Otázka: Přijde mi, že se na většinu kluků (mužů) dívám jako na potencionálního partnera. Co mám dělat? Ahoj In! Chtěla bych vás poprosit o radu. Je mi 15 a přijde mi, že se na většinu kluků/mužů dívám spíš jako na potencionálního partnera a ne jako na bratra. To i ve smyslu \"Jé, ten je hezkej, šikovnej\" a fantazie jede dál... stydím se za to, zvlášť v případě, že se jedná o kluka mé starší kamarádky...
Právě jsem dočetla knížku S nikým nechodím a nejsem cvok, která mě dost inspirovala, ale toho problému se prostě nemůžu zbavit. Cítím se, jako by se ve mně skrývala jakási koketnost, která proplouvá nahoru... Nemyslím si, že jsem hezká, ale i přesto už o mě mělo pár kluků zájem (většinou straších) a možná to mi dodává tu \"sebedůvěru\" k pohledu do očí (poněkud delšímu, než je obvyklé) a mylnému názoru, že se mu asi taky líbím, když se na mě taky podívá... Co mám dělat, co si mám říkat, abych to omezila, případně abych lépe střežila své srdce a nepěstovala okouzlení, které může být krásné, ale potom způsobuje jen zmatky...
Před moc díky za odpověď. Krásné dny :) 31.1.2015 22:25
Maru, 15 let
Odpověď:
Milá Maru,
je ti patnáct let a postupně se z dívky začínáš měnit v ženu. K tomu přirozeně patří, že se Ti líbí kluci. Chci Tě ujistit, že na pocitech, které prožíváš, není vůbec nic špatného. Klidně můžeš být zamilovaná do dvou a více kluků současně, můžeš snít o tom, jaké by to bylo chodit s klukem X a o dva dny později už přemýšlet nad klukem Y. Tvoje city se v této etapě života hodně mění, jsou nestálé a rozkolísané a také si všímáš kluků mnohem víc než tomu bylo dřív.
Všechno, o čem tady píšu, je zcela normální a patří to k životu. Říká se tomu "období platonických lásek" (kdy o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě.
Takže se neobviňuj z toho, že jsi koketní. To bys byla, kdybys kluky (muže) úmyslně sváděla a "uháněla". Nemusíš ve svých pocitech zrovna hledat únik ze všedního života, ale rozhodně si je nezakazuj jen na základě přečtení nějaké knížky, která navíc vznikla v jiném kulturním prostředí a psal ji starší autor než jsi ty. Je to jenom knížka a názor jednoho člověka. Ne stoprocentní návod na život.
Měj se moc pěkně!
redakce IN!
Otázka: Jsem příšerně stydlivá a nic mi nepomáhá. Prosím, poraďte. Dobrý den,
potřebovala bych nějak poradit. Je mi 17 let, chodím na prestižní školu, mám skvělé výsledky a člověk by řekl, že musím být se svým životem spokojená, jenže opak je pravdou. Jsem příšerně stydlivá, opravdu už nevím, co s tím, ať dělám, co dělám, nic mi nepomáhá. Už jsem o tom přečetla tolik knížek, jakmile jsem sama doma, tak je vše v pořádku, ale jak se objeví někdo jiný, tak se to znovu nastartuje. Naši jsou rozvedení a nemají zrovna nejlepší vztah. Mamka byla vždy ta jediná, co se starala o rodinu a táta, ten akorát pil. Kdysi jsem byla tak společenská, všem jsem se předváděla a teď? Stydím se i před svou mamkou. Cítím, že moje minulost má za následek tenhle můj stav, ale s tím už stejně nic neudělám. K tomu se teď objevil kluk, kterému jsem se ze začátku dost líbila, jenže jakmile zjistil, že se mnou není normální řeč, tak se na mě asi vykašle. Nikdy jsem neměla pořádný vztah, vždycky to ztroskotalo na mé nevyrovnané povaze. Jsem opravdu zoufalá. Už i kamarádi na mě nemají nervy. Nechápu to. Jak jsem se mohla tak změnit? Když jsem se s tím kdysi svěřila mamce a prosila ji, aby mě vzala za psychologem, tak mi na to řekla, že to je zbytečný. Proto vás prosím o váš názor. Moc děkuji. 30.1.2015 19:16
Annela, 17 let
Odpověď:
Milá Anello,
píšeš, že jsi vyzkoušela různé knížky, ale nepomohlo to. Zkus se se svým trápením svěříš odborníkům z Modré linky důvěry: http://www.modralinka.cz/?page=ld Jsou tam lidé, kteří budou vědět, co Ti poradit.
