Tak tento článek se dnes myslím docela hodí. U nás ráno -18:)! Ledové země Antarktida a Arktida vypadají z dálky jako tiché, nedotknutelné a opuštěné oblasti. Extrémní klimatické podmínky za polárními kruhy mohou pokojnou krajinu rychle změnit v bílé peklo. Člověk bez speciální výstroje zde přežije sotva několik dní a bez správného oblečení jen několik hodin.
Led tvořící póly není jako ten, který si dáváme do limonády. Mořský led je proděravělý jako ementál četnými kanálky a drobnými otvory, kde žijí tisíce různých prvoků, bakterií, blešivců a buchanek. Led je také domovem některých našich oblíbených zvířátek, jako jsou tučňáci, medvědi, ploutvonožci nebo velryby.
V současné době je na Antarktidě více než 80 výzkumných stanic. Největší je Americká MC Murdo-Station a má 100 výzkumných jednotek. Vydává vlastní noviny, najdete zde bar, restauraci i kostel. Je vzdálená jen 2835 m od jižního pólu.
Energie se zde získává z přírodních zdrojů. Odpadky se skladují a následně odvážejí pryč.
Německá polární stanice v Antarktidě je malou kuriozitou. Je totiž utopena 12 m hluboko pod povrchem. Jak se bydlí čtyři patra po ledem? Kostra jejich stanice je tvořena ze tří 90 m dlouhých ocelových rour. Uvnitř jsou „kontejnery” přeměněné na obývací pokoje, ložnice, laboratoře, kuchyň, ordinaci a také na výzkumné pracoviště. V zimě má každý z polárníků k dispozici místnost 2 × 4 m a v letním období zde bydlí po dvou. Proč stanice leží 12 m pod povrchem? Každý rok napadne asi 80 cm nového sněhu. Roury jsou tedy zasypávány shora a protože zároveň zahřívají okolní led, klesají vlastní vahou stále hlouběji do tajícího ledu.
S normální lodí končí plavba tam, kde začíná led. Jediná loď, která se dostane přes led, je ledoborec. Příď ledoborce je schopná lámat led o síle až jednoho metru. Led se ale nedá krájet, takže příď je zaoblená. Když loď vyjede na led, vlastní vahou jej prolomí. Pokud ledoborec narazí na silnější led, překonává jej takzvaným beraněním, kdy se pohybuje ze strany na stranu tak dlouho, dokud led nepraskne. Jeden z největších ledoborců měří 118 m.
Do Arktidy není tak těžké se dostat, protože je součástí pevniny. Souostroví Špicberk s hlavním městem Longyearbyen má i nejseverněji položenou univerzitu UNIS. K přijetí na tuto univerzitu nestačí jen dobré studijní předpoklady, ale i výborná fyzička. Pokud se totiž jdete projít mimo město, vyfasujete pušku a vysílačku. Setkání s ledním medvědem totiž není žádnou vzácností. Zvládnout postavit stan na sněhu, umět použít navigační přístroj a poskytnout první pomoc při omrzlinách je první, co vás zde naučí. Výuka probíhá v angličtině. Pokud vás Arktida nadchne, můžete zde studovat arktickou biologii nebo třeba arktickou geofyziku.
Zachumlaná až po uši Majka St.
(časopis IN!dívčí svět )
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.