Ahoj Any. Je fajn, že jsi napsala. Víš, člověk se dost často bojí věcí a situací, které nezná, které nikdy nezažil. A tak je to i u holek  s menstuací. Je to něco nového, moc se o tom nemluví, a tak vlastně ani nevíš co máš čekat, že? A najednou tvoje nejlepší kámoška už ji má...a ty zjišťuješ, že to není žádná "pohroma", jenom prostě jako holky dospíváte, a pomaloučku se měníte na dospělačky:). A jak nebýt překvapena, až se to stane?

Moc se nám v redakci líbil nápad s tzv. "pohotovostní taštičkou". Co je pohotovostní taštička? To je kosmetická taška (stačí malá), do které si dáš:

- jedny čisté kalhotky

- jednu nebo dvě vložky, případně několik intimek

- vlhčené kapesníčky.

Takovou taštičku pak nosíš třeba ve školním batohu nebo si ji vezmeš, když někam jedeš. Tak se ti nemůže stát, že tě první menstruace zastihne nepřipravenou. Pohotovostní taštička je také dobrou záminkou jak si o první menstruaci poprosit s maminkou. O většinu vybavení taštičky ji budeš muset poprosit. Ale ničeho se neboj. Maminky takový rozhovor často také neumí začít, tak nejspíš ocení, že jsi s touto otázkou přišla sama. Nezapomínej, že tvá maminka dobře ví, co prožíváš, protože na tom před lety byla úplně stejně. Měj se moc hezky! M.

Ahoj:), díky za dotaz. Protože tě neznáme,  moc ti asi s tímto tvým trápením nejsme schopny poradit. "Dost vysoká" a "asi jen 30 kg" jsou totiž dost neurčité pojmy. Ale jestli máš problémy i se zažíváním, myslím si, že by bylo nejlepší to opravdu probrat s maminkou. Tady není žádný důvod k tomu se stydět. Maminka tě (jako každá maminka:)) zná asi nejlíp, a když se jí svěříš, bude vědět co s tím. Můžete spolu navštívit tvou dětskou paní doktorku, a ta ráda poradí co a jak. Neboj se, zvládneš to!. Přejeme ti hodně odvahy si tom promluvit a držíme palce! A klidně nám napiš, jak to dopadlo. M.

Ahoj Aneto, to je nám líto, ale asi ti takto na dálku moc neporadíme. To je spíš otázka pro tvou obvodní paní doktorku. Ta ti nejlépe poradí co a jak. Rozhodně doporučujeme poradit se i s maminkou, a paní doktroku navštívit. Myslíme na tebe. M.

Ahoj Lenko, díky za dotaz. Je pár činností, které bys mohla vyzkoušet:). Tak např. je dobré asi 3 hodiny před spaním už nejíst nebo pokud jsi tak zvyklá, pak jen něco lehčího. V místnosti, kde spíš, si před spaním pořádně vyvětrej. Je lepší spát v chladnějším pokoji, pokud je přetopeno, taky se dost špatně usíná. Pravidelný čas na spaní, klidnější činnosti před spaním a  vůbec celkové zklidnění  je také hodně důležité. A potom také rekapitulace dne: co se ti povedlo, co míň, na čem bys chtěla zapracovat, atd. prostě takové poctivé zpytování celého dne. A po poděkování P. Bohu za celý den už bych to zkusila a šla spát:)... Držíme v redakci palce, a klidně napiš, jak se ti daří. M.

PS: na internetu jsem našla ještě jednu zajímavou vychytávku, když to nejde a nejde: místo známého počítání oveček počítat čísla od 300 po 0. Dá to prý tak zabrat, že už nemyslíš na nic jiného, a vyčerpáním z takového počítání usneš "raz dva":). Tak můžeš vyzkoušet...

