I když ve škole ještě mnozí finišujete, prázdniny už jsou opravdu za dveřmi. Vzpomínám si na jeden z našich táborů...

Po celodenním výletě a večerním opékání špekáčků se všichni chystali do spacáků. Jenom osmiletý Patrik si stěžoval, že ho svědí ta popálená ruka od kopřiv, to když hledal odpoledne s ostatními ukrytý poklad v lese...

Ráno mi celý rozzářený přinesl ukázat oříškovou tatranku:"Teto, podívej, to jsem měl ráno u spacáku, prý za statečnost v kopřivách! A mě už to vůbec nebolí."  A spokojeně odběhl za ostatními.

Co se stalo? Někdo si všimnul, že je smutný, někdo mu chtěl udělat radost. Vlastně dodnes nevím, kdo to byl, i když určité podezření na "pachatele" mám.:)

Dívat se okolo sebe a prokazovat "malé" skutky lásky, to není žádná drobnost, ale velký dar pro toho, kdo to zrovna potřebuje. A je asi úplně jedno, jestli je konec školního roku nebo prázdniny.

Přeji vám krásný víkend a nebojte se dávat, dělat nebo jinak prokazovat druhým drobnosti.:)... Marie

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.