Otázka: Chci, aby se ze mě stala opravdová, správná žena. Jaké vlastnosti mám rozvíjet, pěstovat? Ahoj IN! Rada by som na sebe popracovala. Neviem však, odkiaľ začať.Chcem, aby sa zo mňa stala ozajstná žena. Aká by mala byť správna žena? Aké vlastnosti je dobré pestovať, rozvíjať? Ako sa správať k ľuďom a hlavne k chlapcom?
Ďakujem za radu! 26.11.2015 21:28
Kráska, 16 let
Odpověď:
Ahoj Krásko:),
díky za dotaz. Myslím si, že už máš správně "nakročeno":)! Chceš se zlepšovat, zapracovat na sobě, jak píšeš, a to není vůbec málo. Slušnost, ohleduplnost, zdvořilost, takt,... to jsou vlastnosti, které se dnes už možná nenosí, nebo se to tak alespoň často může zdát, ale pořád platí, a pro život jsou moc důležité. I u nás na webu si na toto téma můžeš přečíst např. článek: Jak být holkou do nepohody - http://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm.
A když se budeš snažit být"svá", na nikoho si nehrát, ale poctivě a dobře žít svůj každý den, tak si myslím, že to bude právě to "ono", že to budeš právě ty, ta správná a jak píšeš, ozajstná žena.
Žít dobrý život je běh na dlouhou trať, a o tom každý víme určitě svoje, že? Je v něm i hodně pádů a nepovedených věcí, ale když se člověk snaží žít podle svého nejlepšího svědomí, pak ten život stojí za to a je opravdový. Věřím, že se právě o to snažíš a moc ti držím palce:)!
PS: A že každodenní modlitbou (např. prosbou o pomoc, o vytrvalost) nic nezkazíš, právě naopak, to určitě víš. M.
redakce IN!
Otázka: Jak se zeptat kluka, jestli spal s nějakou holkou? Ahojky :-) Jak a kdy se kluka zeptat, jestli s nějakou holkou spal? Jak tu otázku zformulovat, aby se ho to nějak \"nedotklo\"? Nebo myslíte, že to kluci řeknou sami od sebe někdy? To by snad měli, ne? Je to přeci \"závažná\" věc, navíc, pokud by on tedy už nějaké zkušenosti měl, a holka ne... Nebo myslíte, že se to snaží ututlat, aby to holka nevěděla? A jak se k takovému klukovi, který by už zkušenosti měl, postavit? Radši s ním nechodit? 26.11.2015 20:37
Emi, 23 let
Odpověď:
Ahoj Emi,
děkujeme za dotaz. Z tvé otázky jsem úplně nepochopila, jestli spolu s tím klukem chodíte nebo se ptáš spíš informativně. Ale zkusím odpovědět... Asi každá holka má svého vysněného prince a kluk svou vysněnou princeznu, i když to možná mnozí z kluků (ale i holek) nedávají najevo, a své opravdové city schovávají za povýšené chování, "machrování", vulgární slova, atd.. Ale po opravdové lásce, porozumění povídání si, o sdílení se asi touží každá(-ý) z nás.
Dovedu si představit, že s dobrým kamarádem se dá mluvit o všem, a možná se najde i chvíle na takový rozhovor. Je to hodně citlivé téma, a myslím si, že mezi takovými přáteli musí být velká důvěra, protože je to hodně intimní věc. Víš, asi bych nečekala, že kluk takové věci a zkušenosti říká na potkání (to bych si na něj dávala pořádný pozor i jako na kámoše), protože je to opravdu hodně intimní a pro někoho i hodně bolavé téma.
A pokud spolu dva lidé "chodí" , je jim spolu hezky, a povídají si o všem možném, tak asi postupem času přijde na podobný rozhovor. Protože se spolu chtějí sdílet, vědět o druhém všechno, porozumět mu, naslouchat, pochopit nebo taky vysvětlit. O tom o všem vztah a chození dvou mladých lidí přece je. Moc dobře napsaná knížka je Sex, šlehačka na dortu. Je tenká, ale obsahem hutná a hodně dobře a srozumitelně napsaná. Mrkni: http://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.VlhZdF4zH1stom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.VlhZdF4zH1s. Nad ní se dá docela dobře "debatovat" i s nevěřícími kamarády. A člověk si po přečtení, které opravdu nezabere příliš mnoho času, spoustu věcí uvědomí a srovná.
A je dobré si také připomenout, že každý člověk na světě dělá chyby, a každý z nás má to citlivé místo, kde se mu nedaří, a možná je na sebe i pořádně naštvaný, tak to prostě je:)... Důležité je být k sobě poctivý, zvednout se, poučit se z toho a jít zase dál.
Možná jsi teď zklamaná, že jsem ti žádný podrobný a jasný návod nenabídla. Ale já osobně si myslím, že ani neexistuje. V Malém princi je hodně pravdivá věta: Správně vidíme jen srdcem... A když k tomu přidáš ještě každodenní upřímnou modlitbu, věřím, že všechno dopadne tak, jak má.
Myslím na tebe. Marie
redakce IN!
Otázka: Co si myslíte o tom, když se dva lidé vezmou ještě během studia? Ahoj In! Chtěla jsem se zeptat, jaký máte názor na to, když se dva vezmou ještě během studia. Je možné vše zvládat, když ještě oba studují a třeba jeden má brigádu a studuje dálkově? Já myslím, že to samozřejmě musí být těžší, pokud by se stalo, že bych otěhotněla ještě během školy a možná bych musela ukončit studium. Jinak před sebou mám ještě skoro 3 roky studia a můj kluk skoro 5 a vzít se můžeme nejdřív za 2 roky (takže mě by chyběl dostudovat 1 rok a mu 3) a nejpozději za 5 po ukončení studia, to už bych já 2 roky pracovala. Předem děkuji za názor :) 21.11.2015 14:00
Leňa, 20 let
Odpověď:
Milá Leňo,
každý život je originál a každý je za něj osobně, nebo společně s manželem, před Bohem odpovědný. Lze říci jakési zásady ověřené životem druhých, ale je třeba se vždy rozhodovat spolu s tvým chlapcem a podle Božích zásad. A hlavně - nikdy se nebát otevřít se Boží pomoci, o kterou je třeba společně prosit.
Dnes se obecně vstupuje do manželství později, což s sebou nese dlouhou dobu zdrženlivosti. Není to snadné. Ale není ani moc dobré ono odkládání manželství. Žena je přeci jenom uzpůsobena na to, aby měla děti, když je mladší. Bude mít na ně více síly. Ano, je možné vstoupit do manželství i během studia, něbo mít i děti a studium dokončit později. Vždyť dnes bývá lidský život delší a když děti odejdou z rodiny, lze se věnovat novým činostem. Mateřství je pro ženu nejvíc. To největší, co může za život vykonat, je, když porodí a dobře vychová (spolu s manželem) své děti.
Je velmi dobré se před vstupem do manželství naučit metodu přirozeného plánování rodičovství - PPR - je spolehlivou metodou za předpokladu, že se ji mladí lidé naučí na solidním kurzu (www.cenap.cz, www.lpp.cz), společně si v ní pomáhají (muž spolupracuje) a hledají neustále hlubší pohled na svůj manželský život - vstupují do hloubky svátosti manželství (např. kniha Teologie těla Jana Pavla II. - ve zkrácené podobě ji vydaly Paulínky pod názvem Teologie těla pro začátečníky).
Jan Balík
Otázka: Je moudré, aby holka udělala první krok? Ahojky, lámu si hlavu nad určitou otázkou. Je mi sympatický jeden kluk, ráda bych se s ním blíže seznámila, ale nevím, zda je moudré, když holka udělá první krok. Na tuto problematiku jsem slyšela různé názory a v konečné fázi nevím, co je vhodné či ne. Mám zkušenost se vztahem, kde udělal první krok kluk a nedopadlo to dobře. Díky za radu. :-) 20.11.2015 17:46
anonymka, 19 let
Odpověď:
Milá anonymko,
je dobře, že si tuto otázku kladeš, protože dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit", sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod.
My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví.
Ještě jedna krátká úvaha: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu.
Hezké listopadové dny!
redakce IN!
Otázka: Začala jsem chodit s klukem a najednou už nemám tak zamotanou hlavu. Je to normální? Ahoj In! Po asi dvou týdnech zamilovanosti jsem se svěřila, teď už svýmu klukovi, co k němu cítím. On je do mě zamilovaný, řekla bych, že poměrně hodně, vlastně se \"čekalo\" na mě, jestli mu lásku opětuju. Říkala jsem si, že je brzy, ale pak jsme se k tomu nějak dostali a bylo to za mě venku. Fakt, několik dnů předtím jsem jen při dopisování si s ním byla červená,úplně oblblá. :D den po tom, co jsem mu to napsala ((ne)souvisí to s tím?) jsem \"to\" dostala a jakoby jsem na tu zamilovanost \"otupěla\" a bojím se, že když ho uvidím a \"nezlepší\" se to, nebylo by to ode mě férový... Rozejít se s ním nechci, mám ho hodně ráda a jsem šťastná, protože si fakt dobře rozumíme a je skvělej kluk, ale nemám až tak "zamotanou" hlavu. A myslíte, že by mohla, abych si udělala pořádek v citech pomoc i zpověď, když i co se týče víry jsem otupělá, jestli to nemůže souviset taky s tím? Děkuji moc, snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Píšu vám to taky řádově po pár dnech, co jsem mu to napsala, protože se fakt bojím, že bych mu ublížila, cítím tu zodpovědnost... Děkuji moc a přeji hezký blížící se Advent :) 18.11.2015 19:14
Eliška, 15 let
Odpověď:
Milá Eliško,
to, co cítíš, je úplně normální. Zamilovanost, kdy červenáme, buší nám srdce, jsme v sedmém nebi, když se ten druhý na nás podívá nebo nás vezme za ruku, vždycky po nějakém čase vyprchá. A potom nastává další fáze vztahu.
Spousta lidí si myslí, že svůj vztah musí postavit na zamilovanosti a že, když potom euforie vyprchá, je něco špatně. Ale to je velký omyl! Zamilovanost je sice důležitá,protože kdybychom druhého člověka viděli hned reálnýma očima a nepřeskočila mezi námi jiskra, možná bychom se nikdy s nikým neseznámili.
Ale skutečná láska nastupuje až po období zamilovanosti. A skutečná láska znamená ROZHODNUTÍ SE pro toho druhého, každodenním rozhodování se se mít ho ráda takový, jaký opravdu je - i s jeho chybami a nedostatky, které najednou začínáme vidět. Je o tom, že se spolu naučíme komunikovat a řešit konflikty a problémy, které se dřív nebo později objeví.
Ale neznamená to, že láska není krásná! Možná bych to přirovnala k tomu, když k sobě ladíš dva různé nástroje - třeba kytaru a housle. Postupné utahování kolíčků není příjemné, chce to hodně sebezapření a sil, ale když potom zahrajeme společnou skladbu, je to radost! Občas se některý z nástrojů trochu rozladí, takže je potřeba znovu potočit kolíčky, a tak je to celý život. Ale důležité je právě chtít. Kde není vůle, nebývá ani láska a vztahy se rozpadají.
Takže to, že jsi najednou přestala cítit slepou zamilovanost a nemáš už tak zamotanou hlavu, není žádná tragédie. Dříve či později to čeká i Tvého kluka. Potom záleží na tom, jak se teď k tomu postavíte. Jestli poznáte, že si natolik rozumíte, že se pustíte do společného překonávání překážek a upevňování vztahu a nebo jestli začnete hledat svůj protějšek každý jinde.
Myslíme na vás!
redakce IN!
Otázka: Jak na sobě kluk pozná, že je zamilovaný? Ahoj IN! Jak kluk na sobě pozná, že je zamilovány?
Díky moc! 17.11.2015 20:48
Kaja, 16 let
Odpověď:
Milá Kajo,
to by chtělo zeptat se nějakého kluka. :-) Ale obecně se zamilovanost projevuje u dívek i u kluků podobně.
Jednou jsme se v časopise pokusily sepsat příznaky této "choroby srdce" v Článku Diagnóza: Zamilovanost, který najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm
Krásný den!
redakce IN!
Otázka: Mám dát kamarádovi k Vánocům vlastnoručně vyrobený obraz? Ahojky, už jsem to psala do diskuze pro holky, ale říkám si, že vy jste přeci jen starší a hlavně zkušenější, tak budete mít trošku \"větší přehled\" ;-) Dát kamarádovi k vánocům vlastnoručně vyrobený obraz na zeď s vyobrazením toho, co má rád? Myslíte, že to ocení? Není to moc ujetý nápad? (je mu 26 let) Běžně bych "obyčejnému" kamarádovi asi nic nedávala, ale tenhle je mi takový sympatický, seznámili jsme se také skrz to, že hledáme vztah, takže je to asi takové trochu jiné... A dávat mu vůbec něco, když nevím, jak to "něco mezi námi" bere on? Co myslíte? Jsem totiž v koncích, jestli to není pro kluka "přežitek" (sama osobně jsem vlastně žádnému kamarádovi nikdy žádný dárek nedávala, protože kamarády nemám...) Děkuju! :-) 16.11.2015 12:26
kytí, 24 let
Odpověď:
Milá kytí,
rádi bychom nějak více poradily, ale faktem je, že toho kluka znáš nejlépe ty sama. A ty také nejlíp víš, jaký mezi sebou máte vztah. Pokud si nejsi jistá (jak píšeš) tím, co k tobě cítí on, dej mu raději něco méně osobního než vlastnoruční obraz.
