Milá Kaktusačko,

ve vztazích to bohužel nefunguje tak, že my máme svoji představu a všechno běží podle ní. Je tady ještě druhá strana (v tomto případě kluk, o kterém píšeš). To, že ho chceš sbalit, je jedna věc. Nemyslíš ale, že kdyby chtěl chodit s Tebou, tak by se už dávno se svou holkou rozešel?

Nechtěj vše vyřešit sama a nech také prostor jemu. Pokud bude chtít, začne chodit s tebou. Můžeš se s ním bavit jako kamarádka, hezky se na něj usmát,... Ale sbalit ho? Neznám žádného kluka, který by byl hrdý na to, že ho sbalila holka. Kluci jsou od přírody "lovci" a nechat se sami ulovit není jejich styl. Chápu, že bys s ním moc chtěla být a že se tím trápíš, ale láska neznamená, že si jen prosazujeme svou. V lásce dáváme prostor i tomu druhému. Jinak to není láska, ale sobectví. Zkus o tom popřemýšlet.  

Myslíme na Tebe.

Milá Eli,

já osobně jsem manželkou teprve krátce, takže nejsem až tak za slovo vzatý odborník, ale je pravda, že jsme si s manželem prošli jakýmsi "zevšedněním" vztahu už během chození, což je naprosto běžné, pokud spolu dva lidé chodí více než půl roku nebo rok. Potom totiž vyprchává zamilovanost, ale zůstává láska. Zamilovanost je jakýsi hnací motor na začátku vztahu, kdy to "jde samo" ale postupně se člověk musí naučit řídit sám :-). Tehdy nastupuje láska.

Je dobré si uvědomit, že zamilovanost a láska nejsou totéž. Láska je každodenní rozhodování se pro toho druhého. Pro to, že ho budu mít