Pokud se bojíš telefonovat (z mobilu nebo bezplatně přes skype), můžeš se svěřit pomocí chatu nebo e-mailu. Řekni jim (nebo napiš) přesně to, co jsi napsala nám. Je to anonymní služba, kterou může využít kdokoli s nějakým problémem, na který sám nestačí.
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Může být "ideální kluk" nevěřící? Ahoj In!rozběhla se tu diskuze o ideálních klucích. Spousta holek si představuje, že by měl kluk (později manžel) být věřící. Je to prostě značka ideál, to nepopírám. Je pravda, že je spousta věcí by asi ve vztahu byla jednodušších. Co když ale kluk proti víře nic nemá a upřímně hledá? Třeba nebyl ve víře vychovávaný, za to on přeci nemůže.Narazila jsem na zajímavý článek. https://tob.signaly.cz/1410/nejmene-6-duvodu-proti-manzelstvi
Podle tohoto článku je ale takovéto smíšené manželství velice složité. Rozumím tomu, rozdílná víra je předmětem různých problému v manželství (ale existuje manželství bez problémů?). Ale co když je to životní cesta toho druhého partnera, ukázat mu cestu k Bohu? Máte nějaké zkušenosti (ať už kladné nebo záporné) se vztahy (nebo manželstvími) mezi věřícím a nevěřícím? Přijde mi, že se to někdy strašně moc škatulkuje, a kdyby se brali jenom katolíci, tak by to asi matematicky nešlo a spousta holek by určitě zůstala sama. 29.1.2015 22:31
Tris, 21 let
Odpověď:
Milá Tris,
moc dobrá otázka. Je vidět, že nad vztahy poctivě uvažuješ. Určitě je dobré mít nějaký ideál, ale stejně jako v jiných oblastech života, i v partnerských vztazích se k ideálu jenom přibližujeme tak jak každý z nás umí a jak se o to snaží. Myslíme si, že pokud se člověk za budoucí vztah modlí, Bůh ho v tom rozhodně nenechá, ať už si najde věřícího nebo nevěřícího partnera.
Samozřejmě, že je mnohem jednodušší, když se potkají dva lidé, kteří žijí s Bohem, snaží se svoji víru prohlubovat, společně se můžou modlit a mají jasno v tom, že v budoucnu k Bohu povedou i své děti. V takovém manželství se těžkosti života zvládají jednodušeji.
Na druhé straně - není věřící jako věřící a nevěřící jako nevěřící. Někdo je věřící jenom "papírově", tím, že je pokřtěný, byl u svátostí, ale jinak chodí na mše jenom z povinnosti a o víru se nezajímá, nežije s Bohem, nemodlí se,... A někdo jiný si říká "nevěřící" třeba jenom proto, že mu nikdo o Bohu nevyprávěl, nikdo jej k Němu nevedl. Koneckonců víra je dar.
Pokud člověk začne chodit s nevěřícím, je potřeba, aby od začátku vztahu spolu o víře mluvili. Aby se věřící partner otevřel a upřímně mluvil o tom, co pro něj víra znamená. Právě k tomu je totiž doba chození, abyste si ujasnili, které hodnoty jsou pro vás důležité. Je špatně myslet si, že se to vyřeší samo až v manželství nebo že toho člověka "obrátím".
Měj se moc hezky!
redakce IN!
Otázka: Jak se zbavit emoční závislosti? Ahoj In. Nejsem sice holka, ale mám problém, který pro kluky moc typický není. Jsem citově závislý na své přítelkyni. Měl jsem psychosomatické problémy, tak jsem se na ní upnul, protože v té době jsem toho moc dělat nemohl, přestal jsem taky sportovat, protože jsem se bál že jsem fyzicky nemocný a postupně jsem se přestal stýkat i se svými kamarády a moje emoční závislost rostla. Jsem také zavislí na jejích dotecích (pettingu), který ona ale praktikovat nechce. Jsme spolu 2 roky a když s ní chvíli nejsem je mi strašně smutno. Včera mi řekla, že se se mnou asi rozejde, že to takhle dál nejde. Chtěl bych ten vztah zachránit, protože si myslím, že je ta pravá a díky ní jsem začal i daleko více věřit v Pána Ježíše. Ale mohu to ještě nějak napravit? Hodíme se skutečně k sobě? 29.1.2015 11:48
Tomáš, 20 let
Odpověď:
MIlý Tomáši,
je dobře, že si uvědomuješ, co se s Tebou děje, a že to vašemu vztahu neprospívá. To je první důležitý krok: pojmenovat to, co je špatně. Uvědomuješ si, že jsi příliš upnutý na svoji slečnu. Je načase začít pracovat na tom, aby ses z citové závislosti vyléčil.
