Nedávno vám tady redaktorka Martina psala spoustu vychytávek, co dělat, když zrovna nemáte co dělat:). Já přicházím s dalším experimentem, tentokrát víkendovým, i když, kdo ví… Jdete do toho se mnou?
Asi to taky znáte. Protivný brácha nebo ségra, nechce se vám umývat nádobí, uklízet nebo jinak pomáhat, jste naštvaní, musíte odejít od noťase a něco dělat. Slovo dá slovo a napjatá atmosféra v rodině (nebo někde jinde) by se dala krájet.
Zkusme to tento víkend jinak. Hned na začátku přiznávám, že to nemusí být vůbec jednoduché. Na druhé straně jeden hodně starý a osvědčený citát říká: Co nic nestojí, za nic nestojí.
Příklad: brácha mě vytočí, nevrátím mu to, ale v duchu napočítám do deseti, dvaceti, třiceti:). Maminka mě pošle umýt nádobí zrovna, když jsem zabořená do noťase. Už mám na jazyku něco hodně nepříjemného, ale místo toho se např. napiju vody (nebo počítám:) a potom nádobí umyju. Mám špatnou náladu a místo nadávání nebo nicnedělání, jdu na krátkou procházku nebo si u otevřeného okna krátce zacvičím, pustím si svou oblíbenou písničku. Prostě udělám něco dobrého, pozitivního, a vlastně to špatné, které by se pravděpodobně i díky mně rozjelo, hezky zabrzdím.
Dva dny jsou dlouhá doba, a možná se vám ani celé dva dny, pokud to budete chtít zkusit, nepodaří. Ale to vůbec nevadí, každá dobrá věc se počítá. V sobotu se to možná podaří jednou a v neděli třeba 2x, 3x, i to je super. (Nakonec na trénink můžeme mít celý život...)
Pokud budete chtít, můžete v pondělí na web do Diskuze do redakce napsat své poznatky, zkušenosti a zážitky a obohatit tím druhé virtuální kamarádky.
Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Tak ať se nám nejenom o víkendu daří. Marie
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.