Milá Faustyno,

díky za tvoji důvěru a za dotaz, který je v těchto týdnech velice aktuální. Bohužel nejsi jediná, kdo má kvůli online výuce mnohem víc starostí. Opravdu moc mě mrzí, že tohle prožíváš a je toho na tebe moc, protože tohle období je pro všechny opravdu náročné.

V první řadě bych ti doporučila popovídat si s rodiči. Vyjádři pochopení, že víš, že toho i rodiče mají hodně, protože jsou celý den v práci, ale svěř se jim s tím, že i na tebe je toho moc, když máš spoustu vlastní práce a ještě pomáháš sourozencům. Zkuste společně najít způsob, jak si pomoc sourozencům s výukou rozdělit mezi sebe, aby nikdo nebyl moc přetížený. Nepíšeš, kolik máš sourozenců a jak jsou staří. Určitě si i oni můžou pomoct mezi sebou navzájem, nebo se zapojit do chodu domácnosti tím, že poklidí atd., aby toho rodiče neměli tolik v téhle oblasti a mohli se společně věnovat škole. Věřím, že společně najdete nějaké schůdné řešení. Možná si ani rodiče neuvědomují, jaký tlak na vás kvůli online výuce může být a že i když se to nezdá, tak je to prostě náročné. Proto je potřeba jim o tom říct.

Podle toho, co popisuješ, tak jsi zřejmě velmi pěčlivá a svědomitá a záleží ti na dobrých známkách, takže nejsi žádný flákač. To je super. Taky píšeš, že máš vyplněné pracovní listy, což je dobře, takže učení zvládáš. Máš ale problém si to zapamatovat. To je pochopitelné, jestli toho máš hodně, pořád na něco myslíš, musíš se ještě soustředit na školu svých sourozenců... Někdy se ale stane, že se nám něco nepovede. Není to konec světa, známky se dají opravit a do konce pololetí ještě zbývá dost času. Učitelé by v tomto období měli být shovívavý a chápat, že je to náročné a obtížné učit se doma. (Nevím, jaký přístup má vaše škola, ale opravdu doufám, že vás podporují, co to jde.) Důležité je pro danou věc udělat maximum, co je v tvých silách, říct jsi, že jsi pro to udělala, co jsi mohla a pak to nechala být.

Když máš online hodinu, věnuj se jenom online hodině, ať si z ní odneseš co nejvíc. Ono to láká se za vypnutou kamerou učit něco dalšího, ale sama jsi přišla na to, že pak neumíš ani jedno, protože se nedokážeš soustředit. Na další předmět si pak zkus najít jiný klidný čas. Možná by ti mohlo pomoct udělat si nějaký časový rozpis, kdy se čemu budeš věnovat. Sourozencům vysvětli, že jim pomůžeš v tuhle a tuhle dobu a pak zase potřebuješ mít klid, aby ses věnovala svému studiu.

Máš taky nějaký čas sama pro sebe a věnovat se tomu, co tě baví? Svým koníčkům? A teď nemyslím jen hru na klavír, která tě podle toho, co píšeš, poslední dobou taky docela stresuje. (Ale jestli tě toopravdu  baví, tak se mu určitě věnuj, řekni si, že každý den k němu aspoň na chvilku sedneš.) Možná ti to může připadat jako ztráta času, ale důležité je také si odpočinout, odreagovat se a chvilku na tu školu přestat myslet. Mozek taky potřebuje pauzu. Ono to učení pak půjde líp. Pokud jsi celý den doma, bylo by fajn vyrazit ven, třeba na zahradu nebo na nějakou delší procházku. Klidně vezmi sourozence, zachumlejte se, nasaďte roušky a vyrazte ven, ať si od toho neustálého sezení u počítače a online výuky odpočinete :) Super by mohlo být třeba kreslení, malování, nebo nějaká činnost, která nebude podobného typu jako učení, koukání do knížek a sezení u pc. Napadá má třeba ještě pletení, háčkování nebo různé tvoření. (Teď můžeš třeba nachystat něco na Vánoce a advent.)

Vím, že je tohle období náročné, takže na tebe moc myslím, a klidně se zase ozvi, jak se ti daří, nebo kdybys ještě něco potřebovala. Zkusíme spolu něco dalšího vymyslet. A někdy pomůže se aspoň někomu svěřit se svými starostmi. Jsme tu pro tebe :) Martina

Ahoj L.,

díky za zajímavý dotaz. Podle doporučení ministerstva školství to vypadá, že na způsobu sexuální výuky neexistují žadné konkrétní předpisy, kdy a jak se má co realizovat, ale jsou jen různá doporučení a konkrétní realizace a přesný obsah pak záleží na jednotlivých školách. Může to být třeba v rámci předmětu Výchova ke zdraví (nebo podobného), můžou to být přednášky s vyučujícím, beseda s odborníkem... Probírají se většinou věci z oblasti prevence, ale opravdu záleží, jakou formu vaše škola zvolí.

Podle toho, že nám píšeš, usuzuji, že možná máš nějaké obavy z toho, co tě v rámci této výuky čeká. Je to pochopitelné, protože tohle je citlivé téma a ne každému je příjemné se o tom bavit. Možná by bylo fajn dopředu si o tom promluvit s rodiči a poprosit je, jestli by se nemohli tvé třídní učitelky (učitele) zeptat, kdy a jak se něco takového u vás ve škole chystá. Možná by tě uklidnilo, když budeš vědět, do čeho jdeš.

Bát se ale určitě nemusíš. I učitelé by měli být na tyto situace přpraveni a vědět, že ne každému jsou tato citlivá témata příjemná a na někoho mohou působit rozpačitě. Naopak možná budete mít ve třídě někoho, kdo si z toho bude dělat legraci atd. Určitě ale doporučuju si pak o tom, co jste ve škole brali, popovídat s rodiči. Ne vždy totiž škola respektuje, že náboženství mají na některé oblasti sexuality trochu odlišný názor.

Myslím na tebe. Až to přijde, věřím, že to zvládneš a bude to v pohodě. Kdybys ale potřebovala, určitě se nám neboj zase napsat :) Martina

Ahoj Lauro, no ve tvém věku ještě nijak:). M.

Ahoj, to záleží na tobě. Německy se domluvíš v Německu, Rakousku i Švýcarsku. Jsou to státy blízko nás a je spousta možností vyjet tam přes různé programy studovat. Ruština je zase jednodušší, protože je to slovanský jazyk blízký češtině, takže když se naučíš číst azbuku, je další učení snadnější. J8 umím německy a je to fajn :) Martina

Milá Beato,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš. Každý jsme nějaký a nemáme všichni stejnou povahu. Kdyby byli všichni ve třídě hrozně moc ukecaní, tak by kolektiv moc dobře nefungoval. Jsou potřeba i tiší lidé, kteří se tolik nehlásí o slovo a spíše druhým naslouchají. Neber to, že jsi neukecaná jako svoji nevýhodu. Je to tvoje součást, jsi to ty a jsi jedinečná. Možná tolik nemluvíš, ale za to třeba umíš skvěle naslouchat druhým, což je super vlastnost.

Chápu, že pro člověka, který toho moc nenamluví, může být obtížné se více zapojovat do kolektivu. Zkus se nebát přidat do hovoru, když je řeč o něčem, k čemu más co říct, a hledej společná témata, která by vás mohla spojovat. Pokud je pro tebe obtížné komunikovat s více lidmi, zkus se nejdřív spřátelit s jednotlivci. Je u vás ve třídě někdo, kdo se také úplně nezapojuje do hlavního dění? Někdy je to příjemnější mluvit jenom s jedním člověkem, než promluvit a být středem velké pozornosti. Postupně se takhle můžeš kamarádit s dalšími a dalšími lidmi a víc se zapojovat do kolektivu. Navíc můžete být ve třídě skvěle fungující kolektiv, i když se ne se všemi budeš bavit hodně. Vždycky bude někdo, s kým si budeš rozumět víc, protože máte hodně společného, a někdo, s kým toho tolik společného mít nebudeš, takže se budete bavit jen občas.

Teď v době distanční výuky by taky mohlo být super někomu ze třídy napsat něco milého, nebo se zeptat, jak se má, jak tohle období prožívá nebo ohledně něčeho ze školy. Přes zprávy ta komunikace bývá přece jen snazší a mohl by to být super začátek :)

Často tady holkám v poradnách s podobným trápením sdílím tenhle článek z našeho webu: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Najdeš v něm tipy, jak dobře působit na ostatní, které by ti mohly pomoct zapadnout do kolektivu a víc se s ostatními spřátelit.

Kdybys potřebovala ještě něco víc, určitě se nám neváhej ozvat. Měj se krásně! Martina

Milá Lucy,

díky za tvůj dotaz a důvěru. Ptáš se, jestli je v pořádku, když si všichni spolužáci myslí, že jsi divná. Záleží, proč se to děje, ale občas se to stává. Máme jiné koníčky než ostatní spolužáci, zajímají nás jiné věci, a tak si se spolužáky nemáme moc co říct. Je v pořádku být svá, mít svoje zájmy a koníčky, protože všichni jsme jedineční a nestojí nám za to se před ostatními přetvařovat.

To, že si tvoji spolužáci myslí, že sji divná, v pořádku moc není z toho důvodu, že spolužáci neumí respektovat, že je někdo jiný. Takový člověk je pak snadno označen za divného, vyloučen z kolektivu a to není úplně fajn.

Projevuje se to u vás v kolektivu ještě nějak jinak? Más tam aspoň nějakou kamarádku?

Kdybys potřebovala, určitě se nám ještě ozvi a neboj se víc rozepsat :) Myslím na tebe. Měj se pěkně! Martina

Ahoj Marky,

máš krásný sen :)

Vydávání knih u nás funguje zhruba takto:

- Knížku buď vydá nakladelství, které ji zafinancuje, všechno zařídí, korektury, redakční práci, dokonce i prodej knihy. Autor pak dostane jednorázovou provizi nebo procenta z prodeje. To pak záleží na tom, jakou dá nakladatelství nabídku a jak se obě strany domluví. (Jsi nezletilá, takže v tvém případě za tebe budou jednat rodiče.) Ty částky nejsou moc vysoké. Určitě se u nás psaním nedají vydělat nějaké velké peníze.

- Knížku vydá nakladatelství, ale autor se na ní finančně podílí buď celou částkou, kterou výroba knihy stojí, nebo jenom částí.

- Vydání samonákladem. Autor si zařídí všechno sám a všechno si zaplatí, zařídí si distribuci atd. Tento způsob moc nedoporučuju. Je to v první řadě dost náročné, je problém dostat knihu do prodeje a každá kniha potřebuje nějakou redakční práci, se kterou mají zkušenosti v nakladatelství. Mohlo by se ti pak stát, že vydáš něco, za co se později s odstupem času budeš stydět, protože to nebylo dostatečně dotažené do konce. A to by byla škoda, když už jsi psaní věnovala tolik času.

Z toho vyplývá, že ty můžeš knížku nabídnout nakladatelství a pokud ono o ni bude stát, vydá ji a ty nebudeš muset nic platit. Je ale potřeba počítat s tím, že píše spousta lidí a nakladatelství jsou zavalená nabídkami rukopisu. Je dost pravděpodobné, že můžeš dostat odmítavou odpověď, nebo dokonce žádnou. Chce to trpělivost, tak se nenech odradit. To, že nakladatelství nemá zájem o tvou knihu, nemusí rovnou znamenat, že je špatná. Možná má nakladatelství jen plný ediční plán nebo se jim zrovna nehodí do toho, co chtějí vydávat.

K dalším informacím o psaní a vydávání knih doporučuju tyto webovky: Odstartujte svoji knihu, Akademie psaní a René Nekuda.

Tak se na ně mrkni. Najdeš tam i tipy, jak rukopis nakladatelství nabídnout. Držím palce, ať se ti daří se psaním, a třeba o tobě ještě jednou uslyšíme jako o paní spisovatelce! Martina

Ahoj,

je hrozně moc super, že jsi našla něco, co tě baví a čemu se ráda věnuješ, a moc ti v tom držím palce!

Jako při spoustě jiných věcí, i při psaní je potřeba mít velkou trpělivost. Když pošleš nějaký text do soutěže, většinou se nikdo neozve hned. Je potřeba počkat, až do uzávěrky (datum, do kdy je do soutěže možné posílat příspěvky). Po tom začínají porotci texty číst, což také nějakou dobu trvá, a teprve pak je vyhlášení výsledků. Vím, že to čekání bývá těžké, ale někdy to může být i několik měsíců, pokud se jedná o velké soutěže, kam dorazilo  hodně textů.

