Otázka: Nevím, jestli s ním mám chodit nebo ne. Ahoj, je mi patnáct a chodím už asi 5 měsíců s jedním sedmnáctiletým klukem (ano, vím, že to není nějakej strašně dlouhodobej vztah). No a vždycky jsem měla na vztahy takovej pohled, že až bude člověk připraven, pozná to. S tímhle klukem jsem se znala už dlouho, ale moc jsme se nebavili. Potom se to nějak zlomilo a začínali jsme se bavit čím dál víc. Po nějaké době jsme se rozhodli, že spolu zkusíme začít chodit, abychom se ještě lépe poznali. Úplně na začátku jsem ho opravdu milovala, ale poslední dobou mám čím dál častěji pocit, že ho začínám brát spíše jako kamaráda. On je na mě ale strašně moc hodnej a chce se mnou trávit skoro všechen jeho volný čas. Jenže... poslední dobou mám pocit, že nejsem schopna jeho city opětovat. On je asi bláznivě zamilovaný, pořád to opakuje, plánuje, kam se vypravíme a nosí mi různé maličkosti... a mě to na jednu stranu strašně moc těší, ale na druhou stranu jsem z toho ve stresu, protože si právě nejsem moc jistá, jestli ho opravdu miluju. Vím, že mi s tímto asi moc neporadíte, ale stejně bych se chtěla zeptat, jak byste to třeba řešily vy. Protože... kdybych se s ním teď rozešla, asi by to opravdu nezvládl... Navíc je skoro hloupost se s někým rozejít, protože ,,je na vás až moc hodný a přesto ho už berete spíš jako kamaráda\"...Neuvěřil by mi to a kromě toho si ani já nejsem pořád moc jistá, jestli je tohle ,,odmilování\" jenom dočasnej stav nebo ne. Co byste dělaly vy? 8.1.2019 15:52
Třeba Terez, 15 let
Odpověď:
Ahoj Třeba Terez, na podobný dotaz jsme odpovídalo nedávno. Zkus si ho přečíst. Je v Poradně v rubrice Láska a má název Potřebuju poradit. Krásný den. M.
redakce IN!
Otázka: Homosexualita Ahoj. Nikdy jsem se tady nedočetla, jak se díváte na homosexualitu. Jsem lesba, věděla jsem to vždycky, už jako puberťačka čtoucí tento časopis. S Bohem jsem srovnaná, rozumíme si, vím, že mě miluje přesně takovou, jaká jsem. Také vím, že existuje spolek LGBT věřících. Ale chtěla bych vědět, jak se na to díváte vy a zda bych v očích ostatních křesťanů nebyla zavržení hodná, jenom proto, že jsem si nevybrala mezi Bohem a ženami, ale oboje je má přirozenost. Myslíte, že někdy bude možná svatba stejnopohlavních párů v kostele? Děkuji za odpověď. 3.1.2019 23:23
Patricie, 25 let
Odpověď:
Milá Patricie, náš názor na homosexualitu se shoduje s názorem Bible a církve. Je popsán v Katechismu katolické církve. Bible hovoří o tom, že homosexuální sexuální vztahy jsou špatné (ne lidi, kteří mají takové cítění). Proto nelze očekávat, že by církev Kristova těmto vztahům žehnala či je uznala za manželství. Např. Gn 19,1-29; Řím 1,24-27; 1 Kor 6,9-10, 1 Tim 1,10. Homosexuální sexualita je mimo normu podobně jako je špatná heterosexuální sexualita mimo manželství.
Čistota a homosexualita v katechismu:
2357 Homosexualita označuje vztahy mezi muži nebo ženami, kteří zakoušejí pohlavní přitažlivost, výlučně nebo převážně, k osobám téhož pohlaví. Během staletí a v různých kulturách se projevuje velmi rozmanitými způsoby. Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný. Tradice, opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako těžkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že "homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené". Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od daru života. Nejsou plodem ryzího citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány.
2358 Nezanedbatelný počet mužů a žen má vrozené homosexuální sklony. Ti si nevolí svůj homosexuální stav; pro většinu z nich je to zkouška. Proto mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.
2359 Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnosti sebeovládání, jež vychovávají k vnitřní svobodě, skrze občasnou podporu nezištného přátelství, modlitbou a svátostnou milostí, mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.
