Milá Káťo,

děkujeme ti za tvůj dotaz, napsala jsi to srozumitelně :) Napadají mě dvě možnosti, co s tím.

V první řadě se můžeš rozhodnout jet a brát to jako příležitost se víc poznat se třídou a s někým se kamarádit. Možná nemáte ve třídě dobrý kolektiv, ale v jiném prostředí to všechno nakonec může vypadat úplně jinak a kdoví, jak to dopadne. Třeba to nakonec bude skvělý výlet a vaši třídu to spojí.

Na druhou stranu chápu, že se ti tam za nastalé situace bez kamarádky nechce. To by pak bylo nejlepší pobavit se s rodiči, hlavně s tatínkem, vysvětlit jim důvody, proč tam nechceš jet, a společně pak vymyslet, jak to uděláte. Důležité je promluvit si v klidu a rozumně bez dohadování.

Snad ti odpověď aspoň trochu pomohla. Myslím na tebe, aby to dobře dopadlo :) Martina

Milá Katko,

děkujeme za tvůj dotaz. Chápu, že po zážitcích z prvního stupně máš pořád strach, že by se mohla situace opakovat. A jak se s tím strachem poprat a být svá? Začni po malých krůčcích a nejprve s drobnostmi. Zkus si třeba vzít doplňky, které bys chtěla a ne které jsou zrovna in, apod. Zároveň se zkus radovat z toho, že máš kamarády, super kolektiv ve třídě a třeba ti to pomůže se uvolnit.

Na webu máme článek, který by ti možná mohl pomoct se s tím poprat, tak na něj mrkni: http://www.in.cz/clanky/rodina/neboj-se-byt-jina-asg.htm Zároveň by se ti třeba mohl líbit článek, jak dobře působit na ostatní: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

A ještě něco na závěr. Lidi se občas pomlouvají, některá přátelství občas skončí, to prostě k životu patří, i když je to těžké. Zkus se s tím netrápit a postupně se to uč házet za hlavu, a užívej si kamarády, co máš :) Martina

Milá Jani,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Chápu tvoje obavy, nástup na novou školu může být obtížný. Ale myslím, že se vůbec nemusíš bát, že by sis nenašla kamarády, protože v nové třídě určitě bude spousta spolužáků, kteří nebudou nikoho znát a budou se seznamovat s ostatními.

Neříkej si, že jsi nudná. Někdo je akční a vymýšlí divokou zábavu, někdo je zase klidnější a spíš si rád popovidá a dokáže druhého vyslechnout. Každý jsme prostě nějaký a je potřeba naučit se přijímat se taková, jaká jsem. Uvidíš, že když si budeš trochu věřit, půjde to snáz. Při seznamování s druhými je potřeba být přirozená a nepřetvařovat se, protože dřív nebo později tě ostatní prokouknou. Zároveň nezáleží na tom, kolik máš kamarádů, ale jací to jsou kamarádi. Je lepší mit jednoho nebo dva opravdu dobré kamarády, na které se můžeš spolehnout, než jich mít dvacet, kteří tě nechají na holičkách.

Na našem webu máme článek Jak být holkou do nepohody, tak se na něj mrkni. Najdeš v něm tipy, jak dobře působit na ostatní, tak třeba ti to pomůže při seznamování s ostatními. Najdeš ho tu: http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Martina

Milá Moniko,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Udělala jsi dobře, že jsi se svěřila rodičům a nejsi na to sama. Myslím, že i tentokrát by ses měla obrátit na rodiče a pobavit se s nimi o nastalé situaci, protože z tvého dotazu nepoznám, co přesně se u vás ve třídě děje. Je možné, že jsi jen citlivější k vtípkům a poznámkám ostatních, a v takovém případě opravdu pomůže je ignorovat. Zároveň je ale možné, že už se jedná o šikanu a tam je potřeba zasáhnout, protože nikdy v žádném případě nikdo nemá právo ti jakkoliv ubližovat a je potřeba se bránit. Nemusíš se bát, že bys byla žalobníček v případě, že tvoji rodiče půjdou do školy. Pokud ti někdo ubližuje, není to žalování, ale obrana. Navíc je možné se s rodiči domluvit, aby do školy zašli třeba po vyučování a diskrétně, takže o tom ve třídě nikdo vědět nemusí. I učitelé jsou vyškoleni podobné situace řešit citlivě.

A k druhé části tvého dotazu: Pokud je ti 12, tak na setkání přijet můžeš :)

Měj se krásně a myslím na tebe, aby vše dopadlo dobře! Martina

Milá Maruško,

matematika a angličtina jsou těžké předměty, které občas dokáží potrápit. Každý se navíc učí jinak, tak je vždycky potřeba vyzkoušet, co ti bude sedět a vyhovovat. Pokud máš doma stará čísla časopisu In! tak v zářijovém a říjnovém čísle z roku 2017 najdeš dva zajímavé články o škole a učení. Pokud ne, nevadí, vytáhnu ti tady z nich to nejdůležitéjší, co by ti mohlo pomoct na tyto konkrétní předměty, a ještě něco přidám :) Další tipy pak najdeš na webu v tomto článku: http://www.in.cz/clanky/skola/uceni-muceni-vsh.htm

Zkus se zamyslet, jestli je problém v tom, že učivu nerozumíš (nechápeš postup při řešení příkladů, nechápeš gramatiku v angličtině), nebo jestli je problém v tom, že si nemůžeš zapamatovat učivo, slovíčka... Pokud učivo nechápeš - může se to stát, protože čím jsi ve vyšší třídě, tím se obtížnost učiva zvyšuje - je úplně nejlepší poprosit někoho, aby ti látku vysvětlil.

Pokud si učivo nemůžeš zapamatovat, zkus nejdřív zjistit, jaký jsi studijní typ. Někdo se učí tak, že si látku přeříkává nahlas, jiný ji opisuje, někdo barevně podtrhává... Můžeš se otestovat tady u nás na webu a vyzkoušet tipy na učení v závěru: http://www.in.cz/clanky/skola/ucit-se-ale-jak-cns.htm

Co se týče učení matematiky, zkus web www.matika.cz nebo www.matematika.cz (přes ně se pak proklikáš i na nějaké další stránky), kde si můžeš učivo zopakovat a dooučit. Procvičovat matematiku pak můžeš třeba tu: http://www.e-matematika.cz/zakladni-skoly/ Jsou tam i správná řešení, tak snad najdeš, co zrovna probíráte.

Na procvičení angličtiny je pak dobrá aplikace Duolingo, pomocí které si můžeš procvičovat slovíčka. Spoustě lidem se také při učení angličtiny osvědčilo to, že angličtinu používají. Přečti si článek v angličtině, který tě zaujal, a přelož si ho, pusť si film nebo videa na youtube v angličtině, pořiď si dvojjazyčnou knihu (na jedné stránce je text v cizím jazyce, na druhé ten stejný v češtině)...

Držím palce, aby se ti ve škole dařilo! A na závěr ještě důležitá poznámka. Udělej pro svoje studium maximum, ale pokud by to náhodou nevyšlo a měla jsi nějakou trojku, tak se netrap. Nemůžou být všichni nejlepší ve všem, protože každý jsme dobrý v něčem jiném :) Martina

Milá Betty,

ptáš se, co máš dělat, když se bojíš, že tě kámošky odstrčí, když se s nimi nebudeš bavit, ale zároveň bys asi ráda trávila někdy nějaký čas o samotě. Podle toho, co píšeš, to vypadá, že jsi spíš takový klidný a introvertní typ. Je to v pořádku, každý jsme nějaký a originální.

Když máš strach, že tě kamarádky od sebe odstrčíly, tak se s nimi nejspíš chceš kamarádit. Ale je úplně pochopitelné, že bys chtěla mít čas sama pro sebe. To je na internátě občas trochu těžké, když jste s kamarádkami celé odpoledne pohromadě, na pokoji je vás víc a holky jsou třeba ukecané a chtějí povídat.

A co s tím? Nejlepší by bylo najít si nějakou zlatou střední cestu, kdy budeš někdy s kamarádkami a někdy zase sama. Zkus jim při povídání si naznačit, že ti na nich záleží, ale chceš být občas sama. Určitě o kamarádky nepřijdeš, když s nimi občas nebudeš trávit čas.

Píšeš, že škola tě baví a nechceš z ní odcházet, proto je potřeba brát intr jako jisté omezení, které kvůli škole musíš vytrpět. Zkus si najít nějaké věci a aktivity, na které se budeš na intr těšit, a hledej na intru pozitivní věci, ze kterých se můžeš radovat a být za ně vděčná. Martina

Milá Adélo,

v Katechismu katolické církve se můžeme dočíst, že církev sice neschvaluje homosexuální vztahy a chování (KKC 2357) a že homosexuální osoby jsou povolány k čistotě (KKC 2359), ale že mají být přijímány s úctou, soucitem a jemnocitem a je potřeba se vůči nim vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace (KKC 2358). Na uvedených číslech v katechismu si to můžeš přečíst celé.

V podstatě jde o to, že církev nemá problém s lidmi, kteří jsou homosexuálně orientovaní, je však problém s homosexuálním chováním. Tedy je důležité rozlišovat mezi homosexuální orientací (ničemu nevadí, člověk za to nemůže) a homosexuálním chovaní (je problém, člověk se rozhodl, že tak bude žít a podléhá žádostivosti).

Každopádně je k homosexuálům potřeba vždy přistupovat s tolerancí a s pochopením, protože nikdy nevíme, čím vším si daný člověk prochází, co prožívá a jak těžké je pro něj se svou orientací žít, neodsuzovat je a vnímat každého člověka jako jednotlivce. Mnohdy takové osoby, pokud jsou věřící a rozhodnou se podle učení církve žít v čistotě, potřebují přátelství a podporu mnohem víc, než heterosexuální páry, které žijí v manželství a mají děti.

Doufám, že takové vysvětlení ti dalo dostatečnou odpověď na tvou otázku. Martina

Milá Camillo,

mrzí mě, že ignorování nezabralo. Tvoje spolužačky jsou dost vytrvalé a to, že píšeš, jak tě spolužačka kopla, až jsi nemohla sedět, už začíná dost zavánět šikanou. NIKDO a za žádných okolností nemá právo ti takhle ubližovat a otravovat tě, takže jsi jednoznačně v právu a podle toho by se učitelé měli zachovat a zasáhnout.

Chápu, že nechceš, aby si někdo myslel, že jsi žalobníček. Nejsi, protože nikdo nemá právo ti tohle dělat. Tohle nemá s žalováním nic společného a situace už trvá dlouho. Možná nemáš ke svojí třídní důvěru, aby ses jí svěřila. Každopádně učitel by měl na takovou situaci reagovat a řešit ji. Pokud ti spolužačky neubližují ještě jinak, nejspíš by úplně stačila změna zasedacího pořádku ve třídě, aby už do tebe nemohly kopat. Opravdu myslíš, že by se s třídní učitelkou nedalo domluvit ani na tomhle, když jí v klidu vysvětlíš, co se děje, a že okolo toho nechceš dělat zbytečný rozruch? Taky je možnost svěřit se rodičům, co se ti děje ve škole, že by za třídní zašli oni a poprosili ji o tvoje přesazení.

Dál by ses mohla obrátit na nějakého jiného učitele, kterému důvěřuješ. Jinak byste na škole měli mít i výchovného poradce, který je tam mimo jiné i kvůli takovým situacím. Co kdyby ses stavila za ním a promluvila si s ním? Je tam proto, aby podobné situace pomáhal řešit, vyslechl tě a pomohl nalézt řešení.

Na některých školách fungují  schránky důvěry, kam můžeš anonymně hodit svůj vzkaz. Nemáte něco takového i u vás? Pokud se nechceš svěřovat osobně, mohla bys tam napsat, což by učitele přimělo k nějaké prevenci šikany (většinou se dělají přednášky) a být všímavější, takže by si snad konečně všimli, že v jejich hodinách takhle někdo do někoho kope.

Potom ještě existuje možnost obrátit se telefonicky nebo emailem na Modrou linku - http://www.modralinka.cz/?page=ld Je to jedna z linek důvěry, je anonymní a možná je tam napadne ještě nějaká další možnost, jak tvoji situaci řešit.

Myslíme na tebe a přejeme, aby se všechno co nejdřív vyřešilo a měla jsi ve škole klid. Martina

Ahoj, my jsme z Olomouce, takže ti bohužel žádné konkrétní místo v Brně doporučit nemůžeme, protože to tam neznáme. Zkus se poptat ve svém okolí kamarádů a známých, jestli by o něčem nevěděli. Doučovat je možné někdě v knihovně nebo třeba v domově dětí a mládeže, stačí se tam zeptat. Často se ještě doučuje v kavárnách, ale tam si musíte něco objednat a někdy tam není klid na doučování. Můžeš se zkusit zeptat i pana faráře, jestli náhodou nemá nějaké volné prostory na faře, kde bys mohla doučovat. Martina

Ahoj Evanlyn, zdravím tě z redakce, a také hodně ráda čtu:). Píšeš, že tě napadlo, že bys mohla mít někdy vlastní knihkupectví. No, a proč ne? Možná bys mohla být taky knihovnicí, která půjčuje knihy nebo pracuje ve vědeckých knihovnách, nebo nad něčím bádá... Možností je spousta. Na vysoké škole se vyučuje přímo obor Knihovnictví, ale o střední nevím. Pokud bys měla opravdový zájem se o tom něco dozvědět, zeptej se vaší paní učitelky, která má střední školy na starosti. Určitě ti ráda poradí. Ale taky se může stát, že příští rok se ti zalíbí něco jiného, a knížka zůstane jenom krásným koníčkem. Přeji ti, ať se díváš okolo sebe s otevřenýma očima a vybereš si školu, která tě bude naplňovat. Krásný nový rok. M.