Ahoj Jano, díky za dotaz i důvěru k nám. Je krásné, že máš takové ideály. Někdo si najde svého životního partnera brzy, někdo později a pro někoho může být připravena úplně jiná a přitom stejně naplněná, životní cesta. A teď aby se v tom člověk vyznal, že?:) Z tvého dotazu je zřejmé, že toužíš po manželství i rodině. Píšeš, že jsi hodně plachá a na různé akce si netroufáš jet sama. Existují víkendy pro nezadané, které pořádají některá diecézní centra mládeže, určitě ti rády podají informace. Víme, že i v Katolickém týdeníku je inzerce, ale vlastní zkušenost s ní v redakci nemáme. Blíží se prázdniny a různé tábory, možná někde ještě potřebují vedoucí nebo někoho do kuchyně, možná se u vás nebo někde poblíž konají nějaké akce, (poutě, výstavy,akce spolča, sportovní akce...) na které se dá zajít s kamarádkou, s někým známým. Chce to hledat různé možnosti. Vím, že teď v době určitých koronavirových omezení je akcí méně, ale určitě nějaké budou. A doporučuji zaměřit se také na sebe. Dělej, co tě baví, naplňuje, přečti si knížku, mrkni na hezký film, běž si zasportovat. Buď prostě svá a za svého budoucího manžela už teď můžeš děkovat a prosit. Myslíme. M.

Ahoj Terko, díky za dotaz. Když spolu chodí dva mladí lidé,  a po čase zjistí, že si vlastně moc nerozumí a rozejdou se, určitě to také bolí, přece jenom spolu něco prožili. Pokud spolu, ale také "spí", je rozchod, zvlášť pro nás dívky,  daleko daleko bolestnější. Moc hezky o tom ve své knížce Sex, šlehačka na dortu, píše její autor Tomáš Řehák, myslím, že stojí za přečtení. Mrkni na ni a můžeš nám napsat, jestli a jak tě oslovila: Zde je ve virtuální podobě: http://www.tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.XtDu8sAzWUk. Krásné dny. M.

Ahoj Hanko, díky za dotaz. Mám pocit, že už jsme ti několikrát zde v Poradnách na toto téma i odpovídali, že? Chápu, že tě některé věci trápí a jsi z nich nešťastná. A zkoušela jsi některé naše tipy? Abys je nemusela hledat, minulou odpověď jsem ti okopírovala (viz níže). K tomu, jak na sobě pracovat, existuje také spousta knížek, stačí si jen vybrat, která ti bude vyhovovat,. Určitě tam najdeš také spoustu námětů a rad, které se ti budou hodit. Myslím si, že je důležité, že na sobě chceš pracovat, posunout se dál, to už je polovina úspěchu:)! Dala jsem ti zde také odkaz na jeden náš článek na webu. Je sice napsaný pro mladší čtenářky, ale myslím si, že je platný i pro nás starší. https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Myslíme na tebe. M.

A zde je ta odpověď od nás:

Někdo najde svého životního partnera brzy, někdo později a někdo se nevdá/neožení a je pro něj připravená jiná cesta. Bůh má pro každého z nás plán a měli bychom mu důvěřovat. Neznamená to ale, že má člověk sedět doma a čekat, až se něco stane. Je potřeba být aktivní a hledat nové příležitosti a tak trochu jít svému štěstí naproti.

Píšeš, že nemáš moc možností poznávat nové lidi. Co takhle si nějakou příležitost najít? Vím, že někdo je třeba introvertní, tak je pro něj seznamování těžší, zároveň chápu, že i času bývá málo, a někde těch příležitostí opravdu tolik není, ale možnosti jsou různé a určitě si najdeš nějaký způsob, jak nové lidi poznat. Existuje spousta duchovních obnov, setkání, akcí na diecézních centrech pro mládež... Podívej se ve svém okolí na centrum mládeže a jeho program nebo na nabídky řeholních společenství, které také často nabízí různé akce. Určitě i ve vaší farnosti nebo v nějaké okolní se tu a tam bude dít nějaká akce, na kterou bys mohla zajít třeba sama, s kamarádkou nebo s někým z rodiny. Nemusí to ale být jen křesťanské akce, můžeš navštívit nějaký koncert, divadlo, výstavu... Nebo to můžou být nějaká pravidelná setkávání, třeba zájmové skupiny, dobrovolnictví, sport a cvičení. Záleží, co tě baví a zajímá. Také můžeš poprosit kamarády, jestli by tě třeba nevzali někam se svými kamarády, abys mohla poznat někoho nového atd. Neboj se ani případně nějakou akci sama zorganizovat (třeba nějakou pouť nebo výlet ve farnosti).

Nepřistupuj k tomu ale tak, že si tam jdeš hledat budoucího partnera, a nedělej z toho neustálé obíhání různých akcí. Ber to jako příležitost něco zažít a poznat nové lidi - holky i kluky, se kterými bys třeba mohla někdy někam zajít a skrze ně poznat další lidi... Vyber si akci nebo způsob trávení volného času, co tě zajímá a kde bys mohla potkat vrstevníky podobného smýšlení. Nemá cenu se do něčeho nutit a chodit někam, kde tě to nebude bavit a zajímat.

Moc dobře vím, že třeba v situacích, kdy se ostatní kamarádky vdávají nebo mají děti, je těžké být sama. Je ale potřeba říct, že nemá smysl upínat všechny svoje síly na hledání partnera a myslet si, že to je ta nejdůležitější věc na světě a že budu šťastná jenom, když budu někoho mít. Z toho se pak akorát stane posedlost, která je na škodu. Zaměř se na sebe, najdi si nějakou činnost, která tě bude naplňovat a tu a tam někam vyraz, abys poznala nové lidi a kdo ví ;) V modlitbě za budoucího manžela samozřejmě pokračuj a neboj se poprosit své blízké, aby se i oni pomodlili. Myslím na tebe :) Martina

Milá tazatelko, sex v církvi obecně tabu není. Stačí se začíst do Teologie těla sv. Jana Pavla II. či do dokumentů vatikánských kongragací o sexuální výchově z 80. a 90. let. Ano, mnoho konkrétních lidí o této oblasti moc nerado hovoří, to je pravda.

V církvi je veliký poklad poznání o daru sexuality. Naposledy o tom krásně psal papež František v exhortaci Amoris laetitia. V češtině máme velice krásné knihy o daru sexuality, mladých lidech a manželích. Například: Šťastná: Jedeme v tom spolu.(Paulínky)

A zde jsou uvedeny další knihy:

https://www.paulinky.cz/obchod/produkt/Jedeme-v-tom-spolu.html

Ahoj Eliško, díky za dotaz. Ptáš se, jak neuspěchat vztah. Vztah po fyzické stránce držíme v rukou my - ženy. Pro muže je v oblasti sexuality mnohem těžší udržet svoji touhu "na uzdě". Takže záleží většinou na nás, kam až mužům - klukům dovolíme zajít. Pamatuj, že pokud tě (kdokoli, nemusí to být jenom tvůj kluk) bude nutit do něčeho, co sama nechceš, nejde o lásku, ale o sobectví ze strany toho druhého (jakkoli může tvrdit, že tě má rád). Naopak ten, kdo má opravdu druhého rád, respektuje jeho hodnoty nebo se je učí respektovat a nejde za hranice jeho svobody. Záleží tedy dost na tobě, jak pevná zůstaneš ve svých zásadách a jak moc budeš ochotná o tom mluvit se svým klukem. A jestli rázně nebo mile?:) Myslím, že důležitá je upřímnost, opravdovost a citlivost. Komunikace je moc a moc důležitá nejenom ve vztahu dvou zamilovaných lidí, ale v životě vůbec. Díky ní totiž člověk poznává a učí se chápat snáz toho druhého.

O vztazích vyšla také spousta bezva knížek. Doporučuji přečíst si knihu Teologie těla pro začátečníky od Ch. Westa nebo od stejného autora knihu Dobrá zpráva o sexu a manželství. Najdeš tam spoustu odpovědí na podobné otázky, o kterých jsi psala. Výborná je také knížka Sex, šlehačka na dortu, je sice útlá, ale hodně bohatá svým obsahem. Díky za to, že se snažíš žít dobrý život. Z redakce ti moc fandíme. M.

Milá tazatelko, církev na vše nemá prefabrikované odpovědi, ale počítá, že máme rozum a dokážeme ho používat a že lidé mají zkušenosti, ze kterých se umí poučit.

Chodit s mužem, který už jednou v životě zaškobrtl, může být riziko pro nový vztah. Vezme si tě? Bude ti věrný? Nebo tě opět vymění? Nebo má nějakou vážnou povahovou vadu? Na druhé straně je ten tvůj docela mladý. Životní chyba může být tedy jen mladistvým úletem. Takže musíš hledat, zkoumat, musíte hledat oba, zda si spolu budete rozumět. Nelze spoléhat jen na city, je třeba rozumem zjišťovat, zda se k sobě hodíte. Už jsi navštívila jeho rodiče? Znáš jeho názory na výchovu dětí, na víru, na... Dokáže uznat chybu?...

Je třeba hledat jako v jakékoliv známosti a zde dokonce o něco více být ostražitá. Chcete-li vybudovat rodinu, mít děti, chceš-li jeho dítě přijmou jako maminka, to vše vyžaduje makat na sobě a na svém vztahu.

Ahoj mysiku, díky za dotaz. Píšeš, že tě na lyžařském kurzu neustále pronásledoval kluk, který se ti vůbec nelíbí a nic k němu necítíš. Proč bys s ním tedy měla chodit? Nikdo nemá právo tě do ničeho tlačit, navíc ve vašem věku je na chození ještě spousta času. Píšeš také, že se ti později omluvil, za to, co dělal, což je moc fajn. Myslím, že stačí když ho pozdravíš nebo mu odpovíš na pozdrav. Víš, v každém vztahu, ať už je kamarádský, pracovní, "zaláskovaný" nebo se jedná o vztahy v rodině, platí, že když je člověk upřímný a opravdový k sobě i ostatním a jedná fér, nakonec to všichni ocení. Měj se hezky. M.

