Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Vyhledávání v poradně:  
Polož novou otázku
 Přezdívka: 
 Věk: 
 Email:  (nebude zveřejněn!)
 Otázka: 
 Dotaz odeslat do poradny:   
 Napiš číslem   dvě stě dvacet dva:

Poradna 'Láska'

- dotazy a odpovědi
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11  >>  58

Pokud se ti některý dotaz líbí, klikni na ikonu vlevo vedle otázky.

Otázka: Líbí se mi kluk, který je nevěřící....
Ahoj, líbí se mi jeden kluk. Je milý a hodný. Jenomže nevěří v nic a je ateista. Pořád nad tím přemýšlím, jestli s ním můžu být nebo ne. To, že je ateista už mají dlouho v rodině. Chováním je normální hodný a milý kluk. Nevíte, jestli s ním jako křesťanka můžu chodit? Jestli to nevadí?
18.5.2025 10:12
Čtenářka, 14 let
Odpověď:
Otázka: Modlitba za budoucího partnera
Dobrý den, mezi lety 2017-2023 jsem od Vás odebírala váš časopis IN! a pamatuji si, že v jednom čísle byla jedna modlitba za budoucího partnera, která se mi moc líbila, kterou jsem se modlila. Chtěla bych ji svému partnerovi moct ukázat, ale nemůžu ji najít. Nemáte ji prosím? Děkuji moc
12.5.2025 15:55
Eliška, 22 let
Odpověď:
Otázka: Líbí se mi jeden kluk z vyššího ročníku.
Ahoj , líbí se mi jeden kluk z vyšího ročníku, ale bojím se s ním začít bavit. Na mé škole budu ještě 8 let a nechci aby si všichni o mně povídali, nebo se mi smáli. Bohužel si myslím, že má holku, takže jsem bez šance😥, chtěla bych to aspoň skusit, ale nevím jak, abych se nestrapnila. Možná bych mu mohla napsat na instagram, ale pak by tu zprávu mohl všem ukázat. Taky mu můžu napsat z anononimního účtu, kterej si vytvořím, ale pak bych mu o sobě nic neřekla, aby mě nepoznal. Potřebuju pomoct, prosím!
3.4.2025 18:24
Market, 11 let
Odpověď:
Otázka: Jsem do něj zamilovaná, ale nevím co s tím...
Zdravím IN! Mám kamaráda. Bavíme se spolu pár měsíců. Oba o sobě navzájem víme, že jsme k sobě ale cítili, nebo i cítíme, něco víc. Vzpomínám si, jak jsme se o tom bavili. Měla jsem to tak, že jsem si nebyla jistá, jestli ho miluji, ale v tom období, kdy jsme o tom spolu mluvili, jsem si spíš myslela, že do něj jsem zamilovaná. A také jsem mu to tak řekla. On řekl něco, že to pro něj na začátku bylo silný, ale že si teď taky není jistý. Dopadlo to tak, že jsme si řekli, že budeme tedy jen kamarádi. Já v tu chvíli moc nedokázala tak dobře přemýšlet, protože mě to zaskočilo (on totiž s tím začal, začal se na to ptát), tak jsem to odůvodnila, že se musíme více ještě poznat. Pak jsem to spíš vnímala tak, že není dobré, aby spolu lidé chodili, když si nejsou jistí, jestli se milují. Pak jsem ale cítila, že mě to dost mrzí, že to dopadlo takhle. Že jsem asi opravdu chtěla něco víc. Po nějakém čase (pár týdnů, možná 2) jsem ale \"přišla\" na to, že jsem do něho zamilovaná. A že jsem i předtím byla. Tak jsem začala přemýšlet, jestli mu to říct a kdy, jestli bych chtěla, abychom spolu chodili. No a před pár dny mě dost vykolejilo, že se ta myšlenka, jestli ho tedy opravdu miluji, vrátila. Ani nevím proč. Už jsem si říkala: ano, už si jsem jistá, už tu otázku nemusím řešit. Napadá mě, že je to dost možné i hormonálně... A ještě předtím jsem tedy řešila, jestli bych šla do toho chození. Mám z toho obavu. Nikdy jsem s nikým nechodila. Mám strach, že bych se třeba musela nutit do fyzického kontaktu, že by mi ublížily různé neshody, které by přišly, nebo i že bych nevěděla jak se líbat... Ps: on přemýšlí, že by mohl být jednou knězem, ale není ještě rozhodnutý, neví to jistě. Prosím poraďte mi. Ohledně té nejistoty, strachu z chození, jestli bych mu měla říct, že ho miluji... Děkuji.
