Ahoj Aničko, byl odeslán 1.června, takže od nás z vydavatelství v pořádku odešel... Nemohl ho převzít někdo jiný z rodiny? Pokud ho opravdu nenajdeš, můžeš poprosit do vydavatelství o jiný. Příště prosím piš tyto dotazy do Diskuzí do podrubriky Do redakce,  na kterou jsou právě tyto dotazy určeny. Hezký den. M.

Ahoj Anežko, díky za dotaz. Tomu, co se kolem tebe děje, se říká šikana. Jak se proti šikaně bránit? Hlavně nesplnit očekávání těch, kdo se ti posmívají, oni totiž čekají na to, že se začneš rozčilovat, brečet, že zrudneš a utečeš. Ty můžeš ale zkusit reagovat  úplně opačně. Máš dvě možnosti: 1) Nenech se vytočit a ignoruj je. Pak už pro ně tahle zábava nebude mít smysl. Uvidí, že jsi nad věcí, že tě nerozhodily. Chovají se jako malé děti a ty jim to tímto způsobem dáš najevo.
2) Druhou možností je si to nenechat líbit. Ukaž jim, že se nedáš zastrašit. Třeba tím, že jim důrazně, jasně a jakoby beze strachu (s pohledem do očí) řekneš: "Nechte si ty řeči. Tohle neberu. Starejte se o sebe. To na mě nezkoušejte." Nebo mlč a odejdi. Často se posmívají právě ti, kteří jsou si nějak nejistí nebo ti možná něco závidí nebo trpí nějakým komplexem. A často stačí jedna, dvě holky ve třídě a ty ostatní se přidají, třeba jenom proto, že se bojjí, aby se příště holky nenavezly zase např. do nich... Pokud by se takové posměšky a naschvály opakovaly, popros o pomoc vašeho školního psychologa nebo pedagoga, který má tyhle věci na starosti. Každý má totiž právo cítit se ve škole bezpečně a nikdo by ti neměl takhle ubližovat!
A na závěr: Posměch, nadávky a ponižování vůbec neznamenají, že jsi špatná nebo že děláš něco špatně. Posmívající se je obvykle slaboch a sám má mnoho komplexů. Rozhodně nic nepokazíš ani modlitbou za své spolužačky. Myslíme na tebe! M.

Ahoj Míšo, díky za dotaz a důvěru k nám. Píšeš, že tvá kamarádka tě v poslední době moc nerespektuje, nehne se od tebe na krok, začíná ti to být nepříjemné, ale neumíš říct ne. Trápí tě to a nevíš co s tím. Asi v každém přátelství dochází někdy k nějaké krizi. Ta může být způsobena řadou faktorů - jedna z vás prošla nebo prochází nějakou osobnostní změnou, takže si už tolik nerozumíte, začínáte mít odlišné zájmy; dlouho jste kamarádily jen spolu a potřebujete zdravý oddech jedna od druhé, ty máš kluka ona ne nebo se třeba jenom bojí, že o tvé přátelství přijde, a ukazuje to tímto nešikovným a pro tebe obtěžujícím způsobem.

Neznamená to ale, že je vaše kamarádství ztraceno. Můžeš se za vaše přátelství modlit, můžeš si ale také promluvit přímo s kamarádkou třeba někde v cukrárně u něčeho dobrého, říci jí co a jak cítíš, můžeš si s ní promluvit o tom, jak to vidí a cítí ona a třeba společně vymyslíte cestu, jak z bludného kruhu ven. Komunikace je základem každého vztahu a pořád se ji všichni učíme. Věřím, že si kamarádky vážíš a nechceš jí ublížit. Ale zase na druhé straně i ty jsi svobodný člověk, a ani tebe nemůže nikdo "zneužívat", využívat a narušovat tvou osobní svobodu. Je důležité, aby sis nastavila své osobní hranice. Je totiž úplně v pohodě naučit se říkat i NE a prostě někdy odmítnout, tam kde to tak cítíš.

Klidně se zase někdy ozvi. Hezký den. M.

