Ahoj Eliško, díky za dotaz. Já si myslím, že mu to ani říkat nemusíš. Nech si to třeba jako svoje malé tajemství:). Ale: můžeš se na něj, když ho potkáš, usmát nebo ho pozdravit, za něco pochválit nebo mu s něčím pomoci. Víš, možností je spousta, jak mu vyjádřit svoje sympatie. Kluci se obyčejně v tomto věku ještě o holky moc nezajímají, a z nějakých "hurá nabíhacích akcí" mají spíš strach, ale s bezva kamarádkou si rádi popovídají. A to si myslím, že není vůbec málo. Držíme v redakci palce. M.

Ahoj anonymko, díky moc za dotaz. Zkusím ti nabídnout svůj pohled: Možná jenom stačí se do psaní nenutit za každou cenu. Sama píšeš, že s ostatníma si píšeš úplně normálně, ale s klukem, který se ti líbí, to nejde. Potkáváte se ve škole, v kroužku nebo třeba na obědě? Stačí se usmát, pozdravit, být kamarádská a milá. A pokud se vidíte např. jenom na facebooku, tak mu můžeš poslat třeba vtip nebo popřát hezký den. Myslím si, že tím nic nezkazíš:)... Ať se ti daří. M.

Ahoj natuš, díky za dotaz i za důvěru. Je docela možné a asi i pravděpodobné, že tě bere "jenom" jako mladší bezva kamarádku. Na druhé straně to vůbec není málo, a taky to neznamená, že by třeba za pár let vaše kamarádství nemohlo přerůst v hezký vztah. Z kamarádství se totiž může stát časem láska, ale obráceně to moc nefunguje. Zkus se k němu chovat, jako se chováš k jiným svým kamarádům. Navíc, ve tvém věku je přirozené, že se do někoho "zamiluješ", líbí se ti, a za pár týdnů se ti může líbit zase někdo jiný. To k poznávání druhého pohlaví patří, a není na tom nic špatného. Ale mít dobrého kamaráda, to je vzácné a cenné. Myslím na tebe. M.

Ahoj valko,  chápeme, že Tě to trápí, ale láska si opravdu poroučet nedá, o tom už jsme Ti psali i minule.

Takže, pokud vidíš, že Tvůj vzdálený příbuzný má přítelkyni, je mezi vámi velký věkový rozdíl, a navíc Tvé city zřejmě neopětuje, nezbývá Ti, než se na něho pokusit opravdu zapomenout. Je to sice náročné, ale jde to. V některých z předchozích odpovědí v poradně Láska najdeš řadu tipů, jak zapomenout na někoho, do koho jsme (platonicky a nešťastně) zamilované. Věříme, že Ti některé z nich pomohou. Nejlepším lékem je čas a to, že nebudeš vyhledávat jeho přítomnost. Myslíme na tebe. M.

Ahoj Terezo,díky za dotaz. Sama píšeš, že se spolu s tím klukem ani vlastně osobně neznáte. Pokud mu opravdu chceš něco dát, třeba ten vzkaz ve tvaru srdíčka, zkus vymyslet něco neutrálního, co ho potěší, ale zároveň nijak nezavazuje. Např: Přeji Ti dnes hezky prožitý den nebo Usmívej se na mě dál, je to bezva:) nebo ... určitě něco originálního vymyslíš sama. Taky mu můžeš dát do skříňky bonbon nebo malou čokoládu, prostě jenom tak. Je hodně  možností, jak někomu udělat radost, bez toho, aby se to dozvěděl:)...Přejeme z redakce hodně nápadů. M.

Ahoj SImčo, díky za dotaz. Vážíme si v redakci tvé otevřenosti a důvěry. Jak píšeš, po tělesné stránce jste si dost blízcí. Pusa, vášnivé líbání, hlazení. Sama ale cítíš, že dál zacházet nechceš, že takto to stačí a je to moc krásné... Jenomže, kluci to mají nastavené jinak. Uvedu malý příklad z knížky Sex, šlehačka na dortu:

Kluk pozve dívku do kina. Je tam tma, dotýká se jí nohou. TO JE ÚŽASNÉ. Potí se. Ona je tak blízko. Jenže za chvíli už je to obyčejné, takže příště proplete své prsty mezi její prsty. TO JE ÚŽASNÉ. Kluk přijde z kina a řekne si: TO BYLO SUPER! Dívka přijde domů a vypráví kamarádkám každý detail - dvě hodiny.Příště si dají polibek, pak super polibek, potom vášnivý tříminutovýsupersuper polibek, (kdy už hrozí přenos viru HIV ze slin), pak nějaké masáže, supermasáže a nakonec pohlavní styk. Možná to ani nechtěli, ale ono to samo pokračovalo. Je to jako když se malý kluk rozběhne z prudkého kopce. Najednou je sráz stále prudší a prudší, nohy už nejsou dost dlouhé a nestačí tolik kmitat a pak BUM BÁC. A pláč! Gravitace může být silnější než schopnost udržet kontrolu.  

Simčo, možná by bylo fajn, si tuto knížku společně přečíst. Nemusíte se bát, nemá moc stran:), ale je fakt dobrá. A dá se potom o ní společně popovídat, jak to cítíš ty, jak to vidí tvůj kluk.  Myslíme na vás a klidně zase někdy napiš. M.

http://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.VrMmCk9pv1s

Milá T.,

vztahy nejsou jednoduché. Na druhou stranu - neexistuje žádné obecné pravidlo, jestli ten kluk opravdu je/není pro tebe. To ukáže většinou až čas, i když ženská intuice (šestý smysl) může mnohé napovědět. Ale může se i splést. Pokud ses s tím klukem seznámila, můžeš se s ním dál přirozeně bavit, ale netlačit nijak na pilu. Ať ho neodpálkuješ hned po prvním setkání. A potom postupem časem poznáš, jestli by byl vhodný do případného vztahu nebo ne. Myšlenky můžou být různé, ale důležité je reálný život.

A ke tvé druhé otázce - myslím, že si můžeš představit holku, na kterou je spolehnutí, které věří.

Měj se pěkně!

Milá Kiki,

z toho, co píšeš, se mi zdá, že Ty sama podvědomě toužíš po tom, abys tu informaci mohla rodičům říct. Myslím, že by se Ti ulevilo, kdybyste si o tom mohly třeba s maminkou popovídat. Přece jenom je to velká událost ve Tvém životě a protože jsi teď toho vztahu plná a jsi dívka, určitě bys své pocity ráda sdílela. Takže zkus počkat na vhodnou příležitost, až bude správná atmosféra - nebo ji sama vytvoř (upeč nebo kup nějaký zákusek, uvař rodičům kávu či čaj, pomoz s úklidem, aby měli chvíli klidu,...) a potom jim tu novinku oznam.  

Je pravda, že se nemusíš dočkat úplného přijetí a rodiče možná budou reagovat jinak, než by sis představovala. Přece jenom - i pro ně je to novinka, že jejich malá holčička už dospívá a posunuje se zase v životě někam dál. A oni se s tím musí vyrovnat. Ale aspoň budou vědět na čem jsou, a třeba časem ocení, že jsi k nim byla upřímná a nechtěla před nimi nic tajit. A to je v každém vztahu moc důležité. Myslíme na Tebe! P. 

Milá Anet,

láska je rozhodnutí přijmout člověka takového jaký je. Nejenom jeho vzhled, ale také povahové vlastnosti (i ty špatné), zlozvyky,... A tam bývají často větší problémy než u výšky nebo věku. Takže všechno jde, pokud se člověk rozhodne mít druhého rád a denně se snaží na tom pracovat.

A když se vám budou ostatní smát? Víš, kdo se chce posmívat, najde si vždycky důvod. Když ne kvůli výšce, tak kvůli něčemu jinému. Ale na druhou stranu je to pro vás příležitost učit se překonávat překážky a otestovat, jak je váš vztah pevný.

Měj se moc pěkně!

Milá Terez,

ač se Ti to možná nezdá, právě prožíváš jedno z nejhezčích období v životě. Já bych ho třeba ráda vrátila, kdyby to bylo možné, ale bohužel to nejde. Této životní fázi se říká "období platonických lásek" (to znamená, že o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě.

Takže nikam nespěchej. Není nic hezčího než čekání na vyjádření od kluka, který se na Tebe zasněně dívá. Navíc - každý vztah má své fáze, vyvíjí se. Od nesmělých pohledů, chození do kina, letmých doteků a držení se za ruce směrem ke stále větší vzájemné důvěře, upřímnosti a zodpovědnosti, překonávání překážek. A není dobré žádnou z těchto etap uspěchat nebo přeskočit. Vztahy, podobně jako třeba růže, potřebují růst, rozvíjet se. Nesnaž se násilím otevírat nerozvitá poupata. Všechno má svůj čas. Každopádně bych nechala vyjádření na klukovi. Pokud o Tebe opravdu stojí, osmělí se. I on se musí takovým věcem teprve učit. 

Můžeš se už teď začít modlit za svého budoucího partnera. I kdyby to nebyl tento kluk, modlitba se nikdy neztratí. Přejeme krásné dny plné lásky. P.