Otázka: Jak zlepšit vztahy v rodině? Zdravím, chtěla bych se zeptat, jestli nemáte nějaké tipy, jak se víc sblížit s rodinou. Poslední roky jsme se všichni vzájemně hrozně odcizili (mám dva mladší sourozence, už víceméně taky dospělé), vlastně o sobě nic do hloubky nevíme, nemodlíme se spolu, připadá mi, že žiju jenom s nějakými spolubydlícími, ne s mou vlastní rodinou. O citové, emoční ani duchovní rovině o sobě nevíme vůbec nic. Kolikrát mamce naznačuju, že bychom si mohli všichni popovídat. Jenže na to nikdy nedojde, buď není čas, nebo řekne, že neví, o čem si chci povídat. Jenže já nevím, jak začít, nedokážu se jen tak otevřít. Taky se asi trochu všichni bojíme, co bychom se o sobě vzájemně dozvěděli. Nebo myslíte, že jsme na tohle už moc "staří", že je načase osamostatnit se, že tím by se vztahy v rodině mohly zlepšit? Děkuju za každou radu. 20.10.2015 21:43
ABC, 23 let
Odpověď:
Milá ABC,
skvělá otázka! Je fajn, že ti vztahy ve vaší rodině leží na srdci a že se snažíš udělat něco pro ostatní. Nejspíš už neodebíráš IN!, jinak by sis mohla přesně na toto téma přečíst dvoustranu v zářijovém čísle. Tak alespoň stručně vybíráme nějaké nápady. Pokud budeš mít možnost, můžeš si více přečíst přímo v časopise. Co tedy můžeš zkusit udělat, aby to doma žilo?
- využij příležitosti a uspořádej rodinnou oslavu nebo posezení. Nemusí jít jenom o oslavu svátku či narozenin, slavit se dá leccos - církevní či státní svátek, úspěchu některého z členů rodiny, svatby rodičů nebo čehokoli jiného. Případně můžete vymyslet vlastní slavnostní "rodinný den".
- nejenom v rámci oslavy, ale i jindy se dá čás příjemně strávit u deskových her. Existuje jich spousta rodinných (stačí se porozhlédnout na internetu) a často se při deskovkách o sobě dozvíte víc než při "obyčejném" povídání. Navíc to nemusí být nepříjemné "tahání informací", ale naopak spontánní reakce, které prozradí víc než jenom slova.
- Jen tak si sednout a mluvit může být pro mnohé svazující. Ale když se k tomu přidá nějaké dobré jídlo, atmosféra se uvolní. Můžeš zkusit uvařit nebo upéct něco netradičního, co jste ještě nikdy neměli, ale tušíš, že by to mohlo všem chutnat.
- vytáhni staré rodinné fotoalbum nebo ho přímo vytvoř, pokud ho nemáte sestavené. Čas strávený nad fotkami a vzpomínkami na minulost může rodinu také spojit. Fotky můžete prohlížet i na obrazovce počítače nebo před dataprojektor na stěně.
- další možností je uspořádat společný výlet nebo zajít na procházku či zajít společně na nějakou kulturní akci nebo si zasportovat. Nejvíce totiž stmelují společné zážitky.
Ať už se rozhodneš pro cokoli, svěř všechny své kroky Bohu v modlitbě. Uvidíš, že i když to bude možná stát hodně úsilí, tak nakonec se nějaké plody projeví. Výsledky nemusí být vidět hned, ale může tě hřát pocit, že jsi pro zlepšení vztahů v rodině něco udělala. Někdy i hodně rozdělenou rodinu stmelí až pozdější léta, kdy se třeba bude připravovat svatba nebo přijde na svět miminko někoho z vás.
Myslíme na Tebe a držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Sestřenice nechce přijmout moji omluvu. Co mám dělat? Ahoj mám jednu strašně urážlivou sestřenci. Jednou k nám přijela na prázdniny a pořád se urážela kvůli úplným maličkostem,blbostem. Když jsem něco vymyslela tak ji to hned vadilo a chtěla aby šli ostatní hrát třeba hru k ní a né ke mně. Už jsem to nevydržela a řekla jí, že je: Načančaná městská panička a že se neumí chovat,že je drzá....To už bylo podruhé co jsem ji to řekla.
