Otázka: Co si myslíte o LGBT? Ahoj IN!🙋 Chci se zeptat, co si myslíte o LGBT? Je to hřích? Můj bratranec je gay a já nevím, co si o tom mám myslet. Vím, že manželství musí být mezi mužem a ženou, ale je špatné i to, když někoho přitahuje stejné pohlaví? Děkuji za odpověď 🙏 13.2.2022 09:12
Emča, 14 let
Odpověď:
Milá Emčo,
katolická církev vždy vede k úctě ke každému člověku. Avšak zároveň jsme věrní Písmu svatému, kde se jasně říká, že některá jednání jsou špatná, hříšná, Bohu se protiví. Pokud někdo pociťuje přitažlivost ke stejnému pohlaví, je to jistě veliké utrpení. Avšak Bible jasně říká, že žít sexualitu mezi dvěma muži, dvěma ženami, je špatné; stejně jako je špatné praktikovat sexualitu mezi mužem a ženou, ale mimo manželství... O tomto tématu se můžeš dozvědět mnoho na webu: www.homosexualita.cz.
Jan Balík
Otázka: Od kolika let mohu přijmout svátost biřmování? Od kolika let mohu přijmout svátost biřmování? 29.1.2022 12:14
Koloběžka, 14 let
Odpověď:
Ahoj, minimální věk pro biřmování se uvádí většinou 15 let. Je možné ve výjimečných případech biřmovat i trošičku dřív, to je pak na individuálním zvážení pana faráře. Martina
redakce IN!
Otázka: Chtěla bych se naučit magii... Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký máte názor na černou a bílou magii. Protože přemýšlela jsem že bych se ji naučila, ale chci znát Váš názor. 27.1.2022 12:06
Simča, 13 let
Odpověď:
Ahoj Simčo,
černá i bílá magie a všechny tyhle okultní věci jsou něco naprosto neslučitelného s křesťanstvím a křesťan by se jim měl vyhýbat, ne se je snažit naučit. Jsou hříchem proti prvnímu přikázání. Martina
redakce IN!
Otázka: Je to svatokrádež? Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak poznat, že mohu ke sv. přijímání, abych nepřijímala svatokrádežně. Poslední dobou mívám před přijímáním pocit, že bych jít neměla. Je špatné jít ke zpovědi za jiným knězem, který je i takový málo přísný? Dobře se s ním povídá a můžu se ho doptat, ale zase se mi zdá, že je možná až moc hodný... že třeba říkal, že stačí abych (i těžkého) hříchu litovala a mohu přistoupit k přijímání a vyznat ho ve zpovědi až později... Je hříšné chodit k jinému knězi, když třeba nechci něco říkat u našeho nebo tak? Musím být se všemi smířená a napravit všechny hříchy, abych mohla k přijímání? Vadí, že už nenapravuji všechny minulé hříchy? Taky nevím, jestli nechodím spíše kvůli ostatním, než s opravdovou touhou přijmout Ježíše ve sv. přijímání. Je to špatné? Byla by to svatokrádež? A musím ve všem souhlasit s katolickou církví, abych mohla k přijímání jít? 26.1.2022 19:07
..., 15 let
Odpověď:
Ahoj,
aby mohl katolík ke svatému přijímání, nesmí být po těžkém hříchu a musí dodržet eucharistický půst. Proč máš ten pocit, že bys jít neměla? Je to nějaká úzkost, protože máš strach, abys nepřijímala svatokrádežně? Vždycky je potřeba se objektivně zamyslet, a pokud si nejsi vědoma žádného svého těžkého hříchu (Těžký hřích je VĚDOMÉ a dobrovolné porušení Božího zákona ve vážné věci, takže člověk ví, že ho spáchal.) a dodržela jsi eucharistický půst (Staří a nemocní mají výjimku.), můžeš jít bez obav k přijímání.
Na tom, jít ke zpovědi za jiným knězem, není nic špatného. I kněží jsou jenom lidé. Někdo může působit přísněji, někdo mírněji. Důležité je, že jejich prostřednictvím nám Bůh odpouští hřích. Moc ale doporučuju, pokud je to možné, chodit spíš za jedním knězem, který má možnost tě znát, vědět, s čím bojuješ...
Pokud jde o napravování hříchů, tak je důležité napravovat ty velké, které někomu ublížily (Někoho jsme ošklivě pomluvili, lhali jsme v nějaké zásadní věci...). Některé hříchy pak ani napravit nejdou, či jsou to jenom drobnosti, které byly špatné, ale neměly velký dopad.
A co se týče přijímání spíš kvůli ostatním, než kvůli své touze přijmout Ježíše... Není to svatokrádež, pokud splňuješ podmínky, abys mohla přistoupit k eucharistii. Chápu, že třeba na vesnicích, či v malých farnostech, kde se lidé navzájem znají, může být někdy tlak, že budou lidé přemýšlet, proč někdo nešel k přijímání. Snaž se proto nemyslet na to, co si myslí ostatní, a soustřeď se na to, že se v eucharistii setkáváš s Kristem, který nás miluje tak, že se za nás obětoval, abychom mohli mít život věčný.
Ohledně souhlasu s katolickou církví, je pak důležité, s čím člověk nesouhlasí. Pokud je to nesouhlas se zásadními věcmi, proti kterým člověk vystupuje a protestuje, je to problém. Důležité je ale říct, že v životě člověka mohou přijít různé pochybnosti a nejistoty i ohledně církve. Může to být třeba právě v období dospívání, kdy se dětská víra mění na tu dospělou. Je proto důležité se nebát zeptat kněží na to, ohledně čeho si nejsme jistí, a hledat si informace (třeba v YouCatu nebo v Tweetuj s Bohem). Martina
redakce IN!
Otázka: Cítím pnutí v břiše... Dobrý den, vím, že budu znít trapně, ale je mi 27 a naposledy jsem masturbovala cca ve 12ti letech. Ničím jiným než milostí boží jsem to takhle dlouho vydržela. Slíbila jsem čistotu. Nicméně poslední dobou cítím opravdu velkou tenzi a někdy se vzruším až tak moc, že jak se nic neděje, tak mně bolí/pne břicho někdy i několik hodin. Co mám dělat? Chci být ženou i zárověň upřednostňovat ducha, ale je to někdy fakt síla. omlouvám se za trapný dotaz, ale nevím...moc díky, přeji krasné dny a žádný covid. Maruška 25.1.2022 21:34
Maruska, 27 let
Odpověď:
Ahoj Maruško,
díky za dotaz. Je moc super, že se ti takhle daří dodržovat čistotu. Určitě to může být inspirace pro spoustu holek tady v poradně, které s masturbací bojují.
Pokud jde o napětí, které cítíš v břiše, s tím jsme se tu ještě nesetkali. Každopádně moc bych v první řadě doporučovala ujistit se, že to nejsou žádné zdravotní potíže - takže určitě dodržovat prevenci a chodit na pravidelné prohlídky, popřípadě zajít i mimořádně, říct o těchto bolestech lékaři, aby mohl pro jistotu udělat vyšetření nad rámec prevence.
Popisuješ to jako bolest či pnutí. Na to bys mohla zkusit třeba hřejivý polštářek, který pomáhá na uvolnění svalů třeba i při menstruačních křečích. Dál by mohlo pomoct nějaké lehké cvičení, protažení,ale jen v případě, že ti to nebude způsobovat ještě větší bolest. Martina
redakce IN!
Otázka: Mám pochybnosti o některých věcech z katolické církve... Ahoj, prosím o nějaké bližší vysvětlení ohledně věcí z katolické církve, vyrůstám v ní, ale teď o ní mám pochybnosti. Například Mariánská zjevení. Jak mám zjistit, že je to pravda a ne podvod satana? Četla jsem o tom, že lidé z katolické církve jsou podváděni a Marie se zjevovat namůže, protože je mrtvá a čeká na vzkříšení (Jak je to vlastně s nebesy? čekají všichni na vzkříšení nebo už jsou v nebi? Mám v tom trochu zmatek, protože jsem si myslela že v nebi, ale v Bibli je zase napsáno, že při druhém příchodu povstanou mrtví z hrobu, jak to tedy je?) Taky je to prý modloslužba (klanění se Marii, sochám, zázračná voda atd.) Může být zjevení opravdu od satana? A jak pak tedy mám poznat pravdu? Zdá se mi, že některé jiné církve katolickou moc nepodporují a říkají, že jsou podvedeni a měli by se za ně modlit... Zase na druhou stranu ještě asi před 200 lety byla jen katolická církev, nebo ne? Zdá se mi, že je toho na katolickou církev hodně... a kdybych chtěla někomu předat katolickou víru, tak ani nevím jak velkou mám šanci... vždyť se v tom ztrácím i já, která v ní vyrůstá a myslím, že rozhodně nejsem sama. A ještě bych se chtěla zeptat, jestli s pochybnostma o katolické církvi mohu k přijímání. Děkuji 9.1.2022 20:09
X, 15 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
jsi ve věku, kdy pochybnosti o víře přichází. Je to normální. Vyrůstáš z dětských střevíčků do nových bot - na míru dospělého člověka. Co to znamená? Začínáš o víře přemýšlet, a to pochopitelně přináší otázky. Vztah s Ježíšem se tedy stává více vědomý a osobní. Co dělat? Víru studovat z kvalitních pramenů a více se setkávat s Ježíšem - modlit se.
Doporučuji Ti knihu: Tweetuj s Bohem. Vydalo nakladatelství Paulínky. Dále doporučuji knihu: YOUCAT - vydalo Karmelitánské nakladatelství. Určitě je bude mít i nějaký pan farář v okolí nebo třeba knihovna. Jsou to super knihy, kde se o své víře více dozvíš. Najdeš v nich odpovědi i na své konkrétní otázky, které nám kladeš.
Rád alespoň stručně odpovím na Tvé otázky. Zřejmě jsi ve spojení s nekatolickými křesťany. Bohužel mezi křesťany existuje rozdělení. Vznikalo v historii z různých důvodů. Víru si někteří vykládají v různých bodech odlišně od katolíků. Jedna oblast rozdílu se týká toho, jak je to s posmrtným životem. Když člověk zemře, tak učí Bible a katolíci, je osobní soud a pak žije duše sice bez těla, ale je při vědomí, prostě žije. Na konci světa pak přijde vzkříšení našich těl. Na věčnosti tedy budeme žít s tělem i duší.
A víra ve svaté? I na zemi se můžeme modlit s druhými, dokonce se to doporučuje - společná modlitba. Ale spojit se mohu i s lidmi v nebi - tedy svatými. Poprosit Pannu Marii, svatého Josefa, svatého...: "Modlete se se mnou".
Sám Ježíš ukázal, že se po smrti žije, když se na Hoře Tábor zjevil v přítomnosti Mojžíše a Eliáše. Také Ježíš říká, že je Bohem živých, a ne mrtvých:
Matouš 22,32: Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých.“
Marek 12,27: On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!“
Lukáš 20,38: On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.“
Pokud jde o Mariánská zjevení, je vždy důležité, jak se k nim vyjádří církev. Ta má Ducha svatého na rozlišení, zda jde o skutečné zjevení nebo ne. Lurdy, Fatima... to jsou místa velkých milostí a jistě skutečného zjevení Panny Marie.
Lidé mají rádi senzace. Proto někdy jsou přitahováni lidmi, kteří tvrdí, že mají zjevení, ale ve skutečnosti jde o jejich iluze.
Modlitba se svatým, či jak říkáme ke svatým, není modloslužba.
Žádnou zázračnou vodu neznám, ale vodu posvěcenou knězem, kterou se žehnáme, kropíme byt, to ano. Požehnaná voda znamená, že se církev nad mí modlila za ty, kdo ji budou s úctou a s důvěrou v Boha používat. Je to připomínka křtu - záchrany od hříchu.
Socha - je to něco jako fotka svatého. Nejde o skutečného člověka, proto se sochám neklaníme, ale připomínají nám svaté. Pomáhají nám v modlitbě.
Jan Balík
Otázka: Je křesťanská hudba špatná? Ahoj, chtěla bych se zeptat co říkáte na křesťanskou hudbu, kde jsou prvky např. rocku, rappu a tak. Například Godzone a ESPÉ atd. Někde jsem četla, že křesťanská hudba, která se připodobňuje tomuto světu může být nástroj satana nebo tak něco. A např. že právě ESPÉ se připodobňuje tomuto světu, uměle v lidech vyvolává emoce a to že je manipulativní, tudíž jsou v tom démoni. Ale na druhou stranu pokud vím, Godzone má podporu biskupů, tak si úplně nejsem jistá jak to je. Je opravdu špatné poslouchat rock? je na tom něco špatného ať už je to s křesťanskou tematikou nebo ne? Je špatné skrze takovéto projekty, hudbu atd. přivádět lidi k Ježíši, nebo je to hříšné a manipulativní? Mě se třeba i tyto písně líbí a myslím si, že k Ježíši lidi nemusíme přivádět jen skrze odříkávání modliteb, vyprávění evangelií nebo tradičních křesťanských písní atd. Je špatné, aby šli i křesťané s moderní dobou? Jsou špatné chvály s rockovou hudbou, odlesky světel atd.? Ten článek jsem kdyžtak našla na krestanem.cz, ani jsem ho nedočetla celý a vím, že nemůžeme věřit všemu, ale nejsem si teď úplně jistá, jak to tedy je správně... Děkuji za objasnění a přeji krásný den 6.1.2022 19:47
..., 15 let
Odpověď:
Ahoj,
díky za zajímavý dotaz.
Začnu hned tím, že stránka krestanem.cz není vhodný zdroj informací. Sice má v názvu křesťanství, ale to automaticky neznamená, že má nějakou spojitost s církví. Hlavním důvodem, proč to není vhodný zdroj je to, že tam nelze najít, kdo za stránkou stojí. Není tam žádný kněz, který by stránku svým jménem veřejně zaštítil, není tam žádná registrovaná církev nebo organizace, takže se opravdu nedá nijak zjistit, kdo a proč tam píše ty texty. Může to být opravdu kdokoliv a mít jakékoliv úmysly. Co jsem se dívala, tak ani články nejsou podepsané. A to je podezřelé.
Daší problém je v tom, že v sekci Kdo jsme tvůrci stránek vysloveně odmítají Římsko-katolickou církev, kterou považují za nebiblickou, a odmítají i papežství. Nevím, k jaké církvi se hlásíš (Předpokládám, že jako většina našich čtenářek právě ke katolíkům, když v dotazu zmiňuješ otce biskupy.), ale tento zdroj informací rozhodně není vhodný. Opravdu moc doporučuju, když takto najdeš nějaké informace na internetu, aby ses podívala, kdo provozuje web, kdo článek napsal atd. Na internet totiž kdokoliv může napsat cokoliv. To, že má něco v nadpisu křesťanství nebo se zaštiťuje Biblí, nemusí být automaticky v souladu s tvou vírou.
Je moc super, že se o církev zajímáš, ale moc bych doporučovala, abys zavítala spíše na stránky cirkev.cz, vira.cz nebo třeba pastorace.cz.
A jak je to tedy s tou hudbou? Křesťanská hudba není špatná. Právě naopak je to způsob, jak věřícím lidem nabídnout alternativní hudbu, která (na rozdíl od světské hudby) není zatížena nějakým špatným pozadím. Je naprosto přirozené, že křesťanská hudba přijímá moderní hudební styly. Takový vývoj se děje pořád. Není nic špatného na tom, když jdou křesťané s moderní dobou. Žijeme v určité době a společnosti, nemůžeme se zavírat doma a žít tak, jak žili lidé třeba ve středověku. Důležité je, aby obsah víry zůstal zachován.
Problém s křesťanskou hudbou může nastat tehdy, když (hlavně mladí) lidé staví svoji víru jenom na hudbě. Jsme zvyklí na neustálou interaktivní zábavu a tak jsme rádi na koncertech atd., ale často už pak někteří nejdou na mši, mají problém zůstat v tichu a modlit se... Křesťanská hudba je tedy v pořádku, pokud to není náš jediný projev víry. Nesmíme zapomínat na mši, modlitbu, na to jak se chováme k druhým... Doufám, že je to tak pochopitelné. Kdybys měla ještě nějaké nejasnosti, tak se ozvi :) Martina
redakce IN!
Otázka: Co dělat, když vyučující špatně opraví písemku? Dobrý den. Co se má správně dělat, když vyučující špatně opraví písemku? Je správné to nechat být tak, jak to je, i když je to nespravedlivé a dostanu lepší známku, než bych měla? To je hřích, podvádění. Ale co když už je to třeba několik měsíců? Má se jít člověk přiznat i po takové době? 3.1.2022 20:05
školačka, 14 let
Odpověď:
Milá školačko,
díky za dotaz. I učitelé jsou jenom lidé a někdy opravují třeba desítky písemek naráz, takže se občas stane, že se spletou, za něco omylem přidají/uberou body. Pokud na to přijdeme, je fér dojít o přestávce za vyučujícím a slušně a zdvořile mu říct, co se ti na opravě písemky nezdá a poprosit, zda by se na to nemohl ještě podívat, popřípadě ti vysvětlit, proč ti to opravil takto.
V případě, že se jedná o nějakou starší záležitost v řádu měsíců, tak už bych to považovala za promlčené. Řešit to takto zpětně by asi způsobilo spíš další komplikace a zpětné opravování známek. Pokud se to stalo jednou, tak bych to za hřích nepovažovala, šlo spíš o nedorozumění. Martina
redakce IN!
Otázka: Opakovaná chyba je rozhodnutí? Dnes som čítala myšlienku - Chyba opakovaná viac než jedenkrát je rozhodnutím. Keď si to tak uvedomím, aj ja som pochybovala napriek tomu, že ma pán kaplán uistil a tak si myslím, že by som na tú spoveď asi mala ísť... 16.12.2021 21:46
Miška, 16 let
Odpověď:
Ahoj Miško,
neboj, chyba a pochybnost je něco úplně jiného. Chybu uděláme třeba ve škole, při komunikaci s někým (když řekneme druhému něco, co mu ublíží)... V takovém případě je potřeba se z chyby poučit a neopakovat ji, jinak je to právě to rozhodnutí, kdy dělám něco úmyslně špatně.
V případě pochybností je to trochu složitejší. Občas nás přepadnou. Není to něco, u čeho si vědomě a dobrovolně řeknu: "Tak a teď budu pochybovat o tomhle a o tomhle." Pochybnosti prostě přijdou a v tu chvíli je nejlepší si říct třeba právě to: "Pan kaplan mě ujistil, že je to v pořádku, tak je to v pořádku." A dál se snažit pochybností nezabývat. Pro někoho, kdo má třeba takovou citlivou a trochu úzkostlivou povahu jako ty, je to ale náročné a pochybnosti se ozývají a občas je těžké se jich zbavit. Není to ovšem něco, co bys dělala vědomě a schválně. Takže když přijde pochybnost, snaž se ji přemoct logickými argumenty a dál se jí pokud možno nezabývat :)
Snad je ten rozdíl pochopitelný :) Martina
P.S.: Jestli jsi to ještě neudělala, rozklikni si celou kategorii Víra v poradně. Je tam ještě jedna odpověď na tvůj předchozí dotaz. Na hlavní stránce se zobrazuje jen nejnovější odpověď v dané rubrice, tak ať ti ta odpověď neuteče :)
redakce IN!
Otázka: Mám pochybnosti... Dobrý deň, opäť mám o čosi dlhší príspevok. Trápia ma pochybnosti a už sa v tých všetkých pochybnostiach, popravde, začínam strácať. Naposledy som bola na spovedi utorok ráno. Keď som prišla domov, bola som šťastná a snažila som sa uvedomovať si, že som sa vyspovedala najlepšie ako som vedela, Pán Boh to videl a odpustil mi. Rozhodla som sa, že sa v tom už nebudem ďalej vŕtať, ale že budem pozerať vpred. No lenže diabol ma pokúšal už v to poobede. Tak som sa rozhodla nájsť si na internete jeden článok o ľútosti, ktorý som už čítala a upokojiť sa. Kým som ho našla, pozrela som si aj iné o spovedi a medzitým bolo aj niečo v zmysle, že treba Bohu veriť. Ja som sa zase znepokojila, že verila som Mu? Neskôr som si uvedomila, že áno, veď keď som prišla zo spovede do lavice sa pomodliť, bola som šťastná a verila som, že ma Pán Boh očistil. Keď som si uvedomila, že spoveď bola v poriadku, uvedomila som si, že zbytočne som zase pochybovala o Božom milosrdenstve a láske. Začalo ma trápiť či som nepochybovala teraz nepochybovala už príliš a nevedela som rozlíšiť, či to pochybovanie bol ľahký alebo ťažký hriech proti Duchu Svätému proti Božiemu milosrdenstvu. Tak som napísala pánovi kaplánovi. On mi v ten deň neodpísal a do konca dňa som bola taká nijaká, neistá. Už som začínala aj rozmýšľať nad tým, že asi by to stačilo len vyznať pri omši a nechať sa posilniť sv. prijímaním, ale nechcela som už viac písať pánovi kaplánovi a chcela som vedieť jeho názor bez môjho ovplyvnenia. Večer som sa snažila pre istotu si vzbudiť dokonalú ľútosť a snažila som sa to odovzdať Bohu. Na druhý deň - stredu (včera) som sa doobeda rozhodla, že keď mi pán kaplán stále neodpísal, tak som mu napísala, či mu môžem zavolať. Potom som sa pomodlila a poprosila Pána Boha, že keď ešte tak málo dokážem vnímať Jeho hlas, tak nech mi napr. prostredníctvom pána kaplána dá odpoveď, že čo mám robiť. O chvíľu na to mi zazvonil mobil. Povedala som pánovi kaplánovi, že čo ma trápi, no len veľmi zhurta. On povedal, že je to v poriadku, lebo pochybovať je ľudské a môžem ísť na prijímanie. Ja som ale nebola veľmi spokojná, pretože som mu hovorila len z hlavy a nebola som spokojná s tým, čo som sa opýtala. Tak som mu ešte raz zavolala a už som mala aj napísané, čo a ako mu chcem povedať – opýtať sa. Pravdepodobne riešil aj niečo iné, pretože sa ponáhľal a aj ma potom stopol, tak som to dopovedala len rýchlo, no ubezpečil ma, že naozaj sú to ľudské pochybnosti a naozaj môžem ísť na prijímanie. Iné by bolo keby som neverila, že mi Boh odpustil. Tomu som pri spovedi verila, len potom doma som začala zase pochybovať a prestávala veriť. Ráta sa to ako hriech? Po telefonáte som sa snažila ukľudniť a uvedomiť si Božiu lásku. No veľmi sa mi to nedarilo tak ako som chcela. Síce som si prehrávala v hlave, že: bola som na spoveď, Boh mi odpustil, potom som síce pochybovala, ale uvedomila si že nemusím pochybovať a tak Mu to poviem na začiatku omše, že som pochybovala a môžem pristúpiť k prijímaniu, veď aj pán kaplán mi to potvrdil... A keďže som stále nebola úplne pokojná, znepokojenie prišlo z toho pohľadu: pochybovala si a boli to len ľudské pochybnosti, ale keďže stále nie si pokojná, málo veríš Božiemu milosrdenstvu a to je ťažký hriech. To, že aj keď ti to pán kaplán povedal, stále nie si pokojná a pochybuješ, či by ti to Boh mohol odpustiť pri svätej omši. Máš tým pádom pravdepodobne TERAZ ťažký hriech... No a takto neistá som ostala. Večer som sa ešte dlho modlila, najskôr som sa snažila si vzbudiť dokonalú ľútosť a uvedomiť si Božiu lásku, ale veľmi sa mi to nedarilo a tak som sa snažila aspoň čo najúprimnejšie to všetko odovzdať Bohu a ukľudniť sa s tým že On sa postará. Viem, že nie je dobré chodiť na sv. spoveď trikrát za týždeň, ale myslím si, že tých pochybností už bolo asi priveľa. No neviem čo mám robiť - bojím sa, že tie všetky pochybnosti boli už naozaj cez, že boli ťažkým hriechom proti Duchu Svätému a Jeho láske a tak je potrebné ich vyznať pri spovedi, veď som stále pochybovala o tom či by mi to mohol odpustiť pri sv. omši. A nechcem prijať sv. prijímanie nehodne alebo s neistotou. Nedeľu totiž ideme pravdepodobne do kostola, ale zajtra večer by som sa ešte mohla ísť vyspovedať. Ďakujem 16.12.2021 09:44
Miška, 16 let
Odpověď:
Milá Miško,
moc mě mrzí, že se takto trápíš. Četla jsem si tvůj vzkaz několikrát a nevidím nic, co by z tvé strany byl nějaký těžký hřích, kdy by ses úmyslně stavěla proti Bohu a odmítala jeho milosrdenství. Jak říkal pan kaplan, pochybnosti jsou lidské. Někoho přepadají častěji a vyvolávají neklid. Jsi citlivá a nejspíš i trochu úzkostlivá, tak tě tyto pochybnosti trápí často. Z tvé strany to jistě není nic úmyslného. Právě naopak, tím, že prosíš o pomoc pana kaplana nebo píšeš nám, je vidět, že se s tím snažíš bojovat. A moc ti držím palce, abys v tom pokračovala a podařilo se ti to zvládnout a najít ve vztahu s Bohem patřičný klid.
Uričtě se svěřuj Pánu v modlitbě. Třeba i při vyznání hříchů nebo před eucharistií přidej ještě nějakou střelnou modlitbu, nebo pormluv s Bohem několika slovy. Může to být nějak takto: "Pane, ty víš, že mě poslední dobou přepadají pochybnosti a že se na tom snažím pracovat, ale občas mi to ještě nejde. Proto prosím, odpusť mi, pokud jsem někdy pochybovala až příliš. Chci tě přijmout v eucharistii, být ti blízko a prosím, posilni mě skrze tuto svátost."
Bylo by možné domluvit se s panem kaplanem nebo panem farářem na nějakém pravidelném setkávání? (Klidně i online nebo telefonicky, nejsem si teď moc jistá, jak to máte na Slovensku momentálně s pandemickými omezeními.) Když jen tak telefonuješ panu kaplanovi, tak se opravdu může stát, že zrovna řeší něco jiného a nemá tolik času se ti v tu chvíli věnovat, což tebe pak nutí přemýšlet o tom, jestli jsi ve spěchu řekla všechno správně a jestli to pan kaplan pochopil tak, jak jsi myslela. Zkus jednoho z nich poprosit o pár duchovních rozhovorů za sebou (Myslím, že by mohlo stačit i krátké setkání, třeba jen na patnáct, třicet minut o tom.). Když budou vědět, že přijdeš, budou mít čas se na tebe připravit, říct ti, co by ti mohlo pomoct a třeba i doporučit nějakou literaturu, modlitbu a tak.
Podle toho, co píšeš, je vidět, že máš Boha moc ráda (A on hrozně moc miluje tebe, na to nezpomínej.), chceš s ním mít krásný a čistý vztah, ale máš velmi často pochybnosti a strach, jestli jsi náhodou neudělala nějaký hřích, který by tento vztah narušil. Víš, jsme jenom lidé, a i když se snažíme sebe víc, vždycky nějaký ten hřích uděláme. Nejdůležitější je se zvednout, smířit s Bohem a pokračovat dál. Bůh je milosrdný a odpouští nám. Odpouští nám tak moc, že se může stát, že nás někdy přepadnou pochybnosti, jestli nám Bůh odpustil, protože jeho nekonečně velká láska je pro naše lidské chápání nepředstavitelná. Ale fakt nám odpouští a pořád nás má rád.
Přeji ti krásné a klidné vánoční svátky a abys je dokázala prožít s vědomím, že Bůh tě má moc rád a odpouští nám hříchy, když se nám náhodou něco nepovede. Moc na tebe myslím :) Martina