Otázka: Zamilovanost a ten pravý Před pár měsíci skončil můj první vztah. Byli jsme spolu skoro rok ale ve výsledku jsem zjistila, že po asi 9 měsících vztahu mi spadly \"růžové brýle\" a postupně jsem si uvědomila, že v tom vztahu chybělo hlubší spojení, porozumění, dobrá komunikace... A tak jsem se s ním rozešla. Teď jsem se ale začala bavit s jedním fajn klukem a pomalu to začíná přecházet v \"něco víc\". Jenomže já se bojím, že to bude zase úplně stejné, jako předtím. Že budu pár měsíců šťastná a budu si myslet, že tenhle vztah je ten pravý, ale poté mi dojde, že to tak vůbec není. Co mám dělat? 29.4.2023 11:26
Kiki, 21 let
Odpověď:
Ahoj Kiki, díky za dotaz a důvěru k nám. Zamilovanost, kdy se červenáme, buší nám srdce, jsme v sedmém nebi, když se ten druhý na nás podívá nebo nás vezme za ruku, vždycky po nějakém čase vyprchá. A potom nastává další fáze vztahu. Spousta lidí si myslí, že svůj vztah musí postavit na zamilovanosti a že, když potom euforie vyprchá, je něco špatně. Ale to je velký omyl! Zamilovanost je sice důležitá, protože kdybychom druhého člověka viděli hned reálnýma očima a nepřeskočila mezi námi jiskra, možná bychom se nikdy s nikým neseznámili.:) Ale skutečná láska nastupuje až po období zamilovanosti. A skutečná láska znamená ROZHODNUTÍ SE pro toho druhého, každodenním rozhodování se se mít ho ráda takový, jaký opravdu je - i s jeho chybami a nedostatky, které najednou začínáme vidět. Je o tom, že se spolu naučíme komunikovat a řešit konflikty a problémy, které se dřív nebo později objeví. Ale neznamená to, že láska není krásná! Právě naopak! Možná bych to přirovnala k tomu, když k sobě ladíš dva různé nástroje - třeba kytaru a housle. Postupné utahování kolíčků není příjemné, ale když potom zahrajeme společnou skladbu, která nádherně ladí, je to radost! Občas se některý z nástrojů trochu rozladí, takže je potřeba znovu potočit kolíčky, a tak je to celý život. Ale důležité je právě chtít. Kde není vůle, nebývá ani láska a vztahy se rozpadají. Takže to, že najednou přestaneš cítit slepou zamilovanost a nemáš už tak zamotanou hlavu, není žádná tragédie. Dříve či
později to čeká i tvého kluka. Potom záleží na tom, jak se k tomu oba postavíte. Jestli poznáte, že si natolik rozumíte, že se pustíte do společného překonávání překážek a upevňování vztahu a nebo jestli začnete hledat svůj protějšek každý jinde. Z redakce přejeme hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Mám udělat první krok? Mám udělat \"ten\" krok, napsat mu a pozvat ho ven? Je to vhodné nebo spíš ne? Už se nějakou dobu bavíme a docela dost si píšeme, ale sami jsme venku ještě nebyli (kdyžtak jen s kamarády). Takto to trvá už víc jak půl roku. Nechci zkazit náš vztah tím, že bych něco uspěchala, ale myslím, že je už na čase. Mám pocit, že pokud se něco nezmění teď, \"zamrzneme\" v tomto stádiu a už se z toho nikdy nedostaneme. Díky za reakci 25.4.2023 21:00
Leňa, 19 let
Odpověď:
Ahoj Leňo, díky za dotaz. Asi bych to nechala na tom klukovi, aby tě pozval on. Ale nemusíš být v žádném případě pasivní! Někde jsem četla, a myslím, že na tom je hodně pravdy, že my, ženy, jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat asi spíš opačnému pohlaví.:)
A ještě jedna úvaha k přemýšlení: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělala z Prince na bílém koni Líného Honzu.
