Otázka: Moje kamarádka mě s její kamarádkou a ještě jedním klukem začali šikanovat Ahoj, byla jsem půl měsíce nejlepší kámoška se svojí spolužačkou, ale teď, i když nevím co jsem udělala, s spojila s jinou její kámoškou a jedním klukem o všichni tři se snaží o to, abych se co nejvíc ztrapnila....chtěla bych se vás zeptat: JE TOTO ŠIKANA? Mám přestoupit do druhé třídy? 10.1.2018 14:44
Makyky, 12 let
Odpověď:
Ahoj Makyky, děkujem ti za tvou důvěru k nám. Píšeš, že tvá kamarádka se tě najednou i se svou kamarádkou a dalším klukem snaží ztrapňovat a dostávat do situací, aby ses co nejvíc ztrapnila. To co dělají je špatné. Zkusilas ses nějak bránit? Zeptat se jich, proč to dělají, že tě to zraňuje, a nelíbí se ti to? Pokud to nijak nepomůže, doporučujeme obrátit se na vaši školní psycholožku, a pokud ji nemáte, tak na svou třídní učitelku a svěřit se jí. A myslíme si, že by ses měla svěřit také svým rodičům, co tě trápí, a jak to vnímáš... Popovídat si s nima o tom. Myslíme na tebe a klidně se zase ozvi. M.
redakce IN!
Otázka: Mám velký strach o kamarádku. Ahoj, mám dvě dobré kamarádky. Kamarádka K. už má delší dobu psychické problémy a deprese. Před Vánoci mi zavolala kamarádka E., že jí K. řekla, že už si vše promyslela a že se chce do několika měsíců zabít. A že to řekne jen jí a jen ona to bude vědět. A nemá to nikomu říkat. A že je prostě už rozhodnutá. Na druhou stranu, vůbec tomu nerozumím, se mnou a ostatními si normálně povídá, dokonce si i hledá vztah k Bohu a myslela jsem, že je vše na dobré cestě. A tak teď opravdu nevíme, co dělat. Já jí nemůžu dát najevo, že to vím, protože se bojím, že by to mohlo jen urychlit to, co chce udělat. A taky nevím, jak moc velké právo vlastně mám zasahovat do jejího života, když je dospělá a je to její rozhodutí? Modlím se za ní, ale bojím se, že nezvládnu najít hranici toho, co mám udělat a nakolik už to není moje záležitost...
Předem moc děkuju za odpověď. 4.1.2018 19:27
Veru, 19 let
Odpověď:
Ahoj Veru, je moc dobře, že ti není kamarádčin život lhostejný. V tomto případě je potřeba urychleně jednat. Kontaktuj prosím jakékoliv Dětské krizové centrum (např.https://www.zachranny-kruh.cz/pro-verejnost/pomoc-v-krizi/linky-pomoci/pro-deti/sdruzeni-linka-bezpeci.html nebo Dětské krizové centrum poblíž vašeho domova), kde ti poradí, jak v této situaci postupovat. Budeme rádi, když nám napíšeš, jak vše dopadlo na redakce@in.cz.
redakce IN!
Otázka: Mám strach, že se se mnou kluk rozejde kvůli prsům... Ahojte, mám takový choulostivý dotaz, tak snad to nebude vadit. Mám problém se svou postavou, mám totiž sice velká, ale strašně povislá prsa. Mému příteli to sice zatím nevadí, ale mám strach, že se se mnou kvůli tomu brzo rozejde. A taky mám spolubydlící, která tento problém nemá a je úplně pěkná a nemůžu s zbavit toho, že jí závidím. Co mám dělat, jak se mám se sebou vyrovnat? Děkuju moc. 15.12.2017 12:56
Markéta, 17 let
Odpověď:
Milá Markéto,
k dospívání patří, že občas koukáme po kamarádkách a srovnáváme se, kdo jak vypadá, a občas na sobě vidíme spoustu nedostatků, a chtěly bychom vypadat jinak. Ve skutečnosti ale máme tendenci zaměřovat se na detaily a občas si neuvědomujeme, že ostatní nás vidí a vnímají jako celek. Proto se zkus zaměřit na svoje jiné přednosti. Stoupni si před zrcadlo a pochval se, co se ti na sobě líbí, řekni si každé ráno, že ti to sluší... A nezapomeň se usmívat a být milá na ostatní, protože na tom mnohdy záleží víc, než na vzhledu. Také v modlitbě děkuj Bohu za to, jakou tě stvořil a jaká jsi :)
Ve vztahu je spousta důležitějších věcí, než jen fyzický vzhled. Důležité je, aby sis se svým partnerem mohla o všem popovídat, rozuměli si, shodli se na plánech do budoucna... A pokud by se s tebou tvůj kluk náhodou rozešel kvůli tvým prsům, tak aspoň poznáš, že to nebyl ten pravý, protože sama musíš uznat, že vztah, který je založený na tvých prsou, není opravdový.
