Všude slyšíš, jak jsou všichni zamilovaní, kdo s kým začal chodit a jak je to super. Ale ty se už nechceš přetvařovat, hrát si na to, že jsi v pohodě. Máš pocit, že s někým chodit je to nejnutnější, co teď musíš udělat? Zkus se na to podívat s otcem Romualdem.

Chodit s někým je naprosto jedinečné a krásné. Když miluji druhého člověka, zažívám tu nejbohatší lidskou zkušenost. Můžeme to vidět na lidech, co spolu chodí, jak jsou ve své lásce krásní, plní ideálů a nadšení. Člověk nemůže žít bez lásky. Pokud sám lásku nepozná, nezakusí ji a neprojevuje ji druhým, ztratí jeho život smysl.

Ale každá láska chce svůj čas!

„To je moc krásné, ale co když s nikým nechodím!” může někdo namítnout. Když jsem se ptal svého kamaráda (kněze), co vám mám poradit, překvapil mě rychlou reakcí: „Napiš jim, ať nejsou jako všechny kolem, ať jsou své a nebojí se být jiné! Proč by měly za každou cenu s někým chodit? Láska chce přece svůj čas!” A to vám chci říci i já. Nebojte se být své! To, že teď s nikým nechodíte, není vůbec tragédie. Ten správný čas, ta pravá láska určitě přijde. Na každou z vás čeká dobrodružství života a lásky.

Jenže já ještě s nikým nechodím!

Ve společenství mladých lidí jsem se zeptal, co by poradili dívce, která si klade podobnou otázku. Jejich odpovědi jsem pro vás sepsal:

Bára: „Řekla bych jí, že to teď nemusí řešit.”
Iva: „Ten pravý na ni někde určitě čeká…”
Anežka: „Ať si užívá ve společenství, v partě se všemi přátelství. Je lepší být víc s ostatníma než se hned vázat na jednoho kluka. Byli by pak pořád spolu a neužili by si společně legraci.”
Kyklop: „Hlavní je mít kamarády, chození s klukem chce ten správnej čas. Člověk se nehodnotí podle toho, jestli s někým chodí nebo nechodí, ale podle toho, jaký má hodnoty, jaký má charakter.”
Anežka: „Já to chápu, měla jsem stejný problém. A řešily jsme to všechny holky dohromady. Sestřenice nám vždycky radila, že holka si má vážit sama sebe a mít svou důstojnost, a že když něco uspěchá, tak to akorát zkazí.”
Kristýna: „Podle mě kluky stejně nebaví, když každou holku hned dostanou a jsou s ní třeba jenom týden, čtrnáct dnů nebo měsíc. O žádný vztah tady pak vůbec nejde. Je lepší počkat, protože potom už bude víc vědět, co to vlastně láska znamená.”
Kyklop: „Když si počká a bude trpělivá, může víc poznat kluka, který jí je sympatický a pochopit, proč s ním vlastně chce chodit. Buď se v tom upevní a vznikne mezi nimi vztah, nebo zjistí, že s ním nakonec chodit nechce. Je to pro ni výhoda, protože se nemusí s nikým rozcházet a může se přes to v klidu přenést.”
Maruška: „Poradila bych jí, ať je více s kamarádkami. K tomu, aby byla šťastná, přece vůbec nemusí mít nějakého kluka. Ať je v klidu, že teď vůbec o nic nejde a že ho jednou bude mít taky.”
Anežka: „Pokud ještě není připravená, tak nemůže dát do vztahu všechno, protože ani neví, co od toho má čekat, a to pak nejsou vztahy natrvalo. A kdyby začala nějaký vážný vztah, ztratila by přátelství s ostatními. Rychle by dospěla, a pak kdyby se rozešli, tak co?”
Hanka: „Chápu ji, je to těžké, když jsou kolem ní kamarádky, které už s někým chodí. Ale opravdu není dobré to uspěchat a za každou cenu s někým chodit.¨

Láska je konat pro druhého nějaké dobro.

Poznávat sama sebe, své bohatství a svoji hodnotu, zušlechťovat své já, to vše je naším cílem. Láska je hledání a chtění vykonat pro druhého nějaké dobro. Největším darem pro nás je, když můžeme dávat druhému sebe. Avšak abys to dokázala, musíš být nejprve sama sebou. To znamená na sobě pracovat, zdokonalovat se a zkrášlovat se uvnitř i navenek. A k tomu je potřeba nejprve s nikým nechodit, na nikoho se nevázat, ale vnitřně dozrávat. A to trvá nějakou dobu.
Rád bych ti závěrem řekl, že se nemusíš bát, když s nikým nechodíš! Připravuj sama sebe pro toho pravého, ozdobuj se krásou dobrých vlastností a svého vzdělání, aby ses pak jednou mohla darovat druhému ve štěstí trvalé a opravdové lásky.

Boží Tvář

Často jsem se zamýšlel nad tím, proč je láska lidí tak silná a intenzivní. Odpověď jsem našel na prvních stránkách Bible – „Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, jako muže a ženu je stvořil…” (Gn 1, 27) Pokud je mezi nimi opravdový vztah, stává se jejich láska úplnou a nekončící. A tím se malým zlomkem podobá lásce, jakou nás miluje Bůh.
Zní to možná tak nějak učebnicově, ale pořád víc se přesvědčuji, jak je tato pravda veliká a krásná. Pro mě je to nesmírné dobrodružství – uvědomit si, že Bůh není vysoko, daleko, ale že se Jeho Tvář odráží v každém člověku, v muži i ženě. A tak se rád dívám na lidi a hledám v nich obraz Boží Tváře.

o. Romuald (časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.