Otázka: Jak bojovat se samotou a leností? Zdravím, poslední dobou mám velký problém se sebepřijetím. Bývám velmi často sama, protože bydlím v jiném patře než moji rodiče a moji sourozenci už s námi nebydlí. Takže mám vlastně svůj vlastní celý byt. Někomu by to mohlo připadat skvělé,ale já na sobě začínám pozorovat, že stále více toužím po nějaké společnosti. Proto pokaždé když příjdu domů zapínám počítač a koukám někdy i dlouhé hodiny na videa nebo filmy. Jindy si jenom pouštím hlasitou hudbu. A velmi mě to omezuje při plnění nejen mých povinností,ale začínám omezovat i Pána a své koníčky a činnosti, které mě vždy doma bavily. Ale pokaždé, když se s tím snažím něco dělat a počítač například vypnu, to ticho mě ubíjí a cítím se ještě hůř než před tím. Zároveň se však nesnáším za to, že si připadám jako líná veš a veškerý svůj čas trávím na internetu. Jak proti tomu bojovat? (omlouvám se za příliš dlouhý text, ale nějak jsem se potřebovala rozepsat:D) děkuju 14.11.2018 21:59
maruš, 15 let
Odpověď:
Milá Maruš,
při čtení tvého dotazu mě hned napadá takové řešení: Co takhle si promluvit s rodiči, že by ses nastěhovala zase zpátky k nim do patra? Nebo alespoň co takhle aspoň trávit víc času u nich? Možná by stačlo říct, že je ti u sebe nahoře smutno, jak tam jsi celý den sama a že bys ráda trávila odpoledne nebo večer ve společnosti rodičů, můžeš si v kuchyni napsat úkoly a věnovat se svým koníčkům tam, pomoct mamce s večeří a pak se můžete společně podívat na film... Možností je spousta a podle toho, co píšeš, bych ti doporučovala, abys vyhledávala společnost, po které toužíš, protože když je člověk pořád sám a společnost si nahrazuje filmy a hudbou, tak to není moc dobré, jak už jsi sama pochopila.
A jak bojovat s leností? Na to je spousta návodů a každému asi vyhovuje něco jiného. Mně osobně pomáhá vypnout počítač a udělat si seznamy a plány toho, co musím a chci stihnout, mít každý den vyhrazený čas na určité věci a činnosti (i na modlitbu), ale je pravda, že ne každému bude vyhovovat takový systém. Dobré zkušenosti mám i se systémem odměn, především pokud musím udělat něco, co mě moc nebaví. Např. Pustím si video až po tom, co napíšu domácí úkoly a uklidím. Neboj se v tomhle případě zadat do vyhledávače třeba Jak bojovat s leností apod. Důležité je v tomhle případě posilovat pevnou vůli a lenost prostě překonávat. Ono koukat na internet je sice pohodlné, ale představ si, jestli ti to dává něco dobrého? Nebylo by možná lepší se jít radši věnovat svým koníčkům? :) Snad ti taková odpověď aspoň trochu pomohla, kdyžtak se ještě ozvi a rozepiš, i to hodně pomáhá :) Martina
redakce IN!
Otázka: Co znamená řešit problémy ve světle víry a modlitby? v říjnovém INu jsem četla, že Anna Kolesárová může být vzorem \"všem dívkám, které potkalo sexuální násilí a snaží se své problémy prožívat ve světle víry a modlitby.\" Sexuální násilí mě bohužel potkalo. Můžete mi nějak víc vysvětlit, co znamená, že bych měla řešit své problémy ve světle víry modlitby? děkuji. Monulina 13.11.2018 23:09
Monulina, 18 let
Odpověď:
Milá Monulino,
děkujeme Ti za dotaz, který je pro Tebe jistě velice důležitý. Každé násilí, natož sexuální, zanechává v nitru člověka velikou jizvu. Mnohdy je třeba pomoci psychologa, psychoterapie - ti se zaobírají určitou oblastí lidského života spojenou s nitrem - psyche. Člověk je jednota těla a duše. Proto je třeba léčba i duše, která potřebuje též uzdravení. A to je věc Boží milosti - tedy řešení světlem víry a modlitby. Tato cesta vede k odpuštění viníkovi, k odpuštění sobě - že se to stalo právě mně, odpuštění druhým - že mi nepomohli atd. Bůh dává každému člověku svou milost především ve svátostech: eucharistie, smíření. Člověk, který s něčím ve svém životě bojuje, potřebuje tyto svátosti přijímat často. Modlitba otevírá srdce člověka pro lásku, pro smíření - prostě pro Boha. Nakonec jedině Bůh uzdravuje naše zranění.
Máš-li tedy bolestnou zkušenost, možná jsi absolvovala nějakou pomoc psychologa, ale zároveň Ti doporučuji častěji (jednou za měsíc) chodit k svaté zpovědi - ne že bys měla tolik hříchů, ale zpověď prostě není jen na odpuštění hříchů, ale též k tomu, abychom dostali od Boha posilu a pomoci v boji se slabostí, s hříchem. A pak co nejčastěji přistupuj k eucharistii. Můžeš ve chvíli před přijetím Pána říkat: Ježíše, když teď ke mně přijdeš, prosím, uzdrav svou mocí mou duši.
No a věnuj se co nejčastěji, třeba každý den, rozjímání nad Písmem svatým - tedy tichému setkání s Pánem. A tato cesta Ti pomůže v uzdravení jizvy na duši.
Jan Balík
Otázka: Může se vdova nebo vdovec znovu vdát nebo oženit? Ahoj, zajímalo by mě, jestli podle křesťanské víry si může vdova/vdovec vzít někoho dalšího (druhého). Díky. 30.10.2018 15:18
Jani, 16 let
Odpověď:
Milá Jani,
ano, pokud je někdo vdovec, jeho manželství ho už nepoutá a může vstoupit zcela řádně do dalšího manželství. Manželství je slib, který trvá po celý život, do smrti jednoho z nich. Dříve, když lidé častěji umírali mladí, se to stávalo dosti běžně. Dnes žijeme déle, tak to nevidíme až tak běžně, ale jako kněz jsem už celou řadu takových lidí oddával také.
Jan Balík
Otázka: Je špatné používat slovo sakra? Ahoj, zjistila jsem, že často používám slovo \"sakra\". Zajímalo by mě, co vlastně znamená a jestli to není špatně? Taky když mě něco překvapí, tak říkám \"propána\". Nemyslím tím ale Pána. Není to braní Božího jména nadarmo? Díky. 30.10.2018 15:17
Jani, 16 let
Odpověď:
Milá Jani,
slov sakra znamená v češtině svatý. No a proto ho neříkáme zbytečně nebo jako citoslovce. Pro pána jána, jak někteří říkají, je takový povzdech, který asi není špatný. Ale víš co? Měli bychom se naučit takováto slova nepoužívat. A to jde trénovat. Můžeš začít s odstraňováním sakra a pak i to další půjde. A proč je neříkat? No, mimo jiné i proto, protože je vhodné učit se zvládat nejrůznější emoce tak, aby se náš boj odehrál jen uvnitř a nedali jsme to najevo.
Jan Balík
Otázka: Co když za modlitbou zapomenu říct amen? Ahoj, mám takovou otázku... Když se někdy modlím, třeba venku, kde je ruch, nevědomě za modlitbou neříkám \"amen\". Nebo se modlím, v souvislosti s tím tématem se zamyslím a tím pádem neřeknu \"amen\". Zajímalo by mě, jestli je i tak modlitba \"platná\". 30.10.2018 15:13
Jani, 16 let
Odpověď:
Milá Jani,
modlitba se setkání s milovanou osobou, s Ježíšem. Nemá žádné předpisy o platnosti jako právní smlouva. Prostě jde o vztah lásky, o to, že v duchu myslíš na Ježíše, rozmlouváš s ním. A co k tomu rozhovoru použiješ, to je na Tobě (naučenou modlitbu, vlastní slova, báseň, píseň...). Takže zda říkáš nebo neříkáš Amen, není podstatné. Jinak Amen znamená česky: Tak to je, stojím za tím, potvrzuji.
Jan Balík
Otázka: Co říká církev na halloween? Ahoj, chtěla bych se zeptat, co říká církev na halloween? 30.10.2018 11:30
Edita, 16 let
Odpověď:
Milá Edito,
církev nevydává nějaká stanoviska ke všemu možnému. Víra v Ježíše je vztah s Ním, který vyžaduje, jak často připomíná papež František, umění rozlišovat. Co je dobré a zlé v zásadě víme z Bible, z Desatera a ze slov pána Ježíše, ale v konkrétnostech musíme zapojit svůj rozum a rady moudrých.
Jak se dívat na halloween? Křesťané slaví památku zesnulých, modlí se za ně a prosí, aby ti, co jsou v očistci mohli už plně patřit na Boha v nebi. Halloween snad někdy měl i podobné zaměření, ale v současnosti jde spíše o pohanskou pověru a jakousi nejasnou "víru" v duchy. Tedy jde spíše o strašení něčím nereálným atd. Někdy si snad lidé ani neuvědomují, že takové rozpustilé zábavy mohou lidi dostat k určitému kontaktu se zlým duchem, který všechny pohanské návyky využívá pro sebe. Proto se mnoho věřících lidí staví k halloweenu negativně. Proč dělat něco takového divného, když mi křesťané máme daleko větší bohatství a víme, jak důležitá je naše modlitba za zemřelé. Ale zase, když někdo vykotlá dýni a vystaví ji a bere to jako připomenutí duší zemřelých, za které se modlí, tak to nic špatného jistě není. Já bych osobně radil to, nedělat halloween, ale snažit se jít na hřbitov, vzít třeba spolužáky na hřbitov a připravit tam pro ně povídání o zemřelých, o víře ve věčný život a o tom, jak důležité je modlit se za zemřelé. Spojit to s rozsvěcením svíček na hrobech atd.
Jan Balík
Otázka: Jak se církev dívá na LGBT komunitu? Milá redakce, mám takovou otázku. Poslední dobou jsem si všimla že se čím dál tím víc mluví o LGBT komunitě a taky mi trochu připadá že to záčíná být jakási móda, kterou moc nechápu. Ale teď to hlavní. Jak se na gaye, lesby, bisexuáli a transexuáli dívá křesťanská víra? Za odpověď předem děkuji :). 7.10.2018 21:28
Fiserka010, 13 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
máš úplnou pravdu, jedná se o módu a někteří jsou přesdvědčeni, zcela oprávněně, že jde i o jasný útok na rozbití tradiční rodiny.
Církev se snaží dívat na každého jako náš mistr Ježíš: každý člověk je milován Bohem, protože je a protože je povolán do nebe. Každý má tedy neodebratelnou důstojnost: nenarozené dítě, mladý, starý, muž, žena, nadaný na jazyky, s menším IQ, nemocný, zdravý, bílý, černý.....
Člověka tedy nelze hodnotit za více či méně člověka podle barvy, nadání atd.
A teď pozor. Je-li někdo přitahován stejným pohlavím, má-li problém s nalezením svého pohlaví atd. takový člověk není nový druh člověka, ale má určitý hendikep! Ale ouha! Dnes se dělá jakoby nešlo o hendikep, ale byl to nový druh člověka. Proto se zavedl pojem a hovoří se o LGBT. A celý problém spočívá v tom, že se hovoří, že jde o další variantu člvoěka! A přitom vědci, u nás např. Dr. Trapková a Chvála ukazují, že běží o hendikep, který by se někdy dal i léčit. Copak hovoříme stejně o lidech, co mají rakovinu, amputovanou nohu?
Každý člověk se může rozhodnout žít s Bohem nebo proti němu. Jedná-li proti Bohu, je to odmítnutí Boží lásky. Pak hovoříme, že ten člověk žije ve hříchu. Má svou důstojnost, ale sám sebe ponižuje a špatným životem poškozuje. A sexualita dle Bible patří jen do manželství a to mezi jedním mužem a jednou ženou. Jinak jde o jednání proti Božímu zákonu. Kdo tedy žije sexuálně mezi dvěma muži či ženami či nějak ještě divněji, ten jedná jasně v rozporu s Božím řádem. A tady platí: milovat hříšníka, ale nenávidět hřích.
Závěr: jsme svědky toho, že genderové teorie se staly ideologií. Naprosto proti vědě, tak jako nacisti, ničí rodinu a člověka!
Otázka: Funguje metoda PPR? Dobrý den, nedávno jsem se ptala, jak je to s plánováním rodičovství. Po prohlédnutí internetových stránek, které jste mi doporučili, to ve mně začalo zase hlodat... Sice tam byly celkem spolehlivé důkazy, že metoda ppr opravdu funguje, ale...
Na stránkách organizace Liga pár páru bylo zveřejněno video - rozhovor s jedním z párů. Ten pár obhajuje tuto metodu a rozebírá ji, ale také se tam říkalo, že mají sedm dětí. To je přesně to, o čem jsem mluvila.... Nevím, co si o tom myslet. Máte nějaké opravdu podložitelné argumenty, že tahle metoda funguje? Chtěla bych mít jasno, chci se totiž v budoucnu chovat tak, jak to po nás Pán chce, a tak se chci přesvědčit... 25.9.2018 21:25
....., 14 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
jsi velice všímavá. Ano, věřící lidé a ti, co žijí podle učení církve, mívají více dětí. Ale to není proto, že selhává metoda odpovědného rodičovství, ale proto, že mají jiný vztah k novému životu. Prostě svým životem podle evangelia se v nich vytvoří pozitivní vztah k životu a touha po dětech. Více prostě vnímají, že život je dar, že počít nového člověka znamená dát život dítěti, které má být milováno Bohem a jednou přijato v nebi. To říkám ze zkušenosti s mnoha páry a na základě studia. V současné době to je důležité téma, o kterém hovoří velice často papež František: dar mateřství (v Amoris laetitia o tom má celou nádhernou kapitolu). Společnost mateřství moc nehodnotí a už vůbec v něm nevidí pro ženu něco vznešeného. Dokonce se dítě nejednou bere jako nevhodné a skoro zbytečné.
Máš-li hlubší zájem, najdeš na webu níže uvedeném spoustu materiálů. Úplně dole je tam i disertace Dr. Karla Skočovkského, když dělal doktorát na psychologii. Je to v současné době kněz a studuje nauku o rodině v Římě. Jeho disertace je velmi kvalitní.
Poznámka: žádný způsob umělé antikoncepce není spolehlivý na 100%. Znám dítě, které se narodilo mamince s nitroděložním tělískem a mnoho dalších příběhů.
Závěr: Církev neučí metodu, to je věc lékařů, ale církev jasně říká, že Bůh zabudoval do lásky a života muže a ženy dar plodnosti a že manželé mají tento dar žít odpovědně. Mají více dětí nebo, pokud mají vážný důvod nepočít další dítě nebo další početí oddálit, tak se zřeknou intimity v době plodnosti ženy. Jen tak zachovají plnost sebedarování sebe sama, včetně svých celých osob i s tělem sobě navzájem.
Ale takový život manžele vede k úplně jinému životní stylu a náhledu na život, než jaký šíří konzumní společnost, která je o tom brát, brát, pociťovat uspokojení, ale není vůbec o tom dávat, sebedarovat se a sdíle svůj život s druhými a rozdávat se pro druhé.
Jan Balík
Otázka: Mám neustále pocit, že je všechno těžký hřích... Dobrý den, poslední dobou mám takový problém. Jde o to, že udělám nějakou věc a nejsem si jistá, jestli se jednalo o těžký hřích, nebo ne. A poslední dobou se mi to stává řekla bych častěji, než je normální. Přitom ale když to říkám u zpovědi, kněz vždycky řekne že si nemyslí, že se jednalo o těžký hřích. I já si někdy myslím, že to si to někdy v hlavě asi jen zveličuju. Ale vždycky když něco takového přijde, trápí mě to, bojím se jít k příjmání a mám blbý pocit.. Prostě mě trápí ta nejistota. A naposledy se stalo, že jsem s někým prostě byla na procházce a na trávě někdo ležel, nejspíš odpočíval. A mě napadlo, \"no jo, asi spí, ale co když se tomu člověku něco stalo, třeba dostal infarkt..? Měli bychom k němu jít a ujistit se. A když nepujdu, zase budu mít výčitky, že jsem udělala těžký hřích, že mě taková věc napadne, že se tomu člověku možná doopravdy něco stalo a já kolem jen tak prošla a neujistila se...\" To se mi honilo hlavou. Tak jsem jen řekla osobě co šla se mnou \"Hele a je ten člověk v pořádku?\" odpověděl \"snad jo\" a šli jsme dál a já se styděla to nějak víc řešit. Myslíte že to byl těžký hřích neujistit se? Já sama si myslím a doufám, že si to snad zase jen zveličuju, že je to blbost... ale ta nejistota tam prostě pořád je... no a tyhle stavy mám teď asi častěji než je normální a jsem z toho trochu zoufalá. Myslím že snad většinou jde o všední hříchy, ale já jako naschvál mám prostě takové myšlenky, že to byl třeba těžký hřích a trápí mě to. Ráda bych se toho zbavila. Děkuji za odpověď :) 18.9.2018 13:50
Anna, 19 let
Odpověď:
Milá Anno,
to, co popisuješ, je zřejmě projev jedné z nemocí svědomí - skrupulozita. Zřejmě tedy nejde vůbec o hříchy, ale jen o projevy svědomí, které neumí správně posuzovat. Například, že jsi se nepřesvědčila, co je s tím člověkem, není žádný hřích. Prostě vnímáš všudě možně těžký hřích, potřebuješ vše ve zpovědi říct a pomalu tě ihned po zpovědi napadne, že jsi něco stejně neřekla a že je to těžký hřích atd. Tato nemoc není zase až tak řídká.
Jak se tato nemoc svědomí léčí? Především je třeba mít jednoho zpovědníka, chodit k němu pravidelně ke zzpovědi, jeho se ptát, je-li třeba, a pak POSLECHNOUT jeho radu. Přinutit rozum, aby jeho radu přijal. Řekne-li ti, že to není hřích, tak to hřích není a je to!
Další pomoc v léčení je opět v zapojení rozumu. Prostě, jakmile tě něco znepokojí, zapoj následující program do svého rozumu. Je to jako takový antivir.
Nabízím tato pravdila určená pro lidi, kteří se léčí z nemoci skrupulozity:
1) Co je těžký hřích: vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona ve vážné věci! Vážná věc je zásadní a velké přestoupení desatera! Zdaleka tedy ne vše. Např. je to: ezoterika, předmanželský sex, potrat, veliká krádež, veliká lež.
2) Ve zpovědi musíme vyznat jen těžké hříchy. Lehké ne, proto říkáme jen ty, na které si při zpytování vzpomeneme - a zpytování je modlitna a stačí cca 10 minut. Zpytování svědomí není hrabání se na hnojišti vlastních hříchů, ale pokorná modlitba, během které se sice podívám na sebe, ale hlavně vyznám: Pane, prosím, odpusť.
3) Na začátku mše litujeme hříchů. Tedy k přijímání můžeš jistě jít, i když máš blbý pocit. Stačí říci: Pane, odpusť. A je to odpuštěno.
4) Během dne, když tě něco začne trápit, že jsi udělala špatně, ihned se zastav a pomodli se takto: "Pane Ježíši, svěřuji ti to. Smiluj se nade mnou. Do tvých rukou to svěřuji." A nech to na Pánu. Byl-li to hřích, je odpuštěn a nebyl-li to hřích, je to modlitba a ta přináší jistě i Boží pomoc, abys rozumem léčila nemoc svědomí.
Bůh Tě má skutečně rád. On tě nechce trápit, to tě trápí nesprávně nastavené svědomí. Tak krásnou léčbu, která je dlouhodobá, ale přináší pokoj do srdce.
Jan Balík
Otázka: Velký věkový rozdíl. Dobrý den, mám takovou otázku, nad kterou již nějakou dobu přemýšlím. Jaký názor a pohled má církev na páry, u kterých je věkový rozdíl? A tím nemyslím jen 4, 5, 7 let. Myslím tím partnery mezi kterými je věkový rozdíl vyšší než 10 let. Pokládám tuhle otázku, protože se mi nějakým způsobem poslední dobou zdá, že církev a celkově věřící lidé, nemají na tyhle vztahy moc pozitivní pohled. Už jsem si na vašem webu všimla, že v jednom (nebo možná i ve více) článku píšete, že pokud se dívka zamiluje do někoho, kdo je starší o 10 a více let, má na něj zapomenout. Ano, v tomto případě vím, že je tam problém ta dívka, která ještě není dospělá, ale pokud jí je více jak 15 let, tak by to přeci nemělo vadit. Protože pokud ta dívka je psychicky i fyzicky vyspělá a celkově je taková více dospělá než její vrstevníci, tak proč by nemohla mít přítele, který je jí blíže k jejím názorům a jejímu chování? Pokud ti dva zároveň cítí lásku, tak proč ne? Zároveň tu dívku mohou přitahovat muži, kteří jsou právě o více let starší. Je sice pravda, že kluci v jejím věku později vyspějí, ale pokud pro ni nejsou atraktivní, jak by mohli být atraktivní později? Protože jak člověk roste, tak se mění jeho preference. Což znamená, že až bude starší, stanou se pro ni atraktivními muži, kteří jsou ještě o trochu starší. Na tom se nic nezmění. Atraktivnost je také velice důležitý faktor. Ale hlavně musí vzniknout láska. Když spolu dokážou žít nebo chodit lidé, kteří se nenachází ve stejném věku, a opravdu milují jeden druhého, tak je to přeci překrásné. A občas jsem i zaslechla (ne od církve a věřících, ale celkově od lidí), že takoví lidé nemohou mít stejné nebo podobné zájmy. Ale mohou. Mohou mít rádi stejnou hudbu, filmy, mohou mít stejné názory na život, na lásku, manželství, partnerství, mohou být oba křesťané... To bych řekla, že je ideální pár. Omlouvám se, pokud proti věkovému rozdílu církev nic nenamítá, jen mě tohle téma hodně zajímá. Budu ráda když mi napíšete i svůj vlastní názor. Klidně můžete odpověď rozepsat, myslím, že by to bylo úžasné téma k diskusi. 3.9.2018 19:20
Adri, 16 let
Odpověď:
Milá Adri, tvoje otázka nemá jednoznačnou odpověď a církev k ní nic neříká. Je to prostě záležitost pohledů psychologie. Obecně platí to, co píšeš. Větší věkový rozdíl může být problém. Když bude děvčeti 20 a jemu 35, pak se zdá, že to ještě jde. Ale když jí bude 40 a jemu 55, už může být problém. Ona je ještě mladá a on už začíná stárnout, lenivět atd. Znám páry, kdy je rozdíl větší a jsou v pohodě. Znám ale i páry, kdy rozdíl způsobil neporozumění a kde žena, ještě mladá, se po nějakém čase nechala odvést mladším mužem od své rodiny atd. Další okolnost, kterou je třeba vážně brát v úvahu, je předešlý život onoho staršího muže. Proč je svobodný? Nebo je rozvedený? Proč? Určitě by bylo vhodné poznat jeho předchozí život, kde a jak bydlí... Jaké chyby má? Láska totiž není zalíbení, to je předstupeň lásky. Láska je ochota sloužit druhému, stravovat své životní síly pro dobro druhého a dětí. Není ten starší muž už velký sobec? Jaký bude otec dětí? Je tedy třeba vážně uvažovat, klást si otázky, neunáhlit se a nechat si i poradit od zkušených lidí. Ale to je vlastně platné pro každé rozhodnutí do manželství.