A ještě tip na konec. Píšeš, že prsa máš velká, ale povislá. Důležité je, abys nosila správnou podprsenku, která ti bude sedět, dobře prsa podepře, aby tě nebolela záda. V jednom z minulých čísel jsme psali, jak si vybrat podprsenku, nebo se poraď s maminkou a klidně zajděte do specializovaného obchodu, kde ti poradí, jaká velikost a střih pro tebe bude vhodná. Martina
redakce IN!
Otázka: Nic mi nedělá radost a netěším se na Vánoce... Ahoj In, připadá mi že mi nic nedělá radost, ani maličkosti. A ke všemu se netěším na Vánoce. 12.12.2017 18:14
Ewa, 14 let
Odpověď:
Milá Ewo,
zkus se zamyslet nad tím, proč se tak cítíš a co by mohlo být příčinou. Možná toho teď máš hodně ve škole, nebo jsi se nepohodla s kamarádkou... Když tě takhle něco trápí, promítá se to do všeho ostatního. Dobré by taky bylo, kdyby sis o svých pocitech mohla s někým popovídat, třeba s maminkou, s kamarádkou nebo klidně s babičkou a tetou. Ono když se někomu svěříme, tak se nám vždycky uleví a dokážeme společně přijít na nějaké řešení a vidět věc z jiného úhlu.
A to, že ti nedělají radost ani maličkosti... Teď na podzim, kdy se zkracují dny, nesvítí sluníčko a je takové pochmurné počasí, bývá i naše nálada horší, a to nám pak nedělá radost nic. Ale právě radost z maličkostí dokáže být někdy tou největší. Zkus se každý večer zamyslet nad tím, co ten den bylo skvělého a co ti udělalo radost - a právě hledej i ty nejmenší věci, uvidíš, že jich postupně bude víc a víc.
Že se netěšíš na Vánoce? Zase si polož otázku proč se netěšíš a snaž se najít řešení, jak to netěšení odstranit nebo si najdi jiný důvod, proč se těšit. Ono se to dá pochopit, že se spousta lidí netěší na Vánoce, protože už od října nás ze všech stran otravuje vánoční reklama, k tomu jsou všichni hrozně natěšení a mají vánoční náladu atd. atd. a my pak máme pocit, že bychom taky měli hrozně moc prožívat nakupování a balení dárků... Pro křesťany jsou Vánoce svátky radosti, že se nám narodil Spasitel Ježíš Kristus a to je opravdu důvod k radosti. No a taky bude o Vánocích volno ;), k tomu se nejspíš uvidíš se svou rodinou, budete mít cukroví, trávit společně čas... Určitě vymyslíš nějakou věc, kvůli které bude stát za to se aspoň maličko těšit na Vánoce :) Martina
redakce IN!
Otázka: Co dělat, když kamarádka přestává jíst? Ahoj holky! Mám trochu problém s kamarádkou... ona se mi teď docela dost oddaluje a je to podle mě hodně proto, že přestává jíst. V jídelně občas nesní ani sousto a já se s ní pak hádám. Teď jsem četla v INu, že s takovými kamarádkami o jídle nemáme mluvit, ale je to občas těžké... Moje jiná kamarádka to s ní občas drsnějc probírala a teď ji ta druhá nemá ráda... nechci, aby to tak bylo... Mám ale vůbec šanci to nějak změnit? 30.11.2017 17:11
Bětka, 13 let
Odpověď:
Milá Bětko,
děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Opravdu je zbytečné se s kamarádkou hádat o jídle a třeba ji do něj nutit, nebo jí vyčítat, že se nenajedla atd. Spíš se zkus nenápadně zeptat, proč zrovna nejí oběd, jestli jí třeba nechutná a tak. Kamarádka může mít třeba nějaké trápení, a proto nemá hlad, nebo ji může z nervozity bolet břicho, nebo je k obědu zrovna něco, co doopravdy nemá ráda... Možností je spoustu. A i když nějaké to vynechání oběda není pro tělo moc zdravé, nemusí to rovnou znamenat, že má kamarádka anorexii, o které jsme psali v IN!u. Přesto je super, že ti na kamarádce záleží a máš o ni starost.
