Ahoj Karol, díky za dotaz. Je jeden moc hezký a pravdivý citát: "Nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama." Lásku si na nikom nemůžeme vynutit. Pokud ten kluk nedává najevo žádný větší zájem o tebe (a to bys určitě poznala), je pravděpodobné, že tě bere jako kamarádku a gentlemansky se chová třeba proto, že je tak vychovaný. Neznamená to ale, že by časem vaše kamarádství nemohlo přerůst v hezký vztah. Ten bys ale mohla ohrozit, kdybys mu hned na začátku řekla, co k němu cítíš a on by se toho mohl zaleknout a stáhnout se. Z kamarádství se totiž běžně stává láska, ale obráceně to moc nefunguje. Lepší než se spálit, je být trpělivá a počkat. Na co? Jestli nepřeskočí jiskra také od něho směrem k tobě. Snaž se s ním normálně komunikovat, třeba jej občas pochval, když se mu něco podaří, naslouchej mu, povzbuzuj ho - tak jako se chováš k jiným svým kamarádům. Působí to mnohem přirozeněji, než kdybys mu psala vyznání ve vzkazech nebo mu je řekla osobně. Láska má spoustu jiných podob než jenom to, že někomu řekneme "mám tě rád", "miluji tě". Právě pochvalou, pomocí, povzbuzením, úsměvem mu můžeš naznačit mnohem víc a navíc nenásilným způsobem. Z redakce přejeme krásné podzimní dny. M.

Ahoj Natko, díky za dotaz. Ptáš se nás, jak máš napsat klukovi, že máš o něj zájem, ALE má holku. Myslím si, že už tím jak jsi to napsala, cítíš, že by to nebylo fér. Představ si, že bys byla na místě té jeho holky, a některá jiná holka by se snažila ti ho přebrat. Zdálo by se to ti to správné? Byla bys v pohodě? Nebyla bys spíš naštvaná, nešťastná a smutná? Věřím, že je to správný kluk, asi je hezký, přátelský, atd., ale máš právo tohle někomu udělat? Zkus o tom popřemýšlet. Hezký den. M.

Ahoj Majo, díky za dotaz. Kdysi hodně dávno, už jsme na podobný dotaz odpovídali, takže část okopíruju: Rozumím-li tomu dobře, jedná se o syna bratrance tvého tatínka. Pokud ano, pak se jedná o příbuzenecký vztah v boční linii 6. stupně. Takovýto příbuzenský vztah nebrání podle církevního ani podle civilního práva uzavření manželství. Takoví příbuzní mohou spolu vstoupit do manželství, ovšem musí sami podle okolností zvážit, zda je to rozumné. Až potud se jedná tedy o řešení ryze právní. Někdy může v takovémto bližším příbuzenství být ale i nějaký dědičný problém. To se pak obyčejně řeší poradou v genetické poradně...

Takže tolik k teorii, a teď ještě praxe:). Píšeš, že se ti líbí kluk, ale je to i opačně? Nebo je to jenom platonická láska ze tvé strany? Tvůj věk je ideální na snění a platonické lásky, jsi ve ve věku, kdy se teprve učíš vyznat se sama v sobě a svých pocitech, to je úplně normální a prožívají to tak asi úplně všechny holky. Řekla bych, že teď je nej s klukama kamarádit a zbytečně nespěchat. Ale určitě je dobré na sobě pracovat:). Můžeš rozvíjet a věnovat se tomu, co tě baví, vztahy s kamarádkami a kamarády, můžeš posilovat své sebevědomí a učit se přijímat se taková jaká jsi a učit se být ženou a radovat se z toho. Radostní a milí lidé, kteří se dokážou zasmát sami sobě, mají totiž v sobě něco, co druhé přitahuje a ostatní se s nimi cítí moc fajn. Hezký den. M.

Ahoj Kity, díky za dotaz. Píšeš, že se svým klukem chodíš rok a půl, a protože od sebe bydlíte daleko, vídáte se jenom jednou za 14 dnů, ale ten vztah je nádherný. Ty ale přes to všechno cítíš, že teď potřebuješ být spíš sama, že jsi na vztah ještě mladá, ale zase nechceš svému klukoiv ublížit... a nevíš co s tím. Z toho co jsi napsala, se mi zdá, že se opravdu dobře znáte a jeden o druhém asi víte docela dost, důvěřujete si. Někdo by možná řekl: značka Ideál, ale ty přesto cítíš, že to není ono. Že máš potřebu být sama, není špatné, každý člověk potřebuje být chvíli sám, přemýšlet, být jenom sám se sebou, ale to může být, i když s někým chodí. Mít prostor pro sebe sama je moc důležité - někdo si rád třeba čte, někdo jde sám na procházku, někdo poslouchá písničku, někdo jenom tak odpočívá - je to čas pro sebe, a je pro každého moc důležitý. Tady v tomto tvém dotazu ale spíš vnímám, že chceš být momentálně sama, bez kluka, cítíš to tak, a vlastně ani nevíš proč, ale potřebuješ být sama. Píšeš, že spolu komunikujete o všem, bude důležité si promluvit i o tomto. Říct mu, co cítíš, i to, že tě bolí, že mu tím ublížíš, ale že nemůžeš jinak, a že to není nic proti němu, ale ta samota je pro tebe momentálně moc důležitá. My ti asi z redakce moc  neporadíme. Proč? Protože v tomhle případě se moc radit  nedá. Udělej to, co myslíš, že je nejlepší. Samozřejmě, že pokud se rozejdete, tak mu to ublíží, ale když s ním budeš jen "na oko", tak mu tím ublížíš taky. Vím, je to těžké vzít zodpovědnost do svých rukou, ale tak to už u dospělých lidí chodí a nikdo to nemůže udělat za tebe. Věřím, že se budeš rozhodovat poctivě a s modlitbou a moc na tebe myslím, ale víc asi udělat nemůžu. A ještě jednou moc díky za otevřenost  a upřímnost. Ať se ti daří. M.

Ahoj H, minulý týden jsi nám psala dotaz, jestli máš napsat nebo ne klukovi, který se ti líbí. Psala jsi mu už několikrát, ale on ti neodpovídá a kamarádi ti radí, ať už mu nepíšeš, a necháš to být. No a v podobném duchu jsme ti odpověděli i z redakce. Zachovala ses ale podle sebe, tak jak jsi to viděla správně ty, a teď zase nevíš, co udělá, když se potkáte jak píšeš "naživo". Ale to opravdu nevíme ani my. Jenom bych možná znovu napsala, to, co jsem ti napsala už minule, a zdá se mi to hodně důležité: Svoboda je pro každého člověka hodně důležitá, jak pro nás samotné, tak i pro ty druhé. Zkus o tom třeba trošku popřemýšlet:). Měj se hezky. M.

Ahoj D, díky za upřímnost a otevřenost. Náš web i časopis jsou sice pro mladší čtenářky, ale zkusím ti odpovědět. Píšeš, že máš přítele o 12 let staršího a mamince se to nelíbí. Tebe to trápí, protože máš oba dva moc ráda. Vlastně vám rozumím asi oběma:). Tobě, protože jsi zamilovaná a vidíš na svém milém jenom to nejlepší, ale zároveň máš ráda maminku a bolí tě, když tvého partnera nevidí stejně jako ty. A rozumím i tvé mamince, je to maminka, bojí se o tebe, určitě tě má ráda, a chtěla by pro tebe to nejlepší, jako každá maminka pro své dítě. A zřejmě měla o tvé budoucnosti jiné představy. A teď co s tím? Rada na okamžité jasné a bezbolestné řešení pro všechny strany asi úplně neexistuje. Nevím, jestli jsi věřící, ale pokud ano, zkus třeba prosit o to, abys dokázala mít s maminkou hezký vztah, abys alespoň jeden den dokázala vždy, když ti řekne něco, co tě zraňuje, hned odpustit, a pak to zkusila i další den a další... Moc důležitá je i vzájemná komunikace. Nevím, jestli jste spolu s maminkou mluvily, ale pokud ne, zkus jí např. vysvětlit, co se ti na něm líbí, co jste spolu hezkého prožili, jak se k tobě mile chová..., aby maminka viděla, že je ti s ním opravdu hezky, pokud se tedy spolu osobně neznají a nenavštěvujete se (potom by možná byla fajn i návštěva, aby se maminka mohla přesvědčit, že je to bezva kluk, a i pro tebe by mohlo být přínosem vidět, jak se zase partner chová např. k mamince, k dalším členům rodiny...). Věřím, že ani jedna z vás nechcete ubližovat té druhé, a že je to pro obě strany těžké. Na druhé straně, výběr celoživotního partnera závisí opravdu jenom na tobě (jsi dospělá a máš svobodnou vůli, ale i odpovědnost za svůj další život). Myslím na vás. M.