No ona se urazila a šla si hrát.Po chvíli mi to bylo líto a tak jsem se ji htěla omluvit.Šla jsem za ní a řekla jsem ji že bych si s ní chtěla o samotě mluvit, říct ji něco důležitého. A ona na mně vyjela:
\" Ne.A proč bych jako měla chodit?\"
No tak jsm se ji omluvila i před ostatními a poprosila ji jestli mi to může odpustit a ona ani nezvedla hlavu ani neřekla že je to v pořádku ani že se omluva přijímá. Seděla tam a řekla co nikdo nečekal:\"No a co jako.Mě to nezajímá.\"
A to je tak vždycky když se ji omluvím.
No a když řeknu rodičům jak se ke mně chová(nechci žalovat ale někdy se to vážně nedá vydržet) Tak je celý den uražená a naštvaná na mně:-( .
Poraďte mi prosím jak se ji mám vyrovnat. je ji 9 let.
Díky moc a mějte se dobře Any:-) 18.9.2015 12:08
Any, 11 let
Odpověď:
Milá Any,
z Tvé otázky je poznat, že Tě vztah se sestřenicí trápí a chtěla bys, aby se chovala jinak. Bohužel ve vztazích to už tak často bývá, že se druzí lidé zachovají jinak než čekáme. A nám nezbývá než se s tím smířit. Protože jediné, co můžeme ovlivnit, je naše chování. Ne chování lidí kolem nás.
Ty jsi řekla ošklivé věci a sestřenice se urazila. Potom se Ti to ale rozleželo v hlavě a šla ses omluvit, ale sestřenice omluvu nepřijala a dál se na Tebe zlobí. Jak dlouho se bude zlobit, moc ovlivnit nemůžeš. Je jí teprve devět let, a v tomhle věku se všechno rychle mění, včetně nálad, takže je možné, že do vašeho příštího setkání bude všechno zase v pořádku.
A když ne? Můžeš se zkusit ještě jednou omluvit mezi čtyřma očima a navrhnout obnovení přátelství. Když ani to nezabere, nech jí čas. Někteří lidé mají citlivější povahu a s úrážkami se vyrovnávají těžko. Je super, že se umíš omluvit, to v životě ještě mnohokrát využiješ. Věřím tomu, že Tvoje sestřenice omluvu uvnitř přijala, jenom to třeba neumí dát najevo (a bylo jí to nepříjemné přede všema). Pro Tebe je teď nejdůležitější jí dopustit a už na tu situaci nevzpomínat. Chovat se k sestřenici jako by se nic nestalo. A třeba ji místo kritiky i občas za něco pochválit. Vyzkoušej a uvidíš, že potom se možná nebude tolik urážet.
Myslíme na Tebe! Měj se pěkně.
redakce IN!
Otázka: Bojím se, že si nenajdu kluka, protože by nemohl chodit k nám domů. Prosím o radu. Ahoj In,už dlouho bojuji s myšlenkou že si nemohu najít žádného kluka protože si myslím že by k nám nemohl chodit.Jedná se o náš dům,je starší ale vadí mě víc to že namám vlastní pokoj ,...Naše rodina nemá moc peněz takže si toho nemůžeme moc dovolit.Docela se stydím zato jak žijeme :( 18.8.2015 23:11
Veronika, 16 let
Odpověď:
Milá Veroniko,
máš strach z toho, že by Tvůj kluk nemohl chodit k vám domů a stydíš se za to, jak žijete. To patří ke Tvému věku. Najednou Ti začínají vadit věci, které jsi dřív považovala za normální, díváš se na svět kritičtěji. Ale časem možná oceníš, že ses díky tomu naučila skromnosti a větší vnímavosti k potřebám druhých. Vždyť život není jenom o penězích a majetku, ale hlavně o vztazích, které vytváříme - v rodině, mezi kamarády, ve škole,...
