Otázka: Bojím se říct klukovi, že se mi líbí Dobrý den,
jsem zamilovaná do jednoho kluka z farního tábora a bojím se mu to říct. Vlastně ani nevím jak mu to říct. Nemůžu k tomu najít odvahu a bojím se, že mě odmítne. Nebo že to někomu řekne, to by byl konec. Docela dost se se mnou baví, ale ani si nejsem jistá jestli mě vůbec bere jako kamarádku. Mám na něj číslo a píšeme si na WhatSappu konverzaci ale vždy začínám já, ještě nikdy se mi nestalo že by mi napsal jako první on. Problém je, že se s ním vidím málo kdy většinou jednou za 2 měsíce a to od pátku večera do neděle cca do 11 hodin. O velkých prázdninách jsem s ním vždycky na táboře který trvá 14 dní. Omlouvám se za tak dlouhý text PROSÍM poraďte mi🙏. Předem děkuju.
Anonym 1.3.2022 15:56
Anonym, 12 let
Odpověď:
Ahoj Anonymko,
rozumím tomu, že se bojíš odmítnutí, zvláště když se vídáte tak málo. Proto bych rozhodně doporučovala vytáhnout onoho mládence někam ven, zkrátka spolu chodit do cukrárny nebo na procházky a začít spolu trávit víc času. Jedině tak se totiž doopravdy poznáte a zjistíte, jestli si rozumíte. Přes obrazovku se nikdy opravdu nepoznáte, to samé platí pro tábory, které se konají jednou za čas. Proto se mu neboj navrhnout nějakou společnou akci. Základem pro zdravý vztah je komunikace – pokud se spolu nebudete nudit a budete si mít pořád o čem povídat, můžete začít uvažovat o dalším kroku, ujasnit si mezi sebou, co cítíte. Tady to bude vyžadovat trochu odvahy – může se totiž stát, že se tvůj kamarád nevyjádří jako první. Občas zkrátka musíme kluky trochu popostrčit tím správným směrem a oni pak sami převezmou iniciativu. Bohužel je tu i možnost, že tvé city nebude opětovat. Na tu se musíš před tím, než do toho „skočíš“, připravit. Můžu tě ale ujistit, že posměšky na tvůj účet nebo fakt, že o vašem rozhovoru hned půjde vykládat kamarádům, jsou znakem nevyspělosti a takové chování si u svého kluka určitě nepředstavuješ. Takže pokud se v takové zranitelné situaci zachová špatně, nemusíš z toho být smutná – i když je jasné, že tě to bude chvíli bolet. Ale hlavu vzhůru – v každém případě Ten nahoře ví, kdo je pro tebe nejlepší, a nenechá tě v tom samotnou! 😊 Přeju ti hodně odvahy a držím palce. A nezapomeň: všechno dobře dopadne. Verča
redakce IN!
Otázka: Bojím se, že jsme při líbání zašli daleko... Milá redakce,
Moc se omlouvám, pokud je tento dotaz neslušný. Ale nevím si rady a bojím se zeptat někoho koho znám.
Od léta zažívám svůj první vztah, můj kluk je sice taky věřící, ale je starší a zkušenější než já. Nepocházím z věřící rodiny a jsem ve věcech víry tak trochu samouk. Vím, že bych si chtěla zachovat čistotu do svatby, ale nejsem si jistá, zda vůbec vím jak na to. Myslím, že jsem na začátku vztahu příliš spoléhala na přítele, že to bude vědět on (on totiž ve víře vyrostl) a nechala jsem se přemluvit na častý fyzický kontakt, někdy jsme se objímali třeba i hodinu v kuse, i na veřejnosti. Objímání a líbání s ním bylo velmi krásné a jsem si jistá, že jsem při něm cítila jen lásku a žádný chtíč, proto jsem si myslela, že to není nic zlého, i když jsem jinak stydlivá a slušná holka. Naposledy, když jsme se líbali, jsem už ale bohužel začala cítit něco, co by mohlo vést k hříchu, příteli jsem se omluvila a přestali jsme. Moc se teď za to stydím a nechci už zajít dál, ani v tom pokračovat. Nevím ale, jak o tom s přítelem mluvit. Jak mu najednou vysvětlit, že už se s ním nechci tak často líbat? Dá se ještě vůbec vycouvat? Taky bych se chtěla zeptat, jestli už jsem se dopustila hříchu. I když jsem myslela, že nedělám nic zlého, když příteli prokazuju svoji lásku (která byla opravdu čistá), teď se cítím pošpiněná a hříšná. :( Co mám dělat? 14.2.2022 16:55
Mirka, 17 let
Odpověď:
Milá Mirko,
tvůj dotaz rozhodně není nevhodný, právě naopak – fyzické projevy lásky ve vztahu mají své hranice a je potřeba o nich mluvit. Je dobře, že sis uvědomila, že něco není v pořádku a chceš si o tom se svým klukem popovídat. Nejdůležitější je nenechat se nutit do ničeho, z čeho máš špatný pocit. Klíčem je jako vždy otevřená komunikace. Říkáš, že je tvůj kluk z věřící rodiny, takže by tvé obavy měl chápat. Svěř se mu se svými pocity a společně si vytvořte pomyslnou hranici, za kterou nezajdete. Vzájemnou dohodu tvůj kluk musí respektovat, pokud tě más skutečně rád - jinak bys byla ve vašem vztahu nešťastná a dlouho by nevydržel.
