Ahoj F.,

píšeš, co dělat, když se ti kluci smějí. Dost často pomáhá je ignorovat a nevšímat si jich, protože je to časem přestane bavit. Když nám napíšeš nějaké konkrétní příklady, tak ti pomůžu vymyslet, jak na ně hezky odpovědět. Takhle obecně si to neumím moc představit. Díky! Martina

Ahoj,

pokud si pro svou vlastní potřebu vytiskneš noty, které jsou jen tak zveřějněné na internetu, tak bych to za krádež nepovažovala, protože je jedno, jestli hraješ z papíru nebo přímo z internetu. Samozřejmě ne vždycky jsou noty zveřejněné na internetu legálně. Dost často je někdo vezme a jen tak zveřejní, i když k nim nemá autorská práva. (Časté je to hlavně u moderních písniček.) To už ale není něco, co ty můžeš ovlivnit.

Kde přesně noty sehnat, v redakci nevíme, protože tu bohužel nemáme žádného hudebníka. Spousta umělců dává noty k dispozici, některé se dají pořídit za poplatek atd. Nejspíš budou k sehnání nějaké i v knihovně a mohlo by fajn se podívat po antikvariátech, občas tam člověk narazí na poklady. Ale záleží, jaky druh hudby hledáš. Pokud chodíš někam na hudebku, určitě se zeptej učitele/učitelky. Budou vědět a nejspíš budou mít spoustu not v zásobě. Zkus také mrknout na nějaké fórum, diskuzi nebo skupinu na facebooku. Otázku, kde sehnat noty, určitě řeší spousta lidí, tak bude mít někdo i pořádnou odpověď :)

Přeju hodně radosti z hudby :) Martina

Milá Bettynko,

díky za důvěru. Moc mě mrzí, co se tobě a kamarádce děje. Nám určitě můžeš napsat :) Bylo by ale také fajn, kdyby sis o tom všem mohla popovídat i ve skutečnosti, ne jen takhle s námi přes internet s námi, kde odpověď není hned. Vím, že pro někoho může být nesmírně těžké něco takového někomu říct. Hlavně bych chtěla zdůraznit, že to rozhodně není žalování, protože nikdo nemá právo ti jakkoliv ubližovat, a že to není tvoje vina, pokud se ti něco takového děje, takže se nemusíš bát to někomu říct. Dost často se nám uleví, když si popovídáme s někým, kdo nás pochopí a má možnost nám nějak doopravdy pomoct. Můžete si o tom pořádně popovídat a podle toho, co se ti konkrétně děje zjistit, v jaké fázi šikana je a co by se s tím dalo dělat. Zkuste se klidně spolu s kamarádkou zamyslet a porozhlédnout po svém okolí. Komu by se dalo svěřit? Jaký máš vztah s rodiči? Je ve škole nějaký učitel, kterému důvěřuješ? Co sourozenci nebo prarodiče?

Pokud by to byl opravdu takový problém se někomu svěřit osobně, zkus aspoň využít schránku důvěry, jestli ji máte ve škole, a tam co nejpodrobněji popsat, co se ve které třídě děje, aby učitelé věděli, že k něčemu takovému dochází.

A ještě takový tip ohledně Instagramu: Na Instagramu existuje funkce, že si svůj účet můžeš nastavit jako soukromý. Najdeš to v Nastavení pod položkou Soukromí. Pak tě můžou sledovat jenom lidé, kterým to dovolíš. Jelikož není problém vytvořit si tam falešný účet, doporučuju schvalovat jako tvé sledovatele pouze lidi, které doopravdy znáš. Potom je na Instagramu také možnost zablokovat účty, aby tě na Instagramu neviděly a nemohly ti psát zprávy. Zároveň je neuvidíš ani ty. Když si klikneš na daný účet, najdeš tuhle funkci po rozkliknutí těch tří teček v pravém horním rohu.

Měj se pěkně. Snad ti to trochu pomohlo :) Martina

Ahoj Bettynko,

díky za důvěru. Mrzí mě, že tvoje kamarádka něco takového prožívá. Jsi hodná, že máš o svou kamarádku starost a chtěla bys jí nějak pomoct.

Šikana je něco, s čím se potýká nejen spousta žáků ve školách. Je to opakované chování, které má za cíl někomu ublížit, ponížit nebo zastrašit. Nemusí to být jen fyzické ubližování, jak si dost často spousta lidí myslí, ale i právě slovní napadání nebo psychický nátlak je formou šikany. Mnohdy začíná nenápadně a stupňuje se. Je proto fajn zachytit ji už na začátku, což ale ne vždycky bývá snadné.

Ty osobně tu hlavně můžeš být pro svoji kamarádku, vyslechnout její trápení, povzbudit ji a být její kamarádkou, protože to je nejspíš něco, co jí v její třídě chybí. Je super ji ujistit, že není její chyba, že se jí něco takového děje a že nikdo nemá právo jí jakkoliv ubližovat.

Co ještě můžeš udělat ty? Povzbudit kamarádku, aby se šla svěřit rodičům a třídnímu učiteli, učiteli, kterému důvěřuje, výchovnému poradci, školnímu psychologovi apod. Možná se bude bát, tak můžeš jít s ní a podpořit ji. Ve školách bývají schránky důvěry, takže je možné napsat o problému tam, třeba aspoň anonymně, že v některé třídě dochází k tomu a k tomu. Dále je možné nahlásit šikanu přes formulář projektu Nenech to být, buď přes počítač na stránce https://www.skoly.nntb.cz/ nebo je možné stáhnout si jejich aplikaci do telefonu. Užitečné informace najdete i na stánkách https://www.stop-sikane.cz/ . Školy by pak měly vědět, jak se k situaci postavit a začít s tím něco dělat.

Moc myslím na tebe i tvoji kamarádku, aby bylo všechno v pohodě. Klidně se nám zase ozvi, kdybys ještě potřebovala :) Martina

Milá Mio,

díky za dotaz a za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Moc mě mrzí, co ve škole zažíváš, protože i já jsem se během chození do školy cítila podobně, tak vím, jaké to je. A určitě nejsme jediné, protože se stresem se dnes potýká spoustu lidí. Přesto by se neměl stres brát na lehkou váhu a jako něco, co k životu patří. Je totiž nezdravý, hlavně z dlouhodobého hlediska.

Podle toho, co píšeš, toho děláš do školy opravdu hodně a připravuješ se poctivě. Abys měla jistotu, že jsi udělala všechno, zkus si udělat seznam a jednotlivé položky si odškrtávat. Společně s odškrtnutím si řekni, že už není potřeba se tím zabývat, protože je to hotové. Možná to nepůjde hned, ale zkoušej to postupně :)

Před písemkou zase může pomoct, když si řekneš, že jsi proto udělala maximum toho, co jsi mohla a víc už to nejde, takže uvidíš, jak to dopadne. Opravdu si myslím, že jsi ohledně přípravy poctivá. Ne vždycky jde ale udělat všechno, hlavně když máš spoustu jiných povinností do školy. Je třeba, abys měla svědomí čisté a naučila se to, co můžeš. Pokud se ti náhodou přece jen nějaká písemka nebo zkoušení nepovede, nebývá problém se nechat přezkoušet a známku si opravit. Není to žádná tragédie :)

Důležitý je odpočinek, především kvalitní spánek. Na lepší spánek pomáhá mít pravidelný režim (chodit spát a vstávat každý den zhruba ve stejnou dobu), nekoukat už večer před spaním do mobilu a počítače. Večer nejez nic těžkého a nepij žádné povzbuzující nápoje (káva, zelený nebo černý čaj, kolu nebo energetické nápoje). Můžeš si ale třeba zkusit dát odpoledne/na večer nějaký bylinkový čaj - meduňka nebo mateřídouška mají zklidňující účinky, ale existují i různé směsi. Já osobně mám nejradši jenom obyčejnou meduňku :)

Také je důležitý pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. Pokud nijak aktivně nesportuješ, zkus aspoň vyrazit na procházku nebo jít do školy/ze školy pěšky. Provětráš se, rozhýbeš a okysličíš si mozek, takže i to studium pak půjde lépe.

Co děláš ráda? Nezapomínej se věnovat věcem, které tě baví a dělají ti radost, i kdyby to měly být jen nějaké drobné činnosti. Možná ti to někdy bude připadat jako ztráta času, ale i od učení a školy je potřeba se odreagovat. Hlavně před spaním se snaž odreagovat a už moc nemyslet na školu. Zkus si raději číst, kreslit nebo poslechnout oblíbenou hudbu (před spaním spíš nějakou klidnější :)).

Je dobře, že si tvoje rodina a kamarádi všímají toho, že jsi ve stresu. Určitě se jim neboj svěřit s tím, co prožíváš a jak se cítíš. Hodně nám totiž pomůže, když si s někým popovídáme o tom, co se nám děje, protože pak víme, že na to nejsme sami. Takže se neboj přijít za rodiči a popovídat si o tom, že se třeba bojíš zítřejší písemky atd. Určitě se je neboj ani požádat o pomoc. Takový výběr školy je zásadní věc a může být opravdu stresující. Sedněte si spolu, podívejte se na stránky škol, pobavte se o tom, co by tě bavilo, a ideálně vyrazte na dny otevřených dveří, ať víš, jak to na škole vypadá, protože to ti pomůže s rozhodnutím.

Snad ti rady aspoň trochu pomůžou. Zkus nějaké vyzkoušet a uvidíš. Pokud by se situace zhoršovala, trvala dlouho a podobně, můžeš se zkusit obrátit na výchovného poradce nebo školního psychologa, popř. psychologa mimo školu. Občas totiž pomůže, když si s někým takovým popovídáme a ujasníme si to, co prožíváme, protože nám to pomůže vidět věci z jiného úhlu.

Moc na tebe myslím! Samozřejmě kdybys chtěla, můžeš kdykoliv zase napsat nám do poradny. I kdyby ses třeba jen tak potřebovala svěřit :) Martina

Ahoj H.,

díky za dotaz. Každý máme jiné zájmy, takže se občas může stát, že toho nemáme moc společného s lidmi ve svém okolí. Pokud si dobře pamatuju a jsi to ty, tak jsi teď nastupovala na gymnáziu, to znamená, že se svými spolužáky budeš ve třídě ještě několik let. Určitě bych proto na tvém místě nevzdávala snahu se s nimi bavit a hledat nějaká společná témata. Je super, že máš fajn vztah s paní učitelkou a s rodiči, ale to jsou lidé minimálně o generaci starší. Je potřeba udržovat i kontakt se svými vrstevníky.

Neboj se zapojovat do konverzace se svými spolužáky. Jedno velké téma, které máte společné, je škola. Začni se zapojovat pomalu. Možná jsi trochu uzavřenější, tak to zkus nejdřív krůček po krůčku. Je teprve září a do školy chodíte teprve krátce, takže je to všechno pořád ve znamení poznávání se. Zajímej se o to, co dělají tvoji spolužáci, co mají rádi atd. Takovými univerzálními témata jsou třeba koníčky a kroužky, hudba, knížky, sport... Postupně určitě přijdete na něco, co máte společného, nebo se navzájem obohatíte o vaše odlišné zájmy :) Martina

Milá Bettynko,

díky za dotaz. Škola je občas nuda, když se probírá něco, co nás nezajímá. Taky se nám někdy nechce do učení. To znají snad úplně všichni. Moc dobře chápu, že po těch dlouhých měsících, kdy se nechodilo do školy, je to teď trochu šok být zase zpátky v lavici, ale ono to pomalu půjde :)

Jak to udělat, aby tě škola bavila? Zkus si sednout a sepsat si, co máš na škole ráda a co tě tam baví. Možná to nebude snadné, tak si můžeš třeba týden psát každý den po příchodu ze školy, co zrovna bylo ten den super. Když se na školu díváš celkově, tak je jasné, že tvé pocity z ní mohou být opravdu negativní. Zaměř se ale na na různé maličkosti - třeba na přestávky, které můžeš trávit se spolužáky, na oblíbeného učitele nebo oblíbený předmět, na zajímavá témata, co probíráte atd. Uvidíš pak, že škola není nuda, ale je tam spousta věcí, kvůli kterým stojí za to se tam těšit.

