Jeden den, tři různé pohledy. Možná, kdyby se nám občas podařilo podívat se na svět očima lidí kolem sebe, leccos bychom pochopily.

Kačka

Tak, sobota za mnou a dobrou noc. Asi nemám z dneška dobrý pocit. Ráno jsem si dala za úkol, že se budu učit. Bráchové byli s tátou celý den na závodech, takže na učení tu byl ideální klid. Jen máma tu poletovala jak rachejtle a uklízela, jako kdybychom měli kdovíjaký nepořádek. Teď jsem na sebe naštvaná, že učení budu muset dohnat zítra nebo tu písemku v pondělí nedám. Neměla jsem tak dlouho sedět u počítače a pak u televize. Ale můžu já za to? Můžu. Dopoledne jsem byla na fb a pak jsme si s kámoškou psaly.

V poledne mě máma vyhnala k babičce s obědem. Babička nemůže moc chodit. Přes týden jí obědy vozí ze školy a o víkendu my. Já ji mám ráda, ale když tam jdu, tak je to pořád to samé dokola: abych na sebe dávala pozor, kolik je kde bouraček na silnici, a ať se pořádně oblíkám. A to mě fakt nebaví. Dneska jsem tam byla jen chvíli. Řekla jsem, že se musím učit a bylo.

Jenže odpoledne jsem musela ještě utírat nádobí a pak jsem si na chvíli sedla k televizi a zrovna tam byly takové dva dobré filmy... Nemusela jsem u toho sedět, pravda, už jsem je oba viděla. Nezvládla jsem prostě televizi vypnout a odejít. Takže můj dnešní výkon by se dal shrnout asi tak: donesla jsem oběd babičce (nedobrovolně), utřela nádobí (taky ne zrovna ochotně) a vysála koberec ve svém pokoji. Smutná bilance. Bože, pomáhej mi přemáhat moji lenost a pohodlnost.

Máma

Bohu díky, že už je večer. Za celý den toho mám dost. Ale zas jsem toho spoustu udělala. Byt je uklizený, vypráno i vyžehleno a uvařila jsem i na zítra. A ještě jsem stihla odpoledne dojít nakoupit.

Jen kdyby si ta Kačka dala víc říct. Kolikrát jsem jí musela volat, aby šla alespoň utřít to nádobí? A o přemlouvání, aby babičce donesla oběd, ani nemluvím. Nebaví mě pořád ji k něčemu nutit, však jí to taky určitě vadí, když jí pětkrát musím něco připomínat. Chápu, že toho má do školy hodně, že se musí učit. Ale je už velká a musí se taky podílet na práci v domácnosti, umět pomoct, vzdát se občas svého pohodlí. Jinak z ní vyroste sobecký člověk.

Zítra se musíme všichni vypravit za babičkou. Už jsme tam dlouho nebyli celá rodina. A kluci se jí alespoň pochlubí s úspěchem z dnešních závodů. Bože, děkuju Ti na naši rodinu.

Babička

Zas tu máme večer. Jaká bude dnešní noc? Vyspím se trochu? Noc na dnešek byla zas za nic nestála. Nohy bolely, nemohla jsem spát. Jak jsem teď ráda, že se umím modlit! S růžencem ta dlouhá noc přece jen líp uteče.

Ráno v rádiu zase hlásili, že se někdo zabil v autě. Jak já se bojím o ty naše děti. Však jim pokaždé připomínám, aby na sebe dávali pozor, aby byli opatrní. Kdybych je mohla nějak chránit, dělala bych to. Takhle můžu jen sedět doma a modlit se za ně. Pan farář ale říkal, že je to taky důležité. Tak se modlím. Ještě, že mám to rádio. Tam vysílají i mše, tak je můžu alespoň poslouchat, když už do kostela nemůžu.

Dneska tu byla Kačka. Ráda jsem ji viděla. Celý den jsem tu sama, tak bych si s ní ráda chvíli povídala. No, ale spěchala se učit. Má toho v té škole taky asi hodně. Měla takové kraťoučké tričko, tak jsem jí hned řekla, ať to nenosí, že nastydne na ledviny. Moc se jí to asi nelíbilo, ale kdyby jako já ležela týden na urologii, nosila by svetry až pod zadek. Holt, kdo nezažije, nepochopí. Jó, kdyby si ti mladí nechali někdy poradit. Však to s nimi myslím dobře.

Jestlipak se zítra někdo staví? Je neděle, tak snad někdo přijde, aby mi bylo veseleji. Bože, chraň všechna vnoučata ode všeho zlého. Liduška

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.