Otázka: Poslední dobou jsem taková smutná. Dobrý den. Poslední dobou jsem taková smutná. Už bych potřebovala chodit do školy vidět kamarádky... Zkoušela jsem se nějak rozptýlit. Abych necítila smutek a lépe celou situaci zvladla. Chodím na procházky. Procházky mi moc nepomáhají spíš mě rozesmutní protože si vzpomenu: tady bylo papírnictví kde jsem si kupovala potřeby na tvoření, byla tady milá prodavačka. Tak tam stála skvělá cukrárna kde mají výborná jídla navíc jsem tam měla první rande se svým klukem takže na ní mám hezké vzpomínky. Vždy při vzpomínce na naše město se mi vybavilo tohle papírnictví a cukrárna a obojí zkrachovalo. Je to takové smutné a přijde mi že až se zase vše vrátí do normálu že to normální nebude. Všechno bude změněné a mám předtuchy že k horšímu. A taky jít po ulici s respirátorem se kterým se špatně dýchá je další nepříjemnost
. Na covid mi umřeli oba dědové a já se s tím nedokážu vyrovnat byli mi hodně blízcí. A taky mám pocity vzteku jak to vypadá tady a v jiných zemích kde se se vším už vypořádali. Nevím jak se zbavit smutku, vzteku a těhle nepříjemných pocitů že vše bude horší. Děkuji za radu. 3.3.2021 08:25
Lída, 16 let
Odpověď:
Ahoj Lído, podobné pocity v této zvláštní době asi zažívá každý znás. V podzimním článku napsala na náš web kolegyně Martina spoustu tipů, návrhů a povzbuzení, jak tento náročný čas zvládnout. https://www.in.cz/clanky/info-z-redakce/zapisnik-redakce-martina-per.htm. Dnes vyjde na našem webu další podobný článek. Moc ti doporučuju si ho přečíst. Je mi také moc líto obou tvých dědečků, vím, že se to druhému jednoduše píše, ale nejlepším lékem na bolest je čas a také velká důvěra a naděje, že teď už je nic netrápí a jsou v náruči milujícího Boha. Jeden z mých nejoblíbenějších veršů v Bibli, který mi moc pomohl, když jsem vážně onemocněla a pomáhá mi vlastně pořád, je tento: Všechnu svou starost vlož na Hospodina, protože mu na tobě záleží. A já jenom dodávám: A má tě moc rád.
Víš, tuto dobu a situaci vlastně ještě nikdo znás nezažil, ani naši prarodičové ne, tak nikdo moc neví, co s tím, ale můžeme k sobě navzájem být ohleduplní, můžeme se modlit, můžeme prosit, můžeme doufat. Moc na tebe myslím. M.
redakce IN!
Otázka: Tampony Dobrý den. Chci se zeptat jestli můžu používat tampony když mi je 14 a menstruaci mám už půl roku. Jak se mám před zaváděním zklidnit? Hrozně se toho bojím ale chci to zkusit. Děkuji. 24.2.2021 09:34
Adéla, 14 let
Odpověď:
Ahoj Adélo, podobný dotaz tu nedávno zazněl, a my jsme o odpověď poprosili lékařku - gynekoložku p.MUDr. Lázničkovou. Její odpověď jsem ti zde překopírovala, ať ji nemusíš složitě hledat:
Co se týče užívání tamponů - myslím si, že v dnešní době je velký výběr vložek na trhu různých velikostí a kvality a přece jen zvlášť při dynamickém životě, jaký dnešní mladé dívky vedou, je jistější, že vložku si vymění a že nezapomenou tampon v pochvě. Mám opakovanou zkušenost s vytahováním starých zhnisaných tamponů.Tampony obzvláště na noc vůbec nejsou vhodné. Stále platí hrozba rizika šoku při rozkladu určitých bakterií, které právě díky tamponu se v pochvě rozmnoží. Na toto riziko je dokonce i upozornění v příbalovém letáku. Při menstruaci je obecně nutné dbát na hygienu. Je důležité se pravidelně sprchovat, vložky často měnit, dbát také na dostatek spánku a pestrou stravu. Rádi Vám poradíme cestou přes naši poradnu pro zdraví. Za Centrum naděje a pomoci zdraví a přeje pěkný den MUDr. Ludmila Lázničková, gynekoložka.
Ahoj J, díky za dotaz. Vzhledem k tomu, že je ti teprve 13 let, rozhodně doporučujeme vložky. Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Potřebuji poradit. Milý In, mám velký problém a potřebuju poradit. Moje ségra udělala něco moc špatného a já nevím, jestli to mám říct mamce.
