Otázka: Kamarádka se trápí kvůli klukovi. Jak jí mám pomoct? Ahoj,
Moje kamaradka se trapi strasne moc kvuli klukovi, se kterym chodi. Uz spolu jednou chodili ale pak se rozesli. Chodi spolu od prazdnin,ale ted uz se mesic nevideli.....
Co vych ji mela poradit, nebo jak ji pomoct?
V jednom z cisel casipisu jste psali o letnich laskach, myslite si, ze to ten kluk tak nejak bere?? 9.11.2015 21:53
maja, 14 let
Odpověď:
Milá majo,
často v odpovědích na vaše otázky ohledně kluků radíme nezačínat s chozením moc brzy, protože ve věku, kdy teprve poznáváme sami sebe, hrozí, že si způsobíme řadu bolístek a zranění.
Něco podobného se přihodilo i tvojí kamarádce. Pustila se do randění příliš brzy a teď zjišťuje, žejejí kluk vlastně sám neví, co chce. To je v jeho případě pochopitelné. Teprve se učí mít zodpovědnost sám za sebe a svoje rozhodnutí, takže ještě není připravený nést zodpovědnost za vztah. Podle toho se také chová.
Co pro svoji kamarádku můžeš udělat ty? Hlavně se snaž být s ní, být jí oporou, protože teď tě hodně potřebuje. Snaž se ji nějak rozptýlit, aby nemyslela na nešťastnou lásku, udělejte si nějaký výlet, uspořádejte někomu oslavu narozenin, začněte sportovat, něco vyrábět, zajděte společně někoho navštívit, pokud jste věřící, můžete společně zajít na mši svatou nebo se pomodlit, zajet na víkend na diecézní centrum života mládeže,... Možností je spousta, zapoj fantazii a hlavně kamarádce naslouchej, když se ti bude chtít svěřit. Každé trápení přebolí a opravdové přátelství se pozná právě v takových chvílích, kdy ten druhý potřebuje pomoc.
Myslíme na vás obě!
redakce IN!
Otázka: Je normální, že mi zamilovanost vydrží i víc než rok a půl? ahoj , myslíte že je normál že v mém věku se zamiluju do jednoho kluka vydrží mi to až 1,5 rok nebo 2 ? ;) Jen když se mě na to někdo ptá tak potom se celkem dost diví , že to tak ještě je. Tak je to obvyklé nebo nějak souvisí s tím , že jsem "napřed" ? :) Děkuji moc za odpověď i za to , že tu je tahle poradna . :) 26.10.2015 18:18
záhadná, 14 let
Odpověď:
Milá záhadná,
je to úplně normální. Každý z nás totiž prožívá vztahy trochu jinak. Někdo se zamilovává rychle a stejně rychle u něj nejsilnější city i vyprchají, jiný (např. ty) je stálejší, dokáže být zamilovaný do jednoho člověka třeba i několik let. Bez ohledu na to, jestli je ti 12, 14, 15 nebo 20 let. Navíc se po celý život částečně měníme, takže občas překvapíme i sami sebe. ;-)
Přejeme Ti, ať využíváš svůj krásný věk k tomu, aby ses lépe poznávala a objevovala, co je na Tobě krásné a jedinečné. Takové poznávání se je velké dobrodružství, ve kterém Ti moc fandíme!
redakce IN!
Otázka: Jak se seznámit s novými lidmi a nebýt při tom nervózní? Ahoj!
Potřebuju pomoct a to opravdu nutně a můj problém je v tom že se špatně seznamuju s novýma/jinýma lidma např. když jsem s lidma ve společnosti kterou neznám tak se mi začnou klepat nohy a tak. Navíc bych se ráda s někým bavila ale nemám odvahu třeba na něj jen promluvit :-(.
Co mám dělat?
Díky :-) 12.10.2015 20:26
POMOOOC, 13 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
jedna rada hned na úvod: Je zbytečné bát se dopředu, že uděláme něco špatnně, protože si to potom často vsugerujeme a nakonec jednáme podle "scénáře", který jsme si ze svých obav připravili sami. Mnohem lepší je si dopředu říkat, že to zvládneš, že o nic nejde. Přece tě nikdo nezabije, když řekneš něco špatně. A to ani při seznamování.