Milá ...,

rakovina prsu si bohužel nevybírá podle věku. Dívky pod 20 let mají obecně menší riziko výskytu tohoto typu rakoviny, nicméně jsou prokázány i takové případy. Vesměs ale studie uvádějí, že 85 % případů žen s rakovinou prsu, mělo nad 45 let. Pokud se s léčbou začně v brzkém stádiu nemoci, je možné její vyléčení, ale zpravidla je to běh na dlouhou trať. Preventivně se ženy kolem 40 roku věku posílají na mamografická vyšetření, která jsou schopna s určitostí prokázat, zda žena má nebo nemá závažnější nádorové onemocnění prsu. Běžně by si ale měla každá dospívající dívka vytvořit návyk na samovyšetření prsou (prohmatání prsní tkáně a následná návštěva lékaře v případě, že by si daná dívka nahmatala na prsou nezvyklou bulku nebo prohlubeň). Pokud se chceš o rakovině prsu dozvědět víc, zkus si přečíst následující článek: http://nemoci.vitalion.cz/rakovina-prsu/

Měj se krásně! :) H.

Milá anonymko,

i když to asi neuslyšíš ráda, někdy se zkrátka vyplatí k doktorovi zajít. My v redakci ti nemůžeme nijak efektivně poradit, protože za prvé ani nevíme, jak bolák vypadá, za druhé nemůžeme z tvé zprávy rozpoznat, zda se jedná o nějakým způsobem závažnou bulku nebo třeba jen nějaký bradavičnatý výrostek. Vypadá to spíše na kožní problém, nebála bych se toho, že by tě maminka hned tahala na gyndu. Pokud tě ale jeho přítomnost trápí a máš podezření, že s ním není něco v pořádku, rozhodně bys o tom neměla mlčet. Jako malá jsem si díky mamince prošla snad všechny existující lékařské ordinace (preventivně jsem absolvovala vyšetření na neurologii, kardiologii, ortopedii, u oční atd.) a věř, že ne s nadšením :) Dnes jsem ale za spoustu z nich ráda a jen díky tomu mám pevné zdraví, které si jinak žádným zlatem nekoupíš.

Přeji ti hodně odvahy a brzké vyléčení, bude-li ho třeba :) H.

Ahoj Paty, díky za dotaz. Začnu od konce:): Jak to chodí na gynekologii, jak taková první gynekologická proghlídka probíhá atd. se objevilo i několikrát v našem časopise. Zkus si nalistovat např. březen 2014 a v rubrice INkognito si o tom můžeš přečíst. A jak říct mamince, že by jsi na tuto prohlídku chtěla zajít? Co třeba mamince i sobě uvařit dobrý čaj nebo kávu a připravit zákusek nebo co máte rády:) a poprosit ji, jestli by si s tebou nemohla popovídat, že je to pro tebe moc důležité. Víš, já si myslím, že když se mamince upřímně svěříš  s tím, co tě trápí, jak to vidíš ty a proč tam chceš zajít, maminka lépe pochopí co a jak vidíš ty, a ty zase lépe poznáš, jak to vidí tvá maminka. Komunikace, propovídání a prodiskutování je moc důležité nejenom v rodině, ale třeba i ve škole, mezi kamarádkami...Kolikrát si člověk něco myslí, a myslí si, že ten druhý to přece musí vidět stejně, ale ono to tak často z různých důvodů nebývá. A právě tím popovídáním se mohou mnohé věci vyjastni a ujasnit. Moc vám to s maminkou z redakce přejeme. M.

Ahoj feferonko, je fajn, že sportuješ. Z redakce fandíme:). M..

Ahoj Dendy. Díky za dotaz. Víš, každý začátek je těžký, i ten běhací:)...  A co tak zkusti např. indiánský běh. To chvilku běžíš, chvilku jdeš, a tak pořád dokola. U něho se tak moc neunavíš, a pomaličky zase získáš fyzičku. Pokud nejsi nemocná,(nemáš třeba zákaz běhání a větší fyzické námahy od svého lékaře) a běhat můžeš, nebála bych se toho. Je to o pevné vůli a vytrvalosti. A když překonáš ty počáteční nesnáze, uvidíš, že tam kde jsi ještě před týdenm "funěla jak lokomotiva", za týden prosvištíš a budeš mít radost, že jsi to dokázala. Držíme v redakce palce.)! M.

Ahoj niko, je sice hezké, že k nám máš takovou důvěru, ale to opravdu  není otázka do této Poradny:). Zkus se obrátit na veterináře, ten ti určitě dobře poradí. Přejeme hezké dny. M.