Když si pročítám Tvůj dotaz, napadá mě jedna otázka: Proč by Tvůj kluk měl chodit hned k vám domů? Během chození se přece dá trávit čas i venku, na různých akcích, ve společenství mládeže,... Mezi jinými lidmi se navíc daleko lépe poznáte, zjistíš, jak se chová k ostatním (a jak se bude časem chovat k Tobě, až zamilovanost vyprchá). A časem klidně můžete zajít i k vám domů. Proč? Abys poznala, jestli Tě má opravdu rád takovou, jaká jsi. Kluk, kterému bude vadit, že vaše rodina nemá moc peněz a Ty nemáš svůj vlastní pokoj, za to nestojí. Ale pokud Tě bude mít opravdu rád, pak takové věci nebudou překážkou.
Ještě jedna rada: Netrap se předem něčím, co se nejspíš nikdy nestane, ale raději se soustřeď na to, abys dokázala děkovat za všechno, co máš. Když se dobře rozhlédneš, určitě toho objevíš spoustu. Díky vděčnosti se Tvoje srdce začne plnit láskou a láska přitahuje druhé jako magnet. I (správné) kluky. ;-)
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Mamka mi nedovolí chodit ven za kamarády, musím hlídat mladší sourozence. Ahoj jsou prázdniny to jistě víte a já se nudím.Mamka mi nedovolí moc chodit ven za kamarády a tak si musím hrát s mladšími sourozenci a to mě moc nebaví. Slušně ji poprosím jestli si nemůžu vyjet ven na kole. Je tam jenom 5% naděje, protože většinou odpoví ne. Jo a když už mě pustí tak jen na 15 až 30min. To si s kamarády nestihnu ani na nic zahrát. Můžete mi prosím poradit co mám dělat aby mě mamka pustila aspoň na 1hod. ven?
Díky Any 6.8.2015 11:32
Any, 11 let
Odpověď:
Ahoj Any,
píšeš, že ti maminka moc nedovoluje chodit ven za kamarády, a musíš si hrát s mladšími sourozenci, což tě moc nebaví. Z tvého dotazu se zdá, že jsi zřejmě ze sourozenců nejstarší a maminka tě má jako svou "pravou ruku" , a spoléhá na tebe, důvěřuje ti.
Chápeme, že někdy tě to neustálé hlídání možná štve, a byla by jsi raději mezi svými stejně starými kamarády. Co s tím? Zkus si o tom, co jsi nám napsala, o tom co cítíš, a jak se cítíš, s maminkou popovídat - třeba když tví mladší sourozenci spí a je chvilku klid. Můžeš nachystat něco, co má maminka ráda (čokoládu, kávu, oplatek) a poprosit ji o chvilku času pro tebe.
Myslíme si, že upřímné popovídání by mohlo být fajn a společně s maminkou určitě vymyslíte nějaké řešení.
Držíme palce:)!
redakce IN!
Otázka: Mladší bratr se chová divně a neposlouchá. Co mám dělat? Co mám dělat se svým bratrem? Dobrý den, mám bráchu, bude mu 6 let je (ze čtyř sourozenců) nejmladší. poslední dobou se chová divně, neposlouchá, je lakomý a sobecký, odmlouvá... Mamka se s ním často zlobí a babičky ho ještě rozmazlují. Když mu řeknu, aby se nad sebou trochu zamyslel, protáhne obličej. Prosím poraďte, mi co mám dělat? Nechci, aby z něj vyrostl nevychovanec. 30.7.2015 16:51
Katka, 12 let
Odpověď:
Milá Katko,
na podobnou otázku před časem odpovídala paní psycholožka Ilona Špaňhelová. Z její odpovědi vybíráme:
Neboj, často se stává, že při vašem šestiletém věkovém rozdílu si s bratrem trochu míň rozumíte nebo tě začínají zlobit situace a chování bratra, které jsi dříve s klidem zvládala.
Důležité je, abys mu to dokázala říct. Ne ve chvíli, kdy jsi příliš nazlobená, naštvaná, vytočená, máš tedy vyšší emoci a rozum moc dobře nefunguje. Máš vyšší emoční stránku v tu chvíli nastavenou než rozumovou.
Čili pokud Tě něčím rozzlobí, doporučuji, abys začala mluvit ne k němu, ale sama k sobě, co tato situace s Tebou dělá. Čili např. „No to se picnu, už toho mám plné zuby, jsem naštvaná …“ V tuto chvíli definuješ sebe, neútočíš na bráchu.
Pak ti navrhuju, abys hledala spíše klidnou chvíli, kdy se o nic nejedná, a s bráchou mluvila. Jak Ti to vadí, co Ti vadí, popros ho, abyste si domluvili pravidla. Tak nastavíte nově svoji sourozeneckou lásku.
Pokud se Ti zdá, že nemá brácha co dělat a proto trochu zlobí, hledej, jestli pro něj nějakou můžeš najít ještě činnost, vyberte ji spolu. Pokud Tě takto provokuje, hledej, jaký je to kluk. Provokuje i ostatní? Jaký k tomu má důvod? Čeho chce dosáhnout – pozornosti, akčnosti…? Pak hledej pozornost, kterou mu můžeš dát, v jiné činnosti.
Přejeme dobře prožité prázdninové dny. Myslíme na Tebe.
redakce IN!
Otázka: Rodiče mé nejlepší kamarádky se rozvedli. Jak jí mohu pomoci? Ahoj,
rodiče mojí nejlepší kamarádky S. se asi před dvěma lety rozvedli. S. je z toho pořád smutná, vidím jí to na očích, a od té doby má taky alergie. Bydlí z tátou a už k nám do spolča nemůže chodit, takže se moc nevidíme. Jak jí mám pomoct, když o tom nechce mluvit? 24.7.2015 10:04
Lea, 13 let
Odpověď:
Ahoj Leo,
je bezva, že chceš své kamarádce S. pomoct. Víš, rozvod rodičů pro ni musí být hodně těžký. A každý na to může reagovat jinak. Někomu pomůže, když se vypovídá, vypláče, vykřičí a uleví se mu, ale jsou i úplně opačné typy lidí, kteří to všechno bolavé a smutné drží v sobě. A to je možná i tvá kamarádka. Myslím, že nemá cenu ji nutit do toho, aby se ti svěřila. Je to totiž moc citlivé a bolavé téma, a tvá kamarádka se z toho dostává po svém.
Ale určitě jí můžeš pomáhat. Třeba tím, že ji pozveš na zmrzku, do cukrárny a budete si spolu povídat o úplně "obyčejných" věcech, prostě si spolu budete užívat hezky den nebo jí můžeš napsat povzbudivou sms, říct, že ji máš ráda a stojíš při ní, a určitě se za ni můžeš každý den pomodlit a poprosit o to, aby všechno to těžké a smutné v rodině lépe zvládala. A to si myslím že vůbec není málo:). Je fajn, že má takovou kámošku, které na ni záleží.
Myslíme na vás na obě. Krásný zbytek prázdnin:)...
redakce IN!
Otázka: Necítím se doma dobře. Prosím o radu. Ahoj in, mám takový problém a to je ten, že přestávám mít ráda svou rodinu. Vím, že rodina je základ a že ti zůstane navěky a podrží tě, ale já si nemůžu pomoct. Moje mamka je fajn, ale řeší každou věc třeba jen papírek na podlaze, který se chystám uklidit nebo jí řeknu, že ji chci něco říct, ale ať se nenaštve a ona že jo ať jí to řeknu ale pak je naštvaná.Můj táta je taky fajn ale zase je hrozný pesimista já si něco užívám a on hned jak je to hrozný atd.. největší úraz je v sourozenci. Mám staršího bratra (22). ne jenom že je hrozně líný ale je i protivný.Potřebuji radu. předem děkuji :) (red. kráceno) 11.7.2015 11:58
Ema, 14 let
Odpověď:
Milá Emo,
moc ti fandím a přeju, abys vše zvládla s klidem a v pohodě. Žít v rodině s sebou občas nese velké odříkání a ústupky. Občas není jednoduché vyjít se všemi a zavděčit se všem.
Je také pravda, že každý má v rodině práva, nejen povinosti, a i ty potřebuješ své soukromí a vyjádřit svůj názor. Ale pozor, tvůj negativní postoj ke všem kolem může také vyvolat negativní postoj ostatních k tobě. Je třeba si uvědomit, že i já přispívám do rodinné atmosféry. Chápu, že je nemožné být pozitivní za každé situace, ale možná bude stačit navrhnout pár změn. Vysvětlit v klidu, proč mi vadí určité chování, třeba v případě bratra. Pokud to nebude možné, zkus napsat mamce dopis. Je to přece jen ženská :-) a lépe tě pochopí. Napiš jí všechno, co a jak. Měl by to být ale dopis psaný s úctou a láskou, ne výčitkami. Piš o sobě, o tvém zranění, ne o obviňování druhých. Třeba si pak budete moci lépe popvídat a věřím tomu, že si porozumíte a potáhnete za jeden provaz.
Držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Jak se zbavit ohromné touhy po dítěti? Ahoj všichni z IN!
Už celkem dlouho se potýkám s obrovskou touhou mít miminko... Problém je ale v tom, že studuji vysokou školu a téměř všechen můj čas mi vezme příprava do školy a také v tom, že ještě nejsem vdaná. Mám sice přítele, už 5 let, ale stále jsme se nějak nerozhoupali. A nechci se vdávat jen pro to, že chci mít dítě. Prosím poraďte, jak se té ohromné touhy prozatím zbavit... 8.7.2015 23:41
Ester, 23 let
Odpověď:
Milá Ester,
když po něčem velmi toužíme, často nemáme myšlenky na nic jiného. A to neprospívá ani nám samotným, ani vztahům, které žijeme. To sama vnímáš a je dobře, že ses rozhodla s tím začít něco dělat. Je to první krok ke změně.
Zatím nejsi matkou ve fyzickém slova smyslu, ale to neznamená, že se nemůžeš stát matkou duchovní. Vždyť k duchovnímu mateřství je povolána každá žena. Jak na to? Duchovní matkou se stáváš vždycky, když se snažíš pečovat o druhé kolem sebe a přijímat je, naslouchat jim, objímat je, pohladit (i laskavým slovem). Můžou to být děti, ale také dospělí, senioři. Můžeš nabídnout své služby jako dobrovolnice v domově důchodců nebo v hospicu nebo pomáhat hlídat děti na různých akcích. Možností jak žít duchovní mateřství je celá řada.
A ještě něco: Pokud spolu chodíte už 5 let, asi bude třeba uvažovat, co dál. Známost se nedá táhnout donekonečna. Přijde chvíle, kdy je (pro další rozvoj vztahu) vstoupit do manželství a potom zase přijde chvíle, kdy je vhodné přijmout děti. Dnes je trend vše odkládat, ale životní rozhodnutí nejde donekonečna oddalovat. Známe řadu párů, které se vzaly, a jeden z nich (nebo oba) ještě dodělávali školu. Zvažte, zda neabsolvovat kurz přirozeného plánování rodičovství (www.lpp.cz nebo www.cenap.cz).
Tím budete váš vztah rozvíjet a posilovat dobré motivace. Nakonec vám to vše pomůže k rozhodnutí, kdy se vzít.
Myslíme na vás!
redakce IN!
Otázka: Mám trápení se svým starším bratrem. Prosím o radu. Dobrý den, mám trápení se svým nejstarším bratrem (34) často po nás, hlavně po mamce křičí a to kvůli hloupostem. Např.Mamka mu řekne, že oběd má v troubě a může si ho kdykoliv přihřát a on začne skoro histericky ječet, at se o nej nestará a nakonec se jde najíst do hospody. Když se ho člověk na něco zeptá, tak bud nereaguje, nebo začne křičet. Někdy mi připadá, že se chová, jako posedlý. Vážně nechápu jeho chování, ale bojím se s ním promluvit. Co mám dělat? Děkuji 4.7.2015 22:48
Mila, 17 let
Odpověď:
Milá Milo,
jsi velmi citlivá a všímavá. Trápíš se možná ani ne tak kvůli sobě, jako kvůli mamce, která má s bratrem jistě starosti. Z toho, co píšeš, vyplývá, že Tvůj bratr ještě žije s vámi doma, i když už většina jeho vrstevníků má rodiny nebo alespoň nebydlí u rodičů. To je nejspíš i důvod, proč se na mamku tak utrhuje a křičí. Vidí, že už je "přerostlé dítě", že by se měl osamostatnit. Péče rodičů (i když je myšlena dobře) ho vytáčí, protože už není dítě, ale na druhé straně cítí, že s dokud bydlí s mamkou pod jednou střechou, měl by respektovat její rozhodnutí.
Co s tím můžeš dělat ty? S bratrem toho moc nevyřešíš. Je dvakrát starší než ty, takže rady do života od Tebe moc nevyzní. Snad jen neodplácet mu zlé zlým - křik křikem, ignoraci ignorací. Můžeš si ale o tom promluvit s maminkou, říct jí, co Tě na chování bratra trápí a společně můžete hledat řešení.
Myslíme na Tebe a držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Pořád se hádám s rodiči kvůli svému klukovi. Co mám dělat? V poslední době se často hádám s rodiči. Chodím skoro rok s klukem, který je o rok a půl mladší (je mu právě 18) a naši mají pořád něco proti. Na to, že mám skoro 20 mi rodiče nechtějí nic dovolit :( pořád mě kontrolují, nikam nesmím. Když chci jet za svým klukem autem, tak nadávají, že nepřijede on za mnou, že je to na hlavu postaveny a přitom, když za mnou přijede on, tak mají zase něco proti. Oni s ním prostě nebudou spokojení, i kdyby pro mě skočil do ohně :\'( a přitom je to hodně hodný, věřící kluk...když se vidíme jindy než na mši a třeba k sobě jdeme na návštěvu, tak už mají řeči, že se vidíme až moc často atd...podle mé mamky bysme se neměli ani držet za ruce nebo si dát pusu...pry je to pro ostatní pohoršení...ale copak to jde? chodit spolu aniž bychom se na veřejnosti drželi za ruce, chodili na rande, poznávali jeden druhého? Už vážně nevím, co mám dělat :( pořád se s nimi jenom hádám a jsem z toho na dně :\'( 29.6.2015 17:56
Leňa, 19 let
Odpověď:
Milá Leňo,
je skvělé, že chceš vztah s rodiči zlepšit. To je totiž hlavní - mít chuť spravit to, co nefunguje.
Bylo by dobré, kdyby ses pokusila si s rodiči v klidu sednout a říct jim to, co jsi napsala nám. Mluvit o svých pocitech, jak ty vnímáš jejich příkazy a zákazy, že se s nimi hádat nechceš, protože je máš ráda, ale máš ráda i svého kluka a toužíš po tom, aby ho přijímali. Pokud v sobě najdeš sílu, můžeš se jim i omluvit za předchozí hádky. Omluva láme ledy. A ještě něco napravuje křivdy a stmeluje rodinu... láska. I když jsou rodiče starší a zkušenější, i oni potřebují ujistit, že je máš ráda. Zvlášť v době, kdy pomalu odrůstáš a oni se mohou cítit zbyteční a nepotřební.
Společně také můžete přijít na to, co konkrétně jim na něm vadí. Možná zjistíš, že je to celé jinak. Že o Tebe jenom mají strach. Možná jsi nejstarší ze sourozenců (nebo jedináček) a rodiče se s podobnou situací setkávají poprvé (a také se musí učit, jak ji zvládnout) nebo jsi naopak nejmladší a oni se bojí, že Tě "ztratí". Příčin jejich chování může být celá řada.
Když uděláš první krok, mohou se Ti k rodičům otevřít dveře, o kterých jsi doteď neměla ponětí.