Ahoj Riley, díky za dotaz. Někdo se potřebuje "kámošit" se všema, to ale nemusí znamenat, že je to nějaké hlubší přátelství, může být i povrchnější. Např. s každým se baví, vlastně s nikým nemá nijak zásadní problém a potřebuje mít okolo sebe pořád někoho.:) A není na tom nic špatného, ale pak jsou lidé jako ty, kteří jsou na své kamarády, aspoň tak to z tvého dotazu vnímám, opatrnější. Neřeknou všechno všem, hlídají si své soukromí, a jenom tak někoho tam nepustí. A taky na tom podle mě není nic špatného. Každý z nás je originál, každý člověk je trošku jiný a to je dobře,ne?:) Protože tím, že každý jsme v něčem jiný, můžeme lidi okolo nás obohacovat tím co umíme, tím co nám jde a naopak zase od druhých si můžeme vzít a naučit se třeba to, co nám moc nejde, co se nám nedaří a tak... Myslím si, že to vzájemné obohacování je pro každého z nás moc důležité a vlastně na každém z nás záleží, jestli si něco z toho druhého vezmeme nebo ne. A je asi jedno, jestli je člověk extrovert nebo introvert, jestli je spíš otevřenější nebo uzavřenější. Myslím si, že když se ke svým kamarádům a lidem okolo sebe budeš chovat hezky, s úsměvem a s porozuměním, budou se s tebou cítit fajn. A je opravdu jenom na tobě, koho si k sobě pustíš blíž a koho ne. Možná, že když se budeš na ostatní dívat jako na vzácné originály, i tvůj pohled se na některé z nich změní.... Díky za to, že nad sebou přemýšlíš, to je moc fajn. Přejeme ti z redakce opravdový naplněný život. M.

Ahoj Marie, tak to je zajímavá otázka. Toxický člověk je člověk, který vnáší do vztahů neustálé napětí, špatnou náladu, někde jsem se dokonce dočetla, že je to takový "vysavač" energie lidí. Ale to určitě není tvůj případ. Když si jenom vzpomenu, kolikrát jsme se ve třídě pohádaly s holkama, a když jsme si pak po nějaké době vysvětlily o co šlo, tak to obyčejně bylo spíš nedorozumění. Možná by stálo za to, si zkusit popovídat se svou nejlepší kamarádkou, jak to vidí ona, co tím myslela atd. Je totiž těžké "uhodnout", jak přesně to tvé spolužačky myslely, a jestli vůbec ví, co to slovo znamená. Pravděpodobně jenom byly kvůli něčemu naštvané a takhle nešťastně se vyjádřily. Ale obecně k té toxicitě, abychom si objasnily, co to slovo vlastně znamená: Víš, každý z nás nemá jenom sluníčkové dny, někdy jsou dny, co "nestojí za nic", a má je, myslím, každý z nás. Důležité je, abychom jich v našem životě bylo co nejméně. A to můžeme ovlivnit: když mě někdo naštve, já se můžu rozhodnout, jestli na něj budu naštvaná taky nebo jestli mu odpustím, když budu mít špatnou náladu, můžu hledat způsoby, jak si ji vylepšit (dobrá hudba, procházka, kousek čokolády, nějaký sport...), když mě zklame kamarádka, můžu se rozhodnout, jestli si to spolu vyříkáme a zkusíme se navzájem pochopit, nebo jestli už to kamarádství za nic nestojí.. Takže k tvé otázce: aby se člověk stal toxickým a tkzv. si v tom "lebedil", takových lidí asi moc není. A pokud jsou, věřím, že nejsou moc šťastní a spokojení. A jak poznat, že je někdo, i když třeba jenom chvíli, "toxic"? Pořád někoho kritizuje, neustále lže a vymýšlí si, neumí si přiznat svou vlastní chybu, rád manipuluje s druhými, nemá k ostatním respekt ani úctu, neustále někoho napadá slovně (nebo i fyzicky)... Už jenom proto, žes položila takovou otázku, vidím, že si člověk, který se po věcech pídí a snaží se jim porozumět, a to je moc dobře. Moc díky za tvou otázku Marie, možná i díky ní si můžeme i my ostatní uvědomit, o co bychom se mohli snažit a na co si dávat pozor, aby nám společně bylo fajn. Měj se hezky a krásné podzimní dny. M.