Nemůžeš čekat, že se to povede ze dne na den. Stejně jako u každé jiné závislosti, i tady se při léčbě postupuje po malých krůčcích. Myslím, že cestu znáš i ty sám, jenom se jí možná trochu bojíš. Ale je to velká výzva!
Začni se pomalu vracet ke sportu a k dalším koníčkům nebo si hledej záliby nové. Když předem víš, že zrovna nemůžete být spolu, naplánuj si něco, co Tě bude bavit - jdi si zaběhat, zaplavat, vyraz do posilovny,... Pokus se obnovit kontakty s přáteli. Neřeš, jestli je to hloupé ozvat se někomu po roce nebo po třech letech. Prostě to udělej. Snaž se trávit víc času s kamarády a rozvíjej společenský život. To samé dovol i své dívce. Obohatí vás to. I v partnerském vztahu by totiž měl mít každý z vás možnost udržovat kontakty s přáteli a dobré je mít také nějaké kamarády společné. Izolovat se úplně ode všech vede často právě k velké citové vázanosti. Nezapomínej ani na duchovní život. Jsi zrovna sám? Zajdi si na mši nebo si přečti úryvek z Písma, vyjádři Bohu své pocity v modlitbě,... Pros Ježíše o uzdravení se z emoční závislosti, o sílu dávat Tvé dívce svobodu a respektovat její rozhodnutí.
Zda se Ti podaří váš vztah zachránit, nevíme. To záleží jenom na Tvé dívce. Každopádně těmito kroky pomůžeš také sám sobě - zlepšíš si sebedůvěru a uvolníš sevření, které vás oba dusilo. Držíme palce a myslíme na vás!
redakce IN!
Otázka: Zbláznila jsem se do jednoho kluka. Co mám dělat? Ahoj už dlouho se byla zamilovaná do jednoho kluka z naší třídy. Dřív se mi líbil už v šestý pak jsem něják začala myslet na jiný věci přednost jsme dávala kroužkům, mým zálibám. Asi jsem se do něj zbláznila nebo co :D. Ale srdce mi pořád ukazuje že ho mám ráda nevím co mám dělat někdy si připadám jako bych na chození s klukama byla moc malá ale na druhou stranu mám nejistotu. I holky z naší třídy už chodí s klukama. Prosím poradte co mám dělat :D děkuku Nikča 26.1.2015 19:26
Nikča, 13 let
Odpověď:
Milá Nikčo,
píšeš, že už jsi dlouho zamilovaná do jednoho kluka. Na chvíli to trochu odeznělo, ty ses věnovala spíše svým zálibám, ale potom se zamilovanost projevila znovu a v plné síle. Jsi mladá dospívající slečna, a k dospívání přesně tohle patří. Říká se tomu platonická láska. Někdo se ti líbí, ty o něm každý den sníš, zajímáš se o to, co dělá, co ho baví, pozoruješ, co se Ti na něm líbí, představuješ si, jaké by bylo s ním chodit,... A až přijde čas (zpravidla za několik let po tomto období), dočkáš se i opravdového vztahu.
Zatím si užívej těchto pocitů a do ničeho se nežeň. Bez ohledu na to, jeslti tvé spolužačky s někým "chodí" nebo ne, ty nejsi ani jedna z nich. Neporovnávej se s nimi, ale počkej si, až budeš připravená. Až se najde někdo, kdo bude Tvoji lásku opětovat. Období platonických lásek je jedno z nejhezčích v životě, tak si ho nenech ničím a nikým kazit a prožívej každý den naplno.
Krásné dny z redakce!
redakce IN!
Otázka: Mám strach z první lásky. Co mám dělat? Ahoj In. Trochu divná otázka. Ale co mám dělat, když mám z první lásky strach? Že jsem na to ještě malá, jaký to bude až bychom se po městě vodili za ruce. Jestli to není divný. A jestli to zvládnu. Přitom po tom každá holka touží. Těší se na to, ale až to má najednou přijít. Mám strach. Díky. L. 23.1.2015 13:51
Lída, 14 let
Odpověď:
Milá Lído,
Tvoje otázka vůbec není divná. Je naprosto normální, že se bojíme toho, co je pro nás neznámé. Určitě se všechny holky na první lásku netěší. Rozhodně ne všechny čtrnáctileté. Každá z nás se zamiluje až tehdy, když je na to připravená. Do té doby třeba kluky vůbec neřeší a najednou BUM! a je to tady. :-) Potom už Ti vůbec nepřijde těžké vodit se s někým za ruce. Když totiž uvidíš, že ten, koho máš ráda Ty, má rád i Tebe, bude to pro Tebe najednou jedna z nejpřirozenějších věcí.
Zatím dobře prožívej každý den života, raduj se z maličkostí, nauč se být vděčná za to, co máš a rozvíjej svá přátelství. A neboj se. Postupně dorosteš do věku, kdy Tvá první láska přijde. Může to být za rok nebo za pět let, to my nevíme. Tak se do ničeho netlač a s nikým se neporovnávej. Je ale super se už teď začít za svůj budoucí vztah a budoucího životního partnera modlit. Třeba denně kratičkou větou.
Přejeme Ti krásné dny bez starostí!
redakce IN!
Otázka: Jak říct klukovi, že se na chození cítím ještě mladá? Ahoj, jeden kluk mi naznačil chození. A já mu to odsouhlasila. Ale teď pořád přemýšlím, jestli na to nejsem ještě malá. Je mi patnáct. Ale mám ho opravdu ráda, jen bych mu jakoby zpět chtěla naznačit, ať tomu dá ještě chvíli čas. A já nevím jak. Ještě se moc neznáme. Mája 22.1.2015 16:09
Mája, 15 let
Odpověď:
Milá Májo,
rozhodně vsaď na upřímnost - ta je důležitá v každém vztahu od jeho začátku. Náznaky nebo dokonce přetvářku bych Ti moc nedoporučovala.
Můžete se setkat a popovídat si osobně nebo mu to napiš. Nemáte kam spěchat a nějakou dobu se můžete víc poznávat jako kamarádi, účastnit se různých akcí apod. Třeba se časem budeš cítit na vztah více připravená. Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Proč katolická církev zakazuje antikoncepci? Ahoj,
Proč je v katolické církvi zakázaná antikoncepce. Je mi vlastně trapné se na to ptát, ale zároveň mi je trapné to nevědět.
Přeji Vám krásné dny, Pán Vás opatruj! 20.1.2015 10:03
Ada, 16 let
Odpověď:
Milá Ádo,
ptát se není trapné. Kdo se ptá, ten hledá pravdu, snaží se porozumět. Takže za Tvou otázku děkujeme.
Co je manželství? Zdravý rozum dokáže najít odpověď: Jedná se o celoživotní spojení muže a ženy, které se stává místem rození a výchovy dětí. To, co muže a ženu spojuje, je láska. A je to láska, která manžele sjednocuje, která jim umožňuje překonávat obtíže, přivádět děti na svět a pečovat o ně. Láska zapojuje celého člověka (duši i tělo).
Písmo svaté nám k tomu dodává ještě pár dalších poznatků. Manželství je především darem Božím pro člověka. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a to podle vzoru - podle sebe sama (tedy ke své podobě). Proto je do člověka vepsána důležitost společenství, a to plného lásky, věrného (nerozlučitelného) a otevřeného k početí nového života (Bůh není sterilní).
Dále na základě Písma víme, že láska znamená: darovat se druhému a přijmout dar druhého. Tato prožívaná láska je otevřená životu. Sexualita nejen spojuje manžele, vytváří z nich skutečně jedno tělo, ale je otevřená i početí dítěte. Manželé mají s touto tak hlubokou a krásnou láskou zacházet zodpovědně. A zde jsme u problému antikoncepce.
Manželská sexualita má totiž dva významy: sjednocení manželů a plodnost. A tyto dva významy nelze oddělovat.
Katolická církvev na základě Bible učí, že manželé mají žít svoji sexualitu odpovědně: pokud mohou mít více dětí, mají je; pokud mají vážný důvod pro menší počet dětí nebo prostě děti mít z nějakého vážného důvodu už nemohou, pak mají se svou sexualitou zacházet odpovědně - zříci se intimity v době, kdy by mohla žena počít a prožívat intimitu v době, ve které to Bůh zařídil tak, že žena plodná není. Pokud se v době plodné sexuality nezřeknou, musí plodnost odstranit, tedy manipulují se svým životem a nežijí sexualitu v plném významu a důstojnosti.
Toto učení katolické církve není zvláštní předpis pro katolíky, ale jedná se o důležité poznání toho, jak má každý člověk žít, jak prožívat sexulitu. Prostě jedná se o učení, které pomáhá objevit, v čem je skutečná lidskost, opravdová důstojnost člověka.
A platí to o antikoncpci hormonální, ale i o jakékoliv jiné. Aby se dalo žít s periodickou zdrženlivostí, je třeba, aby se muž i žena zavčas naučili metodám, které umožňují u ženy rozpoznat plodné a neplodné období. Jsou známy pod názvem: metody přirozeného plánování rodičovství (www.lpp.cz, www.cenap.cz).
Mnoho zajímavého na toto téma najdeš na:http://teologietela.paulinky.cz/
Jan Balík
Otázka: Od kolika let je rozumné a dobré se brát? Ahoj mám tady jednu otázečku (jenom mě to zajímá, vzhledem k mému věku :D). Od kolika let je rozumné a dobré se brát? Myslím i vzhledem ke škole a tak. Dvacet? Pětadvacet? Moc díky za odpověď a za príma časopis. Dáda 19.1.2015 16:59
Dáda, 16 let
Odpověď:
Milá Dádo,
na toto téma by se daly vést dlouhé debaty, je to hodně individuální. Hodně záleží třeba na délce známosti - každý vztah by se měl vyvíjet a ne ustrnout na mrtvém bodě. V zásadě ale platí, že:
- mladé rodiny to mají v dnešní době velmi těžké. Společnost hodně tlačí na oddálení sňatku do co nejpozdější doby, aby byl člověk materiálně zabezpečený a připravený na zajištění případného potomka. Navíc stát mladé rodiny spíše znevýhodňuje.
- v dnešní době se studium stává téměř povinností, a spousta párů čeká s uzavřením manželství až na dobu, kdy oba ostudují a najdou si práci, vybudují kariéru.
Na druhé straně je stále řada mladých párů, které se nebojí postavit společnosti a manželství uzavřou v nižším věku i přesto, že ještě studují nebo nejsou ekonomicky zabezpečení. Většinou i proto, že tito mladí lidé odmítají soužití "na hromádce", které i podle průzkumů navíc vede k větší rozvodovosti. Nebo jednoduše proto, že chtějí vztah posunout (přirozeně) někam dál.
Na závěr vyjádření jedné kamarádky, která se nedávno vdádala a má před sebou ještě několik let školy: "Myslím si, že manželství při studiu je určitě super a studium není žádná překážka, vše se dá zvládnout, ale ne každý má ty možnosti. Takže bych určitě neodsuzovala nikoho, kdo svatbu právě z těchto důvodů odkládá až po studiu, protože ani svatba samotná ani bydlení+energie+jídlo+atd. není sranda."
redakce IN!
Otázka: Mám šanci u kluka z autobusu? Ahoj. Mám dotaz. Jezdím každý den autobusem do školy. A jezdí se mnou skoro každý den jeden hezký kluk. Vídám ho už od září. V září jsme se domluvili, že se budeme bavit..potom mě ignoroval a pouze mě zdravil, ale to přestalo. Tenhle týden jsem si k němu sedla..mluvili jsme spolu 1h.. A jsem do něj staršně za milovaná :( staršně bychom se k sobě hodili..já vím, že to říká každý.. můžu si k němu někdy zase sednout? a myslíte, že na mě někdy ted myslí? zapomněla jsem napsat, že má holku :( já vím je to podstatná věc..
nebo že o mě přemýšlí? děkuji moc 16.1.2015 19:33
Katka, 17 let
Odpověď:
Milá Katko,
trápíš se tím, že jsi platonicky zamilovaná do hezkého kluka, kterého potkáváš skoro denně v autobuse cestou do školy. Problém je v tom, že ten kluk už s někým chodí a ty se zřejmě nechceš moc vnucovat. Ptáš se, jestli si k němu můžeš někdy přisednout. V tom nevidím žádný problém. Pokud u něj bude zrovna volné místo, klidně za ním zajdi a povídejte si. Ale neslibuj si od toho, že se hned rozejde se svojí slečnou a začne chodit s tebou.
K lásce nemůžeme nikoho přinutit. Jestli se pro tebe rozhodne a nebo tě bude dál brát jako kamarádku, je jenom na něm. Nesnaž se za každou cenu rozbíjet jeho současný vztah, ale dej mu svobodu, aby se rozhodl sám. Můžeš všechno, co prožíváš, odevzdat v modlitbě, a třeba se modlit i za to, abys dokázala pochopit a přijat, pokud o tebe mít zájem nebude. Až zpětně člověk vidí, k čemu to bylo dobré.