Otázka: Jak se mám zachovat? Milá redakce,
Chtěla bych Vás poprosit o radu jak se zachovat. Omlouvám se, pokud je to na můj věk trochu banální dotaz, ale velmi se stydím se zeptat kamarádek.
Před třemi lety jsem se zúčastnila jedné mezinárodní vědecké soutěže a potkala jsem tam jednoho kluka, který se mi okamžitě velmi líbil. On mě krátce poté oslovil a během těch několika dní jsme hodně volných chvil strávili spolu. Ještě nikdy mi s nikým nebylo tak hezky, měli jsme mnoho společných zájmů a i docela podobnou povahu. Navíc byl také věřící. Dokonce studoval obor, který jsem si také přála studovat a hodně mi o něm povídal. Bohužel ale pocházel z Polska a byl o čtyři roky starší než já (mně bylo 17 a jemu 21). Možná bych měla podotknout že jsem vždycky byla hodně introvertní, ve škole jsem bohužel neměla žádné kamarády a on byl první člověk v mém životě který se o mě zajímal a rád si se mnou povídal.
Ačkoliv jsme se znali jen krátce, myslím že jsem se do něj zamilovala. Připadal mi tak zajímavý a vyzrálý v porovnání s kluky v mém věku. On mi také řekl že mě má moc rád, že jsem zajímavá a krásná a dokonce mě pozval na rande a koupil mi dáreček na památku a dlouze mě objal. Byl ke mně vždy mimořádně pozorný a galantní. Po té soutěži jsme si ještě nějakou dobu psali, pokusila jsem se mu dát najevo jak moc mi na něm záleží, ale bohužel ho po nějaké době psaní se mnou asi přestalo bavit. Od té doby mi už nikdy nenapsal. Tehdy jsem se cítila hrozně, myslela jsem si, že jsem příliš nudná, otravná, že jsem ho zklamala.
Mezitím uběhly tři roky, teď studuji svůj vysněný obor, konečně mám kamarády a jsem velmi šťastná, ačkoliv kluka nemám, protože jsem se dlouho cítila ošklivá a nehodná lásky a asi jsem se i bála znovu se zamilovat. Před několika dny mi ten mladík napsal, že se rozhodl nějakou dobu studovat v mém městě a že až přijede by mě rád viděl a někam pozval. Vůbec nevím jak zareagovat. Sice bych ho také velmi ráda viděla, protože ho mám ještě pořád tak trochu ráda a ráda bych mu pomohla naučit se česky a vžít se do nového města, ale na druhou stranu mě velmi zranilo, že se ,,se mnou rozešel\" bez jakéhokoliv rozloučení, že mě ignoroval i když jsem mu psala. Navíc se velmi stydím za mé city, že jsem se zamilovala tak rychle a bojím se, že jsem mu byla pro smích. Vím, že ode mě asi bylo velmi naivní vůbec cokoliv očekávat, ale na začátku se ke mně přeci jen choval jako by se mnou chtěl mít vztah.
Poradíte mi prosím, jestli se s ním mám setkat nebo na něj zapomenout? Upřímně řečeno bych nejradši zapomněla, protože se velmi stydím, ale pořád tajně doufám, že se omluví a vše bude jako dřív, protože se mi přeci jen jevil jako hodný a starostlivý kluk.
Moc děkuji za Vaši pomoc :) 25.1.2020 12:37
Taťána, 20 let
Odpověď:
Ahoj Taťáno, díky za dotaz i důvěru k nám, není nic banálního na tom, že tě něco trápí. Pojďme se spolu na to mrknout:). Píšeš, že ses před třemi lety na mezinárodní vědecké soutěži seznámila s klukem z Polska, zamilovala ses do něj a zdálo se ti, že je to vzájemné. Pak jste si ještě nějakou dobu psali, ale on najednou přestal. Od té doby uběhly tři roky a opět se ozval. Bude nějakou dobu studovat ve vašem městě a chce se sejít. A ty nevíš, co s tím... Je možné, že se chce setkat a využít toho, že v neznámém městě někoho zná. Možná by nebylo od věci zkusit si s ním popovídat - jenom tak, kamarádsky, a třeba se i hodně věcí osvětlí a vysvětlí. Např. v cukrárně se toho dá probrat opravdu hodně. A potom uvidíš, jestli nějaké šance máte nebo ne, jestli jsou vaše sympatie vzájemné atd... No a samozřejmě modlitba je dobrá, tou nikdy nic nezkazíš:). Z redakce na tebe myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Snažíme se o předmanželskou zdrženlivost, ale... Mám kluka, který je o dva roky starší. Zachováváme předmanželskou čistotu. Nebo jsme se na tom alespoň dohodli. Jenže on masturbuje, přiznal mi to. Nevím, jestli to mám nechat být a tolerovat to. Někdy mě štve, že já čistotu zachovávám a on tak úplně ne. Nebo ano? a někdy mě dokonce napadne, jestli není hřích žít s někým, kdo žije v hříchu, a tolerovat to? Jak bych mu v tom mohla zabránit? 14.1.2020 10:43
Lin, 17 let
Odpověď:
Milá tazatelko, je velice dobré, že se snažíte o předmanželskou zdrženlivost. Ta je dobrým cvičištěm pro skutečnou lásku později v manželství.
U masturbace je třeba pochopit, že důvody, proč chlapci masturbují, jsou většinou odlišné od masturbace děvčat. U chlapců a mužů jde především o velikou tělesnou, někdy až nezvladatelnou, fyzickou potřebu. Muž vede v mládí zásadní boj: zvítězí nad svým tělem nebo mu podlehne? Muž, i když vypadá jako silák, může být slaboch a podéhat fyzické potřebě svého těla. Muž je prostě velice vzrušitelný. Jeho tělo nastartuje klidně na to, že vidí kousek těla ženy, nebo ho vruší oblečení, obrázek ženy, někdy jen pomyšlení na ženu. Mnoho chlapců také neodolá a sleduje pornografii na internetu.
Co dělat?
Předně si vyprošovat Boží pomoc a přímluvu Panny Marie. Nakonec sílu k vítězství může dát jen sám Bůh.
Za druhé, pčečíst na toto téma nějaké knihy a spolu se o tom bavte.
Jaké publikace mohu doporučit?
ANGE, D.: Tvé tělo je stvořeno pro lásku. KNA, Kostelní Vydří 2013.
Balík, Jan: Máš na víc. Paulínky
Může pomoci i kniha:
Jak se osvobodit od pornografie, Paulínky.
Zabránit v masturbaci svému chlapci nemůžeš, ale můžeš mu pomoci. Můžete spolu růst v lásce, v pochopení sexuality a ve vzájemném poznání. V tom ho můžeš motivovat: ke společné četbě, diskusi a modlitbě.
Panna Maria ať vás oba provází v zápase o čistou lásku.
Jan Balík
Otázka: Poraďte mi prosím Ahoj, mám jeden takový dotaz. Jak si mám najít někoho na vztah popřípadě do manželství?
Měla jsem přítele 8 let. Byl na invalidním vozíku a nevidomý a já se o něj opravdu starala a skutečně ho milovala. bohužel nám to nevyšlo. Ale rozhodně jsem ho neopustila kvůli jeho handicapu to rozhodně ne i když si to spousta lidí myslí. Hrozně moc mi ten vztah dal ale i vzal. Je to už dva roky a já pořád se z toho nedokážu nějak vyhrabat opravdu nevím co mám dělat...... Ani se neumím moc seznamovat ani si o sobě nemyslím že jsem pěkná. Všechny kamarádky mě radí že musím toho kluka sbalit ale jak? Navíc mě to přijde divné nějaké odporné....
Všechny kamarádky mají ale už nějaký vážný vztah...
Ale já opravdu nevím jak se seznámit vždy nevím co říct a připadám si blbě. Ani si nedokážu představit,že by mě měl být někdo tak blízko jako můj bývalý přítel. Na jednu stranu bych hrozně někoho chtěla. Bojím se, že zůstanu sama. dokonce už uvažuji nad tím, že navštívím nějakého psychologa, ale nevím jestli s tímhle můžu za někým jít? Zkoušela jsem se o tom bavit s lidmi, kterým věřím a říkají že musím být odvážná, usmívat se a chodit ven. Tohle všechno jsme dělala, ale tak nějak na sílu a bylo to k ničemu ani se mi nikam chodit nechce a ani nemám moc příležitostí kam chodit a když už někam jdu tak je to většinou místo kde bych nechtěla potkat svého budoucího partnera. Poraďte mi prosím.
Děkuji.:-) 12.1.2020 18:05
Viktorie, 29 let
Odpověď:
Ahoj Viktorie, díky moc za tvůj dotaz i důvěru k nám. Být s někým 8 let je dlouhá doba a chápu, že není jednoduché to jenom tak odložit a zapomenout. Ale jak sama píšeš, jsou to už dva roky a je potřeba se posunout dál. Určitě jste spolu prožily krásné chvíle, za ty jsi právem vděčná, a potom také okamžiky, které nebyly fajn, ale z těch se zase můžeš poučit, tak jako každý člověk. Víš, nikdo z nás, nikdo, není dokonalý, ale z různých okamžiků, okolností, věcí se člověk může poučit nebo něčemu naučit. To platí myslím pro každého z nás. A důležité je také mít rád a vážit si sama sebe. Být sama se sebou spokojená, udělat si každý den radost, třeba jenom poslechnou si písničku, kterou máš ráda, popovídat si s někým blízkým nebo mrknout po obchodech.)... Možností je fůra. Chodit mezi lidi, ne s cílem někoho ulovit, to je jasné, že ti může být jak píšeš, odporné, když je to vynucené a necítíš to tak, ale být mezi druhýma lidma, a hlavně být spokojená sama se sebou, vyrovnaná, přijat sebe samu takovou, jaká opravdu jsi. Pokud se pořád cítíš ještě nějak zraněná, zkus se z toho vypsat, napiš všechno, co tě trápí, bolí, štve, zraňuje, a pak papír klidně vyhoď nebo spal, ale tím, že se vypíšeš, se ti také uleví. A pokud si myslíš, že by bylo dobré navštívit nějakého odborníka, klidně ho navštiv, na tom přece vůbec nic není. Z redakce ti přejeme hodně síly, odvahy a radosti. M.
redakce IN!
Otázka: Cítím k němu něco víc, co mám dělat? Ahoj :) Hodně jsem se skamarádila s jedním klukem. Dalo by se říct, že se z nás stali nejlepší kamarádi. Problémem je, že já k němu něco začala cítit něco víc. Sama ani nevím, jestli je to láska. Ten pocit je totiž jiný, než když se mi dřív někdo líbil. Hrozně mi ten člověk chybí, když se s ním málo vídám. Bojím se mu to říct, nechci o něho přijít jako o kamaráda a bojím se, že by to tak dopadlo, protože on by nic necítil. Zároveň mě vadí být jen kamarády. Co mám dělat?? 5.1.2020 23:52
Adriana, 17 let
Odpověď:
Ahoj Adriano, děkujeme za otázku. Píšeš, že jsi se hodně skamarádila s klukem, ale že k němu začínáš cítít něco víc. Bojíš se mu to říct, aby jsi o něj popř. nepřilšla, ale zároveň ti vadí být jenom kamarádka. Je moc hezký biblický citát z knihy Píseň písní: "Nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama." (Pís 2; 7). Lásku si na nikom nemůžeme vynutit. Pokud ten kluk nedává najevo žádný větší zájem o tebe (a to bys určitě poznala), je pravděpodobné, že tě bere jenom jako kamarádku, meznamená to ale, že by časem vaše kamarádství nemohlo přerůst v hezký vztah. Ten bys ale mohla ohrozit, kdybys mu hned na začátku řekla, co k němu cítíš a on by se toho mohl zaleknout a stáhnout se. Z kamarádství se totiž běžně stává láska, ale obráceně to moc nefunguje. Lepší než se spálit, je být trpělivá a počkat. Na co? Jestli nepřeskočí jiskra také od něho směrem k tobě. Snaž se s ním normálně komunikovat, třeba jej občas pochval, když se mu něco podaří, naslouchej mu, povzbuzuj ho - tak jako se chováš k jiným kamarádům. Vždyť láska má spoustu jiných podob než jenom to, že někomu řekneme "mám tě rád", "miluji tě". Právě pochvalou, pomocí, povzbuzením, úsměvem mu můžeš naznačit mnohem víc a navíc nenásilným způsobem.A ještě něco: Jestli jsi věřící, můžeš toho kluka každý den "odevzdat nebi". To znamená, že se nebudeš modlit "prosím, ať si mě všimne, ať jsme spolu", ale "ať se stane tvoje vůle, Pane". Bůh chce pro tebe to nejlepší. A pro něho také. Když si to uvědomíš, dokážeš dát i tomu klukovi svobodu a nebudeš ho do ničeho tlačit. Z redakce ti přejeme hezké dny. M.