O tomto tématu moc hezky mluví knížka Tomáše Řeháka, kterou vám oběma moc doporučuju k přečtení (neboj, je vážně tenká 😊). Třetí kapitola moc hezky popisuje, jaké jsou rozdíly v tělesném prožívání vztahu u mužů a u žen, píše se tam taky přímo o líbání a na co si dát pozor, abyste nezašli příliš daleko. Zásadní je následující věta, kterou si dovolím citovat: „Jestliže se mazlíte až do chvíle, kdy je ohrožena sebekontrola jednoho z vás, potom už jste zašli příliš daleko“.
Držím vám palce, abyste dokázali ve vašem vztahu najít tu správnou rovnováhu, která povede ke vzájemné spokojenosti a čisté lásce 😊 Verča
redakce IN!
Otázka: Jak říct kamarádovi, co k němu cítím? Dobrý den, už dva roky zpátky jsem poznala jednoho kluka na křesťanském táboře a hodně se bavíme, možná se k sobě máme i víc jen u něj to nepoznám. Já k němu už ty dva roky cítím něco opravdového a mám pocit že bych s ním chtěla aby byl součást mého života, jen nevím jestli to cítí stejně, ale chtěla bych mu to říct nebo si s ním o tom promluvit jen nevím jak. Přesto mi něco dodává odvahu mám pocit že možná i moje víra skrze boha, jen moc nevím jak mu říct co k němu cítím. 12.2.2022 10:13
Anička, 15 let
Odpověď:
Ahoj Aničko,
jsem ráda, že zmiňuješ odvahu, kterou ti dodává víra v Boha. Odevzdej mu všechny své pochyby a starosti a modli se za odhodlání k tomu, co tě čeká, za volbu správných slov a klid v duši. Vyznání svých citů rozhodně není jednoduché a právě proto je potřeba, abychom se o tu tíhu s někým tam nahoře podělily 😊 Základ každého kvalitního vztahu je dobré přátelství. Pokud si tedy spolu rozumíte tak, jak píšeš, určitě se neboj posunout váš vztah někam dál. Bohužel neexistuje žádná univerzální cesta, jak co nejlépe vyznat někomu své city a ani by nebylo dobré, kdybych ti nějaká konkrétní slova vkládala do úst. To nejkrásnější na lásce totiž je, že vychází přímo z nás samotných. A právě proto nedokáže nikdo jiný než ty sama lépe vystihnout, co se skrývá ve tvém srdci. Tvůj kamarád je s tebou rád pro to, kým jsi, jak se chováš a projevuješ. Proto se nemusíš bát, že bys řekla něco špatně nebo se dokonce ztrapnila. Nádech, výdech - a pak bez ostychu a s klidnou myslí nech slova plynout tak, jak je budeš sama cítit. Chápu, že se nejspíš bojíš jít se svými pocity ven hlavně kvůli strachu ze ztráty jeho přátelství, pokud by tvé city nesdílel. Pokud ovšem stojíš o to, aby se váš vztah posunul směrem, kterým bys chtěla, musíš „skočit“ a zkusit to – nebo vyčkat, jestli své city časem nevyjeví on. Z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že vyspělého a správně smýšlejícího kluka rozhodně podobná situace neodradí od vašeho přátelství. Pamatuj také na to, že i kdyby to vám dvěma nevyšlo, Bůh pro tebe chystá někoho ještě lepšího, s kým budeš souznět na ještě vyšší úrovni. Přeji ti hodně síly, aby ses nebála „skočit“. Občas se vyplatí, když vezmeme věci do vlastních rukou - mnohdy stačí jen malé popostrčení a kluci seberou odvahu k činům 😊 Myslím na tebe! Verča
redakce IN!
Otázka: Líbí se mi kamarádčin bratránek z Ameriky, mám ho oslovit? Ahoj!
Mám nejlepší kamarádku ( jsme spolu 8 let) a ona má velkou rodinu a část z ní má v Americe. Má tam i bratrance který se mi hrozně líbí ( líbí se mi už asi 2 roky) jen třeba rok se mi nelíbil tolik. Když jsem ho asi před těmi dvěma roky oslovila (přes ig, ale byl zrovna v Čr)měl holku, což jsem nevěděla a proto když mě odmítl tak jsem si to vzala hrozně špatně. Navíc jsem si myslela že jsem ho celou dobu otravovala. Teď se s ní rozešel a znova se mi hrozně líbí a celý den na něj myslím. Posíláme si snapy na snapchatu ale bojím se ho oslovit, protože si myslím že by to nedopadlo. Navíc v Americe mi připadá že všechno funguje jinak. Navíc ani nevím jestli si mě vůbec ještě pamatuje a jestli ví že jsem z Česka a znám jeho sestřenici. Mám mu to říct? Co když ho odradím?
Předem moc děkuji za odpověď. 11.2.2022 18:24
Monis, 14 let
Odpověď:
Ahoj Monis,
ještě před tím, než kamarádčina bratrance oslovíš, je potřeba si uvědomit, že byste vedli vztah na dálku se všemi jeho riziky a úskalími. Tvůj kluk by u tebe nebyl vždy, když bys ho potřebovala. Byli byste odkázaní na občasné návštěvy, hovory a zprávy. Proto je napřed potřeba si rozmyslet, jestli bys byla v takovém vztahu dlouhodobě šťastná. Nemohli byste spolu trávit společný čas a pořádně se poznávat, chodit na procházky, na kávu, do kina. Osobní setkávání je v každém vztahu základ, a tady by hodně chybělo. Pokud sis tohle vše pořádně promyslela a o vztah skutečně stojíš, pak se ho neboj oslovit. Začněte si psát nejprve se poznávejte jako kamarádi. Pak se zkuste potkat. Pokud si budete rozumět i naživo, zkuste si promluvit o tom, zda spolu chcete být a co jste pro to ochotní obětovat, jak si každý z vás vztah představuje. Pokud jde o to, jestli si tě pamatuje, tak to sama časem zjistíš během vaší konverzace. Minulost je ale přece jen minulost a často se na své minulé přešlapy upínáme víc my sami než kdokoli jiný – takže si dost možná nic negativního s tebou vůbec nespojuje. Každopádně to, jak situaci vnímá on, zjistíš jen vzájemnou komunikací. A když už jsme u komunikace - rozhodně bych před ním netajila fakt, že jsi nejlepší kámoška jeho sestřenice a žiješ v Česku. Sám by na to po čase přišel a pokud mu cokoli z toho bude vadit, aspoň víš, že by váš vztah stejně nedopadl v budoucnu dobře. Držím pěsti! Verča
redakce IN!
Otázka: Můj přítel je až moc pozorný k jiným holkám...nebo ne? Hezký den, chtěla bych znát váš názor na věc (a nejlépe více lidí...). Chodím s 33letým \"klukem\" necelé dva roky, měla jsem pocit, že je to ten pravý- oba sportujeme, vtipkujeme spolu, vaříme, jen nám spolu hezky...ale řeším jednu věc ohledně žárlivosti. Mám ji bohužel v sobě, ačkoliv časem se v ní lepším. Ale chtěla bych vědět, zda je to jen problém ve mně, nebo nad chováním mého přítele by se pozastavila i jiná.
Přítel je velmi pohledný a vím, že je pro okolí okouzlující- často si toho všímám. Není servírka, se kterou by nefliroval, zkrátka má tu jiskru v oku. Časem mi to víc a víc vadí a nejsem si jistá, zda to vydržím věčně. Nejsou to iluze, flirtem beru úsměv, lichotky, několikasekundový pohled...a dělá to přede mnou.
Taky další věc, je děsně přátelský, což je teda opak mě. Takže občas zajde na kafe s nějakou kámoškou a já upřímně nevím, zda chci takového manžela. Můj dotaz se týká především tohoto ohledně mé žárlivosti. Jinak by vše bylo hezké:( Ale je to zároveň nezanedbatelný problém..
Vím, že je chyba ve mně, jsem až moc na toto citlivá. Jsem spíš typ, co se něco nad knížkou přiučí, než takový pařmen v životě, co má flirt pro zábavu...
On už se nezmění, na to má věk a ani to po něm nemůžu chtít.
Řekněte prosím, vadilo by vám to také?
Moc děkuji za odpověď.
Dotaz redakčně krácen. 9.2.2022 22:15
Mini, 23 let
Odpověď:
Ahoj Mini,
chápu, že situace, kterou prožíváš, může vzbuzovat žárlivost. Vztah dvou lidí je hlavně o vzájemné důvěře – pokud chybí, může vyskočit strašák jménem žárlivost. Pokud jsi to ještě neudělala, zkus se svému příteli svěřit se svými obavami, řekni mu, že se cítíš nejistá, když jde za nějakou kamarádkou. Zeptej se ho, jak se na celou věc dívá on. Je totiž dost možné, že je zkrátka hodně přátelský, jak sama píšeš, a vůbec mu nedochází, že ty to vidíš jinak. Nebo naopak chce mít svou volnost a představuje si váš vztah jinak než ty. Právě proto je důležité si vzájemně mezi sebou ujasnit, co od vašeho vztahu každý očekáváte. Často slýcháme, že se protiklady přitahují, a tím pádem nás to víc táhne k někomu, kdo je náš přesný opak. Tohle „moudro“ je ale poněkud přitažené za vlasy, protože nelze budovat dlouhodobý vztah s někým, s kým se na skoro na ničem neshodneme. Základem pro kvalitní vztah je dobrá komunikace. Mluvte spolu, hodně a hlavně otevřeně. Nakonec možná dojdete společné dohody a tvůj přítel omezí kamarádky. Může se stát, že své chování sice nezmění, ale ubezpečí tě, že z jeho strany jde opravdu jen o přátelskost a nic víc. Pak už bude na tobě, jestli se jeho chování naučíš časem respektovat, nebo se nebudeš ve vašem vztahu cítit dobře a rozhodneš se ho ukončit. V každém případě je tady možnost odborné pomoci se společnou komunikací ve vztahu, kterou nabízí třeba Centrum pro rodinu. Přeji vám oběma mnoho síly, ať vše zdárně vykomunikujete 😊 Verča
redakce IN!
Otázka: Můj přítel pořád hraje hry Dobrý den, mám milého (23 let) se kterým jsem 2,5 roku. Před rokem a pul objevil hru, tanky, na začátku na ni byl dost závislý, z mého pohledu, teď už je to lepší, ale přestal skoro chodit ven, stále jen hraje, teď je domluven i s ostatními hráči, že budou hrát teď asi měsíc každý den po večerech, aby nasbírali nějaké body (třeba tři bitvy za sebou, každá má třeba až půl hodiny). Mají časy třeba v 10 večer, nebo v 8. Máme vztah na dálku. Vídáme se o víkendech a někdy třeba jednou za 2 měsíce, je to nepředvídatelné. Já studuju, on pracuje. Zdá se mi, že se změnil, moc se mi na něm líbilo jak doma tvořil věci, chodil běhat, cvičil, ale od té doby co objevil tu hru tak tam tohle není. Stalo se to jeho koníčkem. A já už nevím co mám dělat, vadí mi, že ji hraje. Že se změnil, že nemá stejný koníčky, tohle se mi na něm nelíbí. Už jsme se o tom bavili, několikrát, říkala jsem mu vše co tu píši, ale není žádná změna. Nechci ho držet na uzdě, snažím se tu jeho vášeň k té hře pochopit, ale sama jsem nikdy nic takového neměla, tak to nechápu. Beru to jako závislost, takže když jsem začínala být takhle na nějaké hře ujetá, tak jsem to skončila, odinstalovala jsem ji. Snažím se ho pochopit, ale nejde to. Je to špatně? Že mu nechci dávat prostor hledat si nové koníčky, když se mi nelíbí? Chceme se vzít (ještě nejsme zasnoubeni), ale já nechci hráče. Nechci aby v našem manželství takhle hrál. Co mám dělat? Pochopit to a nechat to, nebo ho nějak přesvědčit, že to není dobré?