Jestli si ale myslíš, že bys u něj mohla mít šanci a mohlo by ho to potěšit, zkus to. Rozhodnout se budeš muset sama, to za tebe nikdo jiný neudělá. A konec konců - učíme se i chybami a často si třeba díky kroku vedle aspoň některé věci uvědomíme a později to oceníme.
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Jsem zamilovaná do bratrance. Co s tím? Ahoj IN!
Už několik let jsem zamilovaná do svého bratrance(19).
Co mám dělat? Pořád na něj myslím. Je to vůbec normální? 16.11.2015 11:44
Maruška, 16 let
Odpověď:
Milá Maruško,
píšeš, že jsi zamilovaná do bratrance, a ptáš se, jestli je to normální. Říká se, že srdce má své důvody, o kterých rozum nemá ani ponětí. A právě o tom je často i zamilovanost - moc neovlivníme, do koho se zamilujeme. A proto přichází různé neopětované lásky a různá zklamání.
Podle toho, co jsi napsala, to vypadá, že tvůj bratranec tvoje city neopětuje. A i kdyby ano, přece jenom je to hodně blízká rodina, takže by takový vztah nemohl mít budoucnost. Jak se ale "odmilovat"?
Nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Také se říká, že "sejde z očí, sejde z mysli". Když se budeš snažit, abys svého bratrance nepotkávala, neprohlížela si jeho fotky apod., časem silné city k němu odezní samy.
Neznamená to ale, že bys měla jenom pasivně sedět a čekat, až vzpomínky na něj vyblednou. Naopak. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ TADY A TEĎ! Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný nebo nemocný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, na bazén, na výlet nebo se jen tak projít ven! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělaj to bez reptání.
Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času myslet na bratrance. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky a "dostaneš ho z hlavy".
Držíme palce!
redakce IN!
Otázka: Kluk, se kterým jsem se seznámila, se zajímá o moji sestru. Co s tím? Ahoj,chtěla bych se zeptat co mám dělat...nedávno jsem se seznámila s hodně novýma lidma.Byli mezi nimi i kluci,co o mě měli zájem.Byla jsem ráda,psali jsme si,s jedním jsem byla i venku a choval se ke mě pěkně,rozumněli jsme si,jenže pak to skončilo a problém je v tom,že všichni tihle kluci si třeba na facebooku přidali do přátel i moji ségru o rok mladší,začali si s ní psát a venku povídat stejně jako se mnou ale s tím rozdílem,že nás dvě začali srovnávat a většinou jsem já ta horší,nezábavná, neinteligentní míň sympatická,a ošklivější,nebo aspoň mi to tak přijde...štve mě to,že jdou první za mnou a pak to utnou a jdou za ségrou,se kterou si píšou i to co psali mě,nebo se k ní tak chovají a mě úplně odstrkují. Ten jeden kluk co jsem s ním chodila ven ji začal obletovat a mě přestal zdravit,sotva se na sebe podíváme,já se do něj zamilovala a už přes půl roku se toho nemůžu zbavit,jí se ale líbí jiný,bere ho jako kamaráda, ale mě to vadí když třeba na tanečním vyzval ji a na mě se ani nepodíval...jsem pak naštvaná i na ségru která o něm úplně vpohodě mluví i když ví,že de mi líbí, ale mě to sžírá uvnitř... nevíte co s tím? Děkuji 14.11.2015 15:33
Caro, 16 let
Odpověď:
Milá Caro,
z toho, co jsi napsala, se nám zdá, že nejvíc Tě trápí právě to, že se kluk, který se předtím zajímal o Tebe, teď začal "točit" kolem Tvé sestry. To je přirozené. Donedávna jsi byla středem jeho pozornosti Ty, navíc se mu podařilo poplést Ti hlavu a zamilovala ses do něj. On si možná ani neuvědomil, co způsobil. Je ve věku, kdy kluci teprve začínají zjišťovat, co je to být zamilovaný, a svou zvídavostí můžou zranit nejedno dívčí srdce. Někdy se třeba chtějí "jenom" kamarádit, ale my holky si to vyložíme špatně a problém je na světě.
V každém případě by bylo dobré, kdybys tomu dala čas, a počkala, než zamilovanost vyprchá. Kromě času, který je lékem na podobná trápení, je důležité, abys nezůstávala se svými problémy sama a neužírala se, ale snažila se žít aktivně. Posiluj a udržuj kamarádské vztahy, pomáhej doma, zajdi na návštěvu k někomu, kdo je osamělý nebo nemocný, vyrob dárek pro toho, kdo slaví svátek nebo narozeniny, zapoj se ve vaší farnosti, a pokud jsi věřící, všechna svá trápení denně odevzdávej Bohu v modlitbě.
Také by bylo dobré, kdyby sis ve chvíli, kdy budete obě "v pohodě", zkusila promluvit se sestrou o svých pocitech. Ne o tom, co dělá ona špatně (důležité je nic nevyčítat!), ale o tom, co cítíš ty - tak, jako jsi to napsala nám. Myslíme na Tebe, abyste si to dokázaly vyjasnit a váš sourozenecký vztah při tom neutrpěl.
redakce IN!
Otázka: Tátovi vadí, když si vodím domů spolužáky (navíc jeden z nich je strašně vlezlý). Co mám dělat? Ahoj IN!, nedávno jsem přestoupila na novou školu. Jsou tam fajn kluci. Občas se mnou jdou domů. A teď jsou v tom dva problémy. První je, že tátovi se to nelíbí, a zakazuje mi to, což prostě nechápu. Vede to k tomu, že pak doma zapírám, což nechci, ale zase pak se táta zlobí. Druhý je, že mám spolužáka, který je strašně vlezlý. (není to jen můj názor). Neustále říká že se mnou pojede tramvají, ale když nechci tak se naštvě. Tento týden mě a mou kamarádku seřval a vystrčil z tramvaje, protože jsme mu říkaly ať s námi nejezdí.
Prosím poraďte. Doma nechci dělat dusno, už tak máme dost problémů, ale prostě chci už taky trochu žít a zase nenaštvat žádného spolužáka. Děkuji za odpověď a omlouvám se jestli je to zmatené. 11.11.2015 16:15
Bariky, 13 let
Odpověď:
Milá Bariky,
píšeš, že jsi přestoupila na novou školu, a tátovi se nelíbí, že si domů vodíš kluky. Bylo by dobré, kdyby sis o tom s tátou zkusila v klidu promluvit. Chce to najít vhodnou příležitost (rozhodně ne, když přijde z práce nebo zrovna někam spěchá, ale třeba po nedělním obědě nebo až bude mít trochu čas). Měli byste si vyjasnit co a jak. Pokus se tátovi vysvětlit, že to jsou jenom spolužáci, kteří s tebou chodí do školy. Samozřejmě pokud s klukama opravdu jenom kamarádíš, jenom si povídáte a doprovodí tě k vám domů, nekouří, nepijí apod., což chápeme, že by mohlo tatínkovi vadit.
Tátovy obavy můžou souviset s tvým přestupem na novou školu, nevíme, zda jste se i stěhovali, ale chápeme, že o tebe má strach. Je přirozené, že se rodiče bojí, aby si jejich děti (zvlášť pokud jsi nejstarší ze sourozenců nebo jedináček) neublížily tím, že s někým začnou "chodit" příliš brzo. A ve třinácti letech je opravdu na chození brzo. Je to věk, kdy teprve poznáváme sebe samy a naše city jsou prudké, ale nestálé. Takže se často stává, že když spolu začnou chodit dva třináctiletí, jenom si navzájem ublíží a naruší přátelství, které už nikdy nebude jako dřív. Není divu, že se tě táta snaží od těchto zranění uchránit. Jednou to třeba doceníš.
No a pokud jde o toho vlezlého spolužáka - zkuste ho s kamarádkou ignorovat. Kluci se většinou baví tím, když nás můžou provokovat a my to řešíme. Naopak náš nezájem je často od podobných reakcí odradí. Ale pokud by vám nějak ubližoval, řekněte to někomu z učitelů nebo doma. Rozhodně se od něj nenechte ponižovat nebo šikanovat.