redakce IN!
Otázka: Předmanželská čistota Ahojky, mám otázečku, která mě provází už dost dlouho a chci ji mít zodpovězenou i od někoho jiného... Týká se předmanželského sexu.
Jde o to, že jsem s přítelem už 4 roky a přemýšlíme nad svatbou asi pokaždé, co spolu jsme. Opravdu moc bychom chtěli spolu žít i bydlet a všechno.Ale každý jsme na nějaké škole, ještě nepracujeme a přítel ještě k tomu jezdí na Výšku pryč. Náš vztah je po fyzické, duševní i té duchovní stránce, myslím, že už dost připravený na takovéto posunutí se dál,myslím že jsme narazili na naše maximum... A právě s tímto se nám objevuje i otázka sexu. Když se opravdu milujeme a chceme se vzít,jen teď není vhodná chvíle... když to spolu myslíme vážně,jako odevzdání se tomu druhému-to největší,co tomu druhému můžeme dát,...tak je to i přesto hřích, že chceme takto jednat? Že bychom do toho šli? ...
Moc vám děkuji předem za radu😊😉Annie 18.12.2019 22:06
Annie, 19 let
Odpověď:
Ahoj Annie, díky za tvou důvěru k nám. Nedávno na podobnou otázku odpovídal P.Jan Balík, překopírovala jsem ti ji, ať ji nemusíš složitě hledat. Z redakce přejeme hezký vánoční čas. M.
Milá tazatelko, děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš.
Hřích je jednání, kterým člověk (věřící i nevěřící) jedná proti svému skutečnému dobru či proti skutečnému dobru druhého. To skutečné dobro je to, co vložil do řádu života Bůh - Stvořitel. Proto, i předmanželská zdrženlivost není nějakým divným příkazem omezujícím lidi, ale velkým darem a výzvou Boha člověku. Písmo jasně učí, že manželské spojení je dar a výsada pro manžele a pro narození nového potomka. Manželská intimita prožívaná mimo manželství nebo prožívaná s antikoncepcí je nemorální.
Proč si člověk škodí předmanželským sexem? Je mnoho důvodů a můžeš si o mnoha přečíst na: https://www.cirkev.cz/cs/dokumenty-mladez-pro-spolecenstvi a konkrétně článek z INu, který je tam zveřejněn pod názvem: Metodika k tématu 6 z IN.
Stručně, aspoň nějaké nenáboženské důvody:
Naučit se ovládat a nebýt jen pudoví. Žena chápe sex více jako celistvou záležitost života a lásky, kdežto pro muže bývá sex více o naplnění pudové potřeby.
V manželství bude ovládání moc potřeba. Nenaučí-li se muž ovládat sexuální touhu, nebude manželku během života pokládat mnohdy za nástroj k jejímu ukojení?
Sex není zábava, kterou můžeme provozovat s kdekým. Je to dar celého sebe druhému. Takovou intimitu je možné žít jen tehdy, když je pro ni vytvořen ochranný val - uzavřené manželství - pro otce a matku a pro jejich děti.
