Ahoj, díky za dotaz. Jsme v redakci rády, že se ti článek líbil. Je hezké, že přemýšlíš o tom, jaké oblečení je vhodné nosit na různé příležitosti, tedy i do kostela. Myslím si, že podobné je to i s botama. Pokud se v nich cítíš dobře, jsou pohodlné a nehrozí např. pád, vyvrtnutí nohy atd.:), tak proč ne. Je fajn, se o tom také poradit s někým, kdo tě v nich vidí a komu důvěřuješ. Přece jenom takto na dálku se radí hůř. Měj se hezky. M.

Ahoj Tee, díky za důvěru. Pojďme se na to společně podívat:¨Píšeš, že vám to oběma připadá zvláštní a neobvyklé. Nevím, jak dlouho se spolu znáte, jestli jste už dávní kamarádi atd.,ale pokud se vám to moc momentálně nezdá, "netlačila bych na pilu".

Prožívejte a užívejte si kamarádství a přátelství. A držím Vám palce, ať se můžete radovat z toho, že si rozumíte. Pokud má mít váš vztah budoucnost a proměnit se v opravdové „chození“, neboj se, že byste něco promeškali. Naopak, vaše přátelství bude pro lásku dobrým základem. A nakonec moc hezký a pravdivý citát: Opravdová láska bere druhého člověka takového jaký je. Z redakce na vás moc myslíme, a klidně se zase ozvi. M.

Ahoj jáááááá, může to tak být, ale taky nemusí. To, jak se chová asi moc neovlivníš, ale můžeš se na něj zkusit hezky usmát, pochválit ho, když se mu něco podaří, zajít na akci, kde bude i on,... ale všeho s mírou!  Možná, že máš nutkavý pocit, že musíš něco udělat, ale také nedělej klidně nic. Kluk se musí taky snažit a pokud o Tebe nejeví zájem, nezbývá, než se s tím smířit. A pokud se mu líbíš, určitě to poznáš sama a právě toto poznávání vzájemných sympatií je jedním z nejkrásnějších období vztahu. Tak se o něj neochuď tím, že budeš příliš hrr.  Každý vztah má své fáze, vyvíjí se. Od nesmělých pohledů, chození do kina, letmých doteků a držení se za ruce směrem ke stále větší vzájemné důvěře, upřímnosti a zodpovědnosti, překonávání překážek. A není dobré žádnou z těchto etap uspěchat nebo přeskočit. Vztahy, podobně jako třeba růže, potřebují růst, rozvíjet se. Nesnaž se násilím otevírat nerozvitá poupata. Všechno má svůj čas. Každopádně bychom nechali vyjádření na klukovi. Pokud o Tebe opravdu stojí, osmělí se. I on se musí takovým věcem teprve učit. 

Můžeš se také už teď začít modlit za svého budoucího partnera. I kdyby to nebyl tento kluk, modlitba se nikdy neztratí, právě naopak:). Pěkný den. M.

Milá Zuzko,

chlapecké "taktiky" jsou pro nás holky někdy zkrátka nečitelné. Sami kluci ale potvrzují, že pokud o nějaké děvče stojí, dají mu to najevo tak, aby to poznalo. Možná, že je "ten tvůj" zkrátka jen nesmělý, možná, že je opravdu kamarádský k více děvčatům a ve skutečnosti o nějaký hlubší vztah zájem nemá. Dozvíš se to ale asi jedině trpělivým čekáním. Pokud by totiž o tebe skutečně zájem měl, jen úplně nevěděl, jak ti do dát znát, mohla bys ho svojí případnou iniciativou klidně i vyplašit. A potom, kluci jsou těmi, kteří by měli dobývat nás a ne naopak.

Měj se krásně :) H.

Ahoj Dášo, díky za dotaz. Známe v redakci několik párů, které spolu začaly chodit bez počáteční slepé zamilovanosti (někdy byl zamilovaný jen jeden z nich, jindy šli do vztahu oba "z rozumu". Zvlášť s postupujícím věkem už totiž není tak samozřejmé se do někoho bláznivě zamilovat jako v mladším věku.) Jak to fungovalo? V některých případech vztah vydržel, v jiném se po čase rozešli. Každý vztah je totiž originální a nemůžeme stanovit obecná pravidla platná pro všechny.

Při každém chození poznáváme, jestli si "sedíme" nebo ne. Ať už jsme na začátku oba zamilovaní nebo jdeme do vztahu z "rozumu". 

Někdy je i lépe, když nejdeme do vztahu úplně pobláznění, protože pak hrozí, že když zamilovanost vyprchá, najednou pro nás bude těžké toho druhého přijmout takový, jaký je. Ale ani toto není pravidlo. Je to prostě hodně individuální. Z redakce ti přejeme pěkné dny. 

