Otázka: Od páté třídy se mi líbí jeden kluk. Mám mu to říct? Ahoj, už od páté třídy se mi líbí jeden kluk. (22 let). Bohužel já nevím jak to má on, jestli mě má rád. Vím, že žádné děvče nemá. Chtěla jsem mu nějak říct, že ho mám ráda už dlouhou dobu, ale nevím jak by reagoval.Chtěla by se zeptat co si myslíte vy- jaký máte názor. Jen by mu nechtěla ublížit a aby byl v životě šťastný. 18.1.2016 16:00
beruška, 14 let
Odpověď:
Milá beruško,
na Tvém místě bychom se do žádného vyznání lásky nepouštěly. Chápeme, že máš pocit, že jsi do něj zamilovaná už hodně dlouho, ale přece jen - je ti 14 let. To je čas, kdy se teprve učíš být sama sebou. Je to etapa života, kdy se rozhoduješ o tom, co dál po škole, o dalším studiu, kdy přestáváš být dítětem a stáváš se dospělou. A právě v této etapě života se ukazuje jako lepší, když může dívka v klidu dozrávat a není svázaná nějakým vztahem. Navíc kluk, který se ti líbí, se nachází v úplně jiné životní fázi a řeší jiné věci než ty, takže by takový vztah fungoval jenom velice obtížně.
Něco jiného je totiž osmiletý věkový rozdíl, pokud jeden z dvojice je ještě na základní škole a druhý už pracuje nebo studuje vysokou školu, a něco jiného, když např. oba pracují nebo jeden končí studium a druhý už pracuje (např. osmnáctiletá dívka a mladý muž, kterému je 26 let). Vztah se totiž nedá vybudovat jenom na citu, zamilovanosti, na tom, že se nám někdo líbí, ale také na rozumu a vůli.
Ve tvém věku je správný čas na prožívání platonických lásek, na snění o druhém, na to, aby sis ujasnila, jaké vlastnosti se ti na klucích a mužích líbí a které naopak ne. Ale na chození v pravém slova smyslu máš ještě čas. Proto nic neuspěchej, pokud nechceš přátelství mezi vámi pokazit. S čím ale můžeš začít už teď, je modlitba za budoucího partnera. Protože i když ho možná ještě neznáš, Bůh ano. A rozhodně ti ho v pravý čas pošle do cesty.
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Může se zamilovanost dostavit s časem? Ahoj In chtěla bych se zeptat zda podle vás může přijít zamilovanost s časem?..... je tady jistý kluk který mě má rád (teda aspoň si to myslím). jenže já při každém našem setkání neprožívám úžasné chvíle těšení na něj a ani nějak nečekám na každou jeho zprávu a ani nestrávím spoustu času před zrcadlem abych kvůli němu byla \"nejkrásnější\" ... možná je to i kvůli tomu že mě od začátku zná v teplácích, nevyspalou z táborů ale i tak :) ... 18.1.2016 11:33
marťánek, 20 let
Odpověď:
Milý marťánku,
zamilovat se, vzplanout velkou láskou, být přitahována k tomu druhému, těšit se na něj a trávit spoustu času před zrcadlem (jak píšeš), je sice krásné, ale je to pořád jenom cit. Dnes si lidé často myslí, že bez zamilovanosti nemůžou jít do vztahu. Někteří se dokonce staží budovat vztahy jenom na zamilovanosti. Ale zamilovanost (cit) nebývá úplně dobrým rádcem. Nehledě na to, že když citová přitažlivost člověka zachvátí a člověk ji neovládne rozumem a vůlí, snadno se nechá strhnout k jednání, které může být nerozumné - prostě mylné.
Vždy máme jednat jako celý člověk: jednat podle rozumu, řídit se pak vůlí a pak se postupně i cit uklidní a ustálí. Zamilovanost - strhnutí citem - je sice krásná, ale nestálá. Od zamilovanosti ke skutečné lásce (ochotě žít pro dobro druhého, sloužit druhému) je dlouhá cesta. Když dnes lidé dají průchod jen a jen citu, nechají se ovládnout tělesnou přitažlivostí, pak se snadno stane, že sice prožívají nádherná období, ale jejich vztah nevyspěje, nestane se postaveným na celé lidské bytosti: jakoby spí rozum a necvičí se vůle. A bez zapojení rozumu a vůle je budoucí manželství a rodina dosti obtížná, možná i nemožná. Právě proto se mnozí lidé dnes rozvádí. Nenaučili se milovat druhého a nechali se unášet jen citem a tělesnou blízkostí, ale láska je neuchvátila celé - i rozum a vůli. A cit pomíjí, a to i ten nejkrásnější.
Takže se netrap tím, že nezažíváš stavy euforie, protože to není úplně podstatné. ;-) Naopak když se později dostaví opravdová láska, bude to ještě krásnější. Měj se moc pěkně.
redakce IN!
Otázka: Kluk, kterého jsem jednou odmítla, se teď se mnou nebaví. Co se s ním stalo? Dobrý den, jsem totálně zmatená a nevím, co se děje. Začnu od začátku: před třičtvrtě rokem jsem se seznámila s hrozně milým, hodným, pohodovým a správňáckým klukem-M přes mojí kamarádku (tento M je nejlepší kamarád přítele od té mé kamarádky), poměrně brzo jsem se od nich dozvěděla, že se mu líbím. Přidal si mě na FB, pár dnů jsme si psali a pak mě pozval ven. Na venek s ním, jsem se hrozně těšila, díky jeho suprové a vyspělé povaze a gentlemanskému charakteru..., ale jak jsme se uviděli a já si uvědomila, že se mu líbím, vše se změnilo. Bylo to vlastně poprvé, co jsem s klukem byla sama venku (krom kamarádů) a navíc jsem byla v poměrně složitém období (byla jsem nešťastně zamilovaná do mého dobrého kamaráda), ten venek byl poměrně trapný (dopředu už byl seznámen se situací od přítele mé kamrádky), já mu řekla, že teď to nejde, abychom byli něco víc... Dali jsme si nějakou pauzu, pak si začali zase psát, ale už to bylo samozřejmě jiné než předtím. Párkrát jsme se viděli, ale to bych se nejraději propadla do země, začal mi vadit jeho vzhled (není nejhezčí z venku, sice se z osobního života neznáme tolik, ale je vidět, že uvnitř je opravdu nádherný). Opravdu bych si přála, abych se do něho zamilovala (pokud se mu stále líbím-doposud to tak vypadalo), abych si zamilovala jeho čisté a ohromné srdce, jeho duši... Před pár dny jsem byla na plese, šel tam i on. Bála jsem se, že až ho uvidím, budu se zase chovat hloupě-že mi bude vadit jeho vzhled...kupodivu se tak nestalo. Jak jsem ho uviděla, chtěla jsem se s ním bavit, dát nám znova šanci, jít spolu ven, alespoň to zkusit, pokud by chtěl, nevím, co se ve mě stalo. Chtěla jsem ho normálně pozdravit, jako kamaráda, pak bychom se mohli třeba pobavit, nebo ne, záleží jak by chtěl. Dvakrát jsem ho pozdravila, když kolem mě procházel, ale to si mě nemohl všimnout, natož v hlasité hudbě slyšet... až byla příležitost, pozdravila jsem ho znovu, naposledy, ale on mi neodpověděl a přitom se na mě podíval, prostě kolem mě prošel, jako bychom se neznali. Zkusila jsem mu po plese neutrálně napsat (Tak jak bylo na plese? :)), kdyby mě náhodou neslyšel a neviděl ani jednou, pouze si to zobrazil a nic. Co jsem ho na plese pozorovala, choval se jinak, než jindy, divně. Tak jsem se ho ještě zeptala, jestli se něco děje, opět bez sebemenší reakce. Nechápu to, přece jen tak z ničeho nic, nemůže přít BUM a konec? Nevím o důvodu, proč by mě měl ignorovat, i pár dnů před plesem jsme si normálně psali... Omlouvám se, že je to tak dlouhé, možná i nesrozumitelné, vlastně tady není položena ani konkrétní otázka, prosím vás, co si o tom myslíte? Myslíte, že když mě nezaujal hned, že bych se do něj mohla zamilovat? Co se asi může dít? Proč nereagoval?? Děkuji za přečtení a za každý sebemenší názor. Zdravím celou redakci a přeji krásné prožití těchto dnů :) 17.1.2016 00:32
Dorka, 17 let
Odpověď:
Milá Dorko,
podle mě je reakce toho kluka celkem přiměřená. Jednou jsi ho už odmítla, tak nejspíš ztratil zájem. Možná byl do tebe jenom zamilovaný, ale na pouhé zamilovanosti se nedá postavit kvalitní vztah. Je to cit, který dříve nebo později vyprchá, je nestálý.