Ahoj Králíku,:) díky za dotaz, za to, že jsi měla odvahu, a tak hezky jsi svůj dotaz popsala. Protože se srovnáváním bojujeme asi každá/ý z nás. Nedávno jsem k tomuto tématu četla docela dobrý příklad: mrknu na Instagram a vidím tam krásnou, mladou a hlavně štíhlou holku, která se cpe, a s úsměvem, velkou ocukrovanou koblihou. A autorka píše, hned jsem si pomyslela, no to se ti cpe, jsi tak hubená, to já NIKDY nedokážu. A pak se zamýšlí nad tím, že možná ta hubená holka pak tři dny skoro nejedla, jenom aby si nepokazila postavu, nebo možná může opravdu sníst co chce a má dobrý metabolismus, možná... Člověk vlastně denně srovnává nebo porovnává, a možná že někdy i nevědomky, svůj život s ostatním. A porovnávání nemusí být špatné, když si z toho pro sebe vezmu to dobré.:)  Myslím, že je fajn, že o tom přemýšlíš, a přiznáváš si, že máš nějaký problém, protože když si něco přiznám, tak pak to můžu i řešit. Píšeš: Kamarádka je hezká a mám pocit, že jí vše jde. Pro každého "hezká" může znamenat něco jiného - pro někoho šibalský úsměv, modré oči, dlouhé vlasy, souměrná postava nebo třeba dolíček na bradě. Je to hodně individuální, a to je moc dobře, představ si, že bychom byli všichni stejní, to by byla nuda, ne?:) První úkol: zkus se na sebe podívat do zrcadla,ale jako na někoho úplně cizího. Co se ti na "něm" líbí? Určitě něco najdeš.:) Dále píšeš, mám pocit, že jí všechno jde. Možná to tak je, možná, že jí to dá taky práci, akorát o tom třeba nemluví... A pokud se ti zdá, že opravdu flirtuje s tvým klukem, zkusila bych si s ní o tom promluvit mezi čtyřma očima. A druhý úkol nebo spíš takové doporučení: zůstaň sama sebou. Víš spousta holek se vydává za někoho kým nejsou, jenom proto, aby na sebe nějak upozornily, možná skrývají nějaká zranění, chtějí tím zakrýt nějaký svůj nedostatek, podobat se svým instagramovým idolům... Moc ti přeju, abys dokázala být sama sebou, být svá, mít svou hodnotu a uvědomovat si ji. Vážit si sama sebe, je totiž moc moc důležité. Díky za tebe a krásný zbytek prázdnin. M.

Ahoj Fanny, díky za dotaz. Tak se na to zkusíme společně mrknout.:) Máš dlouholetého kamaráda, ale poslední dobou se ti
zdá, že je mezi vámi z jeho strany něco jinak, že by asi chtěl něco víc než jenom kamarádství. Ale ty zatím nechceš s nikým chodit, protože se ti zdá, že jsi ještě dost mladá a taky protože ho máš ráda jaké kamaráda, ale tím to končí. Je pravda, že holka, asi nějakým svým "šestým smyslem", obyčejně pozná, jestli se jí kluk dvoří nebo ne. Pokud si tedy myslíš, že ano a není ti to příjemné, zkus si s ním o tom popovídat. Upřímně, citlivě a otevřeně, tak jak ty to cítíš. Jestli se mu opravdu líbíš, asi to pro něj nebude úplně jednoduché, ale na druhé straně ocení, že ho netaháš za nos. Je taky ale možné, že v tom něco víc vidíš jenom ty. V každém případě tím, že si popovídáte, se věci vyjasní. A modlitbou před rozhovorem určitě taky nic nezkazíš. Z redakce přejeme hezké dny. M.

Ahoj Aničko, díky za dotaz. Píšeš, že máš kamarádku nebo spíš spolužačku, která tě přehlíží, nedodrží ti, co slíbila atd. Zkoušela ses s ní tom pobavit, ale pokaždé tě přesměrovala k jinému tématu. Chápu, že tě to mrzí i štve. Ale asi není ani tak důležité, jak se zachová ten druhý člověk, (ve tvém případě tvá kamarádka a spolužačka) protože to moc neovlivníš, ale důležité je, jak se zachováš ty. Nejrůznější vztahy budeš totiž řešit, tak jako i my ostatní, celý život. Nevím, jak to máte ve třídě, možná se vám nepodařilo vytvořit  fajn kolektiv, možná máte momentální problémy, možná máš třeba ty raději samotu a stačila ti jedna kamarádka, možná...... Spoustu věcí člověk  nedokáže ovlivnit nebo změnit, ale u sebe začít může.:) Na webu máme super článek o tom, jak být holkou do nepohody, okopírovala jsem ti ho sem, ať ho nemusíš hledat. Je to takový malý návod na to, jak se přiblížit k ostatním, protože chování druhých člověk těžko ovlivňuje, ale tím, jak se chová sám, ovlivnit druhé už může. Je fajn se to učit... Víš, každý z nás je originál, a každý z nás je moc důležitý. Nenech se otrávit ani trápit, tím co nemůžeš změnit, ale zkus přispět něčím svým (třeba z našeho článku) a uvidíš.  A ještě jenom takový dovětek: není jenom škola a spolužáci, co třeba nějaké mimoškolní činnosti, jestli nemáš, zkus se mrknout, a třeba zrovna bezva kamarádky a kamarády najdeš tam. Přeju ti hodně odhodlání, trpělivosti a také radosti ze všeho nového, co objevíš. Ať se ti daří. M.

A tady je ten slibovaný článek: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Ahoj Anonymní slečno, díky za dotaz. Myslím, že dělat nemusíš nic, pokud o tebe tvůj spolužák stojí a líbíš se mu, poznáš to. Způsobů, jak vám kluci dávají najevo, že se jim líbíte, je spousta. V jednom ze starších článků jsme se je pokusily vážně i nevážně:) zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm. Hezký den. M.

Ahoj Pando,

mrzí mě, že tvoje kamarádka něco takového prožívá. Jsi hodná, že máš o svou kamarádku starost a chtěla bys jí nějak pomoct.

Šikana je něco, s čím se potýká nejen spousta žáků ve školách. Je to opakované chování, které má za cíl někomu ublížit, ponížit ho nebo zastrašit. Nemusí to být jen fyzické ubližování, jak si dost často spousta lidí myslí - i slovní napadání nebo psychický nátlak je formou šikany. Mnohdy začíná nenápadně a stupňuje se. Je proto fajn zachytit ji už na začátku, což nebývá vždycky snadné.

Ty osobně tu hlavně můžeš být pro svoji kamarádku, vyslechnout její trápení, povzbudit ji a být její kamarádkou, protože to je nejspíš něco, co jí v její třídě chybí. Je super ji ujistit, že není její chyba, že se jí něco takového děje a že nikdo nemá právo jí jakkoliv ubližovat.

Co ještě můžeš udělat ty? Povzbudit kamarádku, aby se šla svěřit rodičům a třídnímu učiteli, učiteli, kterému důvěřuje, výchovnému poradci, školnímu psychologovi apod. Možná se bude bát, tak můžeš jít s ní a podpořit ji. Ve školách bývají schránky důvěry, takže je možné napsat o problému tam, třeba aspoň anonymně, že v některé třídě dochází k tomu a k tomu. Dále je možné nahlásit šikanu přes formulář projektu Nenech to být, buď přes počítač na stránce https://www.skoly.nntb.cz/ nebo je možné stáhnout si jejich aplikaci do telefonu. Užitečné informace najdete i na stánkách https://www.stop-sikane.cz/ . Školy by pak měly vědět, jak se k situaci postavit a začít s tím něco dělat.

Moc vám oběma držím palce - a nezapomeňte, že na to nejste samy. Martina