Nejspíš už jsi to mockrát slyšela, ale učíš se pro svou budoucnost. Je super, že se ve škole naučíš číst a počítat. Ještě mnohem suprovější je studium cizího jazyka, protože pak se nemusíš bát vyjet do zahraničí. Aby ses ve světě neztratila, je potřeba zeměpis... Máš už nějakou představu, co bys v životě chtěla dělat? Nějaký sen? Zkus brát školu a studium jako prostředek, který ti pomůže toho snu dosáhnout :)

V dnešní době jsme přehlcení různou zábavou, kterou máme na sociálních sítích a na internetu, takže sezení ve škole nám pak může připadat jako hrozná nuda. Procvičovat trochu víc zábavně můžeš doma při opakování a učení se. Napadá mě třeba portál https://www.umimeto.org/, kde si můžeš vybrat ze spousty předmětů a interaktivní formou je procvičovat. Najdeš ale i spoustu jiných stránek nebo aplikací do mobilu, kde se můžeš učit zábavnou formou.

Ať se daří! Martina

Ahoj Pavlo, díky za dotaz. Odpověď je docela jednoduchá. Strašidelné historky jsou napsány právě proto, aby se člověk bál. Takže jednoduchá rada: nečti je, nebo alespoň rozhodně ne večer a před spaním. M.

Ahoj H, díky za dotaz. Nástup do nové školy je vždy náročný. Noví učitelé, noví spolužáci, nové předměty, nové prostory, nové... Vlastně všechno je najednou jiné, než na co jsi byla zvyklá, že? Píšeš, že jsi stále unavená a nevyspaná. Zkus tento týden chodit spát  ve stejnou dobu, a alespoň hodinu předtím už buď v relativním klidu, to znamená - žádný mobil, žádné pc, žádná kriminálka v televizi:) atd. Když je totiž člověk odpočinutý, tak mu potom ráno hned svět připadá veselejší:). O tom, jak se orientovat a  "zabydlet" v nové škole je fajn článek u nás na webu. Přečti si ho, je tam fůra vychytávek:). https://www.in.cz/clanky/skola/pomoooc-skola-xli.htm.

A co se týká adapťáku. Píšeš, že jsi hodně fixovaná na rodiče a máš strach. Ale je to taky výzva k bližšímu poznávání spolužáků, učitelů, k překonání strachu, výzva k překonávání překážek... A tři dny zas není tak moc:). Ale rozmyslet se nakonec stejně musíš sama. Tak ať to všechno dobře zvládneš! A klidně se zase ozvi. M.

Milá Týno,

děkujeme za tvůj dotaz a důvěru k nám :)

Píšeš, že se kamarádky baví jinak, než ty, a bojíš se, že k nim nezapadáš. Každý jsme nějaký, každý máme nějaké zájmy a koníčky, a to nás dělá jedinečnými a je to tak úplně v pořádku. Někdy se nám ale může zdát, že s někým jiným nerozumíme, protože nemáme nic společného. Chápu, že to může být o to víc vidět v třídním kolektivu, kde nemáš tak velký prostor vybrat si kamarádky, se kterými toho máš hodně společného.

Co s tím? Určitě bych doporučovala zkusit hledat témata, která máte společná. Jsou to tvoje spolužačky, takže se spolu určitě můžete bavit o škole. To je takové věčné téma :) Pak to můžou být různé koníčky, kroužky, hudba, filmy, seriály, knížky... Věřím, že určitě budeš mít během školního roku spoustu příležitostí najít se svými spolužačkami společná témata k hovoru.

Myslím, že ani není na škodu se někdy připojit k hovoru, který třeba úplně není tvým předmětem zájmu. Může to být příležitost, jak se něco nového dozvědět a ukázat, že máš zájem o to, co zajímá tvoje spolužačky. Samozřejmě se do toho ale nenuť za každou cenu, pokud by ti to bylo opravdu nepříjemné.

Myslím na tebe, ať se ti v novém školním roce daří a posílám ještě odkaz na jeden náš článek: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Sdílím ho tu holkám do poradny docela často, tak se na něj mrkni. Možná by ti taky mohl pomuct trošku víc se začlenit do kolektivu svých spolužaček. A klidně nám zase můžeš kdykoliv napsat :) Martina