Otázka: Nevím, co si o tom mám myslet. Milá redakce, moc ráda bych Vás poprosila o radu. Před rokem jsem se na jednom táboře seznámila s klukem. Nestihli jsme si dát na sebe kontakt, ale z málo informací, co mi řekl o sobě, jsem ho našla a napsala. Začali jsme si spolu psát. Jak začal školní rok, naše psaní začalo pomalinku upadávat, ale z jeho strany. Chápala jsem, že má hodně povinností a nějak jsem to neřešila.Před cca dvěma/třemi měsíci jsme se bavili o karanténě, kde jsem mu napsala, že hlavní je, že jsou všichni spokojení. Natož mi napsal, že on ještě spokojený není, ale že jsem na nejlepší cestě, aby toho docílil. Teď je to měsíc a půl co vůbec nenapsal. Nevím, jak se k tomu všemu postavit nebo jak si to vyložit. Jak bych se měla zachovat? Snažím se na něj nějak nemyslet, ale nejde to. Když už si to všechno srovnám v hlavě, tak napíše a jsem zase tam, kde jsem byla. Předem děkuji za odpověď. 29.6.2020 09:03
Maruška, 21 let
Odpověď:
Ahoj Maruško, díky za dotaz. Píšeš, že ses na táboře před rokem seznámila s klukem, a pak jste si občas psali, více ze tvé iniciativy. Odmlčel se, ale pak ti napsal, a tobě se zdálo, že je v tom něco víc, a pak měsíc a půl zase nic. A ty nevíš, co si o tom myslet. To naprosto chápeme. Možná je stejně zmatený, a neví, co vlastně chce, možná je to jeho způsob komunikace, možná flirtuje, možná...těžko říct. A neuvidíte se zase někde na táboře i tento rok? Nebo někde jinde? Navíc si myslím, že pokud o tebe bude opravdu stát, tak si způsob, jak se setkat nebo nějak jinak spojit,určitě najde, neboj! Asi i v tomto případě platí, že čas ukáže. A navíc začínají prázdniny. Nová přátelství, nová dobrodužství, a zážitky, a možná, kdo ví:)... Přejeme ti z redakce, ať jsou tvé prázdniny naplněné a krásné.M.
redakce IN!
Otázka: Žárlím, nevím co s tím. Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, už dva roky chodím s klukem a všechno je skvělé. Jen já mám problém se žárlením. Občas se baví s nějakou holkou a mě to vadí. Bavili jsme se o tom spolu a já mu věřím a vím že se mu nelíbí. Ale nedokážu se zbavit toho blbého pocitu. Nevím co dělat. 27.6.2020 14:31
Petra, 22 let
Odpověď:
Ahoj Petro, díky za tvůj upřímný dotaz. Píšeš, že žárlíš na svého kluka, i když sama píšeš, že všechno je skvělé a žárlit vlastně nepotřebuješ, ale je to „větší“ než ty a nevíš co s tím. Tak se na to spolu podíváme:). Kdykoli chceme jakýkoli zlozvyk odstranit, musíme mu nejprve porozumět, pochopit ho. Žárlivost je jako kterákoli jiná obava, která nám bere sebevědomí a vede ke vzteku, nejistotě. Chodíš s bezva klukem? A co když s ním chce chodit i Jana, Pavla, Martina,... Chápeš? Tvá představivost začne pracovat proti tobě, vytváříš „katastrofické scénáře“. Ztrácíš půdu pod nohama, vidíš něco, co vůbec není. Někde jsem četla moc hezké přirovnání: Důvěra je lepidlo, které všechno drží při sobě. Nedůvěra je ředidlo. Všechno slepené se rozpadne... Jak by vlastně vypadal svět, kdyby si lidé vůbec nedůvěřovali? Kdyby jeden druhého neustále podezíral? Žárlivost je bacil živený nízkou sebedůvěrou. Kdykoli se ohlížíme po druhých a snažíme se hledat, v čem zaostáváme, najdeme to. Protože kdo hledá, najde:). Možná si říkáš: Jak někdo může milovat někoho takového, jako jsem já? Janča i Martina jsou o hodně hezčí. Jestliže tě má někdo upřímně rád, jsi pro něj bezkonkurenční, protože nikdo nedokáže být jako ty. Jsi totiž originál, tak jako každý z nás. A další moudro: Jestliže neumíme přijmout své přednosti i slabiny a milovat sebe pro to, jací jsme, nikdy nedáme šanci nikomu dalšímu, aby nás upřímně miloval. Protože by musel milovat někoho, kým se snažíme být, ale nejsme. Kdykoli si připadáme nedostateční, srážíme svou hodnotu, kterou máme. Jen proto, že ji nevidíme, neznamená to, že ji nemáme. Z redakce ti fandíme a věříme, že to zvládneš, protože už tím, že jsi to napsala, je vidět, že o to, zbavit se žárlivosti moc stojíš. M.