Ahoj "já", díky za dotaz. Chození je právě fajn v tom, že se dva lidé postupně poznávají, hodně si spolu povídají, poznávají svět toho druhého. A někdy se stane (a není to vůbec nic špatného), že jeden z nich zjistí, že ten druhý je sice moc bezva kamarád, ale tam to "končí". A co se týká líbání: víš myslím si, že touha po líbání musí být vzájemná, nestačí, že to chce jenom jeden z vás. Jednoduše nechej iniciativu i na něm. Víš, vztah dvou lidí, kteří se mají rádi, není jen o tom, co chci já. To je potom sobectví. Pokud tvůj kluk zatím nemá potřebu se líbat, respektuj to a hlavně jej do ničeho netlač. Polož si otázku: Jak dobře svého kluka znám? A s ní související: Co o něm vlastně vím? Jaké má záliby, jak vychází se svou rodinou? Jak se chová k ostatním lidem kolem sebe - k vrstevníkům, ke starším,... Je věřící? A dokáže respektovat mou víru? Jaké má schopnosti, povahové vlastnosti? Je něco, co mi na něm vadí? Proč bys měla znát odpovědi na tyto otázky? Protože chození není jenom o fyzických projevech - držení se za ruce, pohlazení a líbání, ale je hlavně o poznávání toho druhého. Začínat příliš brzo s poznáváním těla toho druhého, přináší často bolest a zklamání po případném rozchodu. Takže platí, že se vyplatí si počkat. Všechny projevy tělesné intimity (což může být i stisk ruky či pohlazení) mají být vždy vyjádřením hloubky a opravdovosti partnerského vztahu. Pokud tomu tak není, vztahy se vyvíjí nerovnoměrně nejen v oblasti citové, ale i fyzické. Čekat není jednoduché, zvlášť ne v dnešní době, kdy jsme zvyklí mít všechno hned. Ale stojí to za to, věř mi. Ale jestli se máte rozejít nebo ne, na to ti stejně nikdo odpovědět nemůže, to budeš muset zvážit sama. Myslíme na tebe. M.

Ahoj anonyme, díky za dotaz. Masturbace je vzrušování vlastních pohlavních orgánů.  Existuje moc fajn knížka "Láska, která za to stojí" (vydalo ji nakladaltelství Paulínky) a tam se píše mmj. i o masturbaci. Inspirovala jsem se radami z ní, které by ti mohly pomoct, pokud by se ti zdálo, že s tím máš problém.

- Cvič se v malých, splnitelných a konkrétních předsevzetích - např. nesněz naráz vše, co ti chutná, pomoz rodičům hned, jak tě o něco požádají, vstaň hned po zazvonění budíku... Je totiž třeba, abys posílila a upevnila svou vůli. Zkus to.

- Vyhýbej se pokušením - erotické filmy, fantazijní snění, erotické doteky...

- Masturbace může být i útěkem nebo kompenzací něčeho, např. samoty, skrytého zranění, nedostatku náklonnosti. Zkus tuto kompenzaci pojmenovat. Pokud jsi věřící, svěř to všechno Pánu Ježíši a popros o sílu a vytrvalost.

- Pusť se do nějaké pozitivní činnosti (např. běhání, jízda na kole, vyrábění, pravidelná návštěva opuštěné sousedky...). Své nedostatky nepřemůžeš jenom tím, že proti nim budeš bojovat, ale také tím, že rozvineš své přednosti.

- Pokud znovu "upadneš", nevzdávej se! Odvahu! Neboj se bojovat o čistotu! I když to může být běh na dlouhou trať, věříme, že to dokážeš!

Moc na tebe myslíme a klidně se zase někdy ozvi. M.

Ahoj Taťáno, díky za dotaz i důvěru k nám, není nic banálního na tom, že tě něco trápí. Pojďme se spolu na to mrknout:). Píšeš, že ses před třemi lety na mezinárodní vědecké soutěži seznámila s klukem z Polska, zamilovala ses do něj a  zdálo se ti, že je to vzájemné. Pak jste si ještě nějakou dobu psali, ale on najednou přestal. Od té doby uběhly tři roky a opět se ozval. Bude nějakou dobu studovat ve vašem městě a chce se sejít. A ty nevíš, co s tím... Je možné, že se chce setkat a využít toho, že v neznámém městě někoho zná. Možná by nebylo od věci zkusit si s ním popovídat - jenom tak, kamarádsky, a třeba se i hodně věcí osvětlí a vysvětlí. Např. v cukrárně se toho dá probrat opravdu hodně. A potom uvidíš, jestli nějaké šance máte nebo ne, jestli jsou vaše sympatie vzájemné atd... No a samozřejmě modlitba je dobrá, tou nikdy nic nezkazíš:). Z redakce na tebe myslíme. M.