To stejné platí i u tebe. Zamilovat se do něj klidně můžeš i později, ale není to ještě láska. Láska je (každodenní) rozhodnutí mít toho druhého rád a přijímat ho i s jeho chybami a nedostatky. Rozhodnutí komunikovat, i když je to zrovna těžké, omluvit se, i když jsme třeba v právu, odpustit, i když to může bolet.
Můžeš si s tím klukem někdy v klidu popovídat osobně, pokud bude mít zájem. Protože řešit vztahy přes chat je vždycky zrádné - nevidíš přímou reakci toho druhého, gesta a výraz tváře, neslyšíš tón jeho hlasu, neznáš důvod, proč nezareagoval na tvoji otázku hned... A tím, jak si spoustu věcí domýšlíš, můžeš si jeho odpovědi vyložit jinak než jsou myšlené. Takže na to pozor.
Držím palce, ať se to mezi vámi vyjasní. P.
redakce IN!
Otázka: Zamilovaly jsme se s kamarádkou do stejného kluka. Co mám dělat? Ahoj In nevím si rady. Moje kamarádka se zamilovala do jednoho kluka u nás ve třídě. Jenže mě se líbí taky ,ale ona se do něho zamilovala dřív. Chtěla bych s ním chodit ,ale nemůžu protože nechci přijít o kamarádku co mám dělat? 16.1.2016 11:55
martule 13, 13 let
Odpověď:
Milá martule13,
děkujeme za Tvoji upřímnost. Máme jeden návrh: Co takhle začít řešit problém až opravdu nastane? Nevadí, že se vám oběma líbí jeden a ten samý kluk. Důležitější je, jestli se jemu líbíš Ty nebo tvoje kamarádka (nebo ani jedna z vás).
Pokud by se mu líbila Tvoje kamarádka, musela bys to uvnitř nějak překousnout a srovnat se s tím. Pokud nebude mít zájem ani o jednu z vás, také není co řešit. Zamilovanost časem sama vyprchá. No a jestli se mu budeš líbit Ty? Potom je teprve ten správný čas na upřímný rozhovor s kamarádkou. Zatím tomu nech volný průběh, dál sni o tom klukovi a netrap se tím, co zatím není.
Myslíme na Tebe, ať se všechno vyřeší. Měj se krásně! ;-)
redakce IN!
Otázka: Jsem hodně nesmělá a bojím se, že nikdy nepotkám toho pravého. Prosím o radu. Zdravím. :) Mám taký problém, že sa neviem otvoriť pred druhými ľuďmi, dokonca aj pred tými, ktorých mám najradšej, som strašný introvert... Nedokážem sa rozprávať s cudzími ľuďmi bez toho, by som sa cítila vtieravo. Napriek tomu, že už mám 20 rokov, nikdy som s nikým nechodila. Dlho ma to vôbec netrápilo, ale už sa začínam cítiť staro a pri mojej povahe mám pocit, že to takto navždy ostane. Bojím sa toho, že si nikdy nikoho nenájdem a budem úplne sama a nezaložím si rodinu. Nedávno sa mi cez Facebook ozval jeden chalan, ktorého osobne ešte nepoznám, ale chodí na tú istú univerzitu a tak ma nejako vyhľadal a pozval ma na rande... lenže neviem, ako mám zareagovať... Veľmi ma to neláka, najmä môj rozum sa proti tomu búri bez toho, aby som sa nad tým hlbšie zamyslela... Bojím sa, že aj tak nebudeme mať nič spoločné, on by nakoniec zistil, aká som hanblivá a nudná a skončilo by to ako veľký trapas... ale na druhej strane to môže byť úžasný človek, ktorému by som mala dať šancu... Aj keď si to zrovna nemyslím, ktovie... A neviem sa zbaviť tohto strachu z neznámeho, bojím sa, že už nikdy nikoho nestretnem, s mojou povahou je to fakt ťažké... Navyše si myslím, že väčšina dobrých chalanov je už v tomto veku zadaných... Mňa ani tak netrápi to, že som teraz sama, práveže keď si predstavím, že by som bola vo vzťahu, trápila by som sa, ako málo času by som mala pre toho priateľa... Predsa len štúdium na vysokej škole a iné povinnosti... Neviem, či som zrozumiteľne formulovala svoj problém, ale ďakujem Vám za každú radu a modlitbu. 15.1.2016 20:55