7.10.2024 22:43
M., 15 let
Odpověď:
Otázka: Co mám dělat?
Ahoj, měla bych prosbu. Potřebovala bych radu. Nejdřív vás ale uvedu do děje. Je to tak že už něco přes půl roku mám kluka, je ateista, takže moc nechápe proč s ním nechci spát před svatbou, ale řekl že se to pokusí respektovat, jenže... ...udělala jsem chybu v tom že jsem se teď nedávno na dvou oslavách opila (nebylo to schválně, nějak to do mě prostě dostali), což by se taky nemělo z křesťanskýho hlediska, nebo aspoň myslím. No a on si kvůli tomu teď přijde jako něco \"míň\" než alkohol, protože to jsem \"porušila\" ale to s ním nechci. Hodně špatně to nese, nedokáže to prostě pochopit, vím že to byla velká chyba, ale stalo se to (že jsem byla opilá). Nevim co teď s tím, protože si přijde hodně ublížený a to ne jen kvůli tomuhle, ale i kvůli jeho kamarádům a spolužákům co mají holky a už s nima spali i když jsou mnohdy spolu kratší dobu než my. Nevim i těch necelých sedm měsíců mi přijde málo, ale tím nechci nic říkat. Jenom nevím co mu na to říct, dost jsme se teď kvůli tomu pohádali. On se mě snaží respektovat, ale zároveň nechápe proč by měl a hodně ho to dusí. Proto bych potřebovala radu, co bych měla dělat? Nechci s ním spát, ale nechci ho tím trápit. Ale nevím co dělat, nechci se s ním rozcházet, je to moc hodnej a na dnešní dobu slušnej kluk. Fakt mě to trápí, ale nechci aby o tom věděla mamka nebo tak. Ona by mi neporadila ale jen víc stresovala, i když by si to asi neuvědomovala. Modlím se za něj, ale přijde mi, že na to naráží čím dál častěji a já už nevím jak mu to vysvětlit. Řekl že se cítí být min dulezitej než nějakej \"hloupej\" text (v Bibli). Nejhorší je že si to pořádně nedokážu obhájit, protože tomu taky moc nerozumím. Prosím, poraďte🙏🏻
3.9.2024 22:11
Andula, 16 let
Odpověď:
Otázka:
Naše milá redakce, mám na vás hned několik otázek. Na začátek trochu omáčky pro lepší kontext... Vždycky jsem vnímala a zastávala názor, že co rychle začne, rychle taky skončí. A to především ve vztahové rovině. Vždy jsem se proto snažila takovým vztahům vyhýbat. Vlastně to ani zas takové snažení nebylo, než si k někomu vytvořím silnější pouto, trvá mi to i třeba několik let. Po dvou letech velmi intenzivního kamarádství jsme se s mým nynějším milý rozhodli, že spolu chceme budovat romantický vztah. Už minulý rok touto dobou jsme oba přemýšleli tímto směrem, ale k činu jsme se dostali až nyní. I když jsme o sobě navzájem věděli už dávno předtím, za ty dva roky \"jenom\" kamarádství jsme oba ale moc vděční. Byli jsme při sobě v těch dobrých, ale i ve špatných chvílích, zjistili jsme o sobě spoustu věcí. Stihly nám za tu dobu tak nějak spadnout ty růžové brýle, i tak jsme se ale rozhodli to spolu zkusit. Teď tedy necelé dva měsíce tvoříme oficiálně pár a je to moc krásné. Chvílemi mi připadá, jakobychom se podvědomě snažili vynahradit si to všechno, co jsme po tu dobu, co jsme k sobě navzájem jen tajně vzhlíželi, nemohli. Mám spoustu důvodů, které jsem si sobě dávno obhájila, proč chci se sexem počkat do svatby. A jsem vděčná, že i když je to pro nás oba občas těžké, mám hranice, za kterými si stojím a můj milý je respektuje. Intimní život ale není jen o tom jednom, jsou i další tělesné projevy - líbání, doteky... Kam až můžeme v takových chvílích zajít? Kde je ta vhodná hranice podle víry? Nebo jde jen o to spolu nespát před svatbou? S tím se pojí také to, že jsem si vždy myslela, že nějaké intimnosti přijdou do vzathu až později, třeba po několika měsících, rocích. Podle mého přesvědčení (jak jsem se zmiňovala na začátku) by byl tedy ten vztah možná trochu uspěchaný. Zase na druhou stranu náš vztah byl velmi hluboký a upřímný už dávno před tím. Byla to v podstatě jen otázka odvahy jednoho nebo druhého, kdy se posuneme dál. Z tohoto pohledu by to tedy uspěchané nebylo. I tak mi to ale vrtá hlavou, i když jsem takhle spokojená a všechno jde tak nějak přirozeně a upřímně.. Nejdeme na to všechno moc rychle? Děkuji vám za odpověď a přeji všem z redakce krásný den! Z.
