Minulý víkend nás teta upřímně rozesmála touhle historkou...

Byl běžný všední den a já jsem zrovna s dětmi seděla u večeře.

„Maminko, Kristýnce už je 22, že?“ ptal se můj sedmiletý syn.
„Ano, Peříčku, to je pěkné, že si to pamatuješ.“
„Tak to už je dost velká na to, aby se oženila,“ usoudil Péťa.
„Petříku, oženit se můžeš od 18 let, to je pravda. Ale Kristýnka se nebude ženit, ale vdávat,“ ihned jsem Péťu poučila.
Ten se na mě zamyšleně koukl, kriticky nakrčil čelo a povídá: „Je Kristýnka žena? Je. Takže se ožení!“

Musím přiznat, že to měl Péťa hezky domyšlené. Krása češtiny v kombinaci s dětským důvtipem je receptem pro nejeden úsměvný výrok. Nedalo mi to, a zapátrala jsem na internetu, proč se ženy vdávají a muži žení?

V prvé řadě nutno podotknout, že je čeština se svým dvojím výrazem pro uzavření manželství docela výjimečná. Francouzi používají sloveso marier, angličané to get married a třeba němci heiraten. Inu, nemáme to jednoduché. Slovo oženit se prý má vyjadřovat něco jako opatřit se ženou. A vdát se? To prý vychází ze slovesa dáti se. Kdo si to chce zjednodušit, řekne prostě, že svatebčané se berou 😉

Taky máte tak rádi náš mateřský jazyk?

Krista

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.