Původně jsem to nechtěla říct tak otevřeně ale ať mne chápete. Před několika lety moje mamka našla sestru jak si dělá dobře. Popovídali jsme si o tom proč je to špatné a proč Pán nechce abychom to dělali a že to nesmíme dělat, že milování patří jen do manželství. Ségra slíbila, že toho nechá. Ale teď, asi po roce jsem zjistila že to ségra občas pořád ***. Vím, že je to špatné, chci aby dokázala přestat. Ale nevím, jestli to říct mamce, že to ségra pořád dělá, když to zakázala a je to hřích. BTW ségře je 12. 11.2.2021 15:59
holka, 14 let
Odpověď:
Milá čtenářko, je od tebe moc hezké, že máš o sestru starost a záleží ti na jejím správném chování. Je dobře, že jsi ji upozornila, že by tohle dělat neměla. Nicméně tenhle boj si musí vybojovat ona sama a tím, že na to upozorníš maminku, jí moc nepomůžeš. V tomhle věku (a možná to znáš ze svého dospívání) se probouzí sexualita a experimentování s vlastním tělem je u dětí časté a moderní doba jej bere jako normální. Naše víra nás chce svobodné a proto se snaží nás od tohoto chování osvobodit a označuje to jako nesprávné. Někomu se tento boj daří líp, někdo (třeba tvoje sestra) s tím možná bojuje více. To, co potřebuje nejvíc, je tvoje porozumění, přijetí, podpora a sesterská láska, která přijímá druhého i s chybami (protože nějaké máme všichni a stejně nás Bůh miluje). Držíme palce vám oběma! Psycholožka Lucka a redakce
redakce IN!
Otázka: Už delší dobu mě štve moje váha Ahoj !
Už delší dobu mě štve moje váha
Myslíte si že bych mohla zhubnout kdyby jsem každý den dělala 10kliků 10 dřepů a 10angličáků. Jakože celý rok. A nebo bych se jen posílili?
předem díky za odpověď. 1.2.2021 09:59
U., 12 let
Odpověď:
Ahoj U, díky za dotaz. Píšeš, že tě už delší dobu štve tvá váha. Vzhledem k tomu, že je ti teprve 12 let, tvé tělo se postupně vyvíjí, takže bych ti žádné radikální a rychlé hubnutí rozhodně nedoporučovala. Je pravděpodobné, že část své váhy ztratíš, když ještě povyrosteš. A pravidelné cvičení? Každý pohyb a cvičení se počítá, a to zvlášť v dnešní době, kdy většinu času trávíme u pc, mobilu nebo tabletu. Nezapomínej také jíst 5x - 6x denně v menších dávkách, jez hodně ovoce a zeleniny a pij dostatečné množství tekutin.
A ještě jeden tip, který na první pohled s hubnutím zdánlivě nesouvisí, ale ono jo:). Zkus se podívat okolo sebe a udělej druhému radost, jenom tak, nemusí to být nic velkého, jenom maličkost - můžeš umýt nádobí, pohlídat sourozence, usmát se na někoho ... Těch možností je spousta. Nehubne se po nich, to je pravda pravdoucí:), ale člověk se cítí hned líp, protože někoho druhého potěšil, udělal mu radost - a ta se odráží jako bumerang, takže "trefí" i toho, kdo obdarovává. A vlastní starosti se zdají o něco menší. Nechceš to zkusit? Přejeme z redakce hodně síly a radosti. M.
redakce IN!
Otázka: Nevím, co dělat... Milý In!,
nevím, co dělat...
¨Mám pocit, že už nemůžu dál. Nezvládám sama sebe, nezvládám školu. Zdá se. že je toho tolik a zároveň mám pocit, že nic. Že nemám právo cíti se tak, jak se cítím. Mám dojem, že ztrácím sama sebe.
Někdy mám pocit, jako bych stála uprostřed ulice a okolo mě procházely stovky lidí. Jako by si mě nevšímaly. Připadám si osamělá, přitom mám dobré a skvělé přátelé. Čím dál častěji toužím jen po tom, abych mohla nasednout do vlaku a jen se nechat unášet cestou. Nic neřešit.
Občas mívám pocit, jako by se začínaly projevovat potlačované emoce, které jsem si dosud nepřipustila. Nerozumím sama sobě. Nevím, kým jsem. Já vím, že je v dospívání normální, že člověka trápí tyhle věci, ale já už to asi nezvládám. Když jsem dlouho sama, tak mě začíná ovládat prázdnota. Něco jako deprese. V první vlně tyhle pocity skončily tím, že už jsem nevěděla co dělat a začínala hledat pomoc v alkoholu a tak...teď se tomu chci vyhnout, ale jde to hůř a hůř.