Ahoj Nikišku, podobné dotazy se nám tu teď množí jako houby po dešti:), tak jenom velmi stručně: způsobů, jak nám kluci dávají najevo, že se jim líbíme, je opravdu spousta. V jednom z článků jsme se je pokusily zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm

Ahoj Kajko, jste spolužáci, tak téma k hovoru určitě nějaké najdeš. Můžete se spolu bavit třeba o písemce, která vás čeká, můžeš mu poradit v něčem, co mu zrovna moc nejde nebo naopak se zeptat na něco, co zrovna neovládáš ty, můžeš si přisednout na obědě.... 

Je ale také pravda, že ve čtrnácti letech kluci obyčejně mají jiné zájmy než "holky". Ty je začínají zajímat až o něco později, prostě je to tak:). A jestli je např. introvert a nechce se bavit  nebo se stydí před holkama, tak si myslím, že bys to měla respektovat. Sama určitě víš, jak se cítíš, když ti někdo něco říká, co je ti nepříjemné, co se ti nezdá nebo nelíbí. Svoboda je pro každého člověka hodně důležitá, jak pro nás samotné, tak i pro ty druhé. Na druhé straně, pokud si rád povídá a je veselý a otevřený, určitě si společné téma k hovoru brzy najdete. Z redakce přejeme hezký den. M.

Ahoj Sári, díky za dotaz, i za to, že o různých věcech poctivě přemýšlíš. Víš, život je krásný právě v tom, že se skládá z řady období a každé z nich je hezké něčím jiným. Období přichází postupně a každé má svůj čas. A nevyplácí se nějakou etapu překočit, protože pak už se ta doba nikdy nevrátí.

Například pro tebe a tvoje spolužáky je důležité hledat si nové kamarády a učit se kamarádství rozvíjet - naslouchat druhým, odpouštět si, ocenit druhého, pomáhat si navzájem, komunikovat spolu. Protože když se to člověk nenaučí v kamarádství, nebude to umět ani později během chození. Možná už tušíš, kam tím mířím. Než začneme s někým chodit, měli bychom se naučit vycházet s kamarády a rozvíjet kamarádství (i s klukama). Vždyť právě z přátelství můžou časem vzejít i hezké partnerské vztahy.

Nenech se o žádné období života okrást tlakem kolem sebe a dobře prožívej každý den, protože už se nikdy nevrátí. Určitě není kam spěchat - jenom by sis to jednou vyčítala. Z redakce ti přejeme pěkný den! :-)

Dobrý den Viktorie, díky za dotaz i důvěru. Doporučujeme sejít se s nějakým poradcem nebo psychologem, který má přehled o soužití handikepovaných a zdravých lidí. Můžete jim napsat e-mail nebo zavolat, kontakty mají na svých webových stránkách.  A protože osobně nikoho neznáme, mrkli jsme se na internet. Vybrali jsme pro vás tři organizace, kde si myslíme, že by vám mohli nějak pomoct.

Paraple
http://www.paraple.cz/kontakty.html

Existuje i liga vozíčkářů:  http://vozickar.com/category/liga-informuje/ nebo webové stránky Helpnet: http://www.helpnet.c

Držíme palce a myslíme na vás. Budeme rádi, když se ozvete, jak to dopadlo. Hezzký den. M.

Ahoj Xixi, hned na úvod bych tě chtěla uklidnit: podobnou otázku jako ty si klade spousta dívek v tvém věku i dívky mnohem starší. Ráda bych se ale zeptala já tebe: Napadlo tě někdy zamyslet se nad tím, proč vlastně kluka chceš? Proto, abys nebyla sama? Ale ty přece nejsi sama! Máš rodinu, možná i sourozence, určitě i nějaké kamarády a známé. Zkus zapracovat na těchto vztazích - prohlubuj stará přátelství a seznamuj se s novými lidmi, dělej radost lidem kolem sebe. Hledej si další kamarády a uč se druhým naslouchat a mluvit s nimi. Pokud nevíš, kde hledat, zajeď si třeba na nějakou víkendovou akci na DCŽM (jejich seznam najdeš v posledních dvou číslech IN!), tam poznáš spoustu nových skvělých lidí.

Já vím, že se to lehko říká, když teď s tebou zmítají různé nálady a emoce. Ale pokud se rozhodneš, že se zaměříš na něco jiného než na vyhlížení prince na bílém koni, půjde to. Můžeš přidat modtlitbu za svého budoucího partnera,a také prosbu o trpělivé a  radostné srdce. Ten pravý se jistě časem objeví. Myslíme na tebe a přejeme krásné dny. M.