redakce IN!
Otázka: Jsou nějaké hranice ve flirtování? Milá redakce, chtěla bych se zeptat, jak se církev staví k flirtování. Myslím tím to, když chci \"otestovat\", jestli se tomu klukovi líbím, a tak se na něho třeba usměji nebo se na něho často podívám. Není to hřích, když si nejsem jistá, jestli se mi líbí on (ale před nějakou dobou jsem do něj byla platonicky tajně zamilovaná, ovšem do jeho idealizované podoby)? Nechci ho zranit, jen chci vědět, na čem jsem. Jsou nějaké hranice ve flirtování? Děkuji za odpověď. 21.6.2020 20:54
Adéla, 21 let
Odpověď:
Ahoj Adélo, díky za dotaz. Pokud se na nějakého kluka např. častěji podíváš, usměješ se na něho, není vůbec nic špatného. Špatné by bylo, kdybys to dělala jenom proto, že by ses tím bavila, a chtěla mu nějak ublížit, ale to myslím není tvůj případ:). Na webu máme článek, který o flirtu píše víc. Mrkni:
Otázka: Mám kamaráda, se kterým bych chtěla chodit ,ale... Dobrý den, mám kamaráda se kterým bych chtěla chodit - máme to navzájem. Ale když přijde na takovou tu,, romantickou,, chvilku tak nějakým zvláštním způsobem nemůžu v tom fyzickém kontaktu(puse) pokračovat - spíš to vubec začít. Jako my si skvělé rozumíme. Cítím se s ním jako bych nemusela nic řešit. Přijde mi že pokaždé když cítím že to má zajít někam dál než povídání tak,, utecu,,. Dá se stim nějak pracovat? Nebo to nemá smysl? Děkuji. 19.6.2020 00:54
Janča, 17 let
Odpověď:
Ahoj Jančo, děkujeme za tvoji důvěru a upřímnost. Pojďme se společně zamyslet nad tvým problémem. Bojíš se něčeho, co jsi nikdy nedělala a co neznáš. To je úplně přirozená reakce. Většina lidí (včetně mě) se bojí neznámého, toho, co nikdy předtím nezkusili. Ale když se na to podíváme trochu rozumově, strach se začne postupně zmenšovat. Je dobré zamyslet se nad tím, čeho se vlastně bojíš a co nejhoršího by se mohlo stát. Bojíš se, že budeš u líbání vypadat hloupě a že se ztrapníš? I takové situace k životu patří a časem se tomu určitě zasměješ. Je dobré učit se dívat na sebe samu s odstupem, s nadhledem, nebrat se až tak vážně. Nebo se bojíš toho, že se s tebou kluk kvůli tomu, že neumíš líbat, rozejde? Pokud se opravdu někdo takový najde, pak ho nebude žádná škoda.Nebo se bojíš něčeho úplně jiného? Líbání je krásný prožitek, dar, který můžeš druhému dát. Je o postupném objevování toho, co dělá tomu druhému radost. Nejde ani tak o techniku, protože každému se líbí něco jiného. Je vyjádřením nejhlubších citů, intimním prožitkem. Při prvním polibku bývají většinou nervózní obě strany, takže tvůj budoucí kluk bude možná prožívat to samé, co Ty. A není nic hezčího než se líbání učit společně. :-) Jsou to ale krásné chvíle, na které potom budete dlouho vzpomínat. I kdyby se stal nějaký trapásek, to mi věř. Vztah je o budování vzájemné důvěry a postupném odhalování svých strachů, nejistot a pocitů tomu druhému. O tom, abyste se naučili přijímat jeden druhého i se všemi jeho nedostatky. Strach z líbání je jen jednou z mnoha "položek", kterou budeš se svým klukem jednou sdílet. Časem se objeví spousta jiných (v té chvíli důležitých) věcí, které budete společně překonávat a na své obavy z líbání si už ani nevzpomeneš. Teď můžeš svůj strach odevzdávat třeba každý den v modlitbě a uvidíš, že tvůj první polibek bude nakonec moc hezký, když si jej "schováš" pro někoho, koho budeš mít opravdu ráda a on tebe. Možná, že to bude tento kluk, ale možná že ne. To sama časem poznáš. Fandíme ti. M.
redakce IN!
Otázka: Odsuzuje církev plastické operace? Ahoj, mám dotaz. Odsuzuje církev plastické operace? Mám totiž velký problém se svým nosem, je prostě jiný a dost viditelný. Nejhorší je, když jsem k někomu otočena z profilu a usmívá se, protože tak vypadá snad nejhůř. Kvůli tomu se i strašně nerada jakkoliv fotím. Co s tím? Jak přijmout něco, co beru jako velkou nespravedlnost, protože sourozenci a všichni kolem mě mají nos normální a pěkný? Jak se vlastně přestat srovnávat s ostatními? Možná to nedokážu přijmout i proto, že je mi 19 a ještě jsem neměla kluka, ale proč?... Protože nejsem hezká kvůli svému nosu, že díky němu nestojím nikomu ani za pohled?... Strašně bych si přála, abych se měla ráda, taková jaká jsem, ale nevím jak. A ano, máma mi stále opakuje, že můj nos je pěkný a má ho ráda a že jsem něčím výjimečná, ale co když nechci? Co když chci být normální a co když chci být milovaná i jinými lidmi, než jen mou rodinou? Proč je vlastně svět postavený pouze na vzhledu lidí? Moc se omluvam za tak dlouhý text. Předem děkuji! 6.6.2020 14:50
:), 19 let
Odpověď:
Milá tazatelko, na Tvou otázku mohu odpovědět stručně takto: církev se na plastické operace dívá tak, že jde většinou o věc morálně nelišnou, tedy ani dobrou ani špatnou. Záleží na tom, jaký cíl má operace. Pokud někdo operaci potřebuje, třeba po popáleninách, jedná se o operaci OK. Pokud se někdo nechá předělat z muže na ženu, není to správné. Nechat si operovat nos patří k těm operacím, které považujeme spíše za OK.
Rád bych Ti ale nabídl dvě úvahy:
- nemít v 19 kluka není nic divného, nos za to určitě nemůže, každý jsme originál, tedy i Ty, dnes mnoho mladých lidí, zvláště děvčat, trpí, protože nejsou dle posledních módních trendů. Ale pozor. Televize i fotky ukazují postavy žena a mužů idealizované, nepravdivé.
- plastická operace něco stojí. Není možné finance investovat lépe? Třeba pro umírající děti?
Závěr: Klidně na operaci jít můžeš, ale není jisté, zda se ti pak zase na sobě nebude líbit něco jiného. Naučit se mít rád i se svými limity (tělesnými, intelektuálními...) a nedostatky je důležité. Žije se pak radostněji. Bůh přece počítá s každým. Sv. Pavel taky nebyl žádný krasavec!
Jan Balík
Otázka: Co si mám vzít na oslavu narozenin kluka, který se mi líbí? Ahoj! Potřebovala bych poradit co si mám vzít na oslavu narozenin kluka který se mi líbí. Vím že chci něco s krajkou protože mi příjde hodně elegantní. Poradíte mi? 4.6.2020 20:05
Hanka, 15 let
Odpověď:
Ahoj Hanko, díky za dotaz. Nevím, jestli je to oslava ve spolču, s kamarády ze školy atd., ale asi bych se rozhodovala hlavně podle toho, kde ta oslava je. Pokud bude někde na zahradě např. i s táborákem, budou tam různé hry, tak tam se krajka úplně nehodí.:) Oblekla bych se tak, abych se cítila příjemně. Spousta holek si myslí, že k tomu, aby někoho zaujaly, stačí, když se pěkně obléknou, učešou a namalují. To je určitě fajn, ale existují ještě další super vychytávky:): Osobně bych ještě přidala přirozené a příjemné chování, ke kterému patří i milé vystupování, úsměv a hodně nakažlivý humor.:). Tak ať se vám všem oslava vydaří. M.
redakce IN!
Otázka: Jak se zbavit té obrovské vnitřní nejistoty? Dobrý den, vím, že jste tuhle otázku řešili určitě mockrát a taky se omluvit, jestli to bude zdlouhavé, ale potřebovala bych poradit (a možná si tak trochu vylít srdíčko). Chodila jsem s klukem necelý rok a teď jsem se s ním rozešla. Byli jsme sice hodně odlišní, ale rozuměli jsme si, nehádali se... Jenže já už od začátku vztahu byla taková nejistá, měla jsem z toho závazku strach, obavy představit ho rodičům atd. Vím, že to není dobrá známka, že to asi není úplná zamilovanost. V poslední době ale začala být ta nejistota horší a horší, snažila jsem se o tom s přítelem mluvit, ale věděla jsem, že ho moje slova zraňují. Modlila jsem se, abych se dokázala správně rozhodnout. Nejhorší na tom bylo, že ve chvílích, kdy jsme byli spolu mi všechno připadalo super, ale pochybnosti přišly, když jsem byla o samotě. Nevěděla jsem teda, které pocity jsou správné a kdy jsem jen zaslepená. Ale nakonec jsem měla pocit, že to musím ukončit a ne to déle prodlužovat a víc tím ublížit nám oběma. Všechno jsme spolu probrali, byl na mě hodný a i když ho to hodně ranilo, pochopil mě. Čekala jsem, že se dostaví pocit úlevy, ale místo toho cítím jen bolest a další pochybnosti, které doufám časem vymizí. Vím, že rozchody bolí, to by ten vztah taky za nic nestál, kdyby ne, ale jak mám vědět, že jsem se rozhodla správně? Jak se vyrovnat s tím, že jsem mu takhle ublížila? Jak mám vědět, jestli to opravdu nebyl \"ten pravý\" a jestli tu ty pochyby nebudou vždy? Jak se zbavit té obrovské vnitřní nejistoty? 1.6.2020 16:42
Mia, 18 let
Odpověď:
Ahoj Mio, díky za otevřenost a důvěru. Moc si toho v redakci vážíme. Píšeš, že ses rozešla se svým klukem po necelém roce chození, (už od začátku vztahu jsi byla taková nejistá, měla jsi z toho závazku strach, obavy představit ho rodičům atd.) cítila jsi, že je to tak správné, ale na druhé straně máš teď pochybnosti, jestli ses neunáhlila, neublížila mu, jestli ses rozhodla správně. Víš Mio, myslím si, že když někdo s někým stráví skoro rok, i když se rozejdou v "dobrém", musí to na něm zanechat nějakou stopu, uvědomuje si pak i to dobré co spolu prožili, a cítí kromě fůry jiných emocí i bolest, to tak asi je. Ale postupem času by měla ustupovat. Sama píšeš, že jste spolu všechno probrali, a snažilii si vše vysvětlit. Tady platí, že čas je nejlepší lékař, je to sice už hodně staré, ale pořád pravdivé rčení. Věřím, že tvůj "bývalý" kluk je taky smutný, ale na druhé straně, nebylo by mnohem horší, kdybys ve vztahu s ním zůstávala jenom proto, abys mu rozchodem neublížila? Bylo by to pravdivé? Bylo by to fér k vám oběma? Myslím, že ne. Píšeš taky, že ses modlila o správné rozhodnutí. Neboj se prosit a modlit dál a věřit, že jak to má být, tak to bude. Z redakce ti moc fandíme. M.
redakce IN!
Otázka: Ráda bych měla skvělého partnera i rodinu. Dobrý den, ještě ve svém věku jsem neměla přítele. Ráda bych se seznámila, našla svého životního partnera a měla skvělou rodinu. Bohužel jsem velmi plachá a moc se neumím seznamovat. Mí vrstevníci už jsou většinou ve vztahu a neumím se donutit, abych jela na nějakou akci sama. Napadlo mě, zkusit seznamku přes internet, chvíli si nejprve psát a až potom se třeba sejít a seznámit osobně. Co si o tom myslíte. Asi není nějaká seznamka přímo pro křesťany? Nebo nějaká ze začátku méně kontaktní cesta. Vím, že těžko radit, ale ráda si poslechnu další názor. Děkuji 17.5.2020 17:27
Jana, 22 let
Odpověď:
Ahoj Jano, díky za dotaz i důvěru k nám. Je krásné, že máš takové ideály. Někdo si najde svého životního partnera brzy, někdo později a pro někoho může být připravena úplně jiná a přitom stejně naplněná, životní cesta. A teď aby se v tom člověk vyznal, že?:) Z tvého dotazu je zřejmé, že toužíš po manželství i rodině. Píšeš, že jsi hodně plachá a na různé akce si netroufáš jet sama. Existují víkendy pro nezadané, které pořádají některá diecézní centra mládeže, určitě ti rády podají informace. Víme, že i v Katolickém týdeníku je inzerce, ale vlastní zkušenost s ní v redakci nemáme. Blíží se prázdniny a různé tábory, možná někde ještě potřebují vedoucí nebo někoho do kuchyně, možná se u vás nebo někde poblíž konají nějaké akce, (poutě, výstavy,akce spolča, sportovní akce...) na které se dá zajít s kamarádkou, s někým známým. Chce to hledat různé možnosti. Vím, že teď v době určitých koronavirových omezení je akcí méně, ale určitě nějaké budou. A doporučuji zaměřit se také na sebe. Dělej, co tě baví, naplňuje, přečti si knížku, mrkni na hezký film, běž si zasportovat. Buď prostě svá a za svého budoucího manžela už teď můžeš děkovat a prosit. Myslíme. M.
redakce IN!
Otázka: Pohlavní styk před svatbou. Proč ne? Dobrý den, četla jsem zde v odpovědích, že chození je na to, aby se dva partneři mohli poznávat a zjistit, jestli to mezi nimi klape. Pokud zjistí, že ne, tak rozchod není žádný hřích. Ale nepochopila jsem, proč by dva lidé spolu nemohli mít pohlavní styk při chození, před svatbou, aby se poznávali i z této stránky? Co když pak zjistí, že jim to navzájem v posteli nevyhovuje? Nemělo by to být poznávání ze všech stránek? 15.5.2020 16:07
Terka, 17 let
Odpověď:
Ahoj Terko, díky za dotaz. Když spolu chodí dva mladí lidé, a po čase zjistí, že si vlastně moc nerozumí a rozejdou se, určitě to také bolí, přece jenom spolu něco prožili. Pokud spolu, ale také "spí", je rozchod, zvlášť pro nás dívky, daleko daleko bolestnější. Moc hezky o tom ve své knížce Sex, šlehačka na dortu, píše její autor Tomáš Řehák, myslím, že stojí za přečtení. Mrkni na ni a můžeš nám napsat, jestli a jak tě oslovila: Zde je ve virtuální podobě: http://www.tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.XtDu8sAzWUk. Krásné dny. M.
redakce IN!
Otázka: Mám problém Ahoj IN! Mám pořád problém s prací na sobě. Nevím, jak správně mám na sobě zapracovat, abych měla nějaké předpoklady pro partnerský vztah. Necítím se být ani dost dobrá, ani dostatečně vybavena pro vztah. Časem si chci najít partnera, ale mám při tom hledání zábrany a bojím se, že než začnu něco dělat, může už být pozdě. Prosím poraďte. 12.5.2020 20:12
Hana, 27 let
Odpověď:
Ahoj Hanko, díky za dotaz. Mám pocit, že už jsme ti několikrát zde v Poradnách na toto téma i odpovídali, že? Chápu, že tě některé věci trápí a jsi z nich nešťastná. A zkoušela jsi některé naše tipy? Abys je nemusela hledat, minulou odpověď jsem ti okopírovala (viz níže). K tomu, jak na sobě pracovat, existuje také spousta knížek, stačí si jen vybrat, která ti bude vyhovovat,. Určitě tam najdeš také spoustu námětů a rad, které se ti budou hodit. Myslím si, že je důležité, že na sobě chceš pracovat, posunout se dál, to už je polovina úspěchu:)! Dala jsem ti zde také odkaz na jeden náš článek na webu. Je sice napsaný pro mladší čtenářky, ale myslím si, že je platný i pro nás starší. https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Myslíme na tebe. M.
A zde je ta odpověď od nás:
Někdo najde svého životního partnera brzy, někdo později a někdo se nevdá/neožení a je pro něj připravená jiná cesta. Bůh má pro každého z nás plán a měli bychom mu důvěřovat. Neznamená to ale, že má člověk sedět doma a čekat, až se něco stane. Je potřeba být aktivní a hledat nové příležitosti a tak trochu jít svému štěstí naproti.
Píšeš, že nemáš moc možností poznávat nové lidi. Co takhle si nějakou příležitost najít? Vím, že někdo je třeba introvertní, tak je pro něj seznamování těžší, zároveň chápu, že i času bývá málo, a někde těch příležitostí opravdu tolik není, ale možnosti jsou různé a určitě si najdeš nějaký způsob, jak nové lidi poznat. Existuje spousta duchovních obnov, setkání, akcí na diecézních centrech pro mládež... Podívej se ve svém okolí na centrum mládeže a jeho program nebo na nabídky řeholních společenství, které také často nabízí různé akce. Určitě i ve vaší farnosti nebo v nějaké okolní se tu a tam bude dít nějaká akce, na kterou bys mohla zajít třeba sama, s kamarádkou nebo s někým z rodiny. Nemusí to ale být jen křesťanské akce, můžeš navštívit nějaký koncert, divadlo, výstavu... Nebo to můžou být nějaká pravidelná setkávání, třeba zájmové skupiny, dobrovolnictví, sport a cvičení. Záleží, co tě baví a zajímá. Také můžeš poprosit kamarády, jestli by tě třeba nevzali někam se svými kamarády, abys mohla poznat někoho nového atd. Neboj se ani případně nějakou akci sama zorganizovat (třeba nějakou pouť nebo výlet ve farnosti).
Nepřistupuj k tomu ale tak, že si tam jdeš hledat budoucího partnera, a nedělej z toho neustálé obíhání různých akcí. Ber to jako příležitost něco zažít a poznat nové lidi - holky i kluky, se kterými bys třeba mohla někdy někam zajít a skrze ně poznat další lidi... Vyber si akci nebo způsob trávení volného času, co tě zajímá a kde bys mohla potkat vrstevníky podobného smýšlení. Nemá cenu se do něčeho nutit a chodit někam, kde tě to nebude bavit a zajímat.
Moc dobře vím, že třeba v situacích, kdy se ostatní kamarádky vdávají nebo mají děti, je těžké být sama. Je ale potřeba říct, že nemá smysl upínat všechny svoje síly na hledání partnera a myslet si, že to je ta nejdůležitější věc na světě a že budu šťastná jenom, když budu někoho mít. Z toho se pak akorát stane posedlost, která je na škodu. Zaměř se na sebe, najdi si nějakou činnost, která tě bude naplňovat a tu a tam někam vyraz, abys poznala nové lidi a kdo ví ;) V modlitbě za budoucího manžela samozřejmě pokračuj a neboj se poprosit své blízké, aby se i oni pomodlili. Myslím na tebe :) Martina