Ahoj Klárko,

to, že neděláš úkoly hned po online hodině je úplně v pořádku. (Pokud tedy úkoly nemají být odevzdané hned po online výuce, to je pak potřeba udělat je hned.) Komu by se taky chtělo hned po výuce dělat hned úkoly, když jejich odevzdání nepospíchá, že? Úplně bez problému si po online výuce odpočiň, protože odpočinek je taky důležitý. Klidně si zahraj nějakou hru a mrkni na YouTube. Protože jsi teď kvůli online výuce pořád u nějaké obrazovky, tak doporučuju, abys odpočívala i nějak jinak, než jenom při koukání do mobilu nebo do počítače. Třeba taková procházka je moc fajn, protože venku už je teplo. Pak to může být třeba čtení, kreslení, nějaký sport... Záleží, co tě baví a co děláš ráda.

Úkoly je ale potřeba udělat. Dostáváte je ve škole proto, abyste si zopakovali, co probíráte. Když je opíšeš, tak ti to moc nedá a připravuješ se o to, co by sis mohla procvičit. Chápu, že se ti nechce úkoly dělat. Každému se někdy do něčeho nechce. Mně se taky občas nechce něco dělat :) Moc doporučuju dát si nějaký termín, kdy se půjdeš vrhnout na úkoly. Takže si po skončení výuky udělej volno, naobědvej se a řekni si, že v jednu hodinu půjdeš dělat úkoly. (Nebo ve dvě, ve tři... Záleží, jak dlouhou máte online výuku, kdy máte úkoly odevzdat a co všechno během dne děláš.) Napiš si to do diáře, na papírek na nástěnku, nebo si třeba nastav budík, abys měla připomenutí, že teď je čas udělat domácí úkoly. Také pomáhá motivovat se tím, že když uděláš úkoly, budeš mít zase volno, můžeš si něco zahrát nebo se věnovat dalším oblíbeným činnostem.

Ať se daří ve škole! A taky si užij Velikonoce a prázdniny :) Martina

Milá Faustyno,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš. Moc mě mrzí, co právě teď v těchto chvílích prožíváš. Je to opravdu náročné období. Všichni moc doufáme, že to brzy zase bude lepší, budeme moct žít co nejvíc normálně.

Moc doporučuju hledat si různé (alespoň malé) radosti, které tě těší a dokážou zvednou náladu. Neboj se udělat si čas na svoje koníčky a na to, co tě baví. Potřebuješ si totiž občas odpočinout od školy.

Určitě udržuj kontakt s kamarádkami - pište si, volejte, využijte možnosti videohovorů. Sice to stoprocentně nenahradí osobní kontakt, ale je to pořád lepší než nic.

Taky vyraz ven na procházku (Samozřejmě při dodržení hygienických opatření.), ať se trochu provětráš a na chvíli vypadneš z domu/bytu a změníš prostředí.

Snaž se udělat si nějaký denní režim. Vstávat přibližně ve stejnou dodu, pak mít čas vyhrazený na školu, potom čas na odpočinek, nějakou pomoc rodičům, chodit spát přibližně ve stejnou dobua neponocovat... Jak jsme pořád zavření doma, tak jednotlivé činnosti splývají, protože nemáme den rozdělený na dobu, kdy jsme ve škole/v práci a kdy jsme doma.

Je hrozně fajn udělat si nějaký plán, co podnikneš, až tohle skončí a situace bude zase lepší. Pojedeš za kamarádkou? Uděláte si opožděně oslavy narozenin, které nemohly proběhnout řádně? Vyrazíte někam s rodinou? Kino? Zmrzka? Udělej si seznam, ať víš, na co se těšíš. Aspoň kraťoučký. Teď situace není zrovna ideální, ale vědomí toho, že tě čekají parádní věci, na které se můžeš těšit, by ti to mohlo pomoct zvládnout trochu líp.

Máš ve svém okolí někoho, s kým si můžeš popovídat? Třeba rodiče, někdo ze sourozenců? Pomáhá, když si můžeme jít za někým popovídat o tom, jak se zrovna cítíme. Určitě se nemusíš za nic stydět, protože tohle období je opravdu náročné a jen málo kdo ho ještě pořád zvládá naprosto s přehledem. Taky stojí za zvážení, jestli máte školního psychologa a jestli by nebylo fajn se s ním spojit a trochu si o všem popovídat.

Tady ti dávám odkaz na blog projektu Nevypusť duši, který se věnuje osvětě o duševním zdraví: https://nevypustdusi.cz/category/blog/ Najdeš tam spoustu užitečných článků, co by ti mohly pomoct nejen se školou. Tak se tam mrkni.

Chtěla bych tě povzbudit, že v tom, co prožíváš, nejsi sama, a jednou to všechno skončí. I když teď situace vypadá hrozně, všichni dělají maximum proto, aby co nejdřív bylo všechno zase co nejvíc normální. Kdybys ještě cokoliv potřebovala, třeba se jen svěřit a vypovídat, tak zase napiš. Myslím na tebe! Martina

Ahoj Méďo,

díky za dotaz. Moc mě mrzí, co v této době prožíváš. Píšu to holkám pořád, ale tohle je náročné období, jsme pořád zavření doma a online výuka také není nic zrovna snadného, nemůžeme se vidět s kamarády a dělat všechno, co bychom chtěli a co nás baví. Je úplně pochopitelné, když se ti v takových chvílích něco nepodaří tak, jak by sis představovala, že se ti špatně soustředí atd.

Chtěla bych ti v první řadě říct, aby ses snažila nevyčítat si, že jsi dostala trojku, která není úplně podle tvývch představ, nebo se ti nějaká písemka úplně nepovedla. Sice to zamrzí, ale občas se něco takového stane. Věřím, že jsi udělala maximum pro to, aby ses připravila, ale zrovna se ti třeba špatně učilo. Taky jsi mohla být unavá, vystresovaná, nemusely ti sednout otázky... Všechno to má vliv na náš výkon. Určitě budeš mít příležitost si při dalším testu známku vylepšit nebo se s paní učitelkou (panem učitelem) domluvit na nějakém přezkoušení. Do konce školního roku zbývá ještě spousta času, takže ještě budeš mít příležitosti to zase vylepšit.

Napíšu ti pár tipů, co by ti mohly pomoct, aby ses v téhle době cítila trochu lépe :)

- Nezapomínej na odpočinek a to, co tě baví a dělá ti radost. Potřebuješ se taky nekdy odreagovat od školy a od učení, takže si zkus každý den najít aspoň chvilku na nějakou činnost, která se školou nesouvisí. Když si takhle odpočineš a odreaguješ se, bude se ti po tom lépe učit a soustředit.

- Odpočiň jsi od obrazovky počítače a mobilu. Kvůli online výuce teď nejspíš pořád koukáš do monitoru, takže je potřeba občas elektroniku vypnout a dělat něco, k čemu nejsou obrazovky potřeba.

- Pokud to prostor u vás doma umožňuje, zozděl si prostor, ve kterém se učíš a ve kterém odpočíváš. Taky si prostor na učení uprav tak, aby ses v něm cítila dobře. Většinou pomáhá mít tam pořádek a zorganizované věci.

- Vyraz ven. Samozřejmě za dodržení hygienických nařízeních. Je fajn na chvíli odejít z bytu/domu, kde jsme teď pořád zavření, a změnit prostředí a vyvětrat se. Stačí nějaká procházka, klidně vyraz s někým z rodiny, můžete si u toho popovídat, nebo sama.

- Udržuj kontakt s kamarády, volejte si, pište... Člověk potřebuje kontakt s lidmi, ale dnešní doba setkávání moc nepřeje, tak je potřeba využít moderní technologie, které nám umožňují spolu komunikovat na dálku.

- Neboj se o tom, co prožíváš, popovídat s lidmi ve svém okolí. Třeba s rodiči, prarodiči nebo sourozenci. Je moc fajn, když můžeš za někým přijít a svěřit se mu, že je to teď pro tebe náročné, že se ti nedaří tak, jak by sis představovala...

Kdybys potřebovala, určitě zase napiš. Jestli chceš, klidně víc o tom, co všechno se ti teď hroutí, jak jsi naznačila v dotazu. Nebo napiš kdyby ses potřebovala třeba jenom vypovídat (postěžovat si) a říct, jak se ti daří :) Myslím na tebe a držím palce! Zkus si co nejvíc užít víkend, odpočinout si a věnovat se tomu, co ti dělá radost. Měj se pěkně! Martina

Ahoj Dančo,

díky za tvůj dotaz a za důvěru. Dospívání je postupný proces. Každý z nás se vyvíjí jinak, záleží, jaké vlivy na nás působí z okolí, jakou máme povahu atd. Osmnácté narozeniny jsou spíš takový formální předěl, který je daný zákonem. Prostě potřebujeme mít stanovený nějaký limit, od kdy člověk může volit, pořídit si řidičský průkaz atd. Od osmnácti let je z právního hlediska člověk braný jako dospělý. S tím, jak se cítíme a jak si připadáme, tenhle předěl nemá vůbec nic společného. Neznamená to, že se musíš o svých narozeninách ráno vzbudit a najednou být někdo jiný. Chvilku to trvá, člověk postupně přijímá další a další zodpovědnost, učí se jednat samostatně... Ale zároveň je super zachovat si něco z dětské radosti :)

Je pochopitelné, že teď nevíš, co tě čeká, hlavně pokud jde o nástup do práce apod., takže si to ani neumíš pořádně představit. Je to něco nového a neznámého, není se proto vůbec za co stydět, když to provázejí nějaké obavy. Chtěla bych tě uklidnit, že postupně budeš přicházet na to, co a jak funguje, budeš získávat zkušenosti, poznávat další a další lidi, se kterými budeš spolupracovat... Moc doporučuju, aby ses nebála popovídat si s někým ve svém okolí. Třeba s rodiči. Oni už mají zkušenosti, ví, jak všechny tyhle věci chodí, takže ti určitě moc rádi pomůžou, vysvětlí, poradi, co v určitých situacích dělat.

Samozřejmě, když budeš potřebovat pomoct, můžeš kdykoliv napsat nám. Myslím na tebe! Martina

Ahoj, zřejmě sis přepnula českou klávesnici na anglickou. Mělo by to jít přepnout zase zpátky tím, že zmáčkneš Shift (to tlačítko, kterým se píšou velká písmena) a zároveň tlačítko Alt. Martina

Ahoj Lůďo,

díky za dotaz a za důvěru, se kterou se na nás obracíš.

Určitě je to téma na diskuzi s rodiči. Přece jen je to pro tebe velký krok, tak by stálo za to si společně sednout a probrat to. Najděte si nějakou klidnou chvilku, kdy vás nebude nic rušit, třeba si uvařte čaj a sedněte si spolu. Vyslechni si, proč si rodiče (hlavně asi tatínek) myslí, že je super, abys šla na gymnázium. Mají víc zkušeností a znají tě, takže mají na celou věc trochu jiný pohled a dokážou ti poradit. To ale neznamená, že ty do toho nemáš co mluvit. Určitě se svěř rodičům se svými obavami a pocity. Je úplně pochopitelné, že máš strach, jestli zvládneš přijímačky, a jaké to na gymnáziu bude. Pokud si nejsi jistá, jestli na gymnázium chceš, moc doporučuju sepsat si pro a proti a proberte je společně. Jelikož mám pocit, že máš ještě nějaký čas, nechte případné rozhodnutí trochu uležet a za pár dní se k němu vraťte. Taky nezapomeň, že je možnost jít až později, po deváté třídě, jenom na čtyřleté gymnázium.

Nástup na gymnázium zároveň nemusí znamenat, že přijdeš o kamarády, které máš na této škole. Sice se nebudete vídat každý den ve škole, ale pořád se můžete vídat po škole, o víkendech a prázdninách, můžete si psát a volat... A ještě k tomu na gymnáziu poznáš další kamarády a spolužáky, se kterými taky můžete mít fajn třídu a spoustu nových zážitků.

Moc ti držím palce, aby to všechno dopadlo ke tvé spokojenosti. Kdybys ještě potřebovala, určitě nám zase napiš :) Martina

Milá tazatelko T,

za víru se nestydíme. Naopak. Jsme na ni hrdí. Jsme Bohu a mnohdy i svým rodičům, kteří nás ve víře vychovávají, vděční. Na druhou stranu víme, že ne všichni dar víry mají a že je dnes móda se věřícím posmívat. Co dělat? To, že je to nepříjemné nám předpověděl Pán Ježíš:

"Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi" (Mt 5. 10-12).

Sama v sobě si můžeš říci: oni se mi smějí, ale je to proto, že víru nepoznali, neznají Ježíše, neví o jeho lásce.

Postupně můžeš hledat způsoby, jak aspoň některým spolužačkám něco o víře říci.

Takže hodně odvahy.

Ahoj,

díky za dotaz. Mám tu pro tebe pár tipů nejen jak si zabezpečit email, ale i nějaké nápady, jak by se ti ještě třeba mohlo podařit dostat k tomu starému.

Jak postupovat při hacknutém emailu?

- Pokus se obnovit heslo. Většinou při registraci zadáváš odpověď na bezpečnostní otázku, jejíž zodpovězení ti pomůže dostat se k emailu v případě ztráty hesla. Druhá možnost je nechat si zaslat nové heslo, pokud jsi při registraci zadávala druhý email nebo telefonní číslo. Přesný postup najdeš na stránce, kde se normálně přihlašuješ přes odkaz Zapomenuté heslo nebo něco podobného.

- Pokud by to nešlo, obrať se na technickou podporu a požádej je o pomoc, jak získat své heslo a účet. Budou s tím mít zkušenosti a vědět, jak postupovat přímo ve tvé konkrétní situaci.

Pár tipů, jak mít dobře zabezpečený účet:

- Používat dvoufázové ověření, to znamená, že když se chceš přihlásit, přijde ti na mobil na číslo, které jsi uvedla, bezpečnostní kód, který zadáš. Většina aplikací už tuto možnost nabízí, např. Gmail. Poněkud složitější nastavení dvoufázového ověření má i Seznam. cz, ale určitě budou další. Pokud by se ti pak někdo snažil dostat do mejlu, nemá šanci bez tvého telefonu.

- Využij možnost sekundárního zabezpečení. Tzn. při registraci zadáš další emailovou adresu nebo telefonní číslo, které ti pomůže dostat se k účtu v případě nějakého zaplokování.

- Silné heslo je takové, které obsahuje kombinaci velkých a malých písmen a čísel. Délka hesla by pak měla být osm a více znaků. Vyhni se tomu, abys v emailu měla např. své jméno, čísla z data narození atd. někdy ale jenom silné heslo nestačí, takže na něj nespoléhej a využij i další možnosti zabezpečení.

- Nepoužívej jedno stejné heslo pro více přihlašovacích účtů. Ke každému účtu měj vlastní heslo.

Snad ti to pomůže :) Martina

Milá Gábi, díky za dotaz, který je v téhle době velice aktuální. Online výuka je v mnoha ohledech náročná. Jste pořád zavření doma v jednom prostředí, což určitě soustředění zrovna dvakrát moc nepomáhá, takže chápu, že se ti teď nepracuje moc dobře. Přesto tady mám pár tipů, co by ti mohly pomoct :)

- Ráno vstaň a nachystej se tak nějak, jako kdybys šla do školy - převleč se z pyžama, nasnídej se atd. Tělo se tak nastaví, že končí odpočinek a jde se něco dělat.

- Vytvoř si nějaký koutek, kde budeš pracovat a učit se. Jak jsme pořád doma, je potřeba mít prostor rozdělený na část, kde se odpočívá, a na část, kde se pracuje. Úplně jako pracovní prostor postačí psací stůl. To znamená žádné online hodiny z postele nebo z gauče, kde se normálně odpočívá. Jestli tě ve tvém pokoji hodně věcí rozptyluje a umožňuje to situace u vás doma, domluv se s rodiči a můžeš zkusit mít online hodiny třeba v kuchyni.

- Pracovní prostředí si hezky ukliď, odstraň rušivé věci, které by tě mohly rozptylovat, a ozdobit si to tam můžeš třeba nějakým motivačním citátem nebo kytkou.

- Hlavní je vypnout při výuce všechno, co nepotřebuješ. Takže zavři internetové stránky, jako třeba facebook, a odlož telefon. Klidně ho odpoj od internetu nebo ztlum zvuky. Při výuce měj zapnuté jenom to, co právě v tu chvíli potřebuješ na hodinu.

- Při hodinách si dělej poznámky, co zrovna berete. I když vám třeba učitelé zápisy posílají nebo si nemusíte nic během hodiny psát, udělej si tu a tam nějakou poznámku. Ale žádné dlouhé zápisy atd. Stačí jen pár slov, o čem je řeč, nebo si poznamenej, co tě zrovna zaujalo. I taková maličkost tě donutí se víc soustředit na to, co se děje na hodině.

- Nepíšeš, kolik normálně denně trávíš času na internetu, facebooku a tak, ale i během dne mimo výuku se soustřeď na to, kolik času takhle strávíš. Snadno podléháme zábavě, kterou nám technologie nabízejí, tak je fajn snažit se, aby to nebyl celý den. I během dne si řekni, že teď nepotřebuješ a nebudeš koukat na facebook. Budeš se tak trénovat, aby tě to nelákalo při výuce :)

Doufám, že ti rady aspoň trochu pomůžou. Začni je postupně zkoušet a uvidíš. Moc na tebe myslím a klidně se ještě ozvi. Vím, že tohle období online výuky je pro spoustu z vás těžké, tak se budu snažit vám pomoc vymyslet, jak to všechno co nejlépe zvládat. Měj se hezky a ať to jde ve škole :) Martina

Ahoj Maret,

díky za dotaz. Je super, že máš o kamarádku starost a chceš jí pomoct. V první řadě je potřeba říct, že nic není zdarma. Je ale super, že i služby psychologa proplácí pojišťovna, takže v takovém případě je pro klienta vlastně "zdarma". Dost často je to ale podmíněné doporučením nebo žádankou o vyšetření od jiného lékaře. Moc bych tedy doporučovala zajít nejdřív za praktickým lékařem, s ním si popovídat o konkrétním trápení a problémech. On pak poradí, jak postupovat dál, na koho se obrátit a zřejmě bude i vědět, kdo v okolí se na daný problém specializuje. Pak už se tam stačí jenom objednat.

Nepíšeš, kolik kamarádce je let, ale budu předpokládat, že je zhruba ve tvém věku. Pokud je tedy také nezletilá, je potřeba do celého procesu zapojit rodiče, popovídat si s nimi a svěřit se jim.

Myslím na vás a držím palce :) Martina