Děje se něco, čemu nerozumím, nedokážu to pořádně vysvětlit, ale ničí mě to a jsem zoufalá...
Co mám dělat? 12.1.2021 22:35
M., 16 let
Odpověď:
Ahoj M, díky za dotaz i důvěru k nám. Úplně tě chápu. Toto období je náročné pro všechny, trvá už dlouho a je to něco úplně jiného, než na co jsme byli všichni zvyklí. A máš pravdu, děje se něco, čemu nerozumíme, nedokážeme to ovlivnit… Když se člověk cítí osamocený, je fajn si o tom s někým promluvit, dostat to ze sebe. Zkus popřemýšlet, komu by ses mohla svěřit. Kámošce, mamince, školní psycholožce? Někomu pomáhá psát si svůj deníček, kde se můžeš vypsat ze všeho, co tě trápí (nebo ti dělá radost). Je úplně v pořádku, že tohle prožíváš, protože, jak píšeš, o tom to období dospívání je, hledáme se, nacházíme nebo nenacházíme a někdy sami sebe těžko poznáváme, to je úplně na místě. Teď jen najít cestu, jak to nějak urovnat. Možná bude úplně stačit, když o tom budeš, jak už jsem psala výše, s někým mluvit, protože už to tě může vést k nějakému utřídění myšlenek. Jedno pravdivé úsloví říká: sdílená bolest je poloviční bolest, člověk potřebuje to trápení dostat ze sebe ven. Svoje myšlenky můžeš klidně převést také do psaní, kreslení... (psaní svého deníčku, povídek, písniček, básniček, malování obrázků...).
Důležité je také naučit se věnovat čas sama sobě, umět se opečovávat. Když udělám něco hezkého pro sebe, objevuji tím také, co mám já ráda, poznávám sama sebe.
Nedávno jsem poslouchala jednoho otce františkána na tv Noe. Mluvil také o tom, jak je důležité právě v těchto časech, kdy je hodně věcí jinak, jak jsme byli zvyklí, něco dělat i PRO DRUHÉ. Víš, nepřemýšlet jenom sama nad sebou, ale vyjít ze sebe pro ostatní. Tak např. napíšu někomu dopis, uklidím doma jako překvápko pro maminku, vyrobím (upletu, uháčkuju, nakreslím) pro někoho nějakou věc, půjdu s někým blízkým na procházku, nebo si budeme jenom tak při čaji nebo kafi povídat o něčem hezkém, rozhodnu se každý den 10 min cvičit, atd. Možností je fůra, jenom člověk musí hledat. A klidně si i nějak rozdělit den, co kdy budu dělat, protože každý z nás má 24 hodin času, ale někdy je to tak, že člověk "ztvrdne" jenom u pc, mobilu nebo tabletu, den uteče jak nic, a je to škoda. Taky pomáhá uvědomit si, co všechno mám, např. jsem zdravá, mám okolo sebe blízké lidi, na které se mohu spolehnout. Zkus si na papír napsat 10 svých UMÍM, např. umím dobře naslouchat druhému, umím upéct moc dobrý koláč, umím... Neboj, určitě je najdeš:), a když ti bude smutno, tak si je přečti.
Můžeš něco z toho vyzkoušet a klidně nám zase napiš, jak se ti daří to zvládat. Pokud by se ti ale zdálo, že už to opravdu nejde, není vůbec žádná ostuda vyhledat odbornou pomoc – psychologa. M
Za konzultaci moc děkuji naší bývalé redaktorce, Mgr. at Mgr. Anetě Hrabovské.
redakce IN!