Ale to jsou jenom taková zamyšlení, to finální rozhodnutí je stejně jenom na tobě. Z redakce ti přejeme hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Rádi si píšeme, ale v reálu je to kostrbaté... Krásný den do redakce! Potřebovala bych malou radu. Ze skautu se znám s jedním chlapcem. Asi před 3/4 jsme se začali bavit trošku víc, do té doby jsme se znali jen tak od vidění. Více jsme se za tu dobu poznali, často si píšeme a cítím jisté oboustranné sympatie. Mám ho moc ráda a kdyby na to přišlo, nebála bych se jít s ním do vztahu. Když si píšeme, dokážeme se bavit úplně o všem. Ta konverzace nestojí, je vtipná, zajímavá, ale hlavně mnohem jednodušší. Když se ale máme bavit v reálu, je to takové kostrbaté. Mám pocit, jako kdybychom si neměli občas co říct. Ráda si s ním píšu, ale chtěla bych vztah, ve kterém bude živá konverzace alespoň stejně tak jednoduchá a nenucená jako ta v online světě. Je vhodné začít v tomto stádiu začít nějaký vážnější vztah? Mohlo by se to časem třeba zlepšit? Co bychom mohli udělat, aby to šlo lépe? Trápí mě to, ráda bych se posunula dál, ale toto nemohu nějak překousnout. Budu tedy ráda, za jakýkoliv názor či radu :) 23.4.2023 20:47
Zdeni, 18 let
Odpověď:
Ahoj Zdeni, díky za dotaz. Píšeš, že se už skoro 3/4 roku bavíš s chlapcem ze skautu. Máš ho moc ráda, a zdá se ti, že i on tebe. Když si píšete, je to super, ale když si máte povídat v "reálu", tak to drhne. Co s tím? Znám jeden "případ", kdy si psala holka s klukem vtipné a dlouhé dopisy, ale když se potkali, taky to drhlo. Proč? Sama mi pak říkala,že v těch dopisech, to pro ni bylo daleko jednodušší, měla svůj čas, byla v klidu, a psalo se jí jedna báseň,:)... Ale když se potkala s klukem, na kterém jí záleželo, tak najednou začala být nejistá, nechtěla nic pokazit,...a ten kluk to měl dost podobně. Těm dvěma pomohlo si o tom popovídat. Komunikace je vůbec dobrá a hlavně hodně potřebná kdykoliv a s kýmkoliv. Možná by ses mohla zmínit, až si zase budete psát, že se ti s ním tak hezky píše, že ti to jde vlastně skoro samo, ale že se ti zdá, že naživo už se ti to tak nedaří, a že je to možná i vzájemné. Jak to vidí on? A jestli byste si o tom třeba nemohli někdy spolu popovídat...Může se stát, že se pak v rozhovoru dozvíš, že tě bere "jenom" jako bezva kamarádku, nebo že se stydí, že něco pokazí, nebo že se mu líp píše, než mluví, nebo...Je spousta možností, ale to se asi dozvíš, pokud to spolu proberete. Myslím na vás. Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Líbí se mi jeden kluk, ale já mu asi ne... Dobrý den ,
Chtěla bych se zeptat spíš si nevím rady.Libi se mi jeden kluk ,ale on mne asi nemá rád nebo já nevím občas se na mne podívá a usměje ale asi před dvěma týdny mi když došel za mnou se na něco zeptat řekl jen ty .A navíc dělá ve škole strašné blbosti a kdysi navíc chodil z jednou holkou ze třídy .A ve škole se moc pak stydím .A ještě se mi předevčírem zdál jeden sen na který prostě nejde zapomenout ,že se sním držím za ruce pak se pustíme a pak sem se myslím vzbudila.
Moc děkuji za odpověď. 18.4.2023 19:25
Anežka, 13 let
Odpověď:
Ahoj Anežko, díky za dotaz. Píšeš, že se ti líbí jeden kluk, ale ty jemu asi ne. Nechala bych to na tom klukovi, nemůžeš ho k zájmu o tebe nijak donutit. Ale to, že se ti líbí, je taky v pořádku.:) V tomto věku je úplně normální platonická láska, láska o které jenom sníš, představuješ si ji, a je taky úplně normální že se ti třeba momentálně může líbit jeden kluk, sníš o něm, představuješ si, jak se spolu držíte za ruce, jdete na procházku, atd. a za nějaký čas se ti může líbit zase někdo jiný, ale víš to jenom ty, a nikdo další se to ani dozvědět nemusí. To prostě k tomuto vašemu věku, zvlášť u holek, patří. Víš, pro kluky, ale i pro holky je moc důležité, aby si prošli obdobím, kdy si nacházejí kamarády stejného pohlaví, potom se přátelí s vrstevníky opačného pohlaví a nakonec si najdou nejlepšího (důvěrného) kamaráda / kamarádku. Všechny tyto fáze jsou moc potřebné pro rozvoj osobnosti a nevyplácí se žádnou z nich přeskočit. Jenom díky tomu se totiž můžeme navzájem poznávat a dozvědět se taky něco o sobě. Užívej si nejrůznějších kamarádství, raduj se z každé maličkosti, užívej si každý den.M.
