Co to je za otázku, no jasně, že umím mluvit, pomyslíte si asi po přečtení nadpisu. Možná máte ale také tu zkušenost, že někdo toho napovídá opravdu hodně, ale vlastně skoro nic, a někdo toho řekne málo, ale vlastně hodně:)... Jak to tedy udělat, aby moje slova byla přínosem pro druhé i pro mě samotnou?

Bezva pravidlo, jak na to, jsem našla v knížce Bruna Ferrera.  Nakonec posuďte samy...

Aby člověk neříkal příliš mnoho hloupostí, dal mu Bůh deset prstů a na každý prst jednu dobrou radu

„Tvoje první slovo má být dobré,
druhé slovo má být pravdivé,
třetí slovo má být spravedlivé,
čtvrté slovo má být velkorysé,
páté slovo má být odvážné,
šesté slovo má být něžné,
sedmé slovo má utěšovat,
osmým slovem máš přijímat toho druhého,
devátým máš projevovat respekt
a desátým moudrost.
Pak už mlč!” (Bruno Ferrero)

Řekla bych, že toto desatero se docela hodí nejenom na nadcházející prázdniny, ale vůbec na celý život. A jo, někdy to asi bude pořádná dřina:)...

Souhlasíte s tím, že umět mluvit je vlastně velký dar?

Krásný víkend. Marie

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.