Pokud má kamarádka nějaký sklon k poruše příjmu potravy, je mnohem důležitější, než se s ní hádat kvůli jídlu, aby věděla, že ji má někdo rád a někomu na ní záleží. Anorexie je totiž většinou důsledek toho, že holky nemají rády samy sebe. Zajímej se o kamarádku, o to, jak se má. Pochval ji (tričko, účes, dobrou známku ve škole...). Podnikejte spolu různé akce, bavte se spolu i s ostatními spolužáky... Můžeš pro kamarádku udělat to, že pro ni prostě budeš oporou, aby věděla, že není sama a někomu na ní záleží :)
Teprve ve chvíli, kdy by sis všimla, že kamarádka přestala jíst úplně, najednou hodně zhubla, je posedlá svojí váhou a počítáním kalorií... by bylo vhodné upozornit někoho dospělého (rodiče, učitele), protože s tím ty nic sama nesvedeš a je k tomu potřeba pomoc odborníka.
Občasné vynechání oběda anorexii ještě neznamená, proto tu buď pro svoji kamarádku a chovej se k ní úplně normálně. Kdyby ses ještě potřebovala poradit, tak nám klidně zase napiš do poradny :) Martina
redakce IN!
Otázka: Kamarádka si našla kluka a já občas žárlím, že už se mnou netráví tolik času... Ahojte holky, poslední dobou mě svírají takové špatné myšlenky typu- jsem vůbec dobrý člověk... Je mi totiž přes dvacet let a ještě jsem nepotkala toho pravého. Mám jednu kamarádku, se kterou jsme trávily hodně času společně(podnikaly výlety atd. :) ) ..jenomže si našla přítele a najednou se to všechno změnilo. Už vidí jakoby jen jeho a nebo mi přijde, že raději podniká akce s dalšími páry a mi o tom už raději ani neříká (možná mi to jen tak přijde) ... ne že bych ji ten vztah nepřála, ale prostě trošku pociťuji žárlivost a sem tam mi naskáče myšlenka o tom, že jim to nemusí vyjít--> a pak se cítím strašně provinile, že mě to vůbec napadne. A asi jsem takový ten typ člověka, který se svěří jiným lidem o tom, než abych si s tou dotyčnou kamarádkou o tom popovídala. Přála bych si, abychom měly takový ten kamarádský vztah jako dříve a podnikali prostě všichni dohromady nějaké akce i s dalšími kamarády (ne samozřejmě všechny, chápu, že chtějí být i spolu sami :) ) ... Jen se ptám, jak bojujete se žárlivostí nebo takovými špatnými myšlenkami? :) 9.11.2017 11:15
lii, 22 let
Odpověď:
Ahoj,
když si kamarádka najde kluka, je zamilovaná a velmi často se stane, že pak všichni ostatní jdou stranou. Většinou si to čerstvě zamilované neuvědomují a ani to nedělají schválně. Kamarádka je prostě v tuhle chvíli šťastná a prožívá něco nového. Pak je pochopitelné, že tě občas přepadne smutek nebo žárlivost.
Pokud nejsi ten typ, co by si s kamarádkou promluvil přímo (Někdy ale víc pomáhá promluvit si přímo s dotyčným, než problém řešit s něký třetím.), tak se neboj vymyslet a iniciovat nějaké aktivity, které můžete dělat spolu. Prostě ji pozvi na nějaký výlet, procházku... Cokoliv co jste rády dělaly společně. Navrhni takovou malou "dámskou jízdu" a uvidíš, že kamarádka s tebou moc ráda podnikne něco i bez svého kluka :)
Co se týče boje se žárlivostí a špatnými myšlenkami, nauč se mít radost z toho, že je tvoje kamarádka šťastná a zamilovaná. Někdy je to težké, když si připadáš odstrčená. Chce to velkou trpělivost. Když tě napadne myšlenka, že kamarádce její vztah nemusí vydržet, snaž se si říkat, že je to pěkné, že má vztah a že by bylo skvělé, kdyby jim to vyšlo. Zkus se taky vžít do role svojí kamarádky, představ si, že jsi zamilovaná, tak je jasné, že budeš chtít se svým klukem být co nejvíc. Přej kamarádce, že má krásný vztah, pomodli se za ni a za jejího kluka a taká za vaše přátelství :) Martina
redakce IN!
Otázka: Moje kamarádka je hodně uzavřená... Ahooj, mám jednu kamarádku, známe se už od školky a ted jsme spolu i na střední. Ona pochází z hodně silně věřící rodiny, za to já, jsme k víře přišla sama a moji rodiče do kostela nechodí, zatímco její ano. Když jsme byli malé, naše přátelství bylo opravdu silné. Jenže ona byla vždycky jiná než já. tichá, míň otevřená, málo projevuje city, neobejme mě ani mi nepopřeje třeba k narozeninám, pokud o tom třeba neprohodm, zatímco já jasem byla venku s dalšími kámoškami, ona musela být doma s rodinou, nemohla chodit a nemužu v neděli ven a vlastně se zajímá jen o školu. Prostě ve zkatce její zájmy jsou škola, rodina a víra, sem tam nějaká zábava. Já ale vím, že jsme energická a potřebuju člověka,se kterým je sranda, není pořád takový vážný a neřeší jen a jen domácí úkoly, který mě třeba pochopí a dokáže se trochu odvázat, užit si život, typu jít i na party, poslouchat hudbu, bavit se o bohu i jinak. Ona mi i zakázané nějaké filmy a hudbu mí přijde, jakoby jí rodiče vše kontrolovali, nemůže ani chodit ven s kluky. I když spolu jedeme autobusem, ona prostě mlčí a když se jí na něco zeptám, reaguje podrážděně. Mám i spoustu jiných kamarádek, se kterými si rozumím víc a vidám se s nimi často, ale ani jedna z nich není se mnou ve třídě a já si pak někdy případám sama ve škole, i když je tam ona. Vím, že každý je jiný a že já ji nezměním. Prosím o radu, jak si to s ní třeba vyříkat a nebo jak ji brát se takovou, jaká je. Děkuji moc :) 5.11.2017 12:47
Natka, 16 let
Odpověď:
Milá Natko,
občas se stane, že když se s někým kamarádíme už od školky, v průběhu dospívání se mění naše zájmy a už třeba nemáme tolik společného. Někdo je víc otevřený jako ty, někdo je zase jako tvoje kamarádka introvertní. Každý je nějaký a nenajdeš dva stejné lidi. Důležité je naučit se přijímat druhého člověka takový, jaký je, což je někdy opravdu těžké a chce to opravdu hodně trpělivosti a pochopení.
Podle toho, co popisuješ, kamarádka asi nebude moc komunikativní typ, takže by se asi necítila příjemně, kdybys ji nějak nutila k tomu, abyste si spolu něco vyříkaly. Přijímej kamarádku takovou, jaká je, a postupně po malých krůčcích se jí zkus zeptat, jestli ji třeba něco netrápí, když reaguje podážděně, nebo zkoušej vymýšlet aktivity, co byste mohly podnikat společně. Hledej nová společná témata atd. Píšeš, že máš spoustu jiných kamarádek a to je super, máš tak kamarádky mimo školu, se kterými se můžeš bavit o spoustě věcí, ale třeba se nebavíte o škole. Zkus to brát z té stránky, že tady zase máš kamarádku, se kterou se můžete bavit o škole a o něčem jiném se třeba nebavíte :) Martina
redakce IN!
Otázka: Jak říct kamarádce, že se má začít holit? Ahoj. Mám takový problém. Já a moje nejlepší kamarádka se od doby, co nám začaly růst chlupy v podpaží holíme, akorát moje druhá dobrá kamarádka ne.Nevím jak jí to mám říct, aby se neurazila. Jde o to, že si toho může všimnout někdo další, protože jí to občas vyčuhuje z trička nebo tílka. Předem moc děkuji za odpověď :). B. 17.10.2017 18:25
bonbónek, 14 let
Odpověď:
Milý bonbónku,
jestli se někdo bude holit nebo nebude, je věc jeho osobní volby. Reklamy a okolí nás občas nutí do toho, že musíme být perfektně a dohladka oholené úplně všude, ale některé celebrity už proti tomu začaly bojovat a chodí trochu "chlupaté". Stejně tak na výběr má i tvoje kamarádka. Myslím tedy, že není proto potřeba jí cokoliv říkat, protože záleží jen na ní jestli a kdy se začne holit. :) Martina
redakce IN!
Otázka: Co dělat, když při rozhovoru s kamarádkou nastává ticho? Ahoj IN! Mám pro vás otázku...jak na tu trapnou chvíli ticha?...Stává se mi to hrozně často i když se bavím s kamarádkou, se kterou se známe od mala i když se bavím s kamarádama, které znám třeba den nebo dva... Je mi to hrozně nepříjemné...Je mi moc líto že se \"nemáme o čem bavit\" a mám pocit že se se mnou musí určitě hrozně nudit...Byla jsem teť na akci, kde byli nový děti se kterýma jsem se neznala...a první den byl úplně skvělej, pořád jsme si povídali a všemu se smáli...Druhý den už to tak tolik nebylo a nastávala dost často ta dlouhá trapná pomlka... Potom se většina kluků zvedla, řekli že je u nás v pokoji nuda a šli do vedlejšího pokoje, kde byly o hodně ukecanější, zábavnější, vtipnější a mnohem hezčí holky než já a ostatní a to mi bylo opravdu moc líto...a nakonec jsem zjistila že i s těma holkama jsme mlčely a mě to bylo moc líto...znamená to že si ani s těma klukama ani s těma holkama nerozumím? nebo že si nerozumím ani s nejlepší kamarádkou se kterou to poslední dobou taky docela často nastává? A není to je taková pomlka na minutu, někdy mlčíme i deset minut a tak...Je mi líto že nejsem člověk, který pořád nechrlí vtipy a o něčem zajímavém nepovídá a ta polka je hrozná )-:... Co bych proti tomu mohla dělat? nebo je to naprosto v pořádku a jenom si to u ostatních neuvědomuji? Jsem s toho už docela dost smutná... 15.10.2017 18:13
(-:, 13 let
Odpověď:
Milá (-:
Někdo je ukecaný, někdo zase raději poslouchá. Každý jsme prostě jiný, takže se měj ráda taková, jaká jsi. Ono totiž ani na mlčení není nic špatného, protože je občas potřeba si srovnat myšlenky, a je lepší mlčet, než mluvit o ošklivých věcech nebo někoho pomlouvat... Není potřeba, abychom pořád byli zajímaví, vtipní, protože se to časem omrzí, když jenom někomu něco vykládáš a ani ho nepustíš ke slovu.
Pokud nastane ticho, zkus se kamarádky třeba na něco zeptat, čímž vlastně nahodíš nové téma a ještě ukážeš, že se o druhého zajímáš. Témata, která jsou věčná a vhodná skoro pro každou situaci, jsou škola, kamarádi, rodina, koníčky, spolčo, knížky, sport, hudba... Na druhou stranu ale dávej pozor, ať to nepřeženeš a neuděláš z rozhovoru s kamarádkou výslech. Ideální je nadhodit nějaké téma a pokud se kamarádka nechytá, zkus chvíli mluvit ty, např.: "Četla už jsi knížku XX od autora YY? Ne? Já ano, je to o tom a o tom, ale neřeknu ti, jak to skončí. Líbilo se mi tam to a to a myslím, že by se to mohlo líbit tobě." A dál se třeba rozpovídáte o knížkách :)
Uklidním tě tím, že jak budeš dospívat, naučíš se víc komunikovat s lidmi, budeš mít víc zkušeností, zjistíš, o čem se s nimi bavit... Takže se toho vůbec neboj :) Martina
redakce IN!
Otázka: Co dělt, když už si s kamarádkou neorzumíme tak jako dřív? Dobrý den , potřebovala bych poradit a zároveň pomoct . Víte už od malička mám svou kamarádku, se kterou jsme se scházely vždy venku a trávily spolu veškerý svůj volný cas, ovšem poslední dobou je to tak půl roku si nerozumíme ,tedy aspoň z mojí strany to tak vypadá, začala se strašně povyšovat nad ostatníma kamarádama ,ne že by me odstrčila, ale není to už za holka ,kterou jsem znala, musela být ve všem první , nesnesla něco v čem by byla druhá. Nechávala jsem to tak, že se to časem vrátí do starých kolejí a bude za se vše jako dřív. No mýlila jsem se, pořád to bylo horší a horší a mě to čím dál tím víc trápilo a trápilo. Jednoho dne jsem se rozhodla, že se s ní sejfu a skusim s ní promluvit co si octomilky bydlí ona a jaký má na to názor ona. No řeknu vám, domů jsem odcházela s placem, protože to co mi řekla mě dostalo totálně na dně. Dva měsíce jsem ji neviděla a nechci být hnusná ,ale byla jsem za to ráda,aspoň jsem si to v hlavě mohla trochu urovnat. Asi za dva měsíce jsem ji potkala u nás v kostele a začla mi brečet na rameno, že ji to strašné mrzí jak se ke mně chovala a chtěla ať ji odpouštím. Já jsem věřila a doufala, že má pravdu a tak se rozbrečela a odpustila. Další neděli jsem ji potkala znova a řeknu vám hned jak jsem ji uviděla mi tam v mém nitru začlo být nějak těžce, tak jak nikdy jindy, cítila jsem zkrutnou bolest. Snažila jsem se být normální, což se mi celkem dařilo,ale hned při příchodu domů ze mě tekly slzy jako z vodopádu. Neměla jsem ještě jistotu, že tu omluvu myslela vážně. Chvála jsem se milé a hodně, žádné přetvařovat, ale od ní jsem pociťovala závist a takovéto , že ona musí mít něco víc extra než já. Narovinu vám říkám,že se s nikým neporovnává k ani nic podobného. Cítila jsem to od ní víc a víc , i druzí se mně ptali co se mi stalo, jestli jsem vpohode a takové, nechtěla jsem na sobě necháš znát své trápení a potíže. Se vším sem se svěřila mamince a ta řekla,že to tak v kamarádství bývá, že se to časem zrovna. Věřila jsem a pevně jsem se za to modlila a doufala,že má pravdu. No ,ale ono se to táhlo čím dál víc a pro mne to bylo čím dál větší trápení. Před týdnem jsem to chtěla definitivně urovnat a tak jsem se s ní domluvila na určitém dní v určitou hodinu ona souhlasila tak jsem byla ráda. Nastal den naseho shledani asi půl hodinu před sražen mi zavolala,že má něco naléhavého a jestli stačí na něj debatu čtvrt hodiny já jsem byla tak smutná a řekla jí , že to nemá cenu a zavěsila. S pláčem a čekám šrámem na srdci jsem se vrátila domů s domněnkou, že to nechám tak a ,že to nebudu více rozmazat ,stejně jsem se snažila úplně zbytečně,když to stejné nikam nevedlo. Prosím poraďte jak dál? Co mám dělat? 28.9.2017 20:41
Bibi, 15 let
Odpověď:
Milá Bibi,
píšeš, že už si s kamarádkou, se kterou se přátelíš od malička, poslední dobou nerozumíš tolik jako dřív. Tvoje maminka v tomhle měla pravdu, v kamarádství se to občas stává. Navíc se přátelíte už opravdu dlouho a teď jste začaly dospívat, takže se měníte - mění se vaše zájmy, priority... Z toho, co píšeš, to vypadá, že máš svoji kamarádku opravdu ráda a hrozně ti na ní záleží, ale asi jsi na ni trochu naštvaná.
Kamarádka tě prosila o odpuštění a ty jsi jí odpustila, ale později jsi to cítila jinak. Jakmile s na někoho naštveme, máme tendenci na něm vidět spoustu dalších, hrozných vlastností, až občas nevidíme to dobré, protože nás bolí, že nám někdo ublížil, zachoval se k nám ošklivě. Odpusť jí a soustřeď se na to pěkné, co jste s kamarádkou prožily a proč se vlastně přátelíte.
Když jsi to chtěla s kamarádkou definitivně urovnat, vlezlo jí do toho něco naléhavého. Vím, že tě to mrzí, že jsi pro ni v tu chvíli nebyla nejdůležitější, ale musela řešit něco, co bylo naléhavější - mohlo se přihodit něco doma, ve škole... Věř kamarádce, že tohle opravdu nemohla ovlivnit, a dej jí ještě šanci, abyste se mohly sejít a v klidu si o svém přátelství promluvit tak, jak jsi chtěla poprvé, když to nevyšlo. Ať už to dopadne jakkoliv, budeš mít čisté svědomí, že jsi pro vaše přátelství udělala maximum, a nebudeš se muset trápit tím, co by bylo kdyby...
Až spolu budete mluvit, běžte spolu na nějaké pěkné a klidné místo, mluv klidně (předtím si doma promysli, co všechno bys kamarádce chtěla říct a co bys chtělo, aby bylo výsledkem vašeho setkání) a nech taky mluvit kamarádku a poslouchej, co ti říká ona. Také se snaž neznít tak, že jí něco vyčítáš.
Píšeš, že dřív jste spolu trávily všechen volný čas. Teď dospíváte a máte nové zájmy, tak už spolu možná nebudete tak časo, budete mít i jiné přátele, ale to nebrání tomu, abyste pořád byly dobré kamarádky. Pokud ti na tvé kamarádce záleží a chceš vaše přátelství udržet, dej jí ještě tu jednu šanci, kterou ona předtím promeškala. Myslíme na tebe. Martina