Super zpráva je, že se můžeš učit trémy, kterou máš při mluvení s lidmi, postupně zbavovat. Docela dobře fungují dechová cvičení. Předtím (nebo i přitom, když se v tobě začne všechno stahovat), se zkus v řeči zastavit a několikrát se zhluboka nadechni a pomalu vydechni. Při nádechu je dobré si třeba představit, že máš nahoře na hlavě háček a něco tě v průběhu nádechu jakoby táhne vzhůru. Opravdu to funguje a nádech je tak hlubší. ;-)
Co funguje nejlépe, ale je k tomu potřeba být na sebe přísná: mluvit, mluvit a mluvit. Vyhledávat co nejvíce situací, kdy se můžeš chopit před druhými slova a učit se s nervozitou pracovat. Protože nic nejde samo, všemu se člověk musí učit. Uvidíš, že až se trochu "otrkáš", nervozita se bude postupně zmenšovat a možná vymizí úplně.
Pokud jsi věřící, svěř svoje strachy a obavy Bohu v modlitbě.
A ještě něco: Nejistota při seznamování může souviset i s tím, že nemáš dostatečné sebevědomí. A sebevědomí úzce souvisí se sebepřijetím. Hodně tady holkám s podobným trápením jako máš ty, radím, aby si vyzkoušely následující: Každé ráno, když se podíváš do zrcadla, řekni si v duchu "Pane, děkuji ti, žes mě tady chtěl právě takovou jaká jsem. Prosím tě, nauč mě mít se ráda." Ze začátku ti to možná nepůjde úplně ze srdce, ale nevzdávej se. Každá modlitba proměňuje tvoje srdce.
Sebevědomí se buduje po malých krůčcích. Jedno takové "desatero sebepřijetí" aneb tipy jak na sobě pracovat, najdeš v květnovém čísle časopisu IN! na straně 3. Objednat si jej můžeš tady: http://shop.in.cz/index.php?sh=1&druh=1&model=1&bid=-1405&bkod=&nosizes=1&cl=b#view
Myslíme na Tebe a držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Jsem v pubertě, ale nedokážu se bláznivě bavit ani smát hloupým řečem spolužáků. Čím to je? ahoj když jsem s mými vrstevníky (spolužáky) tak oni dělají všemožné legrace například na obědě a smějí se tomu ale já ne. Přijde mi to takové infantilní a hloupé. I oni mi v tomhle přijdou takové dětinští. A přitom si říkám: jsem v pubertě, ne tak proč se nechovám stejně jako oni, když i oni jsou v pubertě?! Nebo když se začnou bavit o něčem naprosto nereálném a vymýšlejí si pitomosti, přemýšlím, jak je to může napadnout, a mě ne?! Dokážu se bavit jen s málo lidmi ze třídy dlouho o takových vážnějších věcem. Vztahy, nálady... Ale s těmi ostatními prohodím tak max pět slov. Čím to??? Prostě se nedokážu chovat tak uvolněně nebo bláznivě jako oni a užít si ty společné zážitky. V těch chvílích, kdy já mlčím a jen poslouchám, co oni plácají a smějí se tomu, si připadám tak o pět let starší než oni. Jako kdyby to byly mí mladší sourozenci a já je musela usměrňovat. Proč to tak je, proč se nedokážu chovat podobně jako oni? Vždyť já i oni jsme v pubertě, a obvykle se člověk chová mírně bláznivě, ale já ne. Čím to je? Proč si vždy připadám o tolik starší?! Děkuji za odpovědi, jsou pro mě důležité. ;( 11.10.2015 10:53
lívanec, 14 let
Odpověď:
Milý lívanče,
nemyslíme si, že bys byla nějak divná proto, že se nesměješ pubertálním vtípkům svých spolužáků. Vůbec ne. Víš, je celá řada důvodů, proč se cítíš být starší než oni. Jednak každý dospíváme trochu jinak a jindy. Někdo je odmalička zodpovědnější nebo více vedený k zodpovědnosti než ostatní. Souvisí to s povahou (někdo je uzavřenější, jiný otevřenější), výchovou, vztahy v rodině a také s tím, zda jsi nejstarší ze sourozenců nebo naopak prostřední či benjamínek,...