10.8.2024 23:22
Zdeni, 21 let
Odpověď:
Otázka: Mám na vás otázku
Ahoj IN! Četla jsem, že dívky si podvědomě vybírají svého životního partnera s podobnými nebo stejnými vlastnostmi, jaké má jejich otec. Ať už jsou to ty dobré vlastnosti, nebo zlé. Můj táta má, jako každý, nějaké dobré vlastnosti. Pak jsou tu ale ty špatné... Křičí po mamince, křičí po nás dětech, často nám něco vyčítá a netráví s námi tolik času, kolik je podle mě správné. Trápí mě to. Nechci to a ani maminka a bratři to nechcou. Mě ale trápí ještě jedna věc. A to je právě veliký strach, co když bude jednou takový i můj manžel? Už se nějaký čas těším, že se po maturitě odstěhuji a nebudu muset v této negativitě, a řekla bych i v toxickém vztahu, žít. Přeji si, že jednou budu mít manžela, který po mně křičet prostě nebude a nebude dělat ty další věci, u něhož bude vidět, že si vzal k srdci \"úctu\", která se slibuje při svatbě, a že se ke mně prostě bude chovat tak, jak je to správné a normalní. Je to ale možné? Četla jsem taky, že když ženy zjistí, že ten jejich partner má vlastnosti, které nechtějí, aby měl a měl je jich otec, tak se s ním rozejdou, pak ale v novém vztahu po čase zjistí, že ten nový partner zase ty vlastnosti má. Můžu se zamilovat do někoho, u koho se nakonec neprojeví ty tátovi vlastnosti? Ps: mám kamaráda (zatím bych to nenazývala chozením), který má s mým tátou takové podobné věci, že mě to až překvapilo, že si mohou být v takových detailech podobní. Ještě ho ale neznám tolik, abych mohla říct, že je nebo není schopen se ke mně takhle jednou chovat. Je to ale hrozná představa že by se ke mně jednou takhle choval, mám ho tak ráda! Předem děkuji moc za radu! 🙏
26.7.2024 21:58
M., 15 let
Odpověď:
Otázka: Miluji kluka a on si mě moc nevšímá.
Miluji kluka a on mě ale moc si mě nevšímá. Je to moje chyba? Mám něco udělat? Mám počkat a on něco udělá čas? Prosím pomozte.
5.5.2024 14:46
Mrkvička, 10 let
Odpověď:
Otázka: Potřebovala bych poradit.
Zdravím, potřebovala bych poradit. Téměř před půl rokem si mě všiml jeden věřící kluk, avšak starší než já, a napsal mi, jestli s ním nechci jít někdy ven. Ze začátku mi to přišlo moc rychle, tak jsem normálně odmítla a chtěla jsem všechno nechat normálně být. Později mi znova několikrát psal a zval mě do kina, jít se projít... já jsem hodně váhala zda ano/ne, párkrát už jsme se měli i sejít, ale na poslední chvíli to nevyšlo. Po měsíci a pak dalším se znova ozval, že ho mrzí, že nám to nevyšlo jít ven....Teď mám zase školu a on pracuje, takže domluva složitá hlavně z mojí strany. Myslela jsem, že už budu mít klid po takové době, ale pořád mě uvnitř žere, že jsem ho tolikrát odmítla a je mi ho líto, jak se stále snaží...Jenže prostě nevím, jak jednat. Budu mít potom \"klid\" od všeho, když s ním půjdu, nebo bude všechno horší? :-) Děkuji za vaši radu, hezký den.
23.3.2024 20:00
Julinka, 20 let
Odpověď:
Otázka: Měla bych na vás otázku ohledně vztahu s přítelem
Dobrý den, měla bych na vás otázku ohledně vztahu s přítelem. Jsme spolu už půl roku, ale maminka nechce abych u něj ani přespala. Jde o jednorázové přespání když jsme třeba v divadle nebo na večeři. Já bydlim totiž na vesnici a ve večerních hodinách už nejezdí autobusy. Je mi už 21, ale i přesto se mamce nelíbí abych spala u přítele. Ted se na mě naoplátku zlobí že mi rodiče nic nedovolí a pořád hlídají. Jak si mám promluvit s mamkou aby dovolila přespání? Nechci přijít ani k mamku ani o přítele ale nevím si s tím rady.
16.3.2024 15:49
Locika, 20 let
Odpověď:
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11  >>  58
 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz