Jsou chvíle, kdy je důležité a zdravé říct "ne". Ale někdy se taky hodí říct výzvám "ano" a posunout se díky tomu dál. Jak rozeznat tyto situace (vhodné pro "ano" vs. vhodné pro "ne") snad nikdo pořádně neví. Nejspíš se to prostě musí vycítit...

Nedávno mě kolegyně oslovila s nabídkou na přednášku pro celé oddělení rehabilitace. Neměla jsem příliš času o tom přemýšlet a v první chvíli jsem měla velkou chuť říct, že ne, že se na to necítím, že nerada mluvím před lidmi a že se mi ten nápad vůbec nelíbí. Ale to byl jenom ten první pocit. Rozum mi napovídal, že by bylo dobré do toho jít, že přece proč by ne. Částečně pro tento hlas rozumu, ale z části taky proto, že mi bylo hloupé to odmítnout, jsem do toho nakonec šla.

Úplně jsem už zapomněla, jaké to je mluvit před lidmi, jaké to je z většího tématu udělat výcuc a ten srozumitelně předat dál. A když jsem se dozvěděla, že na přednášce budou ještě i naše rehabilitační doktorky, tak to mi tedy s nervozitou příliš nepomohlo.

Znovu jsem si prožila ty známé bolesti břicha těsně před akcí, to klepání kolen, i to jak člověk hledá úplně základní slova v hlavě, jako kdyby se snad po něm chtělo vypočítat nějakou složitou matematickou úlohu. No, nebudu lhát, nebylo to zrovna dvakrát příjemné. Nešlo totiž jen o povídání, ale také o praktickou ukázku cvičení s dětmi, akorát že ty děti jsem předváděla já. Takže jsem v rámci motivovaného cvičení dělala před všemi gorilu, kterak si tluče do prsou, žábu chytající mouchu a vrcholem přednášky bylo předvádění kuřete na grilu, jak se otáčí a peče. Ano, i tohle obnáší vaše práce, když se rozhodnete stát dětskou fyzioterapeutkou.

Nakonec ale bylo dobře, že jsem se nezalekla a přednášku jsem odprezentovala. Díky tomu mi kolegové budou přeposílat více svých dětských pacientů, rehabilitační doktorky budou vědět, co znamená, když do zápisu napíšu - žába, špageta či kuře na grilu. A vedení mě podpoří v pořízení pomůcek, které bych si pro své dětské pacienty přála.

Je důležité umět říkat "ne", ale taky je super přijímat výzvy a říct jim "ano". :)

redaktorka Hanka

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.