Každopádně si nemyslíme, že je to něco, čím by ses měla trápit. Jsi prostě o kousek dál před svými vrstevníky, ale časem se to všechno srovná. A v budoucnu zjistíš, že je lepší mít jen několik dobrých kamarádů, se kterými si můžeš popovídat i o vážnějších věcech, než být "naoko" oblíbená u všech, a pak zjistit, že když s tebou přestane být zábava, nikdo se o tebe nezajímá.
PS: Zkus napsat i do diskuse Holky holkám, možná se najde někdo, kdo na tom je podobně jako ty.
Krásné dny!
redakce IN!
Otázka: Na co si dát pozor u kamaráda, který mě už několikrát zradil? ahoj IN, je dobré věžit svému kamarádovi který vás už několikrát zradil,nebo vám lhal do očí ?A jak mně může takvý člověk ublížit?Naco si mám dát pozor aby až by jsme se pohádali mně nemohl poškodit ? 7.10.2015 20:41
klárka, 13 let
Odpověď:
Milá klárko,
odpověď je poměrně snadná: takovému kamarádovi bych nesvěřovala důvěrné nebo příliš osobní věci ani žádná tajemství. Říkala bych mu jenom to, co může "pustit dál".
Ale zároveň bych si s ním promluvila a řekla mu, že pokud chce být můj opravdový kamarád, že bude muset chování ke mně trochu změnit, že si kamarádství představuju trochu jinak. To je moc důležité - aby ses naučila v kamarádských (a později i v jiných) vztazích být upřímná a mluvit o tom, co tě trápí. Zároveň se ale musíš naučit, jak to říct tak, aby to druhého člověka nezranilo (to znamená: bez křiku, výčitek a ostrého obviňování).
No a další krok - jestli si to vezme k srdci nebo ne - už bude na něm.
Myslíme na Tebe i na Tvého kamaráda!
redakce IN!
Otázka: Kamarádka začala chodit s klukem. Cítím se přebytečná. Co s tím? ahojky,
moje velmi dobrá kamarádka začla chodit s klukem ze spolča. Když jsme sami dvě a najednou příjde ten kluk, cítím se jako třetí kolo u vozu. 5.10.2015 15:11
Mája, 13 let
Odpověď:
Milá Májo,
určitě to pro Tebe není jednoduché. Nezapomínej ale, že kamarádství je něco jiného než zamilovanost, která časem vyprchá. I když může být ze začátku tvoje kamarádka pro ostatní vztahy "nepoužitelná", pokud vydržíš, může se to upravit, až její zamilovanost trochu opadne. Myslíme si, že pokud jste dobré kamarádky, má vaše kamarádství větší šanci vydržet než zamilovanost.
Takže radíme: žádné urážení, vyčítání kamarádce, že se s tebou moc nebaví apod. Prostě vydržet, přečkat toto období a časem se ukáže, jak pevné vaše přátelství je. Nezapomeň, že také záleží na tobě, aby bylo příjemné s tebou být, aby se s tebou kmarádka nepřestala bavit jenom proto, že proti jejímu vztahu něco máš.
Myslíme na tebe a držíme palce, ať to všechno zvládneš!
redakce IN!
Otázka: Nemám se komu svěřit a často brečím (i v kostele při mších svatých). Prosím o radu. Dobrý den, nedávno jste tu Lalle psali, jak úžasný je dar naslouchání, ale já s ním mám trochu problém. Ráno se mi cestou do školy na něco stěžuje sestra (posledně už jsem se na ni troch naštvala a pohádali jsme se) a ve škole mám přednášky o všech problémech kamarádky. Já sama bych chtěla mít někoho, komu bych se mohla se vším svěřit, ale jim prostě nemůžu (a stejně by mě neposlouchaly).
A ještě jedna věc. Loni mi bylo pár měsíců mizerně, skoro každý týden jsem končila brečící na půdě a bohužel jsem se občas neudržela ani při mších. Teď je to sice lepší, ale o mších je to skoro jako tenkrát. Už tenkrát jsem však zjistila, že možná tak trochu brečet chci - aby mi někdo pomohl (a jednou si na mě pan farář udělal chvilku čas) ale samozřejmě jsem se snažila pláči bránit, protože v kostele je to prostě blbý. I přesto jsem se kolikrát se rozbrečela i v úplně cizím kostele. 4.10.2015 21:03
k, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
ano, máme druhým naslouchat z lásky. Pak zakusíme, že nám občas dá Duch svatý i slovo, kterým poradíme či potěšíme. Někdy nezbyde, než těžkosti druhých svěřit Bohu v kratinké modlitbě: Pane, Ty se o ni postarej, ty jí pomoz.
A že i ty sama potřebuješ, aby Ti někdo naslouchal? No to je jasné. Můžeš se svěřit mamince, babičce, nějaké starší kamarádce. Ale také si můžeš o všech svých trablích povídat s Pánem Ježíšem. To je modlitba. Prostě mu povídej o tom, co prožíváš, svěřuj mu svá trápení. A uvidiš, že Ježíš Ti ukáže, že On dokáže dodat odvahu, dát radost a osušit slzy.
A když chodíš ke zpovědi jednou za měsíc, můžeš i tam říci, co tě trápí. Kněz se ti bude jistě snažit poradit.
Žehná P. Jenda
Jan Balík
Otázka: Jak se projevuje introvert? Ahoj,jak se projevuje introvert? Lze tuto vlastnost nějak charakterizovat? Jak? Děkuji a móóóc děkuji i za ty všechny poradny, které tu jsou, protože jsou opravdu úžasné a opravdu pomáhají (alespoň mě)! :) Přeji vám krásné dny a mnoho energie do dalšího měsíce! :) ;) :) 30.9.2015 16:33
Palačinka, 14 let
Odpověď:
Milá Palačinko,
introverze (a její opak extraverze) jsou rysy osobnosti. Zatímco extroverti jsou rádi středem pozornosti a jsou schopní mluvit "jen tak", introverti jsou více zaměření na svůj (bohatý) vnitřní svět, raději mluví o hlubších tématech a vytvářejí pevnější přátelské vztahy. Často se o nich říká, že se straní zábavy a lidí, ale není to tak úplně pravda. I introverti se rádi baví, jenom to nemusí být na hlučných zábavách, kde je spousta lidí.
Většina lidí má v sobě něco z introverta a něco z extroverta, ale jeden typ trochu převažuje. Na téma introvertství jsme měli v IN!u (září 2013) zaměřenou dvoustranu "Jsem introvertka. Je to problém?", kde můžeš najít i test, který ti pomůže určit, který rys osobnosti u tebe převažuje. Pokud o toto číslo budeš mít zájem, napiš na objednavky@in.cz a ve vydavatelství zjistí, zda je ještě k dispozici.
Přejeme krásné dny!
redakce IN!
Otázka: Jak nežárlit na šťastnější kamarády a jak se stát veselou? Jak nežárlit na šťastnější a veselejší a bezstarostnější kamarády, než jsem já? jak se stát veselou?? díííííííík 27.9.2015 14:57
lalla, 15 let
Odpověď:
Milá lallo,
máme pro tebe dvě pozitivní zprávy:
1. Na všem se dá pracovat, když člověk chce.
2. Mít melancholičtější povahu není nic špatného!
A teď si polož otázku: Proč se chceš stát veselou? Protože chceš mít velké množství přátel? Protože chceš zapadnout do kolektivu (například ve třídě, ve škole)? Nebo proto, že chceš, aby tě ostatní měli rádi?
Klíčem k tomu, abys byla veselá (pozitivní) a nežárlila na své kamarády, kteří na tebe působí jako šťastnější a veselejší než jsi sama, je to, abys přijala nejdřív sebe sama - své dary i slabosti. Aby ses naučila radovat z toho, že jsi spíš uzavřenější povahy, že máš třeba bohatý vnitřní svět. Ano, radovat! A objevovat stále nové a nové dary a schopnosti, talenty, které máš. Doporučujeme přečíst si článek Já jsem fakt dobrá! (květen 2014, str. 3. Pokud toto číslo IN! nemáš, můžeš si jej objednat za 38 Kč, když napíšeš na e-mail objednavky@in.cz). Najdeš tam deset praktických bodů, které ti pomohou najít pozitivní vztah sama k sobě.
Pro úplný začátek zkus každý den Bohu poděkovat za to, že tě tady chtěl právě takovou, jaká jsi. Je to těžké, ale když to uděláš třeba každý den ráno před zrcadlem, uvidíš, že se tvůj postoj sama k sobě časem zlepší. Nebudeš si už připadat nudná a nezajímavá a také, když objevíš, co všechno umíš a co všechno ti jde, budeš se mít s druhými o čem bavit. Dokud ti totiž bude chybět sebevědomí a nedokážeš udělat radost sama sobě, bude pro tebe těžké navazovat kontakty, dělat radost druhým a druzí z tvého chování vycítí, že si nevěříš. No uznej sama: jak s tebou může být zábava, když se trápíš tím, že nejsi tolik veselá jako druzí? Jak jsme ale napsaly na začátku, na všem jde pracovat, když budeš opravdu chtít. Když budeš postupně přijímat svoji povahu, podaří se ti i vyjít ze sebe.
A ještě něco: Není ani tak důležité umět s kýmkoli o čemkoli MLUVIT, jako učit se druhým NASLOUCHAT. To je jeden z tvých darů, velice cenný dar! Zkus ho rozvíjet a uvidíš, že od naslouchání k mluvení je velice blízko.
Myslíme na Tebe a držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Jak říct kamarádovi, že o něj nestojím, a neztratit přitom kamarádství? Milá redakce, jeden spolužák( můj kamarád) se ke mně chová hodně zajímavě. Plácá mě po zadku atd. já si myslím, že ke mně něco cítí povídá si se mnou hodně často, ale já k němu nic moc necítím. Je docela pěkný a v sobě má něco taky. ALE jedna věc mě na něm vadí věřící je i rodina, ale před spolužáky se předvádí a mluví sprostě. Ale je pravda, že mám ráda kluka jiného nevím jak mu to říct, že o něj nestojím,a ale nechci ztratit kamarádství. 22.9.2015 17:02
čtenářka, 14 let
Odpověď:
Milá čtenářko,
Tvůj kamarád se teď dostává do věku, kdy si začíná všímat dívek kolem sebe. Jako každý kluk, i on je přirozeně zvědavý, protože se před ním najednou otevírá úplně neznámý svět, který má potřebu objevit. Kluci tuto zvědavost většinou dávají najevo různými provokacemi, popichováním a (jak ty píšeš) i plácáním holek. Jednoduše proto, že jsou zvědaví, jaké to je, se holky dotknout, jak holky reagují.
Osobně si nemyslím, že to, co k Tobě cítí, jsou nějaké stálé city, a že by se zhroutil, když ho odmítneš. Nejspíš je jenom sám zmatený z dospívání, které najednout přišlo, a z toho přívalu pocitů, co prožívá.
Nejlépe uděláš, když se k jeho chování nebudeš vyjadřovat a budeš se chovat jako by nic. Jenom v případě, že by Tě dál plácal po zadku, bys mu asi měla chytnout ruku nebo ho rázně klepnout přes prsty s tím, že na Tebe nemá sahat. Kluci tohle potřebují, aby věděli, kam už nesmí zajít, a také, abychom je učily, že my holky máme svoji důstojnost a hrdost.
Ale pokud Ti sám nevyzná lásku, nechala bych tomu volný průběh. Může jít jenom o pouhou zvědavost a ještě bys ho svým odmítnutím zmátla.