Můžeme Ti doporučit knihy od ANGE, Daniela, které vyšly v Karmelitánském nakladatelství. A pak zajímavou skupinu na Slovensku, která věřícím lidem majícím citovou přitažlivost ke stejnému pohlaví, nabízí setkávání, společnou modlitbu a vzájemnou podporu a to ve smyslu toho, co je popsáno výše.
Otázka: Potřebuju poradit... Ahoj, moc a moc potřebuji poradit.
Dlouho (přes rok + se běžně vídáme) jsem si psala s jedním klukem, který je asi o rok a půl mladší a ve chvíli, kdy mě pozval do kina jsem s ním mluvila a
i přesto, že jsem ho zranila (řekl, že mě miluje), jsme si vše vyjasnili. Bohužel/bohudík se i nadále vídáme a hodně si povídáme...a znovu jsme se dostali k otázce společného vztahu. Jelikož vím, že ho mám velmi ráda, povolila jsem a svolila. Nyní zjišťuji, že je to opravdu nejspíš jen kamarád, ale zdá se, že ze dne na den svůj názor měním. Ve vztahu je velmi jemný a netlačí v ničem. Jak velkou šanci tomu mám ještě dát, nechci ho hned po svém ano zase zranit a bojím se to dál protahovat. Nikdy bych nečekala, že budu mít v hlavě takový zmatek o tom, co cítím... 14.12.2018 20:27
Nejistá, 18 let
Odpověď:
Ahoj Nejistá, díky za dotaz. V první řadě by sis měla ujasnit svůj postoj k němu. Máš pravdu, že měnit názor ze dne na den není úplně dobré. Je také pravda, že když spolu dva lidé chodí, je pak dost těžké být zase "jenom" kamarádi. Možná by bylo dobré se nějakou dobu nevídat, ujasnit si myšlenky, mít odstup, a třeba to spoustu věcí ve vašem vztahu vyřeší. Možná jsi čekala jasnou, jednoduchou radu, ale tu pro tebe nemáme. Každý vztah je totiž naprosto jedinečný, a nakonec si to přece jenom budete muset vyřešit vy dva. Z redakce na vás moc myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Nevím jestli jsem udělala dobré rozhodnutí... Ahoj , nevím jestli jsem udělala dobré rozhodnutí ….
Napsala jsem jednomu klukovi co k němu cítím ….. napsala jsem mu ze když jsme byly venku tak mi sním bylo dobře a moc fajn a že ho mám ráda víc než jako kamaráda on mi na to odpověděl ze me taky ma rad ale ze jsem zatím pro něj dobrá kamarádka ale že neříká že mě nechce jen že vše má svůj čas , nikam ti neuteču a doufám že ti taky nikam neutečeš toto byla jeho reakce … mám ale strach že jsem se nerozhodla dobře ...a nevím jak se k němu ted mama chvat 30.11.2018 21:39
Ela, 17 let
Odpověď:
Ahoj Elo, díky za otevřenost a upřímnost. Chápu tě, někdy je člověk všeho tak plný, že to musí ven:). Jestli to bylo ale dobré rozhodnutí nebo ne, to nevím, to ukáže čas. V každém případě máte mezi sebou ale jasno. On ví, co k němu cítíš, a ty o něm to víš také - bere tě (zatím) jako dobrou kamarádku. Chápu, je to pro vás oba teď asi složitá situace. Na tom, že jsi se svěřila kamarádovi s tím, co k němu cítíš, není nic špatného. Ale stejně jako jsi ty měla právo říct mu, že jsi do něj zamilovaná, on měl právo říct, že ne, což udělal.
Z toho, co jsi napsala, je patrné, že sama vidíš dvě možnosti, které máš:
1) Snažit se kamarádství udržovat i za cenu toho, že to pro tebe bude bolestivé. A možná i pro něj, když bude vidět, jak se trápíš...
2) Omezit (aspoň na nějakou dobu, než odezní největší zamilovanost) vaše společná setkání na minimum a soustředit se i na jiné přátele. Dokud nebudeš schopná dívat se na svého kamaráda bez toho, že bys neusilovala o to, aby s tebou začal chodit, nejspíš vaše přátelství fungovat nebude. Možná stojí za zvážení, že se na nějaký čas přestanete vídat, než abyste se oba zraňovali a trápili (on výčitkami, ty nešťastnou láskou). Rozhodnutí je ale na tobě. Neboj se svěřit všechno P. Bohu v modlitbě, popros o radu třeba i někoho staršího, kdo je ti blízký, ke komu máš důvěru (příbuzného, kamarádku), aby ti řekli, jak (by) se v podobné situaci zachovali oni. Konečné rozhodnutí ale bude opravdu na tobě. Z redakce moc myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Mám platonickou lásku a mám pocit, že mi nikdo nerozumí. Ahoj IN! Poslední dobou mám jednu platonickou lásku...
Mám pocit, že mně nikdo nechápe... Pořád jen slyším: \" Já měla taky platonickou lásku\" nebo \"to přejde\". Jenže já na něj myslím pořád... Dokonce mám pocit, že mě nechápe ani Pán Ježíš (i když vím, že to pravda není). Mám pocit, že mé modlitby za něho jsou zbytečné, že ty obě, které jsem za něj obětovala byli k ničemu...
Často se kvůli němu trápím, mám pocit, že mě nikdo nerozumí a cítím se opuštěná...
Nemáte nějakou radu, co s tím? Děkuji 21.10.2018 17:28
Káťa, 14 let
Odpověď:
Ahoj Káťo, zdravím tě z redakce a děkuji za tvůj upřímný dotaz. Jsi mladá dospívající slečna, a k dospívání přesně tohle patří. Říká se tomu (jak správně píšeš) platonická láska. Někdo se ti líbí, ty o něm každý den sníš, zajímáš se o to, co dělá, co ho baví, pozoruješ, co se ti na něm líbí, představuješ si, jaké by bylo s ním chodit,... A až přijde čas (zpravidla za několik let po tomto období), dočkáš se i opravdového vztahu. Zatím si užívej těchto pocitů a do ničeho se nežeň. Bez ohledu na to, jeslti např. tvé spolužačky s někým "chodí" nebo ne, ty nejsi ani jedna z nich. Neporovnávej se s nimi, ale počkej si, až budeš připravená. Až se najde někdo, kdo bude tvoji lásku opětovat. Období platonických lásek je jedno z nejhezčích v životě, tak si ho nenech ničím a nikým kazit a prožívej každý den naplno. Určitě je spousta věcí, co tě baví. Čti si, sportuj, zajdi si do kina s kamarádkou, k babičce a dědečkovi na návštěvu, připrav rodině nějakou dobrotu:).... Je tolik možností. A když je ti někdy opravdu hodně smutno a zdá se ti, že tě nikdo nechápe? Zkus se ze všeho pořádně vypsat. Papír snese hodně:) a tobě se uleví. A pak ho klidně spal nebo vyhoď. Přeji ti hodně sil a odvahy a neboj, to zvládneš! M.
redakce IN!
Otázka: Chtěla bych někoho milovat. Ahoj, zamiluju se hned do každého kluka, kterého potkám. Podrží mi třeba dveře a já na nej myslím dalších 6 měsíců. Vydržím to opravdu dlouho. Vyfantaziruju si hned, ze me kazdy kluk chce, ze se každému libim. Nikdy jsem žádného kluka neměla, ani pusu. Je možné ze kvůli tomu problemu si nemuzu nikoho najit? Ze se me všichni leknou, boji, protoze vyciti, ze chci abych se jim.libila? Nemuzi si pomoct, chtěla bych nekoho mit, nekoho kdo me bzde milovat a ja jeho. Svoji spriznenou duši, prince, polovičku. Verim, ze pro me Buh nekoho ma. Modlim se za nej.
Děkuji za odpověď 7.10.2018 17:42
Klára, 17 let
Odpověď:
Ahoj Klárko, díky za dotaz i důvěru. Začnu od konce tvého dotazu. Jasně, že modlitba je moc důležitá, a to v každé situaci. A k tomu jedno svědectví holky, která zažívala něco podobného: Milé čtenářky IN! Já měla děsný problém, že s nikým nechodím. A protože jsem dívka činu, rozhodla jsem se, že do sedmnácti to zvládnu a pak budu jednat. A když jsem i měsíc po sedmnáctinách byla stále sama, víceméně náhodně jsem odpověděla na inzerát se seznamky. Můj požadavek na druhou polovičku byl po dlouhém čekání jasný: bude to pěknej kluk a bude bydlet blízko... Ozval se kluk, co bydlel blízko. Bylo to úžasné. Celý týden vždycky večer volal a mě strašně bavilo poslouchat jeho životní příběhy a smát se jim, protože byly od mého života úplně odlišné. Ano, týden jsem se smála, jak se můj drahý po večerech opíjí, padá opilý ze schodů, jezdí jak šílenec na motorce, nechodí do školy, nechal se vylít ze střední školy na učňák. Po týdnu se smál on mně, že chodím do kostela, občas se doma učím a nechodím v postní době na diskotéky. Za dva týdny jsme měli první vážnou neshodu: nějak neuměl pochopit, že teď, po dvou týdnech chození s ním opravdu nebudu spát. Pak jsem se s ním rozešla... Došlo mi, že mi nejde o to mít kluka, ale mít někoho, kdo mě bude mít rád. A že si radši počkám do osmdesáti než ztrácet čas s někým takovým. Najednou mi bylo strašně dobře. A bylo mi dobře - mně samotné. Bavilo mě chodit na diskotéky s holkama, se třídou chodit do kina nebo jen tak sama jezdit na výlety na kole... A když mi bylo nejlíp, tak se to stalo. Potkala jsem se s NÍM. Byl hezký, milý, věřící a zažila jsem s ním nejkrásnější prázdniny. Sice jsem si na tu první opravdovou lásku musela počkat, ale stálo to za to. Takže jednoduchá rada: nikdo nepřijde, když člověk sedí doma a užírá se, že je sám. Nejdůležitější je začít být šťastná sama se sebou, učit se radosti ze života a pak jde všechno.
Otázka: Mám takový problém... Dobrý den,
mám takový problém. Dříve jsem měla pocit, že jsem na holky. Vždycky jsem dělala radši věci s tátou, až do prváku jsem se oblékala víc jako kluk než jako holka, ale v prváku jsem začala brát vážněji svou víru a snažila jsem se zženštit. Usoudila jsem, že jsem byla jen ovlivněná výchovou a jsem normální. A do konce třeťáku bylo vše normální. Byla jsem normální holka. Jenže o prázdninách jsem jela na tábor, kde dělám vedoucí své skupině dětí (14 - 15). Beru je spíš jako své přátele než svěřence. A oni to mají stejně.
Mám tam jednu kamarádku/svěřenkyni, se kterou jsem vždy měla bližší vztah, jenže letos jsme se sblížili ještě víc. Často jsme se i objali a tak. No a já se do ní zamilovala a nevím, co mám dělat. Chvílemi se mi i zdálo, že je to oboustranné. Úplně mi to vše zhroutilo, protože jsem v této otázce konečně měla jasno, ale teď jsem zase v koncích. Navíc jsme blízké kamarádky a vídáme se.
Nechci porušovat žádná církevní pravidla, vždy jsem si říkala, že kdybych byla jiná, prostě budu radši sama. A pořád se to snažím tak mít.
Nevím, co mám dělat, nejsem si jistá, jestli jsem se do ní nezamilovala jen proto, že se ke mě prostě chovala hezky, pro mě až neobvykle hezky, a nebo jsem opravdu na holky. Jak to mám poznat? Nechci to řešit přímo s ní, protože je jí 15 a nechci na ní přenést tak velký problém, navíc nechci narušit náš vztah.
Myslíte, že se s ní mohu pořád přátelit? Je pro mě důležitá v přátelství i ve víře a nechci přijít o ten vztah, ale tuším, že mi asi moc jiných možností nezbývá, když chci zůstat věrná Božím zákonům.
Jaký na to máte názor?
Předem moc děkuji 5.10.2018 19:59
Verča, 19 let
Odpověď:
Milá Verčo, především Ti děkujeme za důvěru, kterou k nám máš.
Máš několik otázek. Najprve je třeba poznamenat několik zásadních poznatků:
- Každý chlapec a každé děvče postupně dospívají do své plné identity muže a ženy. Určitá nevyváženost se tedy může v mládí objevit: takové to promýšlení jsem na kluky, jsem na holky je normální, ale nic moc neznamená. Prostě to patří k dospívání.
- Děvčata mají daleko více než kluci vzájemné přítelské vztahy. Kluci tvoří party, ale děvčata mají kamarádky, prostě ty, se kterými sdílí svůj svět. A fyzické obejmutí mezi děvčaty k tomu patří a není to v zásadě nic divného. Pochopitelně, když jde o projevy, které vyjadřují přátelství a nepřejdou do sexuálních vztahů, což normálně nepřejdou.
- Dnes se často hovoří, že podle citů poznáme, zda jsem hetero nebo homosexuální. Je to ale lež. Homosexualita se dnes podává, jako další alternativy normality. Proto je lákavá a proto o ní více přemýšlíme. Ale lidí, kteří opravdu mají nutkavou přitažlivlivost ke stejnému pohlaví, je málo. A k tomu to mívá často jasné důvody vyplývající z rodinných situací atd. A k tomu, cit je něčím prchavým.
Lze se tedy domnívat, že jsi stále v etapě, kdy dozrává Tvá identita jako ženy. Je to hledání, které často potřebuje posílit. Jak?
- Čti knihy, které Ti mohou pomoct. Např. Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro lásku; Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro život - obě knihy vydalo Karmelitánské nakladatelství; Úchvatná
A vztah s tím mladším děvčetem? Myslím si, že ona v Tobě rozhodně vidí někoho staršího, vzor, důvěrnici, starší sestru, možná mámu. Bylo by zajímavé zjistit z jaké je rodiny. Funguje dobře? Pokud ano, pak je to normální hledání starší kamarádky. Pokud ne, může to být touhy najít za chybějící vztahy v rodině někoho jiného. Doporučuji ten vztah držet na úrovní přátelství, ale trochu zdrženlivosti v prokazování blízkosti bych doporučil.
A na závěr. Velice bych Ti doporučoval rozhovor s kvalitní psycholožkou. Ale to je problém. Mnoho psychologů je dnes v těchto oblastech nespolehlivých. Za sebe mohu doporučit pouze paní Mgr. Hanu Imlaufovou z Prahy:
Pokud se rozhodneš se k ní objednat, prosím, napiš, že máš typ od INu. Nebo máš někoho jiného důvěryhodného? Nějakou starší zkušenou ženu? Ale do Prahy to zase není až dak daleko, ne?
Jan Balík
Otázka: Ahoj, chtěla bych se Vás zeptat co si myslíte o tom že... V záři mi začali taneční a ten kluk se kterým tančím je super ale seznámili jsme se právě až v těch tanecnich před 4 týdny, a tedka spolu jdeme občas na autobus a taky si někdy napišem :D ..no a proč tohle píšu? ..myslite že chce ten kluk projevit větší zájem? myslite že chce něco víc? protože je to vždyck jeho nápad že na mě bjde čekat před školou a potom jdem spolu na bus. ....protože vite jak, ja tu klučiči logiku někdy fakt nechápu :D dekujiiíiiii 2.10.2018 21:53
Je také ale docela možné, že ten kluk z tanečních tě bere "jenom" jako kamarádku, se kterou našel společnou řeč, rád si s tebou povídá nebo píše, prostě kamarád. Myslím, že čas všechno ukáže:). Z redakce ti přeji krásné podzimní dny. M.
redakce IN!
Otázka: Ahoj, potřebovala bych poradit... Ahoj, potřebovala bych poradit. V 5. třídě jsem se hodně kamarádila s jedním klukem. Po prázdninách se ale odstěhoval a my se dlouho neviděli. Teprve po dvou letech jsem ho znovu kontaktovala přes FB. Nějakou dobu jsme si v pohodě psali. Až po pár měsících, před koncem minulého školního roku, začal ke zprávám připojovat srdíčka a pak i zamilované smajlíky a opravdu jimi nešetřil. Psal mi, abych je posílala taky. Když jsem se do toho nehrnula (nevěděla jsem, co to má znamenat, jestli mě má rád nebo ne, nechtěla jsem mu dávat falešné naděje, protože si myslím, že ještě nejsem připravená mít (nevěřícího) kluka a mí rodiče znají mé heslo k účtu, i když mi řekli, že se tam ještě nepřihlásili a mají ho jen, protože mě chtějí chránit...věřím jim, a proto jsem ho nezměnila), psal, že je posílá všem, že to znamená: všechno je OK. Neudělala jsem to ani pak, romantické zprávy s někým, s kým nechodím, jsou proti mému svědomí. Napsala jsem, že bych mu to chtěla vysvětlit, až se uvidíme. Tak trochu zaraženě z toho vycouval. Nevím, co to mělo znamenat a dělám si starosti, jestli jsem mu neublížila. Nejsem si ani 100% jistá, že se mu líbím. Nemá s tím moc zkušeností a jsem z toho zmatená a zoufalá. Neporadíte, jak bych mu to měla vysvětlit, až se s ním uvidím? Vím, že je to složité, ale už opravdu nevím, co s tím. Je to dobrý kamarád a nechci ho ztratit. 21.9.2018 10:27
Alexa, 14 let
Odpověď:
Ahoj Alexo, díky moc za otázku. Píšeš, že jsi se v 5.třídě hodně kamarádila s klukem, který se ale odstěhoval a po dvou letech jste se znovu kontaktovali přes FB. Píšeš si s ním ráda, ale on by chtěl podle tebe možná víc, a ty na to nejsi připravená a nevíš co s tím, protože je to pro tebe dobrý kamarád a nechceš ho ztratit... Myslím si, že ve tvém věku je úplně normální mít spoustu kamarádů, poznávat jejich povahy, charaktery, prožívat s nimi různé akce atd., ale nikdo, opravdu NIKDO tě nemůže nutit, abys dělala něco, s čím nesouhlasíš nebo co je proti tvému svědomí, i když se jedná pro někoho "jenom" o srdíčka a zamilované smajlíky. Myslím si, že ses zachovala moc dobře. A pokud se s kamarádem potkáte? Zkus mu to vysvětlit, přesně tak jak to cítíš. Jestli je to opravdu dobrý kamarád, tak to pochopí. Držíme z redakce palce:)! M.
redakce IN!
Otázka: Co mám dělat? Ahoj IN!
Mám dotaz potkala jsem skvělého kluka, chodíme spolu, miluju ho a on mě taky. Když jsem to, ale řekla rodičům, řekli mi, že na tohle mám ještě dost času a zakázali mě se s ním vídat... Nevím co mám dělat, mám ho fakt moc ráda, je jiný než všichni kluci okolo a nechci ho ztratit. Ale rodičům lhát nechci, co mám dělat? 29.8.2018 16:57
Verča, 14 let
Odpověď:
Ahoj Verčo, díky za tvé sdílení se s námi. Moc si toho vážíme. Píšeš, že jsi zamilovaná do kluka, on do tebe, ale rodičům se zdá, že jsi ještě hodně mladá a zakázali se ti s ním vídat. Ty ho nechceš ztratit, ale zároveň nechceš rodičům lhát. Moc v redakci oceňujeme, že jednáš s rodičema na rovinu, a nechceš jim lhát, to je moc fajn. Neznáme tebe, nevíme kolik je tvému klukovi let, ale i my si myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo někdy i skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. Na to se snaž nezapomínat. Je dobré si také uvědomit, že kluci ve 14 letech se teprve začínají dostávat do puberty, kdežto některé dívky mají už období nejprudších změn nálad za sebou. Tak vzniká mezi dospívajícími chlapci a dívkami téměř dvouletý rozdíl (čtrnáctiletá dívka je jednoduše vyspělejší než čtrnáctiletý kluk). A tak se může stát, že kluk, který byl ve čtrnácti letech pohodář a flegmatik, může prožít bouřlivou pubertu a změnit své chování tak, že budeš mít za rok nebo za dva roky pocit, že jde o někoho jiného. I s tím je třeba počítat.
A co máš dělat? Napadá nás zkusit si s rodičema ještě jednou promluvit. Uvař jim třeba kafe nebo si dejte nějakou oblíbenou sladkost a zkuste si spolu popovídat. Je možné, že se to mezi váma projasní, často bývá chyba jenom v nepochopení a špatné komunikaci. Věříme ale, že o tebe mají rodiče strach, a to je ve tvém věku pochopitelné a určitě pro tebe chtějí jenom to dobré, i když se ti to teď možná nezdá. Myslíme na vás na všechny.