Co se na chvíli zastavit? Rozhlédnout se okolo sebe, zaměřit se na maličkosti, vytěsnit negativní myšlenky a zkusit vypnout. Může se to zdát zbytečné, ale vůbec to tak nemusí být.

Jezdím autobusem většinou dvakrát denně a snažím se nedívat se během cesty na mobil. Někdy poslouchám podcasty, ale i tak se koukám převážně z okna nebo na lidi kolem. Před nějakou dobou by mě ani nenapadlo, čeho všeho si takovýmto způsobem můžu všimnout. Tolik věcí a situací!

Co mi přijde trochu smutné je například, že i když jedou společně nějací kamarádi/spolužáci, nepovídají si, naopak jsou na mobilu a druhé úplně ignorují. Je to škoda a já sama se to snažím nedělat, protože nechci přicházet o možnosti se s ostatními sdílet a bavit. Proto mě vždycky potěší, když uvidím dva nebo více lidí, kteří si povídají, smějí a vypadají, že si vzájemnou přítomnost a pozornost užívají.

Když se zaměřím na přírodu, architekturu nebo třeba zvířata, která mohu vidět přes sklo autobusu, cítím klid a vděčnost. Nezdá se to, ale sluníčko, které se v posledních dnech ukazovalo na překrásné modré obloze, mi pokaždé přidá energii a „zářivější“ a „světlejší“ pohled na svět. :)

Někdy jdu městem a ucítím vůni čerstvého pečiva, kávy, sladkostí… Jindy zase stačí změnit úhel pohledu a objevím něco, o co jsem předtím pohledem ani nezavadila. Často jenom díky pozorování vidím lidi se zajímavými outfity, vtipné scénky, slevy v obchodech a spoustu dalšího!

Už jsem si zvykla na to jen pozorovat dění okolo a naučilo mě to být vděčná a děkovat za krásnou přírodu, kreativitu a vztahy. Teď ani nemívám potřebu mobil vytahovat a pouze si vychutnávám „ticho“ a společnost sama sebe.

Nemusí to být vždy jednoduché, chce to trochu trpělivosti a vůle, ale opravdu se to vyplácí. Schválně, co všechno zaregistruješ, když se párkrát během dne zastavíš.

Redaktorka Ivča

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.