Ahoj,

pokud je to nutné (třeba do školy), tak to určitě hřích není. V takovém případě dané téma pracuj a prezentuj tak, aby bylo jasné, že nejsou tvé vlastní názory (uveď jejich autory, zdroje atd.), což bys zřejmě musela udělat stejně. Nemusíš tomu věřit, abys téma dokázala nachystat. Na světě je spousta lidí, kteří věří a prosazují různé názory a některé z nich mohou být proti tvojí víře. Je v pořádku zajímat se o to, co si myslí jiní, lépe nám to pomáhá vést s nimi dialog. Jen při tom nesmíme zapomínat, že máme vlastní názor a vlastní víru.

Martina

Milá Anonymko,

sice jsi nám nenapsala žádnou otázku, na kterou bys chtěla odpověď, ale jen takové oznámení.. Stejně ti k tomu něco napíšu.

V životě člověka někdy může přijít období, kdy pochybuje o Bohu a prožívá něco, čemu třeba můžeme říkat krize nebo zkouška víry. Může se to stát v období dospívání - měníš se ty, mění se tvoje názory a možná už ti nestačí ta dětská víra, kterou jsi měla předtím.

Bůh je láska. S Bohem je třeba vytvářet vztah. Tedy učit se mu rozumět, chápat ho... Je to proces učení se vztahu. A víme, že i v tom nejlepším vztahu vždy vše ihned od druhého nepochopíme. Ba naopak. Druhý člověk je vždy jistým tajemstvím. A Bůh je také ve své lásce pro nás lidi tajemstvím. Proto říkáme, že v životě člověka přichází zkouška víry, zkouška vztahu s Ježíšem. Co tedy dělat? Učit se být s Bohem, budovat s ním vztah. To znamená, najít si na něj čas (modlitba - každý den 10 minut ticha s Bohem), číst Písmo a učit se z něj, číst kvalitní životopisy svatých (zvlášť mladých - z nedávné doby např. Chiara Luce Badano), vyhledávat v církvi prostředí, kde je jakoby Bůh více prožíván a pociťován (např. diecézní centra života mládeže) a učit se naslouchat Bohu i během mše svaté. Není to snadné, ale uvidíš, že tak překonáš své pochybnosti a najdeš znovu Boha - lásku, který chce tvé dobro.

Myslím na tebe a kdybys potřebovala, klidně nám ještě napiš. Martina

Miško,

těžký hřích to jistě nebyl. Řekl bych, že ani lehký. K přijímání jsi mohla tedy bez obav jít. Jediné, co to bylo, tak zjištění, že holt někdy se musíme umět více ovládat a vnímat, že volba bot není až takový problém, aby se kvůli němu lidé hádali.

Milá tazatelko,

křesťan by se měl držet především těch způsobů meditace, které nám zanechaly generace křesťanů před námi. Proč? Katolická meditace je setkání s Ježíšem a to ji odlišuje zcela podstatně od veškerých různých metod, které vedou k soustředění, nebo vytváří určité psychologické stavy. O katolické meditaci a modlitbě Ti nabízíme k inspiraci předmluvu z Bible, kterou dostávali mladí lidé na setkání v Krakowě: https://www.in.cz/download/jakcistbibli.pdf

A jiné metody nedoporučujeme.

Ahoj, záleží, co ti vyhovuje. Pokud si radši hříchy sepíšeš na papírek, abys na nic nezapomněla, ničemu to nevadí. Martina

Ahoj B.,

1. To, že spolu a vedle sebe nemají spát lidé, kteří nejsou manželé, platí pro lidi, kteří spolu chodí, jsou snoubenci atd. Takový blízký kontakt by mohl vést k pokušení a porušení předmanželské čistoty, tak je lepší se tomu vyvarovat a proto se říká, že vedle sebe nemají radši ani spát. Spát vedle někoho není ale žádný hřích. A už vůbec není hřích spát vedle bráchy nebo kamarádů v klubovně. Nemusíš tedy ohledně toho nic řešit.

2. Masturbace je cílené dráždění pohlavního orgánu za účelem vzrušení. To znamená, že to člověk dělá schválně proto, aby se vzrušil. Těžký hřích je, když něco takového člověk dělá vedomě a dobrovolně s vědomím, že je to těžký hřích. Nic z toho, co popisuješ. tedy není ani hřích ani masturbace. Nemusíš se proto bát utřít se, umýt, popř. podrbat. Masturbace se ti zároveň nepřihodí při chůzi ani při sezení. Zkus hodit za hlavu svoje obavy a nemyslet na to, protože masturbace se ti opravdu nestane jen tak a nevědomky.

Já vím, že to může vypadat, že se masturbace děje pořád, protože to tady holky často řeší v poradně, ale to se jen zdá. Je to totiž téma, o kterém se holky bojí mluvit s někým osobně, tak přicházejí sem. Určitě to není jediná věc, kterou holky řeší.

Martina

Ahoj M.,

super, že tu přípravu bereš tak poctivě :)

Spoustu mariánských modliteb najdeš třeba tady: https://www.modlitba.cz/modlitba-v-zivote/seznam-modliteb/rozdeleni-modliteb-podle-adresata-podle-toho-ke-komu-se-modlitbou-obracime/k-panne-marii

Napadá mě, že by také mohla být možnost připravit si něco, co řekneš vlastními slovy, a pak se společně pomodlit nějakou známou mariánskou modlitbu. Jestli je to vaše poslední setkání, tak by mohlo být super v rámci modlitby poděkovat za možnost, že jste se mohli připravovat na biřmování a že tuto svátost můžete přijmout, poprosit o sílu na vaší duchovní cestě, když budete po biřmování pokračovat jako dospělí ve víře... (Můžeš tu modlitbu kdyžtak zkonzultovat předem s knězem.)

Ať se ti to vydaří! Myslím na tebe, určitě to bude super :) Martina

Milá tazatelko,

jsi ve věku, kdy podobné věci přichází na mysl. Co dělat? Předně je vhodné se učit modlit. Prostě nacházet si klidný čas pro Boha. To se hodí každému, ať zvolí jakékoliv povolání. Určitě je dobré, zajímat se o život z obou stran: o život v manželství i o život řeholnic. Můžeš třeba, až to bude zase možné, zajet někam k řeholnicím na program pro děvčata. Lze ho třeba najít na: https://www.hledampovolani.cz/

Tak postupně poznáš, k čemu Tě vede Boží hlas.

A ještě jedna rada: modli se každý den Zdrávas Maria k Matce Boží s prosbou: Panno Maria, vypros mi, ať poznám, co ode mne Bůh ve své lásce chce.

Milá tazatelko,

gratulujeme k tak významnému kroku Tvého života. Prožíváš chvíle, kdy se Tvé duše a Tvého života dotýká Pán Ježíš. To je nádherné.

Takové okamžiky se někdy snaží ďábel znepříjemnit. Stalo se to i Tobě. Kněží o takových rušivých momentech vědí, proto Ti zpovědník řekl, že kdybych sis později vzpomněla, že jsi na něco zapomněla, tak to máš brát tak, že Ti je vážně odpuštěno všechno a znovu to vyznávat nemusíš. 

Takže odpověď zní: Bůh Ti odpustil vše, i to, co jsi přesně nepopsala nebo máš nyní pocit, že jsi to neřekla přesně. Více se tím už nezaobírej.

U zpovědi platí, že problém nastává jen tehdy, když vím, že něco vyznat mám, a stejně to nevyznám, tedy vědomě zamlčím.

Krásné dny s Ježíšem v eucharistii.

Milá Any,

díky za dvůj dotaz. Biřmování je velká věc. Člověk se stává dospělým ve víře, tak je pochopitelné, že v tomto okamžiku chceš vypadat hezky.

Vychézela bych především z pravidel slušného oblékání a toho, jak bycho měli chodit do kostela: sukně/ šaty by měly být dlouhé minimálně ke kolenům (To bývá problém, protože většina šatů je dost nad kolena, a šaty do půlky lýtek nebo ke kotníkům nesluší všem, a sehnat něco mezitím je občas trochu oříšek.), výstřih přiměřený (určitě by neměla být vidět rýha mezi prsy), ani záda by neměla být příliš odhalená. Zahalená by také měla být ramena, ale pokd máš nějaké pěkné a oblíbené šaty s úzkými ramínky, dá se to vyřešit sáčkem, stvětříkem nebo šátkem. Určitě by to neměly být plesové šaty, ale můžeš zvolit nějaké společenské šaty, které zároveň užiješ třeba na předávání vysvědčení nebo jako host na svatbu.

Střih vybírej podle typu své postavy. Existují čtyři základní typy postavy: hruška, jablko, obrácený trojúhleník a obdélník. Podle toho se můžeš inspirovat v tom, jaké střihy šatů by ti mohly slušet. Samozřejmě je potřeba nezapomínat na to, co jsem psala výše, protože většina šatů, co ti najde internet bude moc krátkých, s velkými výstřihy a bez ramínek, což je něco, co se rozhodně nehodí do kostela. Nemusíš mít ale jenom šaty. Možností je třeba kalhotový kostýmek nebo sukně a halenka. I to je slušné, společenské oblečení. Ale pokud nemáš nějakou averzi k šatům a sukním, tak určitě zvol spíše tohle než kalhoty :)

Velikost šatů ti musí dobře sedět. Neměly by ti nikde odstávat (třeba na ramenou), ani se napínat (třeba přes prsa). Pokud bys šaty objednávala z internetu, dobře se přeměř podle tabulek velikostí a klidně si těch šatů objednej víc. Ty, které ti nebudou sedět, můžeš na většině eshopů bezplatně vrátit.

Barvu můžeš vybírat podle barevného typu pleti. Jsou čtyři: jaro, léto, podzim a zima. Každopádně vol spíš nějaké neutrální, tlumené či pastelové barvy. Určitě se nemusíš omezovat na to, abys byla v černé či šedivé. Není potřeba bát se barev, ale přiměřeně. V červených nebo neonových šatech budeš nejspíš poutat příliš pozornosti. To stejné platí o nějakých divokých šatech s výraznými vzory, které tvoří komninace velkého množství barev. Pozor taky na flitry a výrazné třpytivé zdobení.

Zároveň vybírej něco, v čem se budeš cítit dobře a pohodlně, aby sis mohla užít obřad a nemusela přemýšlet o tom, že tě někde škrtí oblečení :) Oblečení také můžeš doplnit třeba sáčkem nebo svetříkem (Bude dost záležet na počasí, ale je fajn mít něco takového připravené pro případ, že se probudíš do chladného biřmovacího rána.) a decentními doplňky. A samozřejmě pozor, aby ti někde neprosvítalo a nekoukalo spodní prádlo.

Určitě se neboj výběr šatů probrat třeba s maminkou, kmotrou, nebo kamarádkami, co jdou s tebou k biřmování.

Milá Any, moc ti přeju, abys krásně prožila své biřmování a vstoupila do křesťanské dospělosti a aby to pro tebe byl krásný den především po duchovní stránce. Martina

P.S.: Tady posílám nějaké tipy pro inspiraci. Nezapomeň ale na to, že si šaty vybíráš pro sebe podle svého typu postavy a toho, v čem se cítítš dobře a jaký máš styl. Taky hodně záleží na tom, jak vlastně šaty vypadají v reálu, protože fotky dost matou.

https://www.c-and-a.com/eu/cz/shop/saty-fit-flare-slavnostni-2125050/1?categoryId=16423 s nějakým sáčkem sladěným s barvou bot, k tomu decentní řetízek a náušnice.

https://www.orsay.com/cs-cz/prilehave-kvetovane-saty-411160526000.html Tyhle jsou na jednu stranu jednoduché, ale zase mají pěkný prvek, co je hezky ozvláštní.

https://www.orsay.com/cs-cz/volne-saty-z-upletu-530278526000.html Decentní šaty, pokud si člověk netroufá na nějaké experimenty, které udělají velkou parádu třeba s nějakým světlým psaníčkem a doplňky.

https://www.bonprix.cz/produkt/aty-s-krajkou-jemn-rova-911772/ Tyhle jsou takové jemné, holčičí. S nějakým svetříkem by mohly být parádní. Ale pokud by bylo opravdu vedro tak by určitě šly i jen tak :)