Předem děkuji za odpověď 7.2.2022 19:20
Kája, 21 let
Odpověď:
Ahoj Kájo,
předem chci vyzdvihnout tvou snahu o otevřenou komunikaci s přítelem. Když se vztah nevyvíjí tak, jak bychom chtěly, je potřeba si o tom se svým protějškem pořádně promluvit a nedržet to v sobě. Každý člověk má své koníčky, kterým se různě často a různě dlouho věnuje. Jak se měníme my, mění se i naše záliby. Sama znám spoustu kluků, kteří jsou u počítačových her schopní strávit hodně času. Z toho, co píšeš, hraní zasahuje do vašeho společného času a zároveň kvůli němu přestal cvičit a věnovat se jiným koníčkům. Chápu, že se ti tenhle stav nezamlouvá. Je to opravdu zapeklitá situace, která nemá jednoznačné řešení. Vztah je o dělání kompromisů a vycházení si vstříc, a to musí respektovat i tvůj milý. Nejspíš se ti nepodaří ho přesvědčit, aby přestal hrát, ale můžeš se s ním pokusit o domluvu. Například určit si hodiny, kdy se bude věnovat hře, a kdy tobě. Otevřeně mu řekni, že se bojíš, aby hra nakonec nezabrala všechen jeho čas a na tebe už žádný nezbyl. Tvůj přítel by měl respektovat tvé pocity a uvědomit si, že pokud tomu tak nebude, může o tebe přijít. V každém páru by měl být prioritou číslo jedna právě ten druhý a jeho štěstí, a pokud tomu tak není, nelze budovat zdravý vztah. Zkuste si oba na kus papíru sepsat, co od vztahu každý očekáváte. Hledejte společné záliby, něco, při čem se oba setkáte a budete trávit čas společně. Pokud z jeho strany nevycítíš změnu ani potom, nemá smysl ve vztahu déle zůstávat a být poté nešťastná i v manželství. Není potřeba mít výčitky svědomí, protože jsi pro záchranu vašeho vztahu udělala opravdu vše, co jsi mohla. Pro radu se můžeš obrátit také na odborníky z Centra pro rodinu. Bude to dlouhá cesta, ale věřím, že se vám komunikací podaří společně dojít k tomu správnému cíli, ať už je jakýkoli. Držím palce a myslím na vás! Verča
redakce IN!
Otázka: Cítím se špatně, že asi nejsem ke svému klukovi uřpímná.... Milá redakce...
Právě se nacházím ve pro mně zvláštní situaci... Před nějakou dobou mi kluk, kterého jsem znala pouze z vidění napsal, že se mu líbím. Je věřící a mi přišel taky sympatický. Před půl rokem měl vztah s holkou, kterou znám, a vím, že měli hodně těžký rozchod, a hodně ho to poznamenalo. Jak jsme si tak psali, tak později došlo ke schůzce, na které jsem se do něho zamilovala. Po nějaké době byla druhá. To se mi ale začalo stávat, že jak jsem ho nevídala (přes týden je na intru), moje zamilovanost vždycky vyprchala. Což u něho bylo skoro na opak - pořád byl do mně zamilovaný víc a víc. Na třetí schůzce se mě zeptal, jestli spolu už chodíme, a já jsem mu na to kývla. Mám ho ráda, je mi z ním dobře, ale cítím se, jakoby jsem k němu nebyla upřímná, protože jeho zamilovanost je prostě neskutečně velká a já skoro zamilovaná nejsem... No a říká mi, že pořád je čím dál tím jistější, že máme být spolu... Psal mi taky, že jsem mu pomohla zase žít... Já nevím, jestli je to ten pravý, každopádně mu nechci zlomit srdce, jak to udělala ta holka přede mnou, protože mi na něm prostě záleží... Cítím se hloupě, jak mi píše jak jsem úžasná a geniální, protože jak u mě ta zamilovanost není nebo není až tak velká, nedokážu mu napsat tak silná slova... Z druhé strany np. podle trojúhelníkové teorii lásky: Závazek jsem mu ochotna věnovat, intimita tam je a vášeň... Cítím se jak v sedmém nebi, když mě obejme, nebo když sedím v jeho blízkosti... Nevím co mám dělat... Cítím se prostě špatně, že nejsem zamilována, že ho klamu, že k němu nejsem upřímná... V jedné odpovědi jste sice psali, že vztah je v takové situaci možný, ale já si ho aktuálně moc neumím představit... Chci pro něho jen to nejlepší. Ráda bych znala váš názor. 25.1.2022 23:33
Veru, 17 let
Odpověď:
Ahoj Veru,
díky za tvůj dotaz a za důvěru. Vztahy nejsou jednoduché, občas jsme z nich zmatení. Ve vztahu je vždycky důležitá komunikace. Podle toho, co píšeš, máš toho chlapce ráda a je ti s ním dobře. Výčitky máš zřemě hlavně kvůli tomu, že on svoji zamilovanost dává najevo opravdu hodně a ty to nedokážeš. On už měl nějaký vztah, zklamal se a teď se nejspíš snaží udělat všechno proto, aby to tentokrát vyšlo, zahrnuje tě pozorností a hezkými slovy... Ale těžko soudit z těch pár řádků, aspoň tak to na mě působí. Měla jsi ty nějaký vztah, nebo je tohle tvůj první? A jak dlouho jste spolu? Někomu totiž nevyhovuje jen tak po hlavě skočit do vztahu, potřebuje čas a postupně vztah budovat, vytvářet si důvěru a učit se říkat všechna ta hezká slova.
Je potřeba, aby ve vztahu byli spokojení oba, dokázali vyjádřit svoje pocity a říct si, co zrovna potřebují. Píšeš, že pro něj chceš to nejlepší, a to je hezké. Nezapomínej ale na to, že je potřeba, abys taky chtěla to nejlepší i pro sebe. Vztah, kdy jeden dělá vše proto, aby byl druhý spokojený, ale on sám už nedostává to, co by chtěl, je dost nevyrovnaný a dlouhodbě neudržitelný. Proto bych tě chtěla povzbudit, abyste si spolu popovídali o svém vztahu, o tom, jak to vidíte, o tom, co je fajn a co se vám libí, a hlavně o tom, co bys ty potřebovala. I kdyby to znamenalo, že potřebuješ trochu "ubrat plyn" a budovat vztah pomaleji. A dál pak uvidíš :)
Myslím na tebe a držím palce! Martina
P.S.: Když jste oba věřící, je moc fajn budovat i tuhle stránku, společně se modlit jeden za druhého i za váš vztah :)
redakce IN!
Otázka: Jak bojovat se sebeovládáním? Dobrý den, prosím o radu.
Výzkumy dokazují, že muži, kterým chybí sebeovládání (v sexualní obalsti) jsou špatnými partnery do života. Platí to stejně i pro ženy?
Jak bojovat se sebeovládáním? 21.1.2022 17:08
Klára, 21 let
Odpověď:
Ahoj Klárko, díky za dotaz. Když se člověk neumí ovládat, tak je asi celkem jedno, v jaké oblasti to je, protože tím může ubližovat sobě i druhým lidem a vždycky je dobré na tom zapracovat. Jak bojovat se sebeovládáním? Určitě i na internetu najdeš nejrůznější techniky, ale je to běh na dlouhou trať. Osobně si myslím, že sebeovládání se učíme celý svůj život. Dobré je se zamyslet a napsat si na papír situace, kdy se neovládáš. Člověk to obyčejně ví, ale na papíře je to takové hmatatelnější. A pak můžeš začít trénovat. A zkusila bych od jedné jednodušší věci, situaci, která ti moc nejde zvládat. Příklad: Pokaždé, když ráno zazvoní budík se naštvu, zaklapnu ho, pak obyčejně zaspím, mám fofr, nic nestíhám, atd... Úkol: zkusím 21 dnů za sebou chodit spát přibližně ve stejnou hodinu tak, abych ráno už byla vyspaná, a po zazvonění budíku si např. sedla, abych znovu neusnula... Nemusí to být zrovna 21 dnů, ale jde o návyk, když něco děláme delší dobu, tak nám to tkzv. vejde do krve, a pak už to děláme vlastně skoro automaticky, a tolik nás to nestojí. A když zvládneš jednu svou jednodušší věc, emoci, prostě to, co ti na sobě vadí, můžeš přidat další... Je to, jak už jsem psala výše, běh na dlouhou trať, ale pro každého z nás. Každý z nás má něco, co chce zlepšit. U tebe je super, že to vidíš a chceš s tím něco dělat, protože už to je velké plus. A když se ti někdy něco nepovede a zase skouzneš do stereotypu? To nevadí, důležité je v tom nezůstat, zvednout se a zkoušet to dál. Chyba nemusí být průšvih, ale naopak velká příležitost a pohon, který tě požene dál k tomu, aby ses ovládala stále víc a více. Moc ti fandím. Hezké dny. M.
redakce IN!
Otázka: Prosba o radu Milá redakce,
Moc se omlouvám, že se na vás obracím s prosbou o radu, ačkoliv nejsem věřící, ale jako dospívající jsem ráda četla váš časopis a vždy jsem v něm nacházela dobré rady a poučení.
Od nového roku zažívám svůj první vztah. Můj přítel je starší a zkušenější než já a je věřící. Já věřící nejsem, ale už od dospívání mám k církevnímu prostředí a ke křesťanství blízko a přítelovu víru respektuji a snažím se jí co nejvíc porozumět. Moc bych si přála, aby se náš vztah vydařil a byl krásný a naplňující pro oba a beru ho jako velkou zodpovědnost. Bohužel mám často strach, že nevím jak na to a že něco pokazím. Nejsem si jistá, jestli opravdu vím, jak dobrý vztah vypadá, jak by se v něm měli partneři chovat a o čem je v něm dobré přemýšlet, mluvit. Vím, že už nejsem dítě, ale přesto se bojím, že možná na tak vážnou věc nejsem připravená a že něco pokazím. Ráda bych se víc dozvěděla o tom, jak by měl takový dobrý (křesťanský) vztah vypadat, ale bohužel většina pojednání která jsem četla, se zabývají skoro jen předmanželskou čistotou, kterou samozřejmě vnímám jako velmi důležitý, ale ne jediný aspekt vztahu (promiňte). Neznáte třeba nějakou dobrou knížečku, brožuru nebo článek, kde by se mluvilo také o tom, jak být pro partnera oporou, jak ho podporovat v životě, ve víře, jak se naučit mu rozumět, prostě jak být dobrou přítelkyní z křesťanského pohledu. Mohli byste mi prosím něco takového doporučit? Promiňte, možná jsou takové věci samozřejmé a intuitivní, ale přesto bych je nerada brala na lehkou váhu. Moc děkuji za vaše pochopení a pomoc, snad můj dotaz není nevhodný. 18.1.2022 12:30
Marie, 20 let
Odpověď:
Milá tazatelko, děkuji za tak poctivý a životně důležitý dotaz. Jak dobře prožít známost?
Nabízím několik knížek. Nakladatelství Paulínky: Kateřina ŠŤastná-Beščecová: Umíš v tom chodit, Kateřina Šťastná: Jedeme v tom spolu. Zajímavé je také to, co napsal papež František: Amoris laetitia v kapitole 4.. Najdeš na internetu. Výtečné by bylo, pokud by se vám podařilo zúčastnit se tzv. Kurzu partnertsví někdy se píše Škola partnertsví. Je to několik víkendů pro ty, co spolu chodí, aby se více poznali.
Aspoň několik myšlenek. Doba známosti je čas vzájemného poznávání. Co tedy mají mladí dělat, aby se poznali?
- hovořit spolu o všem (výchově dětí, postoji k antikoncepci, rozvodu, o svých rodičích...)
- poznat rodinu druhého, dát si pozor na to, jaký styl života mají, pravděpodobně bude odlišný od mého, hovořit o tom
- poznat kamarády druhého, hodně o druhém poznáš, když vidíš, s kým se kamarádí
- hovořit o svých zálibách, prožívat kulturu (výstava, divadlo)
- něco spolu dělat (např. vést skauty, pracovat pro děti ve farnosti, pomáhat společně starým lidem - třeba dvěma starým každý týden společně pomáhat…)
- jezdit mezi další mladé, kde sice jste spolu, ale ne úplně sami. Může se jezdit na centra života mládeže, o prázdninách na mnoho dalších akcí spolu s dalšími věřícími mladými lidmi. Při akcích s druhými a při společné práci se postupně velice dobře poznáte. To je reálný život. Mám-li nějakou povinnost a já ji splním. Co když chlapec jen slibuje a pak nic nikdy nedodrží? Co když chlapce nebude chtít posloužit staré babičce, popovídat si s ní, uklidit jí místnost, sedět a jen jí naslouchat? To jsou zásadní kroky pro poznání.
- pomůže také společně číst nějakou knihu o známosti a diskutovat o ní
- dokážeme řešit i konflikty mezi sebou?
Manželství je o společném zvládání obtíží života. Je o rozhodnutí investovat veškerou životní sílu do druhého. A to se člověk učí, k tomu dozrává. To nikdo na začátku svého života neumí. A celý život je to narušováno naším sklonem k slabosti. Když poznám, že si s druhým nerozumím, že máme rozdílné názory na zásadní věci života, pak je lepší se rozejít.
Jan Balík
Otázka: Nevím, co mám dělat Ahoj redakce, předem se omlouvám, jestli to bude nevhodný dotaz, ale opravdu potřebuju radu. Mám přítele dva měsíce, já jsem (sama za sebe bych řekla že) hodně věřící a chtěla bych si zachovat úplnou čistotu až do svatby. On je také věřící, ale má to nastavené úplně jinak. Když zjistil, že chci sex až po svatbě, nadšený nebyl, ale s tímto už se nějak smířil... Když jsme byli několikrát spolu, viděla jsem, že ho to vzrušuje. Moc se omlouvám za takové podrobnosti, nevím moc jak to zformulovat, není mi to úplně příjemné to tady psát, ale mám z toho obrovské výčitky a nevím co dělat. Mám pocit že už to je to, že ho svadim ke hříchu. Pak to ale zašlo ještě dál a začaly i nějaké dotyky, kdy jsme to cítili oba. Hrozně moc si to vyčítám, protože se bojím, že to pak zajde ještě dál a budu dál hřešit. Je to můj první vztah a tak vůbec nevím co se ve vztazích děje. Vím že to je asi hřešení, ale co se ve vztahu může? Několikrát jsme se o tom bavili, ale já vím, že chce tady tyto věci, sice jít na to pomalu, ale jít. Nechci hřešit ale zároveň ho ,,zklamat,,. Prosím o radu, předem moc děkuji, snad jste pochopily můj dotaz a ještě jednou se omlouvám jestli byl nevhodný. 3.1.2022 20:03
HM., 17 let
Odpověď:
Ahoj HM., moc děkuji za dotaz, a hned na začátku tě chci uklidnit, že není vůbec nevhodný, naopak. Tyto situace totiž řeší spousta zamilovaných lidí a je fajn, že to chceš řešit, že nad tím přemýšlíš, že vnímáš co je správné, a co už tak úplně ok není. Na hodně podobný dotaz nám zde v poradně už odpovídala paní psycholožka Hana Imlaufová, odpověď jsem ti okopírovala, ať dotaz nemusíš složitě hledat. Zde tedy je:
Sexuální spojení muže a ženy slouží k vytváření a posílení jednoty. Je stvrzením slov manželského slibu - Odevzdávám se ti a přijímám tě. Má tedy své místo až v manželství. Pro vztah kluka a holky, muže a ženy, je nezbytně nutná pravdivost „řeči těla“. Co se tím myslí? Že to, co dělám svými gesty (doteky, polibky, pohlazení, obejmutí apod.), odpovídá pravdivě úrovni našeho vztahu. Odpovídá blízkosti, kterou ti dva zažívají v jiných oblastech. O jejich blízkosti vypovídá i to, jak si spolu opravdu rozumí, jak otevřeně si spolu povídají, jak si dokážou naslouchat, jak dokážou prožívat duchovní porozumění a zvládat obtíže života. Žít v čistotě až do svatby je přikázáním Desatera. Stejně jako všemi ostatními přikázáními Desatera nám Bůh nechce zbytečně znepříjemnit život. Naopak nám dává dobrý návod, jak žít, abychom sami sobě ani jiným neškodili.
Dnes je také důležité pochopit jasné Boží upozornění, že sex není pro zábavu, ale je to největší projev vzájemné lásky
muže a ženy a že nám byl dán jako odpovědnost za děti, které se z tohoto spojení mohou narodit. To, že kluk a holka žijí
zdrženlivě, znamená, že mají k sobě navzájem úctu a že se dívka nestává nástrojem k uspokojení sexuální touhy svého
chlapce a naopak. Dokáže-li kluk žít v čistotě před manželstvím, vytváří to do budoucna pro oba velkou jistotu, že když v manželství nastane období, během kterého spolu nebudou moci mít sexuální styk, budou si moci věřit, že takové období zvládnou a že z netrpělivého hocha, který neuměl počkat do svatby, se nestane nevěrný muž, který prostě bez sexu nemůže být.
Výzkumy ukazují, že muži, kterým chybí sebeovládání, nejsou spolehlivými partnery pro život.
Také se setkávám s častým argumentem, že sex se musí před svatbou vyzkoušet (Půjde nám to spolu v posteli?). Avšak
sexuální život se po svatbě teprve rozvíjí a trvá delší dobu, než najdou muž a žena svou „řeč těla“. Podobně jako lyžovat
se člověk nenaučí snadno, ale musí mnohokrát sjet kopec, a přitom se mu jistě stane, že upadne. Kvalita sexuálního života
v manželství odráží daleko více, než jen schopnost tělesného spojení. Skutečný prožitek je výsledek celkového vztahu
muže a ženy. Dívka by nikdy neměla dopustit, aby byla v roli „pokusného králíka“ nebo žila ve strachu, že když se sex v
manželství hned nepodaří, že ji kluk pošle pryč. Panenství je nádherná hodnota mladé dívky, ženy. A pokud je přinese jako dar tomu opravdu vyvolenému, tedy tomu, který s ní chce být celý život, nabídne mu nesmírně vzácný dar. Pro předmanželskou čistotu jsou také důvody zdravotní. Mnoho ověřených lékařských studií potvrzuje zvýšené nebezpečí virových i bakteriových onemocnění pohlavních orgánů mladých dívek, které předčasně začnou žít sexuálním životem. V této krátké odpovědi není možné popsat všechny důvody a vysvětlení, proč je dobré spolu před svatbou nespat. Závěrem tedy ještě jeden postřeh: ve své praxi jsem potkala již mnoho žen, které litovaly toho, že nezůstaly pannou až do svatby. Nepotkala jsem však žádnou, která by litovala, že pannou do svatby zůstala.Mgr. Hana Imlaufová, křesťanská pedagogicko-psychologická poradna
Ještě ti posílám odkaz na bezva knížečku, píšu knížečku, protože je opravdu hodně útlá, ale i bohatá svým obsahem a moc hezky a srozumitelně rozebírá vztah mezi holkou a klukem. Možná by stálo za to, si ji přečíst i společně.