Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

zimni-priroda-kuj_i94.jpg
Zajímavosti

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš...?

Ať už je venku mráz hluboko pod nulou, vánice, nebo ponuré deštivé počasí, v každém případě se máme kam schovat. Jak ale venku přežívají zimu naši opeření tvorečkové, kteří nic takového nemají?

Vrabec, hrdlička, straka nebo sýkorka nikam za teplem neodlétají. Celou dobu žijí mezi námi a jsou odkázáni na potravu z blízkého okolí, zvláště z krmítek. Stehlík nebo strnad zase létá za potravou několik stovek kilometrů daleko, ale do teplých krajin se také nestěhuje. Už na podzim se začínají ptáci více živit a připravovat na zimu tukovými zásobami. Tuková vrstva v těle je zahřívá a částečně také vyživuje. Stálí ptáci se umí velice dobře přizpůsobovat. Tím, že zimu přežívají na jednom místě, si ušetří spoustu sil.

Jídelníček a bezpečný pelíšek

Možná tě překvapí, jací jsou někteří ptáčci sběratelé. Sojka si dokáže nasbírat až čtyřkilovou zásobu semen, žaludů a bobulí. Myslíš, že si všechny své tajné skrýše pamatuje? Vypadá to, že neztrácíme paměť jenom my. Někdy ani sama sojka neví, kam si svoji baštu schovala. Najde cizí zásobu a klidně si pochutná u někoho jiného. Datel zase přes zimu spořádá semena až z tisíce šišek. Zdá se, že největším problémem je čas. Zatímco v létě můžou shánět potravu asi 12–15 hodin, v zimě na to mají sotva polovinu. Proto taky nepřežívají všichni. Tetřevi přečkávají zimu zahrabaní ve sněhu. Brhlíci, datli a sýkorky zimují i na větvích stromů. Načechrají si peří, schovají hlavu pod křídlo a udělají ze sebe malé opeřené klubíčko. Tak ruku na srdce, kdo by chtěl být v jejich kůži? Pardon peří :-).

Co ptáci mohou a nemohou zobat

Protože ptákům funguje zažívání jinak než lidem, musíme si dávat pozor na to, co jim nosíme do krmítka. Jídlo, které ptáčkům chystáme, musí být zdravotně nezávadné. Vyvarujme se slaných, kořeněných jídel, přepálených tuků, uzených výrobků a těstovin. Způsobují totiž zažívací potíže, které mohou skončit i smrtí. Našim opeřencům bychom mohli bez obav podávat různá olejnatá semena (slunečnice, mák, řepku, ořechy), také lůj, zrní, sušené plody nebo i ovesné vločky. Semínka jsou nejvhodnější pro sýkorky. Pěnkavy a červenky si zase nejvíce pochutnají na bukvicích, sušených bezinkách, máku a lněných semínkách.

Přikrmování labutí

Náhlé příchody mrazů působí labutím problémy. Pokud se v mrazivém počasí rozhodneš nakrmit labutě, měla bys vědět čím. Nesprávnou stravou bys labutím mohla vážně ublížit. Rozhodně jim nedávej bílé pečivo. Labutě krmené rohlíkem mají peří ve špatném stavu, trpí podvýživou a jsou náchylné k nemocem. Čím jim tedy prospěješ? Například nasekaným ovocem nebo zeleninou, čínským zelím a slupkami z jablek. Můžeš si taky připravit směs z vařených nesolených brambor, ovesných vloček a šrotu, kterou položíš na břeh.

Výroba krmítka

Nejjednodušší formou je závěsné krmítko. Vyrobit ho zvládne snad každý. Opatři si silnější větev s drsnou kůrou. Do ní vyvrtej otvory o průměru dva až tři centimetry. Otvory bude třeba naplnit tuhou směsí. Tu si vyrobíš takto: smícháš rozpuštěný nesolený hovězí nebo skopový lůj se slunečnicí, řepkou, jádry vlašských nebo lískových oříšků. Směs hned nalij do otvorů a nech ji ztuhnout. Nelij ji však do všech otvorů současně, aby se směs nevylila. Nakonec zbývá už jen krmítko zavěsit do zahrady nebo na balkon. To ale není pro labutě! To je jen pro sýkorky!

Napsala Pavlína (časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.

Autor fotografie:  Chad Cooper


Sdílet na:

 
 

E-shop
navštivte náš e-shop

 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz