Práce v redakci IN! není jen o tom, že dostanu zadané články, sednu a píšu. Je potřeba vymyslet, o čem se bude psát, a tak jsme jednoho dne s Bětkou přišly s tím, že bychom mohly napsat sérii článků společně. Náš nápad a hlavně naše nadšení pro věc nadchlo celou redakci a my mohly začít.
Sejdeme se, zajdeme někam do kavárny, objednáme si čaj a domluvíme se, co a jak o našem tématu budeme psát. Navíc jsme si řekly, že to bude skvělá příležitost trochu víc se navzájem poznat. Plán jsme tedy měly, ale jak to tak bývá, plány ne vždy vycházejí.
Bětka navrhla Kavárnu ÕDE v klášteře Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie v Olomouci, kterou jsem neznala, ale hned jak jsem vešla, byla jsem nadšená. Tohle mám na Olomouci nejradši, studuji tu už skoro čtyři roky a stále objevuji nová nádherná místa. Sem se určitě budu vracet. (Do Olomouce i do kavárny.)
Objednaly jsme si s Bětkou čaj a zákusek, vytáhly naše novinářské notýsky na poznámky a… A začaly si povídat o všem, jenom ne o článcích. Zjistily jsme, že jsme obě dvě stejní knihomolové a čteme podobné knihy, takže o témata k hovoru rozhodně nouze nebyla.
Mluvily jsme a mluvily, u toho popíjely čaj. Práce stála a do našich notýsků jsme si psaly seznam knížek, které nám ta druhá doporučila k přečtení. Byl to krásný a dlouhý večer, při kterém jsme probraly všechno od bestsellerů a jejich filmových zpracování, až po méně známé knížky.
Ale nebojte, o články vás neochudíme. Sice jsme v kavárně strávily asi o tři hodiny víc, než bylo potřeba k plánování, ale nakonec se nám stejně podařilo vymyslet to, co jsme chtěly. Takže si dovolím tvrdit, že se v časopise máte určitě na co těšit, protože už zase vzorně pracujeme a čteme jen po večerech. :) Martina
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.