Otázka: Chtěl bych svoji holku přivést zpátky k víře, ale nevím, jak na to. Prosím o radu. Čau IN !! Jsem sice kluk, ale ptám se tu, jelikož je tu dobrá poradna ;)
Mám otázku. Co mám dělat, když jednu holku chci dovést zpátky ke katolické víře. Její rodiče nějak do kostela chodí a ona kvůli nim také. Ale nechce, ale zase říká že je věřící, že každý Bohu říká nějak jinak. Ale vím, že ji křesťanství nevyhovuje (bohužel nevím v čem, možná tuším, ale těžko říct ). Chci ji nějakým způsobem přivést ke sv. smíření a poté k přijetí Eucharistie, protože ji mám rád a vím, že by ji to pomohlo. Ale nevím jak na to. Nevím jestli se na mě nenaštve, ale i přesto bych to chtěl zkusit. Nevím jak
Jinak Vám děkuji za všechno co děláte :D 19.10.2015 19:53
aaa, 16 let
Odpověď:
Milý aaa,
máš dobrý úmysl a jistě pomoci někomu k víře je moc krásné a vlastně to nejlepší, co můžeme druhému nabídnout.
Ale není to tak snadné. Především je třeba se modlit. Pak si myslím, že je třeba, aby ono děvče poznalo živé křesťanské společenství. Proto Ti doporučuji pozvat ji a vyjet s ní do některého centra života mládeže: Příchovice, Vesmír v Deštném v Orlických horách nebo Rajnochovice. Zakusit víru uprostřed společnství mladých lidí, to může zabrat. Hodí se pro to podzimní prázdniny, období kolem Vánoc či Velikonoce. Bývají to chvíle, kdy na těchto centrech bývá mnoho mladých lidí, a je to příležitost pro radost z víry.
V červenci 2016 pak bude světový den mládeže v Krakově (krakov2016.signaly.cz), to je též mimořádná možnost prožít společnství víry s mladými z celého světa.
Jinak je dobré hodně jí naslouchat, povídat si s ní.
Ať Ti Pán v tomto dobrém úmyslu žehná.
Jan Balík
Otázka: Kluk, který se mi líbí, mě označil na facebooku a na diskotéce mě vyzval k tanci. Co to znamená? Ahoj IN! Před 2 měsíci jsem se zamilovala do jednoho kluka z mojí třídy. Pořád to ještě nepominulo. Teď jsme byli na škole v přírodě. A on na facebooku neoznačil do příspěvku mojí kamarádku. Z dvaceti označil deset lidí a já se tam dostala taky. Celý dny na mě koukal a na diskotéce mě dokonce vyzval k tanci. Myslíte že to něco znamená? Předem děkuji. 16.10.2015 22:00
Alina, 15 let
Odpověď:
Milá Alino,
my v redakci se můžeme jenom domýšlet, zda je to signál jeho zájmu o tebe a nebo projev zvědavosti. Jediný, kdo to ví, je ten kluk. A možná, že i on má v sobě zmatek a přesně neví, co chce. To je v tomto věku normální. Kluci se o dívky začínají teprve zajímat, na první zamilovanost možná teprve čekají. Zatímco my dívky v tomto směru dospíváme přibližně o dva roky dřív. To je dobré si uvědomit a nechat klukům svobodu, aby nás mohli oslovit sami, až přijde ten správný čas, neuhánět je a do ničeho netlačit.
Užívej si tohoto krásného období zamilovanosti, kdy přesně nevíš, na čem jsi, můžeš snít a přitom nikoho nezranit. Říká se tomu období "platonických lásek" a je to jedno z nejhezčích období v životě. Byla by škoda se o něj sama okrást tím, že něco uspěcháš. Prostě tomu nech volný průběh. Pokud o tebe kluk bude mít opravdu zájem, nech na něm, aby ti to dal jasně najevo.
Přejeme krásné podzimní dny!
redakce IN!
Otázka: Mám popřát k svátku klukovi, který se mi líbí, ale moc mě nemusí? Ahoj In! :) Kluk, který se mi líbí, bude mít svátek, ale moc mě nemusí. Mám mu popřát a popř. jak? Děkuji a přeji hezký den, anonymka. :) 15.10.2015 06:55
anonymka, 14 let
Odpověď:
Milá anonymko,
popřát mu určitě můžeš, na tom není nic špatného. Třeba jen úplně jednoduše, že se na něj usměješ a řekneš "všechno nejlepší k svátku". Nemusíš mu nosit žádné dárky, tohle si myslíme bohatě stačí.
Buď však připravená na to, že pokud tě odmítne nebo nebude reagovat moc pozitivně, budeš se muset smířit s tím, že tě opravdu nemusí a přestat si dělat marné naděje. Bohužel, ne vždycky se člověk zamiluje do někoho, kdo jeho city opětuje. Aspoň budeš vědět, na čem jsi.
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Mám si ho všímat nebo jej pustit z hlavy? Ahoj IN! Ťažko sa píše o niečom, čomu sama nerozumiem. Budem sa snažiť vypichnúť hlavné momenty na priblíženie veci.
Som druháčka na strednej, on prvák.Celé to začalo, keď sme sa stretávali na hodinách klavíra (vtedy som bola ôsmačka na ZŠ). Bol veľmi divný. Nielenže ma nezdravil, on mi ani neodzdravoval, jednoducho, nebavil sa so mnou. Keď som raz okolo neho na zastávke prechádzala, tváril sa, že ma nevidí, pozeral na to isté miesto bez jediného pohnutia očí.V škole sa tváril, že netuší, kto som. Po pár mesiacoch som to vzdala. Prestala som ho zdraviť, v škole som sa mu vyhýbala, pretože som sa bála, že si o mne bude myslieť, že som doňho. To som fakt nepotrebovala, pokladala som za nemožné zaľúbiť sa doňho.
Prešiel rok a pol. Šla som do koncertnej sály precvičiť si skladby na absoloventské skúšky. Otvorila som dvere a s hrôzou som zistila, že tam je on. Prvýkrát sme zhovárali (len organizačne, bolo to nevyhnutné :-)).
Pri odchode pozdravil učiteľku, obrátil sa ku mne, zdvihol ruku a zvolal čau! Konečne je to normálne, pomyslela som si.
Kým sme my, klaviristi, čakali na chodbe na skúšky, z nervozity som si prezerala nástenky. Zrazu som si všimla, ktosi vedľa mňa stál. Bol to on. Viackrát som sa skúsila premiestniť, všade šiel za mnou, dokonca aj na opačný koniec. Zachránila ma spolužiačka.
Po skúškach nás učiteľka pozvala do bufetu, kde mi prepustil zákusok, pretože mali už len jeden.
Nechápala som. Asi po dvoch mesiacoch som sa s tým zdôverila katechétke. Povedala, že sa mu zrejme veľmi páčim, len sa bojí, že by neuspel. Nechýbalo veľa a ja som sa doňho pomaly zaľúbila.
V škole som od neho pozdrav čakať nemohla. Nerozprávali sme sa, len som si vychutnávala tie chvíle, kedy ma sám od seba pozdravil. Všímala som si ho viac, no už nie preto, aby som sa mu mohla lepšie vyhnúť, ale preto, že sa zrejme stal \"objektom môjho záujmu.\"
Menil sa môj pohľad na svet, moje reakcie, bola som čoraz odvážnejšia, myšlienka na neho ma pobádala stále čosi robiť. Žiariť, žiť. Nazdávam sa, že to súviselo aj s pubertou.
V máji som šla na druhú časť skúšok, musela som do ZUŠ kráčať po jeho boku. Začal rozhovor a na moje prekvapenie sme sa mali celou cestou o čom baviť.
Potom som mala toľko chuti hrať sa s mojím mladším bratom :-D
Už bolo po polnoci čo sme sa vrátili zo školského výletu. Straašne som sa o neho bála, ako pôjde domov, nuž som mu ponúkla odvoz. Veľmi zdvorilo mi vysvetlil, že ho berie spolužiak.
Prišli letné prázdniny, 2 mesiace sme sa nevideli.
Držala som sa pravidla, on zdraví prvý. Lenže on nezdravil. Prestala som chodiť do tej ZUŠ. Na duchovnej obnove som svoj príbeh povedala spolužiačkam.
Na obede sa pýtal,či zjeme všetky palacinky (zvykol sa tak pýtať, hlavne báb, asi rátal s rým, že sú slabšie jedáčky). Dala som mu všetky, nemôžem ich jesť. Jeho kamarát skonštatoval, jasné aj nabudúce a obaja vybuchli smiechom. Nechcela som, no dotklo sa ma to. Rozhodla som sa, že pritvrdím. Bojovala som v mysli proti nemu. Štvalo ma, keď som niečo nedokázala tak ako on,...Podaktorí jeho spolužiaci ma sledovali. Jeden ma sledoval už od začiatku a dával mu signály, napr., že idem po schodoch, na polke ktorých sedeli,...
To, že ma sledujú si všimla aj moja veľmi dobrá kamarátka. Najprv som z toho mala zábavu a ani som si neuvedomovala, ako to na mňa vplýva.
A jeho som znenávidela. Strašne. V samote vo mne čosi kričalo kill him! Mala som dojem, že si ma totálne nevšíma. Prestala ma baviť tá \"hra\". Hrozne ma štvala.
Napriek tomu som šla na tri koncerty, kde hral. Zdalo sa mi, že ho to potešilo. Dokonca ma na jednom pozdravil :-)
Potom prišla osudná situácia (bolo to tento jún). Mali sme natočiť krátky film. Keď sa režisér viackrát pýtal, kto bude hlavná postava, ON trval na tom, aby som to bola ja. Nedôverčivo som to prijala, bol to môj sen už od malička. Lenže keď išlo do tuhého, nedal mi vedieť, nemala som žiadne info, komunikácia zlyhala. A ja som nebojovala. Nechala som to tak, veľmi rýchlo moju úlohu pridelili inej.
Nikto sa ma nepýtal, prečo som nedošla. Vtedy stratil všetku moju dôveru. Bola som naštvaná na neho i na seba, prečo som sa dala nachytať.
Vravela som si, že keď odíde z našej školy, konečne budem mať pokoj. No hnev mi nedal dýchať. Postupne som dospela k rozhodnutiu, že mu odpustím. Bolo strašne ťažké. Ako dôkaz som mu dala čokoládu, tak, žeby nevedel od koho je.
Už nechodí na našu školu. Konečne som sa ako tak cez prázdniny z toho vyliečila.
No zapísal sa na birmovku tam, kde aj ja. Nič sa nezmenilo ohľadom jeho. Stále sa tvári, že ma nevidí. A so mnou je to tak, že som na neho opäť začala myslieť. Znova a znova mi prišli na um tie pekné chvíle i tie nepríjemné. Predpokladám, že ho budem vídať aspoň raz za mesiac. Netuším, čo si o tom myslieť, čo robiť. Či je lepšie si to nevšímať a dúfať, že všetky city čoskoro vyprchajú, alebo niečo iné. Chcem sa modliť, no neviem za čo. Pre mňa je to situácia, ktorú buď opustím, alebo ma zhltne. Inak neriešiteľná.
ĎAKUJEM!!! 14.10.2015 15:58
lyduška, 16 let
Odpověď:
Milý lyduško,
vážíme si důvěry, s kterou ses na nás obrátila. To je ale komplikovaný vztah, co? Píšeš, že se v tom klukovi nevyznáš - jednou si tě všímá, podruhé ne. Ať je to tak či onak, stal se v poslední době objektem tvého zájmu a často na něj myslíš, dá se říct, že ses do něj proti své vůli zamilovala. To dokládá i tvůj dotaz.
Víš, kluci v tomto věku často sami neví, co chtějí. Dospívají o něco později než my dívky a jejich city jsou během dospívání nestálé, často je to jako na houpačce. Nejspíš ani kluk, o kterém píšeš, neví přesně, co chce. Jinak by se už dávno nějak projevil. Vždyť v dnešní době není těžké napsat druhému vzkaz na chatu nebo sms, pokud se stydí říct ti o svém zájmu osobně.
Co tedy dělat? Za co se modlit? Určitě neuděláš chybu, když se začneš modlit za svého budoucího manžela - možná ho ještě neznáš, ale Bůh už ví, kdo to je.
Pokud jde o to, jak se chovat k tomu klukovi, asi bych se ho snažila pustit z hlavy. Pokud o tebe bude mít zájem, musí se trochu snažit i on sám. A když se snažit nebude, pak se nedrž marných nadějí. Vždyť po světě běhá dost jiných kluků. V některých z předchozích odpovědí radíme holkám, jak zapomenout na kluka, když o nás nejeví zájem. Podívej se na to a zkus se třeba řídit některou z rad.
Myslíme v modlitbě.
redakce IN!
Otázka: Můj kluk by chtěl zkusit francouzáka, ale já se bojím. Prosím o radu. Ahoj poradno IN časopisu! Mám takovou otázečku a ta se týká hned několika věcí. Asi za pět dní máme jen na školní přespání v lese. Můj největší důvod ale je to, že tam jede i můj kluk. Říkal že bychom mohli konečně zkusit francouzáka, ale bojím se toho, protože nevím jak na to. Jsem divná že mám takový strach, i když jsem se a ním už několikrát líbala? Předem díky 9.10.2015 20:55
Dana, 14 let
Odpověď:
Ahoj Dano!
Píšeš, že otázka se týká několika věcí, ale vlastně se ptáš na jednu. Mám trochu obavu, zda tě tvůj hoch nepoužívá tak trochu jako zkušební ženu na erotické prožitky. Pokud ti to totiž říkal dopředu, že byste to mohli ”zkusit”, není to spontánní.
Takzvané francouzské líbání, které spočívá v tom, že jazyk partnera mapuje ústní dutinu parnerky a naopak, zdaleka není příjemné všem mileneckým a manželským párům. A mnohé ho z tohoto důvodu vůbec nepraktikují! Pokud k němu někdy dochází, je to v situaci vášnivého líbání, tedy vzniká spontánně, jako výraz značné blízkosti a intimity. V partnerském vztahu by takovéto líbání mělo mít své místo až v opravdu vážné fázi těsně před svatbou, někdy dokonce až po svatbě.
Buď velmi opatrná, zda tvé tělo nevyužívá chlapec na jakési testování své vlastní vzrušivosti, zda k tobě, jako k mladé dívce opravdu přistupuje s úctou.
Vzhledem ke tvému věku nedoporučuji zacházet tak daleko! Váš vztah je v jiné vývojové etapě, do které toto nepatří. A je to nejen z důvodů hygienických, ale též proto, že všechny projevy tělesné intimity (což může být již stisk ruky či pohlazení) mají být vždy vyjádřením hloubky a opravdovosti partnerského vztahu. Pokud tomu tak není, vztahy se vyvíjí nerovnoměrně nejen v oblasti citové, ale i fyzické. Tomu opravdu věř, protože pracuji jako manželský poradce a často vidím, že pokud v oblasti sexuality přistupuje muž k ženě bez úcty, jen jako k předmětu uspokojení své sexuální potřeby, vždy to končí špatně. Takže se neboj svému chlapci jasně dávat hranice a buď dívkou, která má svoji ženskou hrdost a čisté srdce.
A ještě jeden postřeh. Je velmi málo pravděpodobné, že s tímto hochem jednou spojíš svůj život. Až jednou potkáš opravdu někoho, s kým budeš chtít spojit svůj život, mohlo by tě mrzet, že jsi s někým úplně jiným prožívala tak důvěrné erotické zážitky.
Mgr. Hana Imlaufová
autor _externí
Otázka: Co když si z kluků nikdy žádného nevyberu? Ahoj IN! Áno je to tu znova.... kluci! Mám takový problém. Když se mi nějaký kluk líbí a seznámíme se, tak po čase začnu vidět jeho chyby a už s ním nechci chodit. Říkám si: jsou přeci i jiní. Jenže co když si nikdy nevyberu? A já přeci také nejsem bez chyby!!! A taky bych už chtěla toho svého pravého poznat, protože před svatbou chci mít aspoň 5 let poznávání se na vzájem ..jak bychom reagovali v různých životních situacích. Nikdy jsem kluka neměla (taky protože o mě zájem není). Když jsem na nějakých křesťanských akcích, tak je to tam super, ale nikdy jsem se s nikým neseznámila, ani s holkou....nejsem upovídaná a ani nevím jak správně zareagovat, odpovědět,...kamarádka je velice společenská a super! Překypuje energií, radostí a láskou. Chtěla bych to taky umět (: A když někdo potřebuje pomoct neumím říci ne- a často to lidi poznají a využívají toho.
Vím, že Bůh má pro každého své místo a plán. Modlím se za svého neznámého kluka. Asi na moje otázky nejde jednoduše odpovědět, každej máme individuální život ..ale děkuji že se k vám můžu aspoň vypsat. (: 7.10.2015 20:11
18ctka, 18 let
Odpověď:
Milá 18ctko,
děkujeme za důvěru, se kterou jsi se nám "vypsala". Možná Ti pomůže, co jsem během svého života zjistila i já: že drtivá většina věcí, kterých se obáváme nebo se jimi trápíme, se ve skutečnosti nikdy nestane. Jsi ještě hodně mladá, je Ti krásných 18 let. Spousta mladých lidí potká svůj protějšek třeba až po dvacítce (je to i můj případ :-)). A až ho potkáš a opravdu se zamiluješ, uvidíš, že dostaneš sílu, aby ses vypořádala i s jeho chybami a nedostatky a dokázala se rozhodnout ho milovat. Zatím máš před sebou úžasné období, které můžeš využít k osobnímu růstu a k práci na sobě. Nemáme jenom hledat skvělé protějšky, máme se snažit, abychom se i my skvělými životními partnery stali. ;-)
Napadá mě třeba zajet si na nějakou duchovní obnovu, nabídnout své síly ve farnosti nebo nějaké dobrovolnické organizaci (např. navštěvovat lidi v hospicech nebo domovech důchodců nebo hlídat děti,...), objevovat své talenty a schopnosti, více číst, psát, tvořit,...
A s tím slušným odmítnutím? Tomu se člověk učí celý život, ale rozhodně není nic špatného ani neslušného na tom, když upřímně řekneš: mrzí mě to, ale mám toho teď dost, nezlob se, nepůjde to. Můžeš se modlit i za to, abys k tomu nacházela sílu. Vždyť Bůh po nás nechce, abychom se pomocí druhým ničili, ví, že je důležité si i odpočinout.
Myslíme na Tebe v modlitbě!
redakce IN!
Otázka: Jak se tančí ploužák? Ahoj IN, mám opravdu zvláštní otázku. Máme jet teď v říjnu na školu v přírodě. Hrozně se těším a neustále přemýšlím o tom, že jede i "můj vysněný kluk". On ale neví že se mi líbí a já každý den přemýšlím co s tím udělám. Pořád se mi hlavou promítá ploužák, v tom je ale ten háček. Ještě jsem nikdy s žádným klukem netančila. Má otázka teda zní: Jak se tančí ploužák? Díky 6.10.2015 16:35
Linda, 13 let
Odpověď:
Milá Lindo,
ploužák není nic složitého. Tančí se v základním tanečním držení (levou ruku máš položenou na rameni kluka, pravou v jeho dlani, on tě drží kolem pasu). No a potom se jenom lehce pohupuješ do rytmu hudby. Žádné velké kroky, spíš jenom takové přešlapování.
Ale pozor! Nejde jenom o techniku tance. Důležité je tančit ploužák s klukem, který si pro tebe přijde a pozve tě na "taneční parket". Pokud není vyhlášená dámská volenka, chodí si kluci pro holky, ne obráceně. Takže pokud neprojeví iniciativu, buď trpělivá a zůstaň u snění o něm, jinak bys tím, že budeš příliš hrr, mohla zničit veškeré naděje na nějaký budoucí vztah. Holky, které se klukům samy nabízejí, kluky sice chvíli baví, ale většinou je i rychle omrzí - jako když dostaneš levnou hračku, které si nevážíš. Můžeš svůj zájem o něj naznačit úsměvem, občasným zájmem o to, co dělá, pochvalou, tím, že budeš milá a přátelská. Ale iniciativu nech na něm.
Myslíme na Tebe!
redakce IN!
Otázka: Líbí se mi jeden kluk, ale nevím, jestli je to vzájemné. Co mám dělat? Dobrý den,
už nějakou dobu se mi líbí jeden kluk, ale nevím, jak poznám, jestli se líbím i já jemu. Existují nějaké typy chování pro různé typy kluků?
A jak se mám chovat já? Jak mám dát najevo, že se mi líbí, když nevím, jestli je to tak i z druhé strany?
Děkuji M. 5.10.2015 21:53
Mařenka, 17 let
Odpověď:
Milá Mařenko,
řekla bych, že tato otázka je nejčastější, která se v našich poradnách objevuje. ;-)
Zamilovanost nás prostě najednou "pohltí" a my máme jedinou touhu - nějak se svému vysněnému klukovi přiblížit, zjistit, jak to vidí on. Můžeš se na něj zkusit hezky usmát, pochválit ho, když se mu něco podaří, zajít na akci, kde bude i on,... ale všeho s mírou!
Chápeme, že máš nutkavý pocit, že musíš něco udělat, ale také nedělej klidně nic. Kluk se musí taky snažit a pokud o Tebe nejeví zájem, nezbývá, než se s tím smířit. A pokud se mu líbíš, určitě to poznáš sama a právě toto poznávání vzájemných sympatií je jedním z nejkrásnějších období vztahu. Tak se o něj neochuď tím, že budeš příliš hrr.
Hezké podzimní dny!
redakce IN!
Otázka: Musí být na začátku vztahu zamilovaní oba? Ahoj INáci, mám palčivou otázku. Zajímalo by mě, jestli v každém milostném vztahu musí být oba jedinci do sebe zamilovaní? Nebo stačí, že je zamilovaný jeden a ten druhý ho má "jen" rád, líbí se mu na tom partnerovi nějaké vlastnosti, usoudí rozumově, že ten druhý by byl dobrý otec/matka, a z rozumu si jej vezme? Nebo je zamilovanost nezbytná, aby měl vztah "koření"? Já vážně nevím. Je mi 20 a v poslední době cítím takovou zvláštní krizi právě ohledně tady toho. Celkem často se potkávám s jedním klukem. Vím že je moc fajn a hodný ale má náš vztah nějakou budoucnost ? 3.10.2015 00:05
Tazatelka, 20 let
Odpověď:
Milá Tazatelko,
myslíme si, že není dobré vstoupit do vztahu s někým, ke komu nic necítíš. To, že o tebe stojí on, je určitě příjemné, ale nemělo by to být motivem pro začátek chození, pokud ty to tak necítíš.
Když chceš začát chodit s klukem, musíš s ním nacházet porozumění, sympatie, podobnost názorů a postojůa také se ti musí líbit! Jinak bys s ním chodila jen ze soucotu nebo proto, že nechceš být sama. A to je špatný motiv. Tomu klukovi by mohlo ublížit, kdyby ses chovala tak, že by si mohl dělat nějaké naděje, i kdybys ho nechtěla.
Milá Tazatelko, možná máš pocit, že všechny holky kolem tebe už s někým chodí, jenom ty ještě ne. Ale ani to by tě nemělo vést k tomu, že začneš chodit s někým, koho ty sama nechceš. Základem každého dobrého vztahu je pravdivost a otevřenost. Pokud s tímto postojem budeš někdy do vztahu vstupovat, určitě to bude správné a ty to poznáš.
Měj se moc hezky. Myslíme na tebe!
redakce IN!
Otázka: Jsem šíleně zamilovaná do jednoho kluka a bojím se mu to říct. Co dělat? Ahoj poradno, jsem šíleně zamilovaná do jednoho kluka a nemůžu s tím nic dělat. Hrozně se bojím mu to říct protože mám strach že necítí to samé jako já. Co mám dělat? Není nějaký způsob jak se odreagovat? Předem díky. 28.9.2015 09:20
Melissa, 13 let
Odpověď:
Milá Melisso,
na Tvém místě bychom se zatím do žádného vyznávání lásky nebo dotazů, zda se mu líbíš, nepouštěly. Tím, že se ho přímo zeptáš, se možná hned dozvíš jasnou odpověď, ale na druhou stranu - pokud o Tebe má zájem, vezmeš mu příležitost k tomu, aby se vyjádřil sám.
Možná se zatím jen necítí připravený (kluci v tomto věku se o holky ještě moc nezajímají, dospívají o něco později než dívky) nebo Tě považuje za kamarádku. Ale vyjádření (i kdyby mělo přijít až za nějaký čas) bychom nechaly na něm. Přece jen neznáme moc kluků, kterým by lichotilo, že je "sbalila" holka.Dej tomu čas a uvidíš, že postupně i ta největší zamilovanost trochu vyprchá a uvidíš toho kluka v trochu jiném světle. Možná pak zjistíš, že to byly jenom slepé pocity a žes udělala dobře, když jsi držela jazyk za zuby.
A jak se odreagovat od neustálých myšlenek na něj? Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ TADY A TEĎ! Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, jen tak se projít, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělej to bez reptání.
Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se jenom ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času myslet na toho kluka. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj.