Reklamy v televizi, reklamy v rádiu, reklamy na internetu. Všude samé reklamy na věci, které prostě rozhodně musíme mít, protože bez hromady dárků ve třpytivém balicím papíře pod stromečkem přece, alespoň podle reklam, nebudeme mít ty pravé kouzelné Vánoce. Kouzlo Vánoc ale podle mě spočívá v něčem jiném – v tom, že budeme s rodinou a s přáteli.
Vždycky když ale vystrčím nos z domu nebo ze školy, vidím ve městě spoustu lidí, kteří zběsile chodí od obchodu k obchodu a nakupují, jako kdyby měl přijít konec světa. K tomu je všechno (už od října) ozdobené a nasvícené a prodejci nás lákají na výhodné nákupy a slevy. Z Vánoc se tak stal pro většinu lidí hon za dárky.
Dřív jsem si to asi tolik neuvědomovala, ale od té doby, co jsem odjela studovat daleko od domova a do rodné vesnice se vracím jen jednou za čas, protože studuju daleko a jezdit každý víkend domů je náročné, najednou vnímám, jak je kontakt s rodinou vzácný. A tak jsem pochopila, že to největší, co můžu svojí rodině dát, je můj čas a být s nimi. Že si naplánuju učení na zkoušky a psaní seminárek tak, abych o vánočních prázdninách nemusela sedět zavřená v pokoji s knihami, ale mohla jsem pomoct mamce s cukrovím a s úklidem, jít za babičkou a pomoct i jí, jít za kamarádkami…
Moje babička vždycky tvrdila, že ručně vyráběné dárky jsou ty nejlepší. Má pravdu, protože do ručně vyrobených dárků dáváme kus sebe a věnujeme jim svůj čas jako důkaz, že nám na tom druhém záleží. Navíc jsou takové dárky zaručeně originální.
Takže i když vyrazím do obchodu dárky i kupovat, stejně si udělám čas a zase něco vyrobím. Ale hlavně pojedu na Vánoce domů a budu je trávit s lidmi, na kterých mi záleží, ne běháním po obchodech. redaktorka Martina
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.