Otázka: Jak na černé tečky? Ahoj, jak na černé tečky? Obličej si pravidelně čistím mycelární vodou, myji, hydratuji a vůbec se nelíčím, ale vše je marné, protože první, čeho si na mém obličeji všimnete, jsou ucpané póry a pupínky. Prosím o radu! 11.1.2021 15:01
Klára, 13 let
Odpověď:
Ahoj Kláro, je vidět, že o svou pleť pečuješ, a to je fajn, ale je taky pravda, že v tomto věku akné a černé tečky prostě řádí a spousta holek i kluků o tom ví své.... Chce to trpělivost a vydržet. Moc toho člověk asi nezmůže, ale nějaké vychytávky přece jenom jsou, např. v tomto článku: https://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/tipy-pro-zdravou-plet-zkk.htm. Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Menstruace Dobrý den potřebuji se zeptat jak si mám vypočítat pravděpodobný začátek menstruace. Tu poslední jsem měla 14 prosince a trvala 6 dní. Vím že na začátku to nebývá pravidelné ale chtěla bych to nějak přibližně vědět. Děkuji za odpověď 7.1.2021 21:24
Leona, 14 let
Odpověď:
Ahoj Leono, čím delší dobu (měsíce, roky) dívky a ženy menstruaci mají, tím jasněji rozpoznávají signály, kdy menstruace nastoupí (např. podrážděná nálada, emocionální výkyvy, zvýšená tělesná teplota, příp. bolesti zad apod.). Menstruace se také "hlásí o slovo" mírnými křečemi v podbřišku (při uvolnění zralého vajíčka), které se objevují přibližně 14 dnů před začátkem cyklu a některé ženy je vnímají. Ze začátku, kdy je cyklus ještě nepravidelný, jde ale nástup další menstruace odhadnout jenom velmi těžko. Je proto dobré nosit u sebe v batohu či v tašce vždycky několik vložek, případně používat intimky (tenké vložky, které zabrání prosáknutí malého množství menstruační tekutiny na začátku menzes). Tak budeš klidnější a nemusíš si z mentruace dělat žádné vrásky. Přece jenom je to přirozená součást života všech žen. Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Mám otázku k mé váze. Dobrý den chtěla bych se na něco zeptat. Je to ohledně mojí váhy. Je mi 13 let jsem vysoká 166 cm a vážím 47 kg. Myslím si že vážím málo. K Vánocům jsem dostala knížku Jsem svá a tam je anorexii. Tý holce bylo dost podobně jako mě a vážila stejně jako já a taky byla o dva cm menší. No a já si prostě myslím že možná mám anorexii. Jím úplně normálně jídla se neštítím a nedělám cviky na hubnutí. Jak to s mojí váhou a výškou je? Co mám dělat? Moc děkuji za radu a přeji šťastný nový rok. Anča 7.1.2021 20:00
Anča, 13 let
Odpověď:
Ahoj Ančo, díky za dotaz. Podle tvého dotazu si myslím, že žádnou anorexii nemáš, jestliže jíš totiž pravidelně a jak píšeš normálně všechna jídla (samozřejmě něco ti může chutnat víc a něco míň, ale to je normální), tak bych v tom neviděla žádný problém. Ve tvém věku se holky někdy vytáhnou, to znamená že rychle vyrostou, a pak si můžou připadat hodně hubené, a postupně, časem se zase trošku zaoblí, to je normální a k dospívání to patří. Pokud by se ti ale přesto zdálo, že něco není v pořádku, zkus se o tom poradit s maminkou nebo s někým komu důvěřuješ, a kdo tě dobře zná. Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Mám problémy Mám problémy udržet se na uzdě a nedat některému z bratrů facku. Taky mám problém se sebepoškozováním. Co s tím mám dělat? 5.1.2021 18:19
retse, 13 let
Odpověď:
Ahoj retse, díky za dotaz i důvěru k nám. Někdy je to se sourozenci těžké, že? Každý z vás se snaží najít si své pevné místo v rodině a u toho někdy nejrůznější střety jsou. Nevím, jestli máš starší nebo mladší sourozence, ale sourozenecká rivalita prostě někdy funguje:). Podobně to možná vidí i tví brášci směrem k tobě. Někdy pomůže (když je zrovna klid, a nic se neděje) si o tom se sourozenci popovídat - co mi vadí, co mě vyloženě štve, ale také naopak, co si na nich cením. Ale měla bys být připravena také na to, že zpětná vazba bude podobná - tedy kritika a možná:) i nějaká pochvala. Znovu opakuji, nevím, jak jsou tvoji brášci velcí, ale ty jsi zrovna v takovém hodně citlivém věku, kdy se zvlášť holek všechno hodně dotýká, mění se pomaličku v dospěláka, a to dá jeenomu zabrat samo o sobě. Ale určitě se to dá zvládnout (prošly jsme tím všechny), je ale pravda, že někdy je to OK a někdy zase těžší a složitější. Zkus si vědomě každý den udělat nějakou malou radost - hezká písnička, procházka, něco dobrého, knížka, cokoliv, co tě baví. Co se týká sebepoškozování, v INu vyšel před lety článek přímo na toto téma, můžeš si ho přečíst. Jsou tam dobré rady, jak se s tím poprat. Moc držíme palce, a zase se klidně ozvi. Hezký den. M.