Milá tazatelko,

předně děkujeme za důvěru, kterou k nám máš.

Nejprve k první otázce. Je možné, že jsi citlivější a proto se ti takoví věci, jako že někdo vedle tebe je, zdají. Ale může to být i jakýsi druh pokušení. Andělé (dobří i zlí existují). Proto je dobré nasadit duchovní zbraň, což sama píšeš, že děláš. Doporučuji také modlitbu k Panně Marii, která je mocnou ochránkyní. Třeba Zdrávas královno.

Doporučuji Ti mít v pokoji svěcenou vodu a večer před spaním i ráno se jí vždy požehnat. Nosíš na krku nějaký křížek či medailku Panny Marie? Pokud ne, tak doporučuji medailu, které se říká tzv. zázračná. Pochází ze zjevení Panny Marie v Rue de Bac. No a nech si ji od kněze požehnat.

Když přijde takový pocit, svěř se cele Ježíšovi.

Věřím, že časem ty ataky přejdou. 

Předpokládám, že doma nemáš žádné amulety, či cokoliv, co by bylo spojeno s magií. Pokud ano, je to třeba vyhodit, spálit, zničit.

K druhé otázce, že máš v sobě druhý hlas. V našem srdci jsou různé hlasy. Dobrý anděl strážný i pokušitel. U Tebe půjde spíše o určitá pokušení. Je třeba se naučit rozlišovat, co je dobré a co zlé. Někdy bývají i ty hlasy spojeny s jistou osobní nejistotou: ať se rozhodnu pro cokoliv, vidím v tom problém; nerad se rozhoduji atd. Jak se rozhodovat? Především se ptát Boha, zda je to, co chci dělat, je jeho vůle, zda jednám dle jeho přikázání. V životě je ale i mnoho rozhodnutí, které nejsou ani dobrá ani zlá. Prostě je vyžaduje život (jdu se učit, jdu pomáhat). Pak je důležitá určitá sebekázeň, aby se člověk učit dělat své úkoly.  

Před časem jsem o takových věcech pro mladé lidi napsal knížku, který vyšla v nakl. Paulínky: Jan Balík: Máš na víc. Mají ji i jako e-knihu. Moc Ti doporučuji si ji pročíst.

Pokud by se Tvé obtíže nezměnily a pokračovaly, pak doporučuji, abys zašla za nějakým starším a zkušeným knězem a popovídala si o tom. Je totiž i určitá možnost, že by zvláště u toho druhého problému mohlo jít o problém psychiatrický.

Ahoj,

myslím, že vůbec nevadí, že jsi šla k přijímání s šaty na ramínkách, a že to hřích není. Občas se stane, že zapomeneme, pospícháme... Je potřeba ale dávat na to pozor, aby se to pokud možno nestávalo. Odhalená kolena a ramena, dekolt či záda jsou považována za moc velké odhalení a nevhodné nejen v kostele, ale třeba i na pracovním pohovoru nebo na různých pracovních pozicích, u maturity atd. A tak když jdeš do kostela, mysli na to, že se jdeš setkat s Ježíšem a chceš, aby to bylo krásné a důstojné setkání, ke kterému patří i dodržení pravidel oblékání :) Martina

Ahoj anonymko,

první dotaz se zřejmě neodeslal. Teď ho tu od tebe máme poprvé.

1. Masturbace je hřích, ale pokud jsi to nevěděla, tak je pochopitelné, že jsi to ani nemohla vyznat ve zpovědi. Vyznej to teď. Vím, že pro mladou slečnu může být nepříjemné říkat něco takového před knězem. Můžeš to vyznat třeba slovy: "Porušila jsem šesté přikázání sama na sobě." Kněz už bude vědět.

2. Nevadí, to není masturbace. Masturbace by to byla, kdyby to byly doteky přímo za účelem vzrušení atd. Nemusíš se tedy bát poškrábat nebo umýt apod.

3. Pravidlo úplně není a hranice mezi lehkým a těžkým hříchem je občas dost tenká. Mezi těžké hříchy patří takové věci jako vražda, smilstvo, velká lež, velká krádež, potrat, neúčast na nedělní mši... Lehké hříchy jsou pak takové spíše všední věci. Z lehkého hříchu se ale může stát těžký hřích, pokud je to něco opakovaného neo se prohlubuje, třeba lenost se často stane těžkým hříchem, pokud přesáhne určitou mez. To stejné lež, někdy zalžeme, protože je to jednodušší, takže to je lehký hřích, když je to ale velká lež, děje se to opakovaně, někomu to ubližuje, tak už je lež těžkým hříchem.

4. Pokud se z těžkého hříchu nevyzpovídáš, protože jsi na něj zapomněla, vyznej ho, až budeš příště ke zpovědi. Pokud to bylo neúmyslné opomenutí, nevadí to. Snaž se tomu ale předcházet pečlivou přípravou na svátost smíření. Pokud nějaký těžký hřích schválně u zpovědi zamlčujeme, tak to už je problém.

5. Pokud nevíš, že jsi spáchala těžký hřích a jdeš k přijímání, tak to nevadí. Až to zjistíš, můžeš to vyznat u zpovědi třeba takto: "Šla jsem ke svatému přijímání po ... , protože jsem nevěděla, že je to těžký hřích." Problém by byl, kdybys věděla, že jsi takový hřích spáchala a stejně k přijímání šla.

Je super, že o svátosti smíření tolik přemýšlíš. Zřejmě nemáš v některých věcech úplně jasno, tak bych ti doporučila mít stálého zpovědníka, kterému se můžeš svěřit a on by ti pomohl více rozlišovat, co je jaký hřích. Můžeš poprosit o pomoc třeba taky učitele/učitelku náboženství. Já bych ti ještě doporučila knížku YouCat: Svátost smíření. Je to taková maličká fialová knížečka, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Je určená pro mladé a mohla by ti pomoct se ve svátosti smíření trochu víc vyznat :) Martina

PS: Vím, že tu od tebe mám ještě jeden dotaz, na ten by měla být odpověď až zítra. Díky!

Milá Z.,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš.

Je super, že jsi rozhodnutá dodržet předmanželskou čistotu a se svým klukem ses na tom domluvila, i když on měl jiný názor. Přesto mezi vámi k určitým intimnostem dochází. Ptáš se, jestli je to masturbace. Není. Masturbace je sebeuspokojování, které člověk dělá sám sobě. Samozřejmě je masturbace hřích. To, k čemu dochází mezi vámi zřejmě bude nějaká forma toho, čemu se většinou říká petting - mazlení, hlazení... Tady neexistuje předpis, co je dovoleno a co ne před svatbou, kromě samotného sexuálního styku. To ale neznamená, že je vše ostatní povoleno. Dotyky, objetí, polibky a různé další něžnosti patří k chození, dva lidé si tak vyjadřují vzájemnou náklonost, podporu a své city. Je ale potřeba dávat pozor, jak daleko to zachází. Různé dráždění může vést k větší a větší žádostivosti, která pak snadno může vést k podlehnutí, oslabení vůle a samotnému styku, ačkoliv původní rozhodnutí bylo jiné. Kromě tělesné stránky je potřeba ve vztahu rozvíjet i ostatní aspekty, především spolu komunikovat. Určitě spolu mluvte o tom, proč je pro tebe tak důležité předmanželskou čistotu dodržovat. I ty se o to dál zajímej, abys upevnila své rozhodnutí a vytrvala. V případě pochybností se neboj probrat tyto věci se svým zpovědníkem nebo nějakým knězem, kterému důvěřuješ. Už jste dost staří, tak by pro vás mohlo být třeba fajn přečíst si Teologii těla pro začátečníky (vydaly Paulínky), která předkládá učení Jana Pavla II. Taky na stránce Víra.cz je spousta otázek a odpovědí k tématu: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/sexualita-predmanzelska Některé by pro vás mohly být zajímavé.