Ahoj, Mandragerko, díky za dotaz. Tvůj věk je ideální na snění a platonické lásky. Nikam nespěchej a nemusíš dělat vůbec nic. Jestli o tebe bude mít zájem i on, určitě poznáš:). Víš, s klukama je to občas komplikované (to si myslí zřejmě i oni o nás:)) a zvláště ve věku, kdy se teprve učíš vyznat se sama v sobě a svých pocitech. Dojem nejlépe uděláš tak, že se nebudeš moc snažit žádný dělat a budeš přirozená - budeš rozvíjet své zájmy a věnovat se tomu, co tě baví, rozvíjet vztahy s kamarádkami a kamarády, posilovat své sebevědomí a učit se přijímat se taková jaká jsi a učit se být ženou a radovat se z toho. Radostní a milí lidé, kteří se dokážou zasmát sami sobě, mají totiž v sobě něco, co druhé přitahuje. Třeba si toho všimne i kluk, který se ti líbí. Každopádně bych zatím nikam nespěchala a snažila se s klukama spíš kamarádit. Všechno má svůj čas... Hezké prázdniny. M.

Ahoj Mio, díky za dotaz. Je to někdy s klukama trápení, že? I ve dvanácti letech se o kluky samozřejmě zajímat můžeš, ale zatím jako o kamarády. Už teď ale získáváš důležité zkušenosti a děláš důležité kroky - objevuješ, co ti na klucích vadí a co se ti na nich naopak líbí. Samozřejmě, že se ti čas od času některý z nich bude líbit (jako např. Vojta) - bez zamilovanosti a trápení kvůli ní by ani nebylo dospívání :-), ale je to období spíš tzv. platonických lásek, kdy o klucích zatím jenom sníš a představuješ si, jaké by to bylo s nimi chodit. To je úplně normální a většina holek v tvém věku prožívá úplně to samé. Některá už dřív, jiná později, ale každá si tím projdeme nebo jsme si tím už prošly. Snaž se brát kluky zatím "jenom" jako kamarády. Uvidíš, že se tak vyhneš dalšímu zbytečnému trápení. Krásný zbytek prázdnin. M.

Ahoj L, díky za dotaz i důvěru k nám do redakce, vážíme si toho. Z tvého dotazu to není jasné, ale předpokládám, že jste všichni dospělí, a dospělí lidé mají nebo by měli mít zodpovědnost sami za sebe a taky svědomí, které jim říká v různých situacích, co ano a co už ne. Jestli máš výčitky svědomí, a cítíš svůj díl "viny", řekla bych to té kamarádce i jejímu klukovi, to jak se cítíš, a proč to tak je. Kamarádsky a upřímně. To, jak se zachovají tví kamarádi je už věc druhá, a to ty asi moc neovlivníš. Je možné, že by si našli jinou příležitost, je možné, že to nezvládli, i když chtěli nebo je to ještě nějak jinak. Ale to mi nepřísluší soudit ani hodnotit. V každém případě je to i pro tebe zkušenost a příště se budeš možná i ty rozhodovat jinak. Jeden bezva kněz nám (tehdy dospívajícím dětem) vždy říkal: Hříchy budete mít vždy, i na poli čistoty,...(doplň si, co tě zrovna trápí, a v čem jsi selhala), ale máte dobrého Vykupitele. Je důležité se zvednout, poučit se z toho a jít dál... Ty věty jsou hodně pravdivé. Víš, každý z nás někdy udělá nějakou "botu", něco, na co není vůbec pyšný, co ho trápí - ale důležité je se z toho poučit, "vstát" a snažit se být zase o něco lepší, jít dál cestou, o které víš, že je správná. Díky, za to, že ses nám svěřila, díky za tvou otevřenost, tvůj dotaz může pomoct i ostatním, co prožívají něco podobného. Měj se moc fajn a krásný zbytek prázdnin. M.

Ahoj H., díky za dotaz. Rada je jednoduchá, i když se ti možná nebude moc líbit. Nedělej nic. Pokud by o tebe ten kluk stál, určitě to poznáš. Víš, kluci nemají moc rádi, když jim holky nadbíhají a vnucují se. To potom většinou ztratí zájem. Ve dvanácti - třinácti letech mají kluci obyčejně úplně jiné zájmy než "holky". Ty je začínají zajímat až o něco později, prostě je to tak. A jestli je introvert, nechce se bavit nebo se stydí před holkama, tak si myslím, že bys to měla respektovat. Sama určitě víš, jak se cítíš, když ti někdo něco říká, co je ti nepříjemné, co se ti nezdá nebo nelíbí. Svoboda je pro každého člověka hodně důležitá, jak pro nás samotné, tak i pro ty druhé. Hezké prázdninové dny. M.