Touha spojit se s druhým člověkem je normální. Ale pozor! Přeci je nutné zvažovat, komu se odevzdám. Je to to nejcennější, co máš - sebe sama, svou lásku, své tělo. Přeci je normální, aby takový dar zůstal neporušen tak dlouho, než ti nějaký muž slíbí manželství na celý život. Jinak riskuješ, že někomu takový dar daruješ, ale on tě o něj obere a odejde. Vždť to se přeci děje kolem nás neustále. Děvčata tím pak velice trpí.
Sex je darem pro manžele, ale též má vlastnost, která je spojena s otevřením k životu. Může být otevřen k životu u mladých lidí, kteří spolu jen tak spí? Co když počnou dítě?
Tedy děláš dobře, že trváš na zdrženlivsoti, i když i pro tebe není snadná. Prostuduj si něco z toho, co ti nabízíme a diskutujte o tom se svým chlapcem. Hodně věcí najdeš na: http://teologietela.paulinky.cz/.
P. Jan Balík
redakce IN!
Otázka: Mám strach, že nenajdu nikoho, kdo by mě doopravdy miloval Dobrý den, ahoj. Mám strach... obavu, že nikdy nenajdu svoji \"spřízněnou duši\", někoho kdo by mě doopravdy milovat. Byli v mém životě sice dva kluci, kterým jsem se líbili, avšak u obou to bylo krátkodobé a ne příliš vážné... Jsem, ale velmi komplikovaná bytost plná paradoxů a tak představa vztahu opravdové lásky je pro mě tak vzdálená jako cesta na Měsíc... Ale i přes to se snažím chodit do společnosti a poznávat nové lidi. Taky mám zájmy a koníčky, zajímám se a ráda si rozšiřuji obzory (hlavně ve světě umění a kultury)... Každý den se snažím číst Bibli a především vyhledávám odstavce týkající se této problematiky... Vím, že si řeknete, že jsem mladá a naivní, ale vážně mne děsí představa, že je mi 26 let a nejsem nikým milována... Velmi toužím po vztahu na celý život, nechci mnoho bezvýznamných... a myslím, že kdyby přišel byla bych připravená. Když se dívám kolem sebe, vztahů co vydržely je tak málo... Snažím se této obavě dlouhodobě vyhýbat (ne vždy marně), ale stejně nakonec skončím jako na začátku a přijde mi, že si jen něco namlouvám. Nechci aby na mě okolí cokoliv poznalo, hlavně mé nejbližší kamarádky, protože ví, že jsem na tyto věci citlivá a navíc už je s tím nechci otravovat. A tak stále sebe i ostatní přesvědčuji, že je vše fajn a že i kdybych zůstala sama, tak by mi to nevadilo. Netuším, zdali je mi co poradit, ale za jakoukoliv myšlenku a radu budu nesmírně vděčná... Hezký zbytek dne a děkuju aspoň, za vyslechnutí... 14.12.2019 22:36
Jana, 16 let
Odpověď:
Ahoj Jano, díky za upřímnost a otevřenost. Je moc dobře, že nejsi někde sama, uzavřená, ale snažíš se dělat spoustu věcí a zapojuješ se do nich. V Bibli se na spoustě míst píše: "Nebojte se!". Jsi ještě hodně mladá a máš na hledání životního partnera spoustu času. Znám hodně lidí, kteří se se svým prvním partnerem seznámili až na konci střední školy nebo na vysoké škole. Takže klid, není důvod k panice a zbytečným obavám.Můžeš se ale už dnes začít za svého budoucího partnera modlit, můžeš si také zajet na nějakou duchovní obnovu nebo víkendovou akci na nejbližší diecézní centrum života mládeže. Poznáš tam spoustu nových lidí, s jejichž pomocí se zase můžeš seznámit s někým novým atd... Jak už jsem psala výše, je moc fajn, že se neuzavíráš do sebe. Nepřemýšlej nad tím, co se pravděpodobně nestane, ale měň přítomné chvíle, např. svým úsměvem, pochvalou, tím, že sama sobě uděláš drobnou radost. Uč se mít ráda sebe a druhé, být radostným člověkem. Snaž se být otevřená k novým možnostem a příležitostem. Důvěřuj Bohu a ostatní už nech na něm ;-). Z redakce myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Poraďte mi, jak poznám, co vlastně cítím ? Dobrý den, teprve chvíli chodím s mým prvním klukem (19). On mě velmi miluje a já myslím, že já jeho taky, ale nejsem si tím jistá. Bojím se, že lžu sama sobě a i jemu. Kdykoli přemýšlím, co se mi na něm líbí, nemůžu přijít na odpověď, která by mě uklidnila. Bojím se, že ho zklamu. Prosím, poraďte mi jak poznám, co vlastně cítím ?! Děkuji za odpověď. 1.12.2019 15:11