Camelia, 20 let
Odpověď:
Milá Camelie,
děkujeme Ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Pokud jde o náš názor, myslíme si, že strach z neznámého se nejlépe překoná tím, že se vystavíš situaci, ze které máš obavy. A komunikaci s druhými se také učíme jen postupným překonáváním sebe samých a tím, že se snažíme s druhými komunikovat. Nic nepomůže sedět doma a utápět se v sebelítostných pocitech a myšlenkách. Takže hlavu vzhůru, za jednu schůzku s tím klukem nic nedáš. Nikde přece není psáno, že s ním musíš začít chodit. Pokud si "nesednete", na další setkání už jít nemusíš.
A ještě něco: Není dobré dopředu vymýšlet scénáře, co by se stalo, kdyby. Mnohem lepší je situace prožívat naživo a řešit je v reálu. Reagovat na to, co se opravdu děje tady a teď. Přemýšlet nad deseti variantami, které se s největší pravděpodobností vůbec nestanou, je zbytečné. A pokud tě podobné obavy a myšlenky přepadnou, odevzdávej je Bohu v modlitbě. Uč se větší důvěře a bližšímu vztahu s Bohem, kterému se můžeš svěřit s čímkoli, a nevadí mu, že jsi introvertka. Modli se i za svého budoucího partnera a buď otevřená příležitostem, které se Ti nabízí.
Myslíme na Tebe a přejeme hezké dny.
redakce IN!
Otázka: Je hřích, když se manželé spolu dívají na porno? Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli lze považovat za hřích (lehký/těžký), když se manželé spolu dívají na porno.... Přece jen jsou manželé. Díky. 14.1.2016 15:25
K., 21 let
Odpověď:
Milá K.,
zda je hřích, když se manželé dívají spolu na porno? Ano. Proč? Porno je falší, nepravdou, lží. Je tam zobrazována sexualita jako živočišné ukájení pudu. Tedy porno odporuje přímo tomu, co je sexualita - vzájemné sebedarování se v lásce, vrchol jednoty manželů, které je otevřené daru dítěte.
Aby sexualita byla pravdivá a byla tím, čím je od Boha, je třeba, aby byla vrcholem sjednocení manželů. Vyžaduje sjednocení v mnoha dalších oblastech života. Porno můžeme přirovnat k tomu, že si do počítače místo kvalitního programu natáhneš schválně vir, aby ti počítač pokazil. K tomu navíc máme sexuální paměť a porno scény často zůstávají v mysli, jsou pak rušivým elementem.
Pokud by se manželé na porno dívali dokonce s cílem, aby se navzájem sexuálně ukájeli, ale bez manželského spojení, pak by šlo jistě o těžký hřích. Ze zkušenosti manželů vím, že pokud mají zdravou vzájemnou komunikaci, vnímají, že porno je mimo a ani je nenapadne se jím zaobírat. Ale pokud jejich vztah někdy vázne, může být porno pokušením. Řešením je posílit vztah.
Jan Balík
Otázka: Neshodli jsme se s přítelem v otázce interrupce v případě zjištění postižení u dítěte. Má takový vztah smysl? Dobrý den do redakce,
za nedlouho mi bude 20 let a s přítelem jsme nedávno narazili na první kámen úrazu v našem vztahu. Učila jsem se na zkoušky o Daltonovém syndromu a přítel (nekatolík, ale respektující víru) mi řekl, že kdyby zjistil, že bude mít děťátko s tímto postižením, naléhal by na interrupci (potrat). Já jsem opačného názoru, dítě je živý tvor, ať ve stádiu 3 týdnů nebo 9 měsíců , jako křesťanka v tom nevidím rozdíl. Dítě bych si nechala, svědomí by mi nedovolovalo plod odstranit.
