Otázka: Mám platonickou lásku a mám pocit, že mi nikdo nerozumí. Ahoj IN! Poslední dobou mám jednu platonickou lásku...
Mám pocit, že mně nikdo nechápe... Pořád jen slyším: \" Já měla taky platonickou lásku\" nebo \"to přejde\". Jenže já na něj myslím pořád... Dokonce mám pocit, že mě nechápe ani Pán Ježíš (i když vím, že to pravda není). Mám pocit, že mé modlitby za něho jsou zbytečné, že ty obě, které jsem za něj obětovala byli k ničemu...
Často se kvůli němu trápím, mám pocit, že mě nikdo nerozumí a cítím se opuštěná...
Nemáte nějakou radu, co s tím? Děkuji 21.10.2018 17:28
Káťa, 14 let
Odpověď:
Ahoj Káťo, zdravím tě z redakce a děkuji za tvůj upřímný dotaz. Jsi mladá dospívající slečna, a k dospívání přesně tohle patří. Říká se tomu (jak správně píšeš) platonická láska. Někdo se ti líbí, ty o něm každý den sníš, zajímáš se o to, co dělá, co ho baví, pozoruješ, co se ti na něm líbí, představuješ si, jaké by bylo s ním chodit,... A až přijde čas (zpravidla za několik let po tomto období), dočkáš se i opravdového vztahu. Zatím si užívej těchto pocitů a do ničeho se nežeň. Bez ohledu na to, jeslti např. tvé spolužačky s někým "chodí" nebo ne, ty nejsi ani jedna z nich. Neporovnávej se s nimi, ale počkej si, až budeš připravená. Až se najde někdo, kdo bude tvoji lásku opětovat. Období platonických lásek je jedno z nejhezčích v životě, tak si ho nenech ničím a nikým kazit a prožívej každý den naplno. Určitě je spousta věcí, co tě baví. Čti si, sportuj, zajdi si do kina s kamarádkou, k babičce a dědečkovi na návštěvu, připrav rodině nějakou dobrotu:).... Je tolik možností. A když je ti někdy opravdu hodně smutno a zdá se ti, že tě nikdo nechápe? Zkus se ze všeho pořádně vypsat. Papír snese hodně:) a tobě se uleví. A pak ho klidně spal nebo vyhoď. Přeji ti hodně sil a odvahy a neboj, to zvládneš! M.
redakce IN!
Otázka: Chtěla bych někoho milovat. Ahoj, zamiluju se hned do každého kluka, kterého potkám. Podrží mi třeba dveře a já na nej myslím dalších 6 měsíců. Vydržím to opravdu dlouho. Vyfantaziruju si hned, ze me kazdy kluk chce, ze se každému libim. Nikdy jsem žádného kluka neměla, ani pusu. Je možné ze kvůli tomu problemu si nemuzu nikoho najit? Ze se me všichni leknou, boji, protoze vyciti, ze chci abych se jim.libila? Nemuzi si pomoct, chtěla bych nekoho mit, nekoho kdo me bzde milovat a ja jeho. Svoji spriznenou duši, prince, polovičku. Verim, ze pro me Buh nekoho ma. Modlim se za nej.
Děkuji za odpověď 7.10.2018 17:42
Klára, 17 let
Odpověď:
Ahoj Klárko, díky za dotaz i důvěru. Začnu od konce tvého dotazu. Jasně, že modlitba je moc důležitá, a to v každé situaci. A k tomu jedno svědectví holky, která zažívala něco podobného: Milé čtenářky IN! Já měla děsný problém, že s nikým nechodím. A protože jsem dívka činu, rozhodla jsem se, že do sedmnácti to zvládnu a pak budu jednat. A když jsem i měsíc po sedmnáctinách byla stále sama, víceméně náhodně jsem odpověděla na inzerát se seznamky. Můj požadavek na druhou polovičku byl po dlouhém čekání jasný: bude to pěknej kluk a bude bydlet blízko... Ozval se kluk, co bydlel blízko. Bylo to úžasné. Celý týden vždycky večer volal a mě strašně bavilo poslouchat jeho životní příběhy a smát se jim, protože byly od mého života úplně odlišné. Ano, týden jsem se smála, jak se můj drahý po večerech opíjí, padá opilý ze schodů, jezdí jak šílenec na motorce, nechodí do školy, nechal se vylít ze střední školy na učňák. Po týdnu se smál on mně, že chodím do kostela, občas se doma učím a nechodím v postní době na diskotéky. Za dva týdny jsme měli první vážnou neshodu: nějak neuměl pochopit, že teď, po dvou týdnech chození s ním opravdu nebudu spát. Pak jsem se s ním rozešla... Došlo mi, že mi nejde o to mít kluka, ale mít někoho, kdo mě bude mít rád. A že si radši počkám do osmdesáti než ztrácet čas s někým takovým. Najednou mi bylo strašně dobře. A bylo mi dobře - mně samotné. Bavilo mě chodit na diskotéky s holkama, se třídou chodit do kina nebo jen tak sama jezdit na výlety na kole... A když mi bylo nejlíp, tak se to stalo. Potkala jsem se s NÍM. Byl hezký, milý, věřící a zažila jsem s ním nejkrásnější prázdniny. Sice jsem si na tu první opravdovou lásku musela počkat, ale stálo to za to. Takže jednoduchá rada: nikdo nepřijde, když člověk sedí doma a užírá se, že je sám. Nejdůležitější je začít být šťastná sama se sebou, učit se radosti ze života a pak jde všechno.
Otázka: Mám takový problém... Dobrý den,
mám takový problém. Dříve jsem měla pocit, že jsem na holky. Vždycky jsem dělala radši věci s tátou, až do prváku jsem se oblékala víc jako kluk než jako holka, ale v prváku jsem začala brát vážněji svou víru a snažila jsem se zženštit. Usoudila jsem, že jsem byla jen ovlivněná výchovou a jsem normální. A do konce třeťáku bylo vše normální. Byla jsem normální holka. Jenže o prázdninách jsem jela na tábor, kde dělám vedoucí své skupině dětí (14 - 15). Beru je spíš jako své přátele než svěřence. A oni to mají stejně.
Mám tam jednu kamarádku/svěřenkyni, se kterou jsem vždy měla bližší vztah, jenže letos jsme se sblížili ještě víc. Často jsme se i objali a tak. No a já se do ní zamilovala a nevím, co mám dělat. Chvílemi se mi i zdálo, že je to oboustranné. Úplně mi to vše zhroutilo, protože jsem v této otázce konečně měla jasno, ale teď jsem zase v koncích. Navíc jsme blízké kamarádky a vídáme se.
Nechci porušovat žádná církevní pravidla, vždy jsem si říkala, že kdybych byla jiná, prostě budu radši sama. A pořád se to snažím tak mít.
Nevím, co mám dělat, nejsem si jistá, jestli jsem se do ní nezamilovala jen proto, že se ke mě prostě chovala hezky, pro mě až neobvykle hezky, a nebo jsem opravdu na holky. Jak to mám poznat? Nechci to řešit přímo s ní, protože je jí 15 a nechci na ní přenést tak velký problém, navíc nechci narušit náš vztah.
Myslíte, že se s ní mohu pořád přátelit? Je pro mě důležitá v přátelství i ve víře a nechci přijít o ten vztah, ale tuším, že mi asi moc jiných možností nezbývá, když chci zůstat věrná Božím zákonům.
Jaký na to máte názor?
Předem moc děkuji 5.10.2018 19:59
Verča, 19 let
Odpověď:
Milá Verčo, především Ti děkujeme za důvěru, kterou k nám máš.
Máš několik otázek. Najprve je třeba poznamenat několik zásadních poznatků:
- Každý chlapec a každé děvče postupně dospívají do své plné identity muže a ženy. Určitá nevyváženost se tedy může v mládí objevit: takové to promýšlení jsem na kluky, jsem na holky je normální, ale nic moc neznamená. Prostě to patří k dospívání.
- Děvčata mají daleko více než kluci vzájemné přítelské vztahy. Kluci tvoří party, ale děvčata mají kamarádky, prostě ty, se kterými sdílí svůj svět. A fyzické obejmutí mezi děvčaty k tomu patří a není to v zásadě nic divného. Pochopitelně, když jde o projevy, které vyjadřují přátelství a nepřejdou do sexuálních vztahů, což normálně nepřejdou.
- Dnes se často hovoří, že podle citů poznáme, zda jsem hetero nebo homosexuální. Je to ale lež. Homosexualita se dnes podává, jako další alternativy normality. Proto je lákavá a proto o ní více přemýšlíme. Ale lidí, kteří opravdu mají nutkavou přitažlivlivost ke stejnému pohlaví, je málo. A k tomu to mívá často jasné důvody vyplývající z rodinných situací atd. A k tomu, cit je něčím prchavým.
Lze se tedy domnívat, že jsi stále v etapě, kdy dozrává Tvá identita jako ženy. Je to hledání, které často potřebuje posílit. Jak?
- Čti knihy, které Ti mohou pomoct. Např. Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro lásku; Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro život - obě knihy vydalo Karmelitánské nakladatelství; Úchvatná
A vztah s tím mladším děvčetem? Myslím si, že ona v Tobě rozhodně vidí někoho staršího, vzor, důvěrnici, starší sestru, možná mámu. Bylo by zajímavé zjistit z jaké je rodiny. Funguje dobře? Pokud ano, pak je to normální hledání starší kamarádky. Pokud ne, může to být touhy najít za chybějící vztahy v rodině někoho jiného. Doporučuji ten vztah držet na úrovní přátelství, ale trochu zdrženlivosti v prokazování blízkosti bych doporučil.
A na závěr. Velice bych Ti doporučoval rozhovor s kvalitní psycholožkou. Ale to je problém. Mnoho psychologů je dnes v těchto oblastech nespolehlivých. Za sebe mohu doporučit pouze paní Mgr. Hanu Imlaufovou z Prahy:
Pokud se rozhodneš se k ní objednat, prosím, napiš, že máš typ od INu. Nebo máš někoho jiného důvěryhodného? Nějakou starší zkušenou ženu? Ale do Prahy to zase není až dak daleko, ne?
Jan Balík
Otázka: Ahoj, chtěla bych se Vás zeptat co si myslíte o tom že... V záři mi začali taneční a ten kluk se kterým tančím je super ale seznámili jsme se právě až v těch tanecnich před 4 týdny, a tedka spolu jdeme občas na autobus a taky si někdy napišem :D ..no a proč tohle píšu? ..myslite že chce ten kluk projevit větší zájem? myslite že chce něco víc? protože je to vždyck jeho nápad že na mě bjde čekat před školou a potom jdem spolu na bus. ....protože vite jak, ja tu klučiči logiku někdy fakt nechápu :D dekujiiíiiii 2.10.2018 21:53
Je také ale docela možné, že ten kluk z tanečních tě bere "jenom" jako kamarádku, se kterou našel společnou řeč, rád si s tebou povídá nebo píše, prostě kamarád. Myslím, že čas všechno ukáže:). Z redakce ti přeji krásné podzimní dny. M.
redakce IN!
Otázka: Ahoj, potřebovala bych poradit... Ahoj, potřebovala bych poradit. V 5. třídě jsem se hodně kamarádila s jedním klukem. Po prázdninách se ale odstěhoval a my se dlouho neviděli. Teprve po dvou letech jsem ho znovu kontaktovala přes FB. Nějakou dobu jsme si v pohodě psali. Až po pár měsících, před koncem minulého školního roku, začal ke zprávám připojovat srdíčka a pak i zamilované smajlíky a opravdu jimi nešetřil. Psal mi, abych je posílala taky. Když jsem se do toho nehrnula (nevěděla jsem, co to má znamenat, jestli mě má rád nebo ne, nechtěla jsem mu dávat falešné naděje, protože si myslím, že ještě nejsem připravená mít (nevěřícího) kluka a mí rodiče znají mé heslo k účtu, i když mi řekli, že se tam ještě nepřihlásili a mají ho jen, protože mě chtějí chránit...věřím jim, a proto jsem ho nezměnila), psal, že je posílá všem, že to znamená: všechno je OK. Neudělala jsem to ani pak, romantické zprávy s někým, s kým nechodím, jsou proti mému svědomí. Napsala jsem, že bych mu to chtěla vysvětlit, až se uvidíme. Tak trochu zaraženě z toho vycouval. Nevím, co to mělo znamenat a dělám si starosti, jestli jsem mu neublížila. Nejsem si ani 100% jistá, že se mu líbím. Nemá s tím moc zkušeností a jsem z toho zmatená a zoufalá. Neporadíte, jak bych mu to měla vysvětlit, až se s ním uvidím? Vím, že je to složité, ale už opravdu nevím, co s tím. Je to dobrý kamarád a nechci ho ztratit. 21.9.2018 10:27
Alexa, 14 let
Odpověď:
Ahoj Alexo, díky moc za otázku. Píšeš, že jsi se v 5.třídě hodně kamarádila s klukem, který se ale odstěhoval a po dvou letech jste se znovu kontaktovali přes FB. Píšeš si s ním ráda, ale on by chtěl podle tebe možná víc, a ty na to nejsi připravená a nevíš co s tím, protože je to pro tebe dobrý kamarád a nechceš ho ztratit... Myslím si, že ve tvém věku je úplně normální mít spoustu kamarádů, poznávat jejich povahy, charaktery, prožívat s nimi různé akce atd., ale nikdo, opravdu NIKDO tě nemůže nutit, abys dělala něco, s čím nesouhlasíš nebo co je proti tvému svědomí, i když se jedná pro někoho "jenom" o srdíčka a zamilované smajlíky. Myslím si, že ses zachovala moc dobře. A pokud se s kamarádem potkáte? Zkus mu to vysvětlit, přesně tak jak to cítíš. Jestli je to opravdu dobrý kamarád, tak to pochopí. Držíme z redakce palce:)! M.
redakce IN!
Otázka: Co mám dělat? Ahoj IN!
Mám dotaz potkala jsem skvělého kluka, chodíme spolu, miluju ho a on mě taky. Když jsem to, ale řekla rodičům, řekli mi, že na tohle mám ještě dost času a zakázali mě se s ním vídat... Nevím co mám dělat, mám ho fakt moc ráda, je jiný než všichni kluci okolo a nechci ho ztratit. Ale rodičům lhát nechci, co mám dělat? 29.8.2018 16:57
Verča, 14 let
Odpověď:
Ahoj Verčo, díky za tvé sdílení se s námi. Moc si toho vážíme. Píšeš, že jsi zamilovaná do kluka, on do tebe, ale rodičům se zdá, že jsi ještě hodně mladá a zakázali se ti s ním vídat. Ty ho nechceš ztratit, ale zároveň nechceš rodičům lhát. Moc v redakci oceňujeme, že jednáš s rodičema na rovinu, a nechceš jim lhát, to je moc fajn. Neznáme tebe, nevíme kolik je tvému klukovi let, ale i my si myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo někdy i skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. Na to se snaž nezapomínat. Je dobré si také uvědomit, že kluci ve 14 letech se teprve začínají dostávat do puberty, kdežto některé dívky mají už období nejprudších změn nálad za sebou. Tak vzniká mezi dospívajícími chlapci a dívkami téměř dvouletý rozdíl (čtrnáctiletá dívka je jednoduše vyspělejší než čtrnáctiletý kluk). A tak se může stát, že kluk, který byl ve čtrnácti letech pohodář a flegmatik, může prožít bouřlivou pubertu a změnit své chování tak, že budeš mít za rok nebo za dva roky pocit, že jde o někoho jiného. I s tím je třeba počítat.
A co máš dělat? Napadá nás zkusit si s rodičema ještě jednou promluvit. Uvař jim třeba kafe nebo si dejte nějakou oblíbenou sladkost a zkuste si spolu popovídat. Je možné, že se to mezi váma projasní, často bývá chyba jenom v nepochopení a špatné komunikaci. Věříme ale, že o tebe mají rodiče strach, a to je ve tvém věku pochopitelné a určitě pro tebe chtějí jenom to dobré, i když se ti to teď možná nezdá. Myslíme na vás na všechny.
redakce IN!
Otázka: Jaká je nejlepší terapie jak zapomenout na kluka? Ahoj, jaká je nejlepší terapie jak zapomenout na kluka? Před 2 lety jsem potkala kamaráda a několikrát jsme se spolem líbali, když jsme někde byly, byly jsme mírně pod vlivem.Já jsem se zamilovala,on asi taky z počátku něco cítil ale úplně po tom co řekl že to nic nebylo tak jsme odcizili. A našel si přítelkyni 27.8.2018 19:28
Kamka, 18 let
Odpověď:
Ahoj Kamko, díky za dotaz. To, že se člověk zamiluje, je často proti všem pravidlům (jak se obrazně říká, často se naše srdce staví proti rozumu). Pokud se chceš zamilovanosti zbavit, platí, že nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Časem silné city k tomu klukovi odezní samy. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ PŘÍTOMNOSTÍ .Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, na koupaliště, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělej to bez reptání. Nebo vymysli aktivitu (oslavu, výlet, hru) pro celou rodinu. Je u vás někdo na prázdninách? Starej se, aby mu tam bylo dobře.Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času na něj myslet. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky/muže a "dostaneš ho z hlavy". Myslíme na tebe.
redakce IN!
