Otázka: Chceme sedět všichni v lavici za sebou Zdravím do redakce, mám jedno dilema. Ve škole jsme taková partička - 6 holek a kolem prosince jsme se domluvili, že si v dalším roce sedneme za sebe v lavicích. Jenže uprostřed prázdnin jedna spolužačka zveřejnila tabulku, kam každý napsal, kde bude sedět. Já s kamarádkou jsme byly na táboře, takže jsme o ničem nevěděli. Když jsme se vrátili, tak zbývalo poslední místo v první lavici. Chtěli jsme se se spolužáky domluvit, aby dva dny dopředu napsali, kdy tu tabulku zveřejní, aby byli všichni připraveni. Jedna holka nám dost sprostě ponadávala, že to řešíme jen proto, že nechceme sedět vepředu. Ona sedí vzadu. Má pravdu, jenže my jsme o tom nevěděli, takže jsme se nemohli rychle zapsat. Teď nevím, jak to vyřešit, abychom celá naše parta seděla u sebe. Přemýšlela jsem, že bych napsala mé třídní, aby nám pomohla, jenže ona není moc vstřícná a většinou nás nechá, abychom si to vyřešili mezi sebou. Omlouvám se, že jsem to napsala tak nesmyslně, snad pochopíte. Můžete mi poradit. Děkuji 9.8.2023 21:22
Katrina, 13 let
Odpověď:
Ahoj Katrino, díky za dotaz. Je sice teprve srpen, ale je vidět, že škola už se pomaličku blíží:)...Chápu, že jsi naštvaná, že při "rozesazování" ve třídě jste byly zrovna s kamarádkou na táboře, ale to se stává. O prázdninách je dost těžké vybrat jeden den, kdy by byli všichni doma. Možná příště bude dobré určit si datum hned koncem června, abyste všichni věděli, kdy to bude a mohli se podle toho zařídit (např. poprosit ty druhé kamarádky, aby zapsaly i vás dvě). Píšeš, že chcete celá vaše holčičí parta sedět pohromadě za sebou a vypadá to, že to nevyjde. Chápu i vaši paní učitelku třídní. Jak by vás měla "rozsoudit?" Pamatuju si, že i my jsme chtěli všichni sedět nejlépe v posledních lavicích, ale ať se nám to líbilo nebo ne, posledních lavic bylo pár, a někdo prostě musel sedět i v těch ostatních. První lavice se na první pohled zdá to nejhorší místo vůbec, ale ono to tak úplně není. Zkusím napsat pár předností: Nutí tě to, ať chceš nebo nechceš, dávat větší pozor v hodinách (potom se možná krátí doba učení, protože si toho hodně pamatuješ ze školy), bavení se sousedkou si necháváte až na přestávku a tím pádem nehrozí tolik poznámek, nikdo tě nerozptyluje, tak se ti líp soustředíš a možná by se ještě nějaká ta pluska našla:)...Asi se budete muset smířit s tím, že nebudete sedět všichni pohromadě, ale možná vás to nebude aspoň svádět k povídání v hodinách atd...A spoustu nejrůznějších dobrodružství si můžete užít po škole a popovídat si o přestávce nebo cestou ze školy. Někdy člověk musí přijmout věci, tak jak jsou a tím se učí i do dalšího života... Představ si, kdyby všichni spolužáci chtěli sedět např. v zadních lavicích, nebo všichni kamarádi jenom spolu nebo za sebou, to byste se asi nikdy nezačali učit, protože by bylo nemožné udělat nějaký zasedací pořádek. Někdy je důležité věci přijmout a a smířit se s nimi. A kdo ví, možná najdete tolik kladů v přední lavici, že příští rok už nebudete chtít jinam... Krásný zbytek prázdnin. M.
redakce IN!
Otázka: Rada bych vyjela do německy nebo anglicky mluvící země za brigádou. Nevíte o nějakých křesťanských střediscích? Moc zdravím! Rada bych vyjela do německy nebo anglicky mluvící země za brigádou. Nevíte o nějakých křesťanských střediscích v zahraničí, která by mi pomohla? Nebo někoho na koho bych se mohla obrátit? Moc děkuji 21.5.2023 15:35
Adéla, 18 let
Odpověď:
Ahoj Adélo, díky za dotaz. To tě musíme zklamat, protože o ničem takovém nevíme. Je sice pravda, že např. Salesiáni vysílají dobrovolníky do různých zemí světa, ale to není brigáda, ale dobrovolnická akce na delší dobu, pokud by ses o to zajímala, mrkni na salesiánské stránky. Co se týká brigády, možná by bylo dobré zeptat se přímo u vás ve škole, jestli nemají vaši vyučující nějaké dobré a ověřené kontakty. A chystáš se sama nebo s nějakou kamarádkou? Když člověk jede sám, naučí se víc mluvit, protože ho to donutí:)... na druhé straně ve dvou je větší klid a pohoda, protože se člověk necítí tak sám a má ve druhém oporu. Přejeme ti, ať ti brigáda vyjde podle tvých představ, ať už je kdekoliv. Měj se hezky. M.
redakce IN!
Otázka: Je pro mě těžké mluvit před lidmi. Bojím se, že něco zkazím... Ahoj In, pomůžete mi prosím. Obecně je pro mě hodně těžké mluvit před lidmi. Bojím se vždycky že třeba něco pokazím. Obzvlášť ve škole. Všichni mě tam znají jako ta co moc nemluví. Proto tam nemám moc kamarádů. A s angličtinou je to ještě horší. Moc mi nejde. A učitelka je taková přísná. Strašně se bojím že něco pokazím. Pomůžete mi prosím. Děkuji moc 14.5.2023 20:47
Čtenářka, 12 let
Odpověď:
Ahoj čtenářko, díky za dotaz. Na začátek bych tě chtěla ujistit, že rozhodně nejsi sama, kdo prožívá podobné pocity. Zvlášť ve věku dospívání je pro nás holky (ale i kluky) těžké získat sebevědomí, protože nám všichni připadají hezčí a lepší než my sami a ti ostatní umí všechno nejlíp, že? Ale tak to není.:) Jsi jedinečná a originální a bylas "naplánovaná" právě taková, jaká jsi. Na tobě je teď důležitý úkol: Objevit svoji krásu, talenty a svoje schopnosti a naučit se za ně být i vděčná. Občas radím děvčatům s podobným trápením: Každé ráno, když se podíváš do zrcadla, řekni si v duchu "Pane, děkuji ti, žes mě tady chtěl takovou, jaká jsem. Prosím, uč mě mít se ráda." I když to ze začátku třeba nebude jednoduché, snaž se vytrvat. A uvidíš, že to bude lepší a lepší:)... A bezva článek o trémě vyšel před nějakou dobou v našem časopise a později i na webu. Mrkni, jsou tam dobré rady, jak na trému, jak na to, když se něčeho bojíš.... http://www.in.cz/clanky/skola/strasak-trema-itc.htm Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Prosím o pomoc No....Ja jsem bydlela v anglie 11 roku. Tak dobre cesky neumim a hlavne neumim řict ř. Tak me to ve skole tak nejde ale snazim se. Ale to neni hlavni problem. Problem je ve to ze me holky ve tride rikaji ze jsem divna, piju caj s mlekem, jsem zvikly na jine veci, dostavam vecina prace z cestini neoznamkovana a hlavne nechodim v pondeli na anglictinu.
Nevim jak to mam holky ve tride vysvetlyt.
Prosim o pomoct.Dekuji 29.3.2023 11:36
Katie, 13 let
Odpověď:
Ahoj Katie, díky za dotaz i důvěru k nám. Píšeš, žes bydlela v Anglii 11 let, teď jsi tady v Česku a spousta věcí je jinak, holkám ve třídě se zdá, že jsi jiná, protože např. piješ čaj s mlékem, některé tvoje práci z češtiny nemáš oznámkované atd. Chápu tě a rozumím ti a na druhé straně trošku chápu i ty tvé spolužačky.:) Hned vysvětlím. Tys přijela z jiné země, kde jsou i jiné zvyky a hlavně jiný jazyk, a máš teď spoustu práce se všechno to nové, co tady u nás je jiné, jak bylo v Anglii, naučit a pochopit. Nejsem si ale jistá, jestli tohle všechno ví a chápou i tvoje spolužačky. Jestli prostě jenom nevidí neoznámkovaný úkol z češtiny atd. a nedovedou si představit, co to pro tebe znamená ocitnout se někde úplně jinde, v jiném prostředí. Nebylo by možné domluvit se s paní učitelkou třídní, vysvětlit jí co a jak a poprosit ji, jestli by si o tom s vámi všemi někdy nepopovídala? Některé věci bereme všichni tak nějak samozřejmě, a teprve potom, když nám něco chybí nebo je něco trošičku jinak, tak jsme schopni se na to i jinak dívat. Většina neporozumění je spíše z nedorozumění, z nepochopení, ze špatné komunikace. Možná by stálo za to to změnit. Možná i taková tvá prezentaci o místě, kde jsi vyrůstala, o zvycích v tamní škole, o oblíbeném jídle a třeba i o tom čaji s mlékem by tvým spolužačkám hodně věcí ozřejmila a spoustu věcí by i takto mohly pochopit. V redakci držíme palce a věříme, že se věci vyřeší a budeš i u nás v Česku spokojená a šťastná! M.
redakce IN!
Otázka: Horoskopy a já Ahoj!
Nedávno jsem na youtubu viděla video,
jmenovalo se znamení podle oblíbenosti ve třídě.No a já jsem byla poslední.A najednou mi to všechno takzvaně došlo a já se z kolektivu odděluju sama.Vím, že to je horoskop, a že to není pravda ale už se nebavím skoro s nikým.
Jak z toho ven? 24.2.2023 09:52
♀, 12 let
Odpověď:
Ahoj, díky za dotaz. Je fajn, že víš, jak píšeš, že je to horoskop a že to není pravda. Od toho bychom se mohli v této odpovědi odpíchnout.:) Horoskopy jsou nesmysly a je dokázané, že nefungují. Člověk si v nich najde to, co tam chce vidět, pak se s tím ztotožňuje a věří tomu a úplně zbytečně se trápí... Každý člověk má svoje kladné i záporné vlastnosti. Souhlasíš? A je dobře, když se snaží ty horší vlastnosti vylepšovat. A je na každém, jestli to dělá nebo ne, jestli se snaží, protože každá snaha se počítá, každá! Příklad ze školy: můžeš se rozhodnout, jestli se na své spolužáky usmíváš nebo mračíš, jestli někomu poradíš nebo ne, jestli se někomu posmíváš nebo se ho zastaneš, jestli někoho s úsměvem pozdravíš, nebo si ho nevšímáš, jestli.... Takových jestli je každý den fůra a nejenom ve škole, ale v životě každého z nás. A někdy jsou dny super, kdy se všechno daří a ani se nenaděješ a je večer a můžeš jít spokojeně spát a někdy jsou dny těžké a dají jednomu pořádně zabrat. Jestli chceš, můžeš si přečíst tento článek z našeho webu, je tam pár tipů, jak se stát bezva parťákem/parťačkou ve škole i jinde. A není to úplně zadarmo, to je jasné. Chce to odříkání a pevnou vůli, ale pak to stojí za to. Moc bych ti přála,aby ses dokázala správně rozhodovat a byla spokojená a šťastná. Hezký den. M.
Otázka: Jak se mít ráda taková jaká jsem? Zdravím! Moc prosím o radu. Mám jedno trápení. Jsem na osmiletém gymnáziu v pátém ročníku. A vůbec si nerozumím se třídou. U kluků by mi to bylo jedno, ale já si nerozumím ani s holkama. Oni mají jednu velkou partu, kde se spolu baví, ale já v té partě nejsem. On je tu totiž jeden problém. Od toho co jsem nastoupila se bavím s jednou holkou, se kterou jsem se znala už z dřívějška. Na začátku to bylo v pohodě, normálně jsme se spolu bavili jenom my dvě, ale asi dva roky zpátky se to hrozně zvrtlo. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale začala jsem ji hrozně závidět povahu a to jak se chová. A ona se ještě ke všemu začala bavit s tou partou holek a se všemi ostatními spolužáky a prostě jí mají všichni rádi, smějou se všemu co řekne, ve všem s ní souhlasí. Čím víc se projevuje ona, tím méně se projevuju já. S nikým se moc nebavím, a nikdo se nebaví se mnou, ale hrozně tím trpím a trápí mě to. Protože bych taky chtěla patřit do nějaké party. Mít lidi, kterým na mě záleží. Kterým bych scházela. Hrozně mě to trápí. Prosím, co mám dělat? Jak se té závisti zbavit? Jak se mít ráda taková jaká jsem? Jak si najít partu přátel? Jak zapadnout do třídy i jinde? Děkuji mockrát. A promiňte za tak dlouhý dotaz. Díky moc. 3.11.2022 12:54
eeee, 15 let
Odpověď:
Ahoj eeee.:) Díky za dotaz. Úplně na začátku moc doporučuju přečíst listopadový IN, str. 14-15, název článku: Abych byla oblíbená, (NE)musím... Je tam spousta dobrých nápadů a vychytávek, jak na to. Chápu, že je ti smutno a chtěla by ses zapojit ve třídě, mít partu kamarádů nebo spolužáků. Víš, asi neexistuje žádný 100% návod, jak být oblíbená, ale existují pravidla, která se vyplatí dělat. Moc hezky je to popsané např. v tomto článku na webu: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Jasně, že to není o tom, že někdo mávne kouzelnou hůlkou a stane se oblíbeným. Je to práce na sobě, někdy pořádná makačka, ale myslím, že stojí za to. K těm šesti klíčům na webu bych přidala ještě dobrou komunikaci. Může se stát, že jeden řekne něco, druhý to špatně pochopí a problém je na světě. A když se neřeší, tak přetrvává a trápí se tím obě strany. Možná by stálo za to si s kamarádkou, (které jak píšeš, závidíš její povahu) zkusit popovídat. Třeba někde v cukrárně, kde bys ji mohla pozvat a svěřit se s tím, co tě trápí, a možná ji poprosit o její názor, jak to vidí ona, jak vidí tebe, jak to vidí ve třídě, jestli byste nemohly třeba společně něco vymyslet, do něčeho se zapojit... Myslím na tebe a držím palce. M.
redakce IN!
Otázka: Dyslexie a spolužáci Dobrý den, já i brácha máme dyslexii, proto ve škole dostáváme zkrácené testy ATD. Ostatní spolužáci si o nás, ale myslí, že jsme jen líný a závidí nám různé úlevy v učení. Hrozně mě to štve, protože bych si to s nimi ráda vyměnila a dyslexii neměla. Dá se něco udělat s tím aby mě přestali považovat za línou a zjistili, že dyslexie není nic příjemného? 30.10.2022 07:19
Marie, 14 let
Odpověď:
Ahoj Marie, díky za dotaz. Chápu tě a rozumím ti a na druhé straně trošku chápu i ty tvé spolužáky.:) Hned vysvětlím. Ty víš, že máš dyslexii, že to pro tebe není nic příjemného, že sis to nevymyslela a že ti tyto "úlevy" v učení pomáhají. Nejsem si ale jistá, jestli tohle všechno ví i tvoji spolužáci. Jestli vidí jenom to, že máš podle nich "jednodušší" texty, tak prostě závidí, protože neví. Nebylo by možné domluvit se s paní učitelkou, vysvětlit jí co a jak a poprosit ji, jestli by si o tom s vámi všemi někdy nepopovídala? Některé věci bereme všichni tak nějak samozřejmě, a teprve potom, když nám něco chybí nebo je trošičku jinak, tak jsme schopni se na to i jinak dívat. Většina neporozumění je spíše z nedorozumění, z nepochopení, ze špatné komunikace. Možná by stálo za to to změnit. V redakci držíme palce! M.
redakce IN!
Otázka: Sebepoškozování Máme strach o naši spolužačku , která se sebepoškozuje(kvůli známkám a asi i kvůli tomu, že se jí rozvádějí rodiče). Jak jí můžeme pomoct 21.10.2022 16:46
Stázka a Sára, 12 let
Odpověď:
Ahoj holky, díky za dotaz. Je hezké, že máte o spolužačku starost a chcete jí pomoci. Sebepoškozování je vážná věc, vaše spolužačka se trápí, je ve stresu, a tu bolest a všechno okolo zřejmě ventiluje takto. Jak jí můžete pomoct? Být s ní a pro ni. Ale nejdůležitější je poprosit o pomoc někoho dospělého, komu věříte!! Paní učitelka, školní psycholog? Na webu máme článek, který se této problematice věnuje, nevím, jestli by si ho chtěla vaše spolužačka přečíst, ale nabídnout jí to můžete. Tady je:https://www.in.cz/clanky/rodina/kdyz-tece-krev-neboli-duse-tjz.htm. Existuje také bezplatná linka bezpečí, kde by se mohla spolužačka svěřit a popovídat si: https://www.linkabezpeci.cz/
Z redakce moc myslíme, klidně se zase ozvěte. M.
redakce IN!
Otázka: Mám velkou trému Ahoj, jsem v devítce a čekají mě příjmačky. S češtinou problém nemám, ale z matiky mám docela strach. Matika mi vždycky šla, měla jsem jedničky, nanejvýš dvojky, ale teď když vidím všechny ty zkušební testy z aritmetiky a hlavně geometrie, furt dokola se mi v hlavě honí \"to nedáš, to nedáš, to nedáš...\" Ale největší problém mi dělá čas. Nikdy jsme testy nedělali s krátkým časem, a když jsme teď začali, vůbec mi to nejde tak, jak bych chtěla. Když ke konci učitelka začne odpočítávat kolik sekund nám zbývá, taky to nepomáhá - najednou mám v hlavě černou díru a musím se nutit pokračovat dál. Navíc se mi stres z příjmaček z matiky dostal z vyučovacích hodin i do běžného života - vždy, kdy si na ně vzpomenu, mám strašnou trému (jakou mám třeba před vystoupením) a nemůžu dlouho spát, protože na ně myslím. A ještě něco - naše třída má z minulého školního roku obrovský skluz, ještě jsme ani nezačali dělat rovnice.
Nevím, jak to mám řešit. Děkuji
V. 10.10.2022 21:51
V., 15 let
Odpověď:
Ahoj V, díky za dotaz. Jak na trému? Posílám ti odkaz na naše dva články na webu, zkus si je pročíst, je tam spousta dobrých rad. A co se týká matematiky, píšeš, že ti matematika vždycky šla, zdá se mi, že jde spíš o časový pres. Zkus si doma nastavit čas např. na mobilu a počítej si příklady nebo trénuj příklady z geometrie, Pokud si zvykneš na určitý krátký časový limit doma, kde se cítíš v bezpečí, myslím si, že by ti to mohlo jít líp a hlavně ve větším klidu i ve škole. Můžeš si také zkusit domluvit nějaké doučování. Ale z tvého dotazu mám spíš pocit, že potřebuješ překonat stres a vnitřní neklid. Z redakce moc myslíme, A klidně se zase ozvi. M.
Otázka: Všeho se bojím Ahoj In!, vůbec jsem nevěděla kam to zařadit, tak jsem to zařadila sem.
Mám takový problém. Hodně se bojím.
Bojím se své budoucnosti, jak to bude s globálním oteplováním, válkou, budou sucha, málo dešťů, tornáda, ... Je toho spousta.
Nebo teď. Žijeme v rodinném domku na vesnici. Máme zahradu a já se večer vždycky bojím že tam někdo je.
Nemůžu ani spát. Nemáte prosím nějaké tipy co s tím?
Děkuju 23.7.2022 22:40
Delfín, 12 let
Odpověď:
Ahoj Delfíne, díky za dotaz. Píšeš, že se hodně bojíš a nevíš co s tím. Ono to trošku může souviset i s tím, že začínáš dospívat, při dospívání se nemění jenom tělo, ale můžeš být i citlivější a vnímavější ke všemu okolo sebe. Globální oteplování, tornáda, málo dešťů nebo naopak hodně asi moc neovlivníš, ale co můžeš ovlivnit je, zbytečně si takové články nečíst. Často jsou i zbytečně nafouklé a nepřesné a tebe to pak zbytečně trápí. Víš strach, jako takový, není špatný, je to emoce jako každá jiná. A v lecčems ti může i pomoct, např. strach z některých zvířat v ZOO je důležitý, proto jsou zabezpečené a tebe strach vlastně ochrání, protože nepřelezeš zábradlí, nestrkáš do klece prst.... Proč bys to dělala? Víš, že by se ti mohlo stát něco špatného. Ale pak jsou strachy, které jsou zbytečné, a je lepší se jich pomaličku zbavovat. Jak? Pomáhá si o tom, co tě trápí, si s někým popovídat (možná i tím, že ses tu z toho vypsala, se ti trošku ulevilo). Mohla bys to zkusit? S maminkou, taťkou nebo babičkou? S kýmkoliv, komu věříš. A večer už je fajn se zklidnit, tzn. žádné napínavé seriály, dlouhé zírání do mobilu, přecpávání se brambůrkami nebo něčím sladkým, ale spíš hezká knížka nebo film, poslouchání oblíbené hudby... A teď mě napadá ještě jedna důležitá věc: pobyt na čerstvém vzduchu. Když je člověk např. nemocný a musí ležet, tak po týdnu, no často i dřív,:), už to obyčejně nikoho nebaví, a i ten, koho to normálně moc nebaví, se už ven moc těší. A takový každodenní pobyt venku dělá divy. Jízda na kole, procházky, nejrůznější míčové hry, brusle, plavání, cokoliv, u čeho se člověk příjemně unaví. Protože pak večer už obyčejně nad ničím nepřemýšlí, hupsne do postele a spí až do rána.:) Pokud jsi věřící, tak moc doporučuji také každodenní modlitbu a stačí úplně jednoduše: Pane Ježíši, víš, že mám nejrůznější strachy, prosímtě buď se mnou, pomoz mi se jich zbavit, ať můžu prožívat radostný a naplněný den. Moc ti to z redakce přejeme. M.