Ať se daří! Martina

Milá K.,

keltské náboženství? Abych řekl pravdu, moc o něm nevíme. Hlavně to bylo náboženství pohanů, tedy lidí, kteří nevěděli nic o Ježíši, tedy v něm skutečně mohl mít prsty i ďábel. Dnes ale toto náboženství dávným předků je spojováno s kdečím, s lidskou fantazií. Oba dva důvody tedy jsou varováním. Ano, člověk, který takovému pohledu na život podlehne, se může nevědomě otevřít pro působení Zlého.

Otázka do diskuse s kamarádem. Co takové náboženství pohanů přineslo? Nic. Křesťanství je zdrojem mimořádného rozvoje člověka a společnosti. Takový rozkvět nepřineslo žádné jiné náboženství a filosofie.

Milá H,

děkuji, že máš k nám důvěru.

Neboj se. Jistě jsi smrtelný hřích nespáchala.

Doporučuji Ti jediné. Až půjdeš příště ke zpovědi, řekni ten hřích, na který jsi si vzpomněla a nic víc.

To, že Ti kněz nedal rozhřešení, to byl jeho omyl. To se stává.

A k svatému přijímání můžeš chodit.

Problém je jedině toto: člověk ví, že spáchal těžký hřích a vědomě ho nevyzná. To jsi neudělala.

Před několika lety jsem napsal pro mladé knihu Balík Jan: Máš na víc, Paulínky. Doporučuji Ti si ji pořídit, Dozví se tam mnoho zajímavého, co Ti může pomoci.

Ahoj,

moc se nám nelíbí takové vystavování a ukazování břicha. Možná ještě někam na pláž přes plavky by to šlo... Rozhodně ale ne do školy nebo do kostela :) M.

Milá H,

zvířecí nebe? No, asi neexistuje, protože zvířata na rozdíl od lidí jsou smrtelná. Nemají nesmrtrelnou duší jako člověk. Máš-li zvířata ráda, jistě je budeš mít kolem sebe i v nebi, pokud se tam svou snahou dostaneš, což ti moc přeji, tak jako sobě.

Milá Beatrice,

super, že přemýšlíš. Víra v Ježíše je pro myslící lidi.

Za prvé, Bible není kniha snadná. Byla psána celá staletí. Jak víme, co do Bible patří, a co ne? V prvních staletích křesťanů biskupové z některých knih nechali číst při mši a z některých, i když dobrých, ne. Zde se projevilo, že biskup má zvláštní vedení Boží a pak i to, že Bible je knihou církve. Bez církve a mimo církev jí není možné porozumět.

Moc Ti doporučuji tři věci.

1)  Uč se modlit. Tedy být potichu s Ježíšem.

2) Studuj víru. Znáš YOUCAT nebo knihu Tweetuj s Bohem?

3) Krista poznáváme i v živém křesťanské společenství. Znáš nějaké centrum života mládeže? Vesmír, Příchovice, Rajnochovice? Moc doporučuji, abys začala na nějaké jezdit. Poznáš Ježíše, tak, jak nikdy před tím.

Ahoj Maky,

poslat někomu na opsání domácí úkol je podvod a dělat by se to nemělo. Ten, komu úkol posíláš, se navíc nenaučí to, co bylo zadané a ubližuje tak sám sobě a svým znalostem. Samozřejmě ve výjimečných situacích (kamarádka měla doma moc povinností, nějaké trápení nebo zrovna jednou na úkol zapomněla) se dají přivřít oči a úkol nechat opsat. V takovém případě by se to totoži dalo brát jako pomoc kamarádce. Rozhodně by to ale mělo být opravdu jenom výjimečně. Martina