paPája, 17 let
Odpověď:
Ahoj paPájo. Píšeš, že chodíš se svým prvním klukem, on tě má hodně rád, ty si myslíš, že jeho taky, ale když přemýšlíš, co se ti na něm líbí, vlastně nevíš. Možná by stálo za to zamyslet se nad tím, proč spolu vlastně chodíte. Píšeš, že on tě moc miluje. Co to pro tebe znamená? A jak vnímáš ty jeho? Co se ti na něm líbí, pro co ho obdivuješ? Může to být jakákoliv vlastnost, povahový rys, něco, co u druhých vůbec nevidíš, ale je to pro tebe moc důležité. Je ti s ním hezky? Cítíš se v bezpečí a v pohodě? Ráda se s ním směješ? Nebo ho spíš vnímáš jako velice dobrého a fajn, ale "jenom" kamaráda? Zkus si položit pár takových otázek a poctivě si na ně odpověz. A možná přijdeš na to, že je tu NĚCO, proč ti na něm taky moc záleží a nebo přijdeš na to, že není. Může to být klidně první okouzlení, které pominulo, protože jsi poznala, že je to sice bezva blízký kamarád, ale chybí ti tam něco, co třeba zatím nedokážeš definovat... A nic z toho není špatně. První lásky jsou krásné, ale zdaleka nemusí být poslední. A pokud budeš mít "jasno" nebo jasněji v sobě, můžeš si o tom promluvit také se svým klukem. Vysvětlit mu, co a jak vidíš a vnímáš, a poslechnout si také jeho názor. Chození je totiž také hodně o vzájemném povídání, o komunikaci. A když jeden z vás zjistí, že to není ono, není nic špatného se ve vzájemné úctě a bez osočování rozejít. A pokud zjistíš, že je to přece jenom rodící se láska? Láska je (především) rozhodnutí. Každý den se rozhodovat, že toho druhého budu milovat, i když je to někdy těžké. Důležité je učit se odpouštět a usmířit se. Takové přijetí toho druhého i s jeho nedostatky tě čeká v každém opravdovém a poctivém vztahu. Moc ti přeju, ať si najdeš někoho, pro koho se budeš každodenně a ráda rozhodovat. Hezký adventní čas. M.
redakce IN!
Otázka: Můžu být lesba? Muzu byt lesba?
Ahoj, mam pocit, že neco je spatne. Už je to par mesicu co jsem začala bydlet u sve nejlepsi kamaradky. Byly jsme si opravdu moc blízke, rikali jsme si vsechno. Sdileli sme spoločne sve pocity a každodenné starosti. No ted kdyz už spolu bydlime delsi dobu, moje kamaradka je ke mne nekdy až moc milá. Coz mi nevadilo. No stejne občas prijde k situaciim, že ké mne prijde do koupelny kdyz se myju, nebo se ke mne prituli v posteli. Mne to ale není nepríjemné a ja jeji prítomnosť vyhledavam. Občas se vzájomne dotýkame i na intimnich mistech, samozrejme sme pri tom oblečené a pusobi to vzrusujice. Nevim jesti se mam odstehovat nebo zustat a dovoliť podlehnout mym touham. Jeste sem s tymhle nemela zadný zkusenosti. Zatim jsem mela jenom kluka a pri nem jsem tyto pocity nemela. Prosím poraďte mi, nechci zit v hrichu. 25.11.2019 22:20
Marie, 23 let
Odpověď:
Ahoj Marie, chápu, že tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za tvoji důvěru, za to, že ses se svými starostmi dokázala svěřit. O pomoc jsem poprosila kamarádku a naši bývalou redaktorku, psycholožku Mgr. et Mgr. Anetu Hrabovskou.
Tak tedy ke tvé situaci: Píšeš, že je to tvá nejlepší kamarádka, se kterou jste vždy sdílely své každodenní starosti, pocity,... Zkus si s ní promluvit, tak jak to cítíš, tak jak to vnímáš, své obavy, všechno. Třeba zjistíš, že tvé obavy jsou zbytečné, že je to všechno jenom velké nedorozumění. Pokud je to skutečně tak blízká kamarádka a svěřujete si svoje pocity, je na místě a je bezpečné, když ji řekneš, co vnímáš, když jste spolu. Pak se to buď vysvětlí, že tě opravdu bere jako svou nej kamarádku, ale nic víc a bude to OK, anebo to OK nebude, a tím pádem to můžeš řešit např. odstěhováním z bytu, a také přemýšlením, jak to vlastně ty vidíš a cítíš. Z redakce myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Co bych mu měla říct? Ahoj, už nějakou dobu koukám po jednom klukovi. On mi pohledy vrací, pohybuje se v mé blízkosti... Co to ale znamená?
Jak mám oslovit kluka, kterého potkávám většinou jen na 10 minutové cestě do školy? Co bych mu měla říct? 15.11.2019 19:41
Helča, 18 let
Odpověď:
Ahoj Helčo, díky za dotaz. Píšeš, že už nějakou dobu po sobě pokukujete s klukem, kterého potkáváš většinou jenom na 10 minutové cestě do školy. A ptáš se, co bys mu měla říct. Stačí se usmát, pozdravit, jinak nemusíš dělat vůbec nic:). Víš, my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Říká se, a je v tom myslím velká pravda, že kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bývá docela často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vlastně vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat později lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Držíme ti palce. M.
redakce IN!
Otázka: Zakoukala jsem se už poněkolikáté do mladšího kluka Milá redakce IN!
Už po několikáté se mi stalo, že jsem se zakoukala do mladšího kluka. Nejdřív jsem si toho nevšímala, protože mi přišlo, že to nic neznamená. Teď už se mi to ale stálo asi potřetí za 4 měsíce... Mám crush na kluka, kterýmu je 10 přičemž mě je 17. A stejně staří/starší kluci se mi moc nelíbí. Myslíte, že je se mnou něco špatně? Cítím se kvůli tomu fakt hrozně a stydím se za to, ale nemůžu si pomoct. ☹️ Poraďte mi prosím co mám dělat. 10.11.2019 11:13
Katka, 17 let
Odpověď:
Ahoj Katko, díky za dotaz a hlavně upřímnost a otevřenost. Moc si toho vážíme. Píšeš, že ses už poněkolikáté zakoukala do mladšího kluka, bojíš se, že je s tebou něco špatně, stydíš se za to, ale nemůžeš si pomoct. O pomoc a názor jsem poprosila kamarádku a naši bývalou redaktorku, psycholožku Mgr. et Mgr. Anetu Hrabovskou, moc za něj děkuji. Zkusme se tedy na to společně mrknout: Co pro tebe znamená zakoukání se? Obdivuješ např. jeho dovednosti, znalosti, humor nebo účes? Protože na tom přece nic není, každému může imponovat i někdo mladší, když je na něm něco, co dokáže nějakým způsobem oslovit. Takže pokud je takový obdiv u tebe podložený něčím konkrétním, může to být tak, že někdo v něčem vyniká, a tobě osobně je to natolik sympatické, že si toho více všímáš. Pokud ale vnímáš, že z tvé strany je v tom nějaká vášeň nebo sexuální podtext, tak potom by určitě bylo dobré to řešit a obrátit se na odborníky - psychology. Existují i on-line sexuologické poradny. Z redakce na tebe myslíme.
PS: Pokud vnímáš, že by ti pomohlo zase někdy napsat a popovídat si, ozvi se. V tomto případě by asi bylo dobré poslat i svoji e-mailovou adresu, kterou zde samozřejmě smažu.