Otázka: Jak to tedy je? Zdravím, chci se zeptat, když se chtějí dva vzít. On má potvrzené od Boha, že ona je ta pravá, ona to potvrzení nemá, ale ví o tom jeho znamení. Mohou se vzít, nebo mají čekat i na potvrzení pro ni? 27.8.2018 07:42
osnáctka, 18 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
abych pravdu řekl, Bůh většinou nedává nějaká jasná znamení. Občas ano, ale to bývá zříkakdy. Bůh si totiž váží našeho rozhodnutí, které je uděláno po zralé úvaze, po poradě se zkušenými a po modlitbě. Rozhodnout se vstoupit do manželství dle mého, je vždy otázka důvěry v Boží pomoc, ale že by se běžně čekalo na nějaké znamení, to jistě ne. Ba dokonce lze konstatovat, že i to znamení, které pokládá snoubenec za Boží, může být hodně subjektivní vjem. Moc bych mu tedy váhu nepříkládal. Chtějí-li se snoubenci vzít, základní je, zda pochopili, že se chtějí jeden druhému darovat, stravovat své síly pro dobro druhého. Milovat, tedy být ochotní se měnit pro lásku k druhému, pro lásku k dětem. Prostě ukončit individualistický styl života a začít se pracně učit společenství, které je nakonec krásnější.
Jan Balík
Otázka: Už skro rok jsem zamilovaná do svého učitele Potřebuji poradit....
Jsem studentka gymnázia a jsem už skoro rok zamilovaná do svého učitele, kterému je 39let a je svobodný. Myslím si, že to není jen platonická láska, navíc jsem do něj zamilovaná, ne kvůli vzhledu, ale kvůli jeho povaze a vtipu. Nejvíce miluji jeho úsměv.Mám mu to dát nějak najevo?
PS: věkový rozdíl mi nevadí, stejně jsem na starší.... 25.8.2018 20:28
Maki, 15 let
Odpověď:
Ahoj Maki, díky za otázku. Píšeš, že jsi zamilovaná do svého učitele, ne kvůli vzhledu, ale kvůli jeho povaze, vtipu, máš ráda jeho úsměv..Věříme ti, že je vtipný, zajímavý, hezký:)....ALE: je to pan učitel, a tak to musí i zůstat. Můžeš ho samozřejmě obdivovat a vylepšit si (třeba i kvůli němu) známku, ale to je asi tak všechno. A jak z toho ven? Zkus si např. každý večer napsat svoje pocity, vypiš se ze všeho, co tě trápí, ...a pak papír znič. Uvidíš, že se ti uleví, a postupně to bude pořád lepší a lepší. A druhá rada: Bav se s kamarády, sportuj, čti si, pomáhej doma:), vyrob si něco hezkého do pokojíčku, prostě najdi si něco, co tě bude bavit a naplňovat. Uvidíš, ono to půjde, jenom chtít! Myslíme na tebe. M.
redakce IN!
Otázka: Komunikace s klukem Ahoj všem do redakce IN!, měla bych na vás takovou otázečku: Jak hodně být či nebýt jako holka na počátku možného vztahu iniciativní? ...Jak už to tak bývá, před nějakou dobou jsem potkala jednoho kluka, sympatie byly oboustranné, povahově a humorem mi opravdu seděl... Od té doby mi on jako první napsal a vyměnili jsme si pár zpráv, teď však naše komunikace jaksi vázne a mě to docela mrzí. Chtěla bych pro to něco udělat, ale nechci mu zase jen tak psát a působit jako \'stíhačka\'. Ale mám jen tak čekat až se on nějak projeví a nechat to volně plynout? Nechtěla bych ho ztratit... Snažím se to svěřit Pánu a nechat to na něm, ale někdy je těžké jenom čekat.
Předem díky za odpověď a za to, že tu pro nás jste!
PS: Jak jste byly na počátku svých vztahů iniciativní vy? 21.8.2018 16:07
Dáda, 24 let
Odpověď:
Ahoj Dádo,
těžko se radí takto na dálku. Nicméně je fajn, že jsi našla spřízněnou duší a že jste si s tím klukem padli do oka. Po počáteční komunikaci možná se i on sám zalekl a není si jistý, jak daloeko a jak vážně s tebou chce být. Myslím si, že se mu ozvat můžeš a spíše se sama nastav na to, že je ti celkem "jedno", jestli odpoví. Je to na něm. Možná jej pozvy na nějakou událost, výlet, kde budou i ostatní lidé. Takové to: Jdeme na výšlap, nechceš se přidat? Tím se nebude cítit nikam tlačený,ale pozvaný. A on sám se může rozhodnout. Přitom mu nebudeš nabízet "skryté rande", jen vy dvy někde.Neboj se toho a zkus to. :-)