Mrzí mě, že jsi kvůli situaci přišla o dramatický kroužek i možnost mít hodiny tvůrčího psaní. Nedalo by se s paní učitelkou domluvit, že byste se třeba tu a tam sešly online? Alespoň na chvíli a popovídaly si o psaní a tak? Samozřejmě je spousta dalších možností, jak studovat tvůrčí psaní na internetu. Znáš Reného Nekudu? Měli jsme s ním rozhovor v IN!u a je to úžasný učitel tvůrčího psaní. Na jeho stránkách https://www.renenekuda.cz/ (hlavně na blogu) najdeš spoustu inspirace a skvělých článků o psaní. Vydal také různé knihy. Já od něj mám Kreativní zápisník a můžu ho doporučit, je to skvělá pomůcka na rozvíjení kreativity, slovní zásoby, nápadů a procvičování psaní. Teď nově vydal i Restart kreativity a já se nemůžu dočkat, až mi ho doručí pošta. Má tam ale i jiné knihy, tak třeba tě nějaká zaujme a může to být skvělý tip, co si přát pod stromeček :) Kromě různých článků na Literární alchymii, na kterou jsem ti už dávala odkaz, znám ještě stránky spisovatelky Veroniky Matysové https://www.odstartujtesvojiknihu.cz/ na kterých také najdeš spoustu článků ohledně tvůrčího psaní.

Vím, že je tahle situace nesmírně těžká. Zkus tento čas využít k tomu, že budeš dál psát a psát a procvičovat psaní. Můžeš napsat nějakou povídku o nastalé situaci, můžeš se vypsat se svým pocitů a můžou to být texty, které nikdy nikdo nebude číst. S každým řádkem, který napíšeš, se bude tvoje psaní dál a dál zlepšovat. A podle toho, jak vyspěle jsi napsala svůj dotaz, myslím, že už teď píšeš zatraceně dobře!

Pokud vám doma padá wifi, můžeš psát i bez připojení k internetu nebo si najít nějaký tichý klidný kout, ktd můžeš psát na papír. Zkuste se doma pobavit i o tom, že se kvůli šuškání a hraní her svých bratrů moc nevyspíš a zkuste najít nějaký způsob, aby to všechno fungovalo a vyspali jste se. Když nic jiného, tak doporučuju špunty do uší, to se ti bude spát dobře :D

Nevzdávej se a hlavu vzhůru. Určitě piš dál. Psaní je krásná věc, i když to chce trpělivost a připravit se na to, že někdy přijde odmítnutí. Chce to ale zkoušet dál, psát a hlavně mít radost z toho, co děláš. Kdyby ses ještě potřebovala vypovídat nebo povzbudit, tak se zase ozvi :) Držím palce, ať se ti v psaní daří! Martina

Ahoj F.,

píšeš, co dělat, když se ti kluci smějí. Dost často pomáhá je ignorovat a nevšímat si jich, protože je to časem přestane bavit. Když nám napíšeš nějaké konkrétní příklady, tak ti pomůžu vymyslet, jak na ně hezky odpovědět. Takhle obecně si to neumím moc představit. Díky! Martina

Ahoj,

pokud si pro svou vlastní potřebu vytiskneš noty, které jsou jen tak zveřějněné na internetu, tak bych to za krádež nepovažovala, protože je jedno, jestli hraješ z papíru nebo přímo z internetu. Samozřejmě ne vždycky jsou noty zveřejněné na internetu legálně. Dost často je někdo vezme a jen tak zveřejní, i když k nim nemá autorská práva. (Časté je to hlavně u moderních písniček.) To už ale není něco, co ty můžeš ovlivnit.

Kde přesně noty sehnat, v redakci nevíme, protože tu bohužel nemáme žádného hudebníka. Spousta umělců dává noty k dispozici, některé se dají pořídit za poplatek atd. Nejspíš budou k sehnání nějaké i v knihovně a mohlo by fajn se podívat po antikvariátech, občas tam člověk narazí na poklady. Ale záleží, jaky druh hudby hledáš. Pokud chodíš někam na hudebku, určitě se zeptej učitele/učitelky. Budou vědět a nejspíš budou mít spoustu not v zásobě. Zkus také mrknout na nějaké fórum, diskuzi nebo skupinu na facebooku. Otázku, kde sehnat noty, určitě řeší spousta lidí, tak bude mít někdo i pořádnou odpověď :)

Přeju hodně radosti z hudby :) Martina