Otázka: Jsem zamilovaná do o 16 let staršího muže, který je navíc zadaný. dobrý den už jsem tu sice psala , ale pořád mě trapí jeden muž , který je o 16 starší známe se docela dobře jsme příbuzní snad ze 3 kolene ,ale já se do něho strašně mooooc zamilovala on má přítelkyni a ted odletěli hodně daleko a strašně se mi po něm stíská co mám dělat? oba dva se známe. děkuji 4.2.2016 18:13
valka, 16 let
Odpověď:
Ahoj valko, chápeme, že Tě to trápí, ale láska si opravdu poroučet nedá, o tom už jsme Ti psali i minule.
Takže, pokud vidíš, že Tvůj vzdálený příbuzný má přítelkyni, je mezi vámi velký věkový rozdíl, a navíc Tvé city zřejmě neopětuje, nezbývá Ti, než se na něho pokusit opravdu zapomenout. Je to sice náročné, ale jde to. V některých z předchozích odpovědí v poradně Láska najdeš řadu tipů, jak zapomenout na někoho, do koho jsme (platonicky a nešťastně) zamilované. Věříme, že Ti některé z nich pomohou. Nejlepším lékem je čas a to, že nebudeš vyhledávat jeho přítomnost. Myslíme na tebe. M.
redakce IN!
Otázka: Jaké máme dát dárky k Valentýnu klukům, kteří se nám líbí, ale moc se neznáme. Chtěla bych poradit. S kamarádkama plánujume jednu malou akcičku na Valentýna. Ve škole máme každá kluka, který nás nějak zaujal... prostě se nám líbí. Chtěla jsem mu (16) něco hodit do skříňky nebo tak... Ale co tam napsat?? :O S tím klukem se osobně neznám, ale proběhlo mezi námi hodně úsměvů... Ale asi se oba bojíme nějak seznámit, nebo tak... A nebo si jen namlouvám, že ty úsměvy byly na mě :D Každopádně mám také obavu z toho, aby nevěděl, kdo to psal... Ups, trošku jsem se v tom zamotala i já :D prostě hlavně si dělám starosti s tím, co mám napsat na papírek ve tvaru srdce, nebo vůbec co mu \'dát\'? 4.2.2016 12:45
Tereza, 14 let
Odpověď:
Ahoj Terezo,díky za dotaz. Sama píšeš, že se spolu s tím klukem ani vlastně osobně neznáte. Pokud mu opravdu chceš něco dát, třeba ten vzkaz ve tvaru srdíčka, zkus vymyslet něco neutrálního, co ho potěší, ale zároveň nijak nezavazuje. Např: Přeji Ti dnes hezky prožitý den nebo Usmívej se na mě dál, je to bezva:) nebo ... určitě něco originálního vymyslíš sama. Taky mu můžeš dát do skříňky bonbon nebo malou čokoládu, prostě jenom tak. Je hodně možností, jak někomu udělat radost, bez toho, aby se to dozvěděl:)...Přejeme z redakce hodně nápadů. M.
redakce IN!
Otázka: Po tělesné stránce jsme si dost blízcí. Nechci zacházet dál... Ahoj In. Mám dotaz. Vím, že jste na podobný dotaz odpovídali v posledním Inu, ale chci se zeptat přímo konkrétněji. Holka se tam ptala na projevy lásky tělesně. Chci se zeptat. Chodím se svým klukem už delší dobu. A po tělesné stránce jsme si dost blízcí. Jednoduše, když jsme sami, jsme schopni se opravdu vášnivě líbat, on mě hladí různě po těle a tak. Nechci zacházet dál. To vím jistě a jsem o tom přesvědčená! Jen mi teď začalo vrtat hlavou, jestli to nepřeháníme. Jenže, je to takové přirozené z naší strany. Necítím v tom násilnost. A je to krásné. Ale myslím, že teď by se to těžko omezovalo. Co si o tom myslíte, jsou takové projevy lásky (tělesně) přijatelné, nebo už je to moc? Děkuju za odpověď. S. 3.2.2016 15:45
Simča, 16 let
Odpověď:
Ahoj SImčo, díky za dotaz. Vážíme si v redakci tvé otevřenosti a důvěry. Jak píšeš, po tělesné stránce jste si dost blízcí. Pusa, vášnivé líbání, hlazení. Sama ale cítíš, že dál zacházet nechceš, že takto to stačí a je to moc krásné... Jenomže, kluci to mají nastavené jinak. Uvedu malý příklad z knížky Sex, šlehačka na dortu:
Kluk pozve dívku do kina. Je tam tma, dotýká se jí nohou. TO JE ÚŽASNÉ. Potí se. Ona je tak blízko. Jenže za chvíli už je to obyčejné, takže příště proplete své prsty mezi její prsty. TO JE ÚŽASNÉ. Kluk přijde z kina a řekne si: TO BYLO SUPER! Dívka přijde domů a vypráví kamarádkám každý detail - dvě hodiny.Příště si dají polibek, pak super polibek, potom vášnivý tříminutovýsupersuper polibek, (kdy už hrozí přenos viru HIV ze slin), pak nějaké masáže, supermasáže a nakonec pohlavní styk. Možná to ani nechtěli, ale ono to samo pokračovalo. Je to jako když se malý kluk rozběhne z prudkého kopce. Najednou je sráz stále prudší a prudší, nohy už nejsou dost dlouhé a nestačí tolik kmitat a pak BUM BÁC. A pláč! Gravitace může být silnější než schopnost udržet kontrolu.
Simčo, možná by bylo fajn, si tuto knížku společně přečíst. Nemusíte se bát, nemá moc stran:), ale je fakt dobrá. A dá se potom o ní společně popovídat, jak to cítíš ty, jak to vidí tvůj kluk. Myslíme na vás a klidně zase někdy napiš. M.
Otázka: Jak vysvětlit myšlenkám, že tento kluk není pro mě? Ahojky, jsem poněkud bezradná.. :-( Rozumem vím, že kluk, se kterým jsem se seznámila, není pro mě. Jak to s nadsázkou řečeno \"vysvětlit\" citům a hlavě/myšlenkám? Má rozum v této oblasti vždycky pravdu? Jak se těch myšlenek úspěšně zbavit? Myslela jsem si, že se víc upnu k jiným věcem, důležitějším, ale nějak mi to moc nejde..i když se snažím, tak mi v podvědomí ty myšlenky furt létají.. (nejsem do něho (zatím) zamilovaná, snad, že mě svým způsobem přitahuje, nebo je v tom pocit někoho mít - jak se v tom vyznat?) Co s tím?
A ještě prosím jeden názor - když kluk řekne o holce, že je důvěryhodný člověk. Co si pod tím představit? 1.2.2016 22:33
T., 23 let
Odpověď:
Milá T.,
vztahy nejsou jednoduché. Na druhou stranu - neexistuje žádné obecné pravidlo, jestli ten kluk opravdu je/není pro tebe. To ukáže většinou až čas, i když ženská intuice (šestý smysl) může mnohé napovědět. Ale může se i splést. Pokud ses s tím klukem seznámila, můžeš se s ním dál přirozeně bavit, ale netlačit nijak na pilu. Ať ho neodpálkuješ hned po prvním setkání. A potom postupem časem poznáš, jestli by byl vhodný do případného vztahu nebo ne. Myšlenky můžou být různé, ale důležité je reálný život.
A ke tvé druhé otázce - myslím, že si můžeš představit holku, na kterou je spolehnutí, které věří.
Měj se pěkně!
redakce IN!
Otázka: Mám říct rodičům, že mám kluka na internátě? Ahoj IN!
mám kluka přes týden jsme na internátě. Moji rodiče asi tuší že s někým chodím ale neptají se. Myslíte že to neberou vážně nebo si myslí že bych jim to nechtěla říct? Mamka vždycky říkala že na chození s někým mám čas a víc se o tom nebavila. Mám strach jí o něm říct aby neřekla že je to v 15ti nanic ze to stejně nevydrží,...prostě se mi to nesnažila vymluvit.Co s tím? Předem diky 1.2.2016 19:59
Kiki, 15 let
Odpověď:
Milá Kiki,
z toho, co píšeš, se mi zdá, že Ty sama podvědomě toužíš po tom, abys tu informaci mohla rodičům říct. Myslím, že by se Ti ulevilo, kdybyste si o tom mohly třeba s maminkou popovídat. Přece jenom je to velká událost ve Tvém životě a protože jsi teď toho vztahu plná a jsi dívka, určitě bys své pocity ráda sdílela. Takže zkus počkat na vhodnou příležitost, až bude správná atmosféra - nebo ji sama vytvoř (upeč nebo kup nějaký zákusek, uvař rodičům kávu či čaj, pomoz s úklidem, aby měli chvíli klidu,...) a potom jim tu novinku oznam.
Je pravda, že se nemusíš dočkat úplného přijetí a rodiče možná budou reagovat jinak, než by sis představovala. Přece jenom - i pro ně je to novinka, že jejich malá holčička už dospívá a posunuje se zase v životě někam dál. A oni se s tím musí vyrovnat. Ale aspoň budou vědět na čem jsou, a třeba časem ocení, že jsi k nim byla upřímná a nechtěla před nimi nic tajit. A to je v každém vztahu moc důležité. Myslíme na Tebe! P.
redakce IN!
Otázka: Vadí, když je ve vztahu kluk menší/stejně vysoký jako holka? Myslíte, že ve vztahu vadí, když je kluk menší/stejně vysoký jako holka? A nebývá z toho jen posměch ostatních ? 31.1.2016 21:49
Anet, 14 let
Odpověď:
Milá Anet,
láska je rozhodnutí přijmout člověka takového jaký je. Nejenom jeho vzhled, ale také povahové vlastnosti (i ty špatné), zlozvyky,... A tam bývají často větší problémy než u výšky nebo věku. Takže všechno jde, pokud se člověk rozhodne mít druhého rád a denně se snaží na tom pracovat.
A když se vám budou ostatní smát? Víš, kdo se chce posmívat, najde si vždycky důvod. Když ne kvůli výšce, tak kvůli něčemu jinému. Ale na druhou stranu je to pro vás příležitost učit se překonávat překážky a otestovat, jak je váš vztah pevný.
Měj se moc pěkně!
redakce IN!
Otázka: Jak se chovat k nesmělému klukovi, kterému se nejspíš líbím? Ahoj IN, Chci se zeptat. S jedním klukem ze školy (je mu 16) jsme si tak nějak padli do oka, když není kolem víc lidí, usmějeme se na sebe, jinak se navzájem podíváme do očí... :) Ale vždycky, když se objeví v blízkosti, tak se strašně stydím :(. A když třeba čekááme po škole na autobus, a přes davy lidí se uvidíme, on viděl, že se na něho dívám, pak se podívá on na mě, a já ho vidím, ale neotáčím se, protože by dělal, jakože se nedívá... Někdy ani nevím, na čem vlastně jsem... :/ On je hodně společenský, ale v tomto asi teda ne :/ Jak se k němu mám chovat? A myslíte, že by se mohl časem i odhodlat k prvnímu kroku? 27.1.2016 21:37
Terez, 14 let
Odpověď:
Milá Terez,
ač se Ti to možná nezdá, právě prožíváš jedno z nejhezčích období v životě. Já bych ho třeba ráda vrátila, kdyby to bylo možné, ale bohužel to nejde. Této životní fázi se říká "období platonických lásek" (to znamená, že o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě.
Takže nikam nespěchej. Není nic hezčího než čekání na vyjádření od kluka, který se na Tebe zasněně dívá. Navíc - každý vztah má své fáze, vyvíjí se. Od nesmělých pohledů, chození do kina, letmých doteků a držení se za ruce směrem ke stále větší vzájemné důvěře, upřímnosti a zodpovědnosti, překonávání překážek. A není dobré žádnou z těchto etap uspěchat nebo přeskočit. Vztahy, podobně jako třeba růže, potřebují růst, rozvíjet se. Nesnaž se násilím otevírat nerozvitá poupata. Všechno má svůj čas. Každopádně bych nechala vyjádření na klukovi. Pokud o Tebe opravdu stojí, osmělí se. I on se musí takovým věcem teprve učit.
Můžeš se už teď začít modlit za svého budoucího partnera. I kdyby to nebyl tento kluk, modlitba se nikdy neztratí. Přejeme krásné dny plné lásky. P.
redakce IN!
Otázka: Je normální, když patnáctiletý kluk nechce slyšet o věcech spojených se sexualitou? Ahoj redakce, když kluk v 15 letech nechce vůbec slyšet o věcech spojený se sexualitou, když ve škole při tomhle tématu dává pozor jen z donucení, nemůže to mít vliv na jeho sexuální život po svatbě? Když to myslí tak, že je mu to trapný vůči holkám a aby to u něj nevzbuzovalo zvědavost. Právě i díky jeho nevědomosti si z něj pomocí dvojsmyslů dělají ostatní kluci, hlavně ve třídě, srandu. Přitom vyspělý na zamilovanost, jak se ukázalo, je. :) Předem děkuji... 26.1.2016 17:49
Sněhurka, 14 let
Odpověď:
Milá Sněhurko,
podle mě se vůbec nemusíš trápit tím, že se ten patnáctiletý kluk zatím (aspoň veřejně) o sexualitu a její prožívání nezajímá. V jeho věku je to úplně normální, má na to ještě čas. Přece jenom kluci dospívají v průměru o dva roky později než my dívky. Naopak můžeš být ráda, že na veřejnosti nevystupuje jako ostatní spolužáci, nelibuje si v dvojsmyslných řečech a nechová se jako zakomplexovaný puberťák.
Jen poznámka: Pokud by posměch spolužáků přerostl únosnou mez, bylo by dobré o tom říct minimálně některému učiteli. Nikdo z nás není povinný snášet urážky a výsměch. Přejeme klidné dny! P.
redakce IN!
Otázka: Zamilovala jsem se do bratra. Co mám dělat? S bratrem k sobě máme obrovskou důvěru, jsme nejlepší přátelé. Ale ve víc se to změnilo před asi čtvrt rokem, kdy jsem se do něj zamilovala. Myslím, že on ke mně taky cítí něco víc.
Snažím se od něj odpoutat všímáním jiných kluků. Ale když před bratrem mluvím o nějakém klukovi, že bych se s ním třeba mohla seznámit, zareaguje tak, že hned řekne nějakou špatnou vlastnost toho kluka. Řekla bych že žárlí. Je to i opačně. Když on promluví, že by se s nějakou slečnou seznámil, hned ho od ní odradím a žárlím.
Láska mezi námi roste, cítím to. Nemůže to tak být, ale je to tak. Prosím pomožte mi, aby to neskončilo opravdovým partnerským vztahem s polibky, či něčím větším.
Zároveň všem přeji, aby se sourozenci měli přátelský vztah. Pak v rodinách vládne opravdová harmonie.
Předem děkuji... 24.1.2016 20:50
Sestra, 14 let
Odpověď:
Milá Sestro,
o odpověď na Tvoji otázku jsme poprosili paní psycholožku. Tady je:
Ahoj ...,
ptáš se nebo prosíš o pomoc, aby mezi vámi nevznikla láska, čili abyste měli k sobě vztah jako bratr a sestra.
Co tento vztah pro tebe znamená? Jak ho vnímáš? Je to vztah, že se můžeš na bráchu spolehnout, můžeš se mu s něčím svěřit, pomůže ti, když něco potřebuješ? Máš přirozený vztah k bráchovi - někdy se na něj taky nazlobíš, naštve tě?
Když o někom vyprávíš před bráchou, že se ti líbí, jdeš s ním pak na procházku, do kina? Co máš v sobě, když o tom před bráchou mluvíš? Chceš mu to "jen" oznámit, chceš ho třeba trochu vyprovokovat nebo znát názor na tohoto kluka od něj?
Jak pracuješ s myšlenkou, že se ti brácha líbí, že jsi do něho zamilovaná? Mluvila jsi o tom s někým? Co se v tobě děje? Zaráží tě to? Polekala ses toho? Nebo jak si prožíváš tuto myšlenku?
Přeju ti, abys o tom mohla s někým mluvit, kdo tě zná a kde bys využila komunikaci ve dvou. Ne jen jednostranný e-mail. Máš
takový vztah k někomu dospělému, kdo by tě vyslechl a ke komu bys měla důvěru?
Také se může stát, že v období dospívání, ve kterém ty jsi, se různě střídají pocity, jednou jsou nahoru, dolů, jsou s
nimi spojené zmatky ... Můžeš si prožívat i toto. Měj se pěkně.
PhDr. Ilona Špaňhelová
autor _externí
Otázka: Jak se naučit mít se ráda a říkat ostatním ne? Ahoj, jak se naučit rozhodovat se podle sebe a ne podle toho, jak by se to líbilo druhým, aby mě měli ostatní rádi? Příklad: Nemám vůbec čas a někdo mě o něco požádá a já mu vyhovím a pak nestihnu to, na co jsem se těšila, co jsem chtěla dělat. Jak se naučit ostatním říkat ne? Snažím se každému moc vyhovět a nakonec pořádně nezvládnu nic, ani udělat radost druhým, ani sobě. Ještě by mě zajímalo, jak se naučit nebýt na sebe tak přísná, nesebemrskačit se, jestli mi rozumíte. Těžko se mi odpouští sama sobě a když se mi něco nepovede, tak se na sebe zlobím. Jak se tedy naučit mít se ráda? Záleží mi na tom, protože jsem zjistila, že když nebudu šťastná já, nebudou ani ostatní.... 21.1.2016 16:43
ta nejanonymnější anonymka, 16 let
Odpověď:
Milá tazatelko,
ptáš se, jak se naučit mít se ráda. To je moc důležitá otázka. Zvlášť ve tvém věku, kdy poznáváš sebe samu, sžíváš se se sebou, a učíš se přijímat se takovou, jaká jsi. Napadá mě, že bys mohla využít "desatero sebepřijetí", které jsme před nějakým časem otiskli v IN!. Tady je:
1 Nemluv o sobě negativně („Jsem moula, jsem blbec“ apod.). Máme tendenci se stát tím, zač se sami označujeme. Naopak se v duchu pochval, pokud se ti něco (třeba jenom nějaká maličkost) podaří.
2 Když selžeš, přiznej si to. Zakaž si obviňovat a zatracovat se.
3 Buď k sobě stejně laskavá jako ke kterémukoli jinému člověku.
4 Nesrovnávej se s ostatními. Jsi jedinečná!
5 Najdi si přátele, kteří mají radost ze života i z tebe (Pokud takové přátele nemáš, zajeď třeba na víkend na Centrum života mládeže, začni se věnovat nějakému kolektivnímu sportu nebo vyhledej nejbližší skautský oddíl a staň se jeho členkou).
6 Nauč se smát. Hledej v životě humor a naplno ho prožívej.
7Uvolni se a netrap se. Když se ti něco nepodaří napoprvé, nevěš hlavu a zkus to znovu.
8 Dělej, co je správné, jednej podle svého svědomí. Když děláme radost druhým, děláme ji tím i sobě a máme ze sebe dobrý pocit.
9 Zkus, jak dlouho vydržíš, aniž bys řekla něco negativního o druhém člověku nebo situaci.
10 Když se tě dotkne něčí kritika, neužírej se jí, ale raději začni pomáhat ostatním. Příležitostí je vždycky dost!
Jak postupovat: Vyber si jeden bod, třeba ten, který pro tebe bude nejsnadnější, a snaž se ho celý den (nebo několik dní, týden) dodržovat. Záleží jen na tobě, jaké „tempo“ si nastavíš. Až se ti to podaří, přidej další bod a pokus se dodržovat oba. Potom přidej třetí, čtvrtý,... až postupně projdeš všechny. Nevzdávej se! Nic nejde samo od sebe a s chybami a opravnými pokusy se počítá. Vytrvalost se ti vyplatí. Schválně, jestli na sobě zpozoruješ nějakou změnu. :)
A s tím slušným odmítnutím? Tomu se člověk učí celý život, ale rozhodně není nic špatného ani neslušného na tom, když upřímně řekneš: mrzí mě to, ale mám toho teď dost, nezlob se, nepůjde to. Můžeš se modlit i za to, abys k tomu nacházela sílu. Vždyť Bůh po nás nechce, abychom se pomocí druhým ničili, ví, že je důležité si i odpočinout. Pomoci by ti mohla i nějaká duchovní obnova. Brzy začne postní doba, tak se porozhlédni třeba po nabídkách diecézních center života mládeže.