Řešili jsme to strašně dlouho a je to zatím náš největší problém. Přítel řekl, že mě v mé víře vždy bude podporovat, ve víře vychováme naše děti, ale že v tomto je dost zásadní a prostě přes to \"nepojede vlak\", nemá na to , aby vychovával postižené dítě. Nevím, co mám dělat...On nedokáže ustoupit (a já to z jeho pohledu trochu chápu-nemá naše morální zásady), ale já se taky své víry a svého názoru nechci vzdát...Už jsme se bavili i o tom, zda vůbec budeme moci jít do svazku manželského, když v tak zásadní věci nejsme za jedno...
Prosím, zda byste mi poradili...nevím jak dále postupovat...nevím zda mám vůbec pravdu
Děkuji vám předem za jakoukoli odpověď a posílám požehnání do redakce 12.1.2016 08:13
Zoufající, 19 let
Odpověď:
Milá Zoufající,
pokud jsi přesvědčená, že nelze nikdy zabít dítě v mateřské lůně, tak máš 100% pravdu. Je to tak. Nedávno vyšla krásná kniha: Smrt nemá poslední slovo. Je to o manželích z Říma, kteří prožili veliké a náročně dobrodružství víry před několika lety. Vyšla u Karmelitánů. Někomu se jejich příběh může zdát naivní či jako čiré bláznovství, ale je třeba si všimnout, jak prožité události prohloubily jejich vztah, jejich víru a poznání velikosti člověka.
Je dobře, že hovoříte se svým chlapcem o takovýchto věcech. Na druhou stranu se jedná často o mimořádné výjimky, když se něco takového stane. Avšak manželství jako takové nikdy nemůžeme dopředu naplánovat a mnohdy přijdou chvíle obtížné a náročné. Obecně lze říci, že manželství dvou věřících, společně se modlících lidí dostává mnoho síli a pomoci od Boha. Ale i věřící lidé mohou prostě zklamat, přestat se víry držet a manželství jim může zkrachovat.
Co dělat? Hodně se modli, abys poznala, zda je Tvůj chlapec tím pravým do manželství, tím, který by se měl stát otcem Tvých dětí. Modli se často a vytrvale o poznání svého povolání. A pokud je to manželství, pak pros, aby Ti Pán ukázal, kdo má být Tvůj manžel.
Už jste spolu absolvovali Kurz partnerství? Nebylo by to špatné. Tak se totiž pod vedením zkušených lektorů (často manželských párů) dozvíte, o čem všem je dobré se bavit, co vše je vhodné před svatbou probrat.
Jan Balík
Otázka: Chtěla bych se zbavit zlozvyku masturbace. Jak postupovat? Ahoj, mám problém. Masturbuju a chtěla bych se toho zbavit. Na stránkách Víra.cz jsem si přečetla o tom článek, už chápu proč to dělám. Ale nepomohlo mi to k tomu abych to přestala dělat. Když mě přepadne chuť se uspokojit tak se někdy praštím do ruky, tím si řeknu ne a na chvíli ta chuť odezní. Ale mě se zdá, že ve mě, mě to nějak užírá, chce abych to udělala a tomu nedokážu zabránit. Vím, že je to špatné a vždy když to udělám má po tom tak špatný pocit, bojím se najednou všeho, že mě za to někdo potrestá,nebo to někdo zjistí... Prosím poraďte mi jak se toho zbavit. 10.1.2016 17:33
K.S., 15 let
Odpověď:
Milá K. S.,
mám pro Tebe dobrou zprávu - i nad masturbací se dá zvítězit. Máš citlivé svědomí, které Tě upozornilo, že něco není v pořádku. První důležitý krok jsi už udělala: uvědomila sis, že s tím chceš přestat. A co teď? Bojovat s Boží pomocí. Kdo se dá do boje s hříchem, nezvítězí většinou ze dne na den. Jak tedy postupovat?
1) Často přistupuj ke svatému přijímání a pros před přijetím eucharistie: Pane, když teď ke mně přijdeš, prosím, uzdrav ve mně vše špatné. Uvidíš, přijde chvíle, kdy Tě Pán svou mocí osvobodí od hříchu.
2) Když zase ten hřích uděláš, jakmile se vzpamatuješ, řekni v duchu: Pane, prosím, odpusť mi.
3) Potom hřích vyznej ve svátosti smíření. A jak často ke zpovědi chodit? Domnívám se, že jednou za 14 dní.
A teď důležité: Jak to dělat s přijímáním? Když budeš chodit pravidelně ke zpovědi a zároveň, když hřích uděláš, budeš litovat, choď k přijímání co nejčastěji. Je to Boží síla nesmírného kalibru a Ty ji moc a moc potřebuješ.
Hodně sil a trpělivosti!
Jan Balík
Otázka: Může člověk, který se rozhodne žít sám, prožít šťastný život? Dobrý den,
znám jednu ženu (není věřící), které je přes čtyřicet let. Nikdy s nikým nechodila a pochybuji, že se časem něco změní. Kladu si otázku, jestli člověk, který se rozhodne žít sám, může prožít šťastný život. Ještě je poměrně mladá, zdravá, její rodiče žijí, ale co za deset, dvacet, třicet let? Bude sama. Vrátí se z práce a nikdo na ni nebude čekat.
Děkuji za odpověď přeji hezký zbytek dne. 7.1.2016 13:11
XXX, 17 let
Odpověď:
Milá XXX,
kladeš si zajímavou otázku. Osobně si myslím, že ta žena šťastný život prožít může - v případě, že ho nebude žít jenom sama pro sebe, ale pro druhé. Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že pouze život, který žijeme pro druhé, stojí za to. K tomu máme celý život směřovat bez ohledu na to, jestli jsme věřící nebo ne. Vycházet směrem od sobectví k lásce, protože láska touží dávat a ne brát. A kdo dává lásku, lásku také sklízí. A kromě ní i pokoj do srdce a radost.
To, jestli je člověk sám nebo žije v manželství či v zasvěceném životě, je sice důležité, ale není to pro prožití šťastného a naplněného života podle mě rozhodující. Protože i lidé vzdaní (ženatí) či řeholníci se mohou uzavřít do svého sobectví a ublížit tím nejen sobě, ale i jiným. Stačí se podívat kolem sebe na rozpadlé vztahy, rodiny. Každý člověk prožívá jedinečný život a je na něm, jak využije šance, které denně dostává. Důležité je nepřestávat hledat, ptát se po smyslu života, nerezignovat.
Přeji Ti krásný den! Petra
redakce IN!
Otázka: Začali jsme s přítelem provozovat petting. Je to špatné? Ahoj, mám přítele a začali jsme spolu provozovat petting (honění, prstění). Je to z hlediska víry špatné? Počítá se to jako sex před svatbou?
Děkuji 6.1.2016 20:06
Terka, 16 let
Odpověď:
Milá Terko,
to, co provozujete se svým chlapcem, není dobré. Vzájemné dráždění někdy až k vyvrcholení je vlastně vzájemná masturbace. Některé prvky toho, co děláte, se snad mohou objevit v manželské předehře, ale také ne úplně vše.
Je jasné, že jsme obklopeni jistou kulturou, která sex provozuje jako zábavu. Ale takovýmto jednáním odkrýváš ze sebe druhému své tajemství. A to se přeci dělá velice opatrně, aby člověk nebyl pak zbytečně zklamán. Každému přece neřekneš vše, o čem přemýšlíš, každému neřekneš své tajemství. A své tělo nabídneš? Intimita je dar, který máme, a s tím je třeba velice jemně zacházet, i když to lidé kolem nás nedělají.
Neboj se, popovídejte si o tom, a trvej na čistotě a zdrženlivosti. Odejde-li od Tebe, může to bolet, ale předejdeš větším zraněním. Pochopí-li, můžete rozvíjet hlubší vztah.