Byl to prostě "pan neodolatelný" a jak jsem brzy zjistila, i absolutně nevšímavý k mé osobě. Sice mě pozdravil a párkrát jsme spolu byli i v družstvu, ale to bylo tak všechno. Trápila jsem se jak želva. Asi po třech dnech, kdy už jsem já, jindy zapálený táborník do všech akcí, chodila jako zmoklá slepice a vedoucí se mě začali vyptávat, jestli nejsem nemocná, jsem se rozhodla. Teď nebo nikdy! Odpoledne šli všichni plavat k nedalekému rybníku a já jsem se vymluvila na bolest hlavy. Zavřela jsem se do stanu a hledala papír a propisku. Papír jsem sice neměla, ale našla jsem voňavé mentolové kapesníčky (ještě, že mi je tam mamka strčila). "To bude muset stačit", pomyslela jsem si. Vím, že některá slova se říkají těžce, ale papír snese hodně, i ten kapesníčkový. A tak jsem psala své první a opravdové vyznání... Představovala jsem si, jak se po přečtení toho dopisu na mě hezky usměje, budeme si povídat... Večer po večeři jsem se k němu přitočila a kapesník mu podala. Podíval se na mě, kapesník si vzal...a VYSMRKAL se do něho. A to byl konec! Určitě uznáte, že po této jeho akci jsem byla okamžitě vyléčená. I když už je to pár let, na kapesníčkovou story asi nikdy nezapomenu. Teď už ale na ni vzpomínám s úsměvem. I. Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce. ]]>https://www.in.cz/clanky/info-z-redakce/zapisnik-redakce-v-hlavni-roli-kapesnik-tld.htmhttps://www.in.cz/clanky/info-z-redakce/zapisnik-redakce-v-hlavni-roli-kapesnik-tld.htm#24Tue, 18 Aug 2026 08:42:00 +0200redakce@in.cz (Marie Žeravíková)