redakce IN!
Otázka: Mám trápení s láskou Mila redakce, poradte mi, prosim. Muj pritel, se kterym jsme se nedavno rozesli (ale pak si uvedomili, ze nas Buh mini provazet nasimi zivotnimi cestami po vzajemnych bocich, tak jsme se dali, jak rikaji mladi, zpatky “dohromady”, mi pred tydnem rekl na romantickem vylete, ze nevi, jestli spolu chodime. bylo to na kopci s vyhledem, takze to narusilo romantickou intimni chvili. pry se boji, ze bude opet ranen a prochazet temnotou... jsem z toho zmatena a nemuzu spat, ani ve skole davat pozor na prednaskach (studuji vysokou skolu a materialy obcas nejsou dostupne online, takze je potreba nemit hlavu tzv. “v oblacich”.. jak to mam brat? je ma duvera opetovana? posledni dobou vynechavame spolecne mse svate a ja uz dlouho nebyla na svatosti smireni.. muze to mit na to vliv??.. dekuji za odpoved. 16.4.2023 23:00
Majda, 21 let
Odpověď:
Ahoj Majdo, díky za dotaz i důvěru k nám. Píšeš, že jste se rozešli s přítelem, ale později jste se k sobě zase vrátili. Před týdnem na romantickém výletě ti však řekl, že vlastně neví, jestli spolu chodíte, že se bojí dalšího zranění... A ty jsi z toho všeho zmatená, nemůžeš se soustředit na školu, atd... Nevíme, jak dlouho jste spolu chodili, jak moc se znáte, ale zdá se mi, že na tom kopci ti dal tvůj přítel nahlédnout do svého nejhlubšího já. Bojí se, že bude raněn a procházet temnotou, jak píšeš. Co to znamená? Stalo se už něco podobného? Víš, chození je hodně o poznávání jeden druhého, často se u toho člověk dozví i spoustu věcí o sobě. Je taky hodně moc o komunikaci. O povídání si o nejrůznějších věcech, o názorech, o tom, co toho druhé těší, ale také trápí. Možná by stálo za to si popovídat o tom, co tím tvůj přítel myslí - zranění, temnota. Někdy a vlastně dost často, právě tím, že spolu s druhými nekomunikujeme nebo komunikujeme špatně, nastává fůra nedorozumění. A přitom se může spousta věcí vysvětlit a osvětlit právě tím, že si o nich budete povídat. A společné mše sv. jsou super, ale pokud to z nějakého důvodu nejde nebo se to nedaří, můžete na sebe alespoň myslet. A svátost smíření? Podle mě je hodně důležitá jak sv. zpověď, tak její pravidelnost. Člověk si fůru věcí uvědomí, protože o nich přemýšlí a na tom, co se mu zrovna nedaří, může zase začít pracovat, s čistým štítem, protože ví, že to, co ho trápilo, odevzdal P.Bohu, a chce se snažit žít dobrý život dál. To je přece super...:) Je moc fajn, že o vašem vztahu přemýšlíš a není ti jedno, jak se bude vyvíjet dál... Zkuste si spolu hodně povídat a probírat nejrůznější věci a uvidíte, jaký na ně má kdo pohled. A někdy se opravdu může stát, a stává se to, že dva lidé, kteří spolu chodí, zjistí, že každý má jiné prioroty a vidí svůj další život jinak než ten druhý. Ale i o tom je chození. A není nic špatného na tom, i když to samozřejmě nějaký čas hodně bolí, se potom rozejít, poučit se z chyb. To mě k tvému dotazu napadlo. Jsou to jenom takové myšlenky k přemýšlení, protože svůj život si každý žije sám a rozhoduje se podle sebe a svého nejlepšího svědomí. Myslím na vás. M.
redakce IN!
Otázka: Líbím se mu? Dobrý den, chodím do 7. třídy a líbí se mi jeden kluk z 8. třídy. Nevím co mám dělat jeho kamarádi jdou vždy za mnou se pobavit ale on pak zamlkne a já pak říkám úplné blbosti. Kamarádka říká že si myslí že se mu taky líbím a já nevím. Děkuji za odpověď. 12.4.2023 21:16
Otázka: Rozešla jsem se s klukem a nemůžu na něj přestat myslet. Dobrý den, mohla bych se zeptat, co mám dělat když jsem se právě rozešla s klukem, a nemůžu na něj přestat myslet?kamarádky mi poradily ať si prostě pustím písničky a na nic nemyslím, jenže když jsem to zkusila, tak se mi akorát začalo chtít brečet. Co s tím? 10.4.2023 20:56
Jenny, 12 let
Odpověď:
Ahoj Jenny, díky za dotaz. Možná není nutné na toho kluka úplně zapomenout (vymazat si jej z paměti), protože to ani nejde. Je ale možné nemyslet pořád jenom na něho, i když je to ze začátku těžké. Nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá.:) Neznamená to ale, že bys měla jenom pasivně sedět a čekat, až vzpomínky vyblednou. Naopak. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ TADY A TEĎ! Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, do cukrárny... Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělaj to bez reptání. Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času myslet na toho kluka a trápit se. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něho pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky a "dostaneš ho z hlavy". Hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Pravá láska Ahoj holky, jsem tu celkem nová. Čtu In jen asi pár měsíců. Chci se zeptat na otázku, o které přemýšlím už dlouho. Myslíte si, že když bych chodila s klukem už ve 14, tak že to může být ten pravý? Nebo je to jen taková ta první láska. Protože si myslím, že když s klukem začnu chodit tak brzo, že ten vztah dlouho nevydrží. Nebo si myslíte že když jsou ti dva fakt dobří kamarádi, tak by to vydrželi? Díky za rady a názory. 10.4.2023 17:54
T-e-r-k-a, 14 let
Odpověď:
Ahoj Terko, díky za dotaz. Oslovuješ holky, ale napsala jsi do Poradny, kde odpovídá redakce.:) Pokud bys chtěla odpověď od dalších čtenářek, napiš prosím do Diskuzí, podrubrika Holky holkám. A já ti tedy zkusím odpovědět za redakci.:)
Myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. A teď ke tvé otázce, jestli ve 14 letech to může být ten pravý? Stát se to určitě může, znám několik párů, pro které první láska byla zároveň i láskou celoživotní a jedinou. Když se ale rozhhlédneš kolem sebe, sama zjistíš, že mnohem častější je, že (zvlášť mladí) lidé svého životního partnera hledají déle a postupně si ujasňují, co je pro ně důležité a co ne. Právě k tomu je moc důležitá doba chození - abychom navzájem poznali povahu, názory a také hodnotový žebříček toho druhého a zjistili, jestli je to člověk, se kterým chceme prožít zbytek života, jestli si spolu rozumíme. A může se stát, že jeden z páru zjistí, že takhle si to nepředstavoval, že to není ono a následuje rozchod. Není to žádná tragédie. Rozchody patří k životu a mohou být cennou zkušeností. Takže i když první láska nevydrží, není to konec světa, ale může to být i cenná deviza pro vztah nový. Z redakce přejeme krásnou dobu velikonoční. M.
redakce IN!
Otázka: Můžu být vážně na holky? Ahoj, nevím, kde začít... Mám strach se komukoliv svěřit, tak píšu sem. Jako malá jsem se několikrát zamilovala do spolužáků ve školce a na prvním stupni základky. Poslední rok jsme se ale začly hodně bavit s jednou spolužačkou, se kterou jsem se předtím nikdy moc nekamarádila. Začly jsme spolu trávit dost času. V létě jsme obě byly na společném táboře. Hned druhou noc, když jsme se chystaly spát, se mi pokusila dát pusu. Byla jsem zaskočená, ale líbilo se mi to. Takhle to pokračovalo dál, když to šlo a nikdo nás neviděl, líbaly jsme se a tak podobně. Na konci tábora mi kamarádka řekla, že mě miluje a já to opětovala. Po zbytek léta jsme se ale neviděly a já byla zoufalá - stýskalo se mi, ale zároveň jsem se styděla a říkala jsem si, co by na to asi řekli rodiče a moji ostatní kamarádi, kdyby se to o nás dozvěděli. Přemýšlela jsem, co to všechno znamená - jsem na holky? Je to hřích? Po zbytek léta jsme se viděly už jenom jednou a opakovalo se to, co na táboře - líbání a tak. Od září každá chodíme na jinou střední a máme to daleko, takže se skoro nevídáme. Ze začátku jsme si hodně psaly, ale já se začala čím dál víc stydět a cítit špatně, bála jsem se - co kdyby se to o nás někdo dozvěděl? Co když to je všechno hřích? Tak jsem se začla vymlouvat a postupně jsme si přestaly psát. Já se ale pořád cítím hrozně a mám strach - co když se to bude někdy opakovat? Můžu být vážně na holky? 22.3.2023 20:28
anonymka01, 15 let
Odpověď:
Ahoj anonymko,. díky za dotaz. Chápu, že tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za tvoji důvěru, za to, že ses se svými starostmi na někoho obrátila. Tvrdit, že jsi "na holky", je podle mě předčasné. Je ti teprve 15 let a dospíváš, všechno se postupně mění. Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností tisíců dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt"), se kterou sdílí nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity.
Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze" a nastává ještě před tím, než se u dívek vytvoří zájem o
opačné pohlaví (než se začnou zajímat o kluky). Je také běžné, že se kamarádky chytí za ruce nebo si dají pusu a zažívají
při tom pocity, jaké později budou zažívat s kluky, muži. Protože je to všechno nové a vzrušující a všemu se vlastně "učí".
Možná tě podobné pocity zmátly a zneklidnily, obzvlášť, když se dnes o sexuální orientaci více mluví. Pro nás ženy je ve vztahu také důležitá citová blízkost - to, že nám někdo rozumí a sdílí s námi naše přání, touhy, radosti i bolesti. Není proto divu, že dívky v tomto období mluví o svých kamarádkách, které všechno toto splňují, jako o někom, koho "milují"... Protože je jim spolu dobře, věří si, sdílí spolu všechno, co je potká a učí se poznávat své tělo a jeho reakce, emoce a také hodnoty, které jsou pro ně důležité a které budou dál v životě hledat a rozvíjet. Je také důležité, v jakém prostředí jsi zvyklá se pohybovat. Pokud jsi např. od malička vyrůstala mezi kluky nebo se mezi nimi často pohybuješ, není divu, že jsou pro tebe jiné dívky něčím "neznámým", což tě svým způsobem může přitahovat.
Ať už je to jakkoli, chtěla bych tě především uklidnit. Sexuální orientace se podle odborníků dá bezpečně poznat až po
skončení období dospívání. Proto si myslím, že je předčasné dělat závěry typu "Co když jsem na holky" nebo "Nikdy se mi nebudou líbit kluci". Zůstaň klidná a prožívej tuto dobu jako součást svého života. Nemá cenu se znepokojovat a trápit předem něčím, co může být nakonec úplně jinak. Z redakce ti přejeme hezký den. M.
redakce IN!
Otázka: Jsem zmatená a smutná.... Ahoj! Jsem teď hodně zmatená a smutná, ale vím, že je to potřeba rychle vyřešit...chodím s klukem 8 měsíců, máme se rádi. Ale asi jak opadla z mé strany zamilovanost, tak jsem si uvědomila strašně moc věcí. Mám dojem, že se k sobě nehodíme, že jsme každý úplně, ale úplně jiný. Já jsem introvertní, on extrovertní. Ze začátku to bylo moc fajn, pořád bylo o čem povídat (spíš teda povídal on, mně se to líbilo). Má mnoho kamarádů, má rád svou rodinu, na kterou je ale docela dost upnutý, je křesťan, je strašně moc chytrý a má mě rád. Po čase jsem ale zjistila, že není moc věcí, které bychom spolu mohli dělat, co by nás nějak spojovalo. Jediný, co děláme, tak to je to, že chodíme na procházky. Já mám ráda módu, mám ráda, když si vezmu hezký šaty, cítím se tak dobře. Líbí se mi, když o sebe kluk alespoň trochu pečuje, chodí hezky oblečený, ne ve vytahaných teplákách a vytahané bundě. Přesně tak je to u něj. Já vím, že vzhled není nejpodstatnější, ale mně na tom docela dost záleží. Taky mám moc ráda cestování (letíme nakonec spolu do Lisabonu, ještě se ségrou a jejím klukem, se kterým můj kluk je velký kámoš), přírodu, květiny,...Už jednou jsme se málem rozešli (nejen kvůli Lisabonu), protože jsme měli naplánováno, že všichni 4 poletíme, ale on řekl, že tam nakonec letět nechce, že mu to přijde zbytečný a že tam bude moc lidí a to on nemá rád. Mě to moc mrzelo, mrzelo mě taky to všechno, co jsem vám napsala, jak nic nemáme společného,... já mu všechno řekla, co mě trápí a on říkal, že to zlepší. Nabídla jsem mu svou pomoc, že můžeme spolu někdy koupit něco na sebe atd. Nakonec se rozhodl, že poletí, abychom mohli být spolu. Cítím se teď fakt hrozně, že kvůli mně poletí do Lisabonu, ale já přemýšlím o rozchodu. Ale prostě si nás nedokážu představit, že bychom se měli vzít, měli spolu bydlet, mít rodinu a zestárnout. Nejsem šťastná. Co by jste na mém místě dělaly vy? Děkuju moc za odpověď a prosím o modlitbu. 10.3.2023 21:06
Prostě smutná, 17 let
Odpověď:
Ahoj, zdravím tě z redakce a děkuji za dotaz. Zkusím to trošku shrnout. Chodíš s klukem 8 měsíců, máte se rádi. Ale tím, jak z tvé strany opadla první zamilovanost, najednou vidíš věci, které jsi předtím neviděla. Že jste každý jiný - extrovert/introvert, ráda se hezky oblékáš, tvůj kluk to moc neřeší, zřejmě upřednostňuje pohodlnější a praktičtější oblečení, atd. Taky spolu poletíte do Lisabonu na světové setkání mládeže a tebe trápí, že tam jede jenom kvůli tobě, protože velké akce nemá moc rád... Píšeš, že ses nakonec rozhodla, a o všem, co tě trápí ve vašem vztahu jsi mu řekla, a on ti řekl, že se to zlepší. Ty se teď cítíš hrozně, protože si nedovedeš představit, že byste zůstali spolu a přemýšlíš o rozchodu... V prvé řadě bych tě chtěla uklidnit. To tak bývá, že když opadne první zamilovanost, spadnou tkzv. růžové brýle, kdy vidíš jenom to nej a nepřipouštíš si i nějaké chyby... a najednou je vidíš. Začínáš si všímat i těch negativních věcí. A tak to je, můžu tě ubezpečit,:) v každém vztahu, protože žádný člověk není bez chybičky, a každý člověk, tvůj kluk, ty i já, všichni nějaké chyby máme. Teď jde spíš o to, jestli je dokážeš přijat. Myslím si, že tvůj kluk se zachoval férově, po tom co jsi mu řekla, se rozhodl a řekl, že některé věci, co ti vadí, zkusí zlepšit. Alespoň tak jsem to pochopila. Asi teď záleží, jaký krok ve vašem vztahu uděláš ty. Jak moc dokážeš respektovat vaše odlišnosti, jak moc chceš dát vašemu vztahu ještě šanci, protože z tvého dotazu se mi zdá, že tvůj kluk o tento společný vztah zájem má. Slibuji ti modlitbu a určitě bude fajn, když za správné rozhodnutí budeš v modlitbě prosit i ty. Nevím, možná i Lisabon ukáže, jaký má váš vztah šanci. V terénu, v horku, v určitém nepohodlí, i tam se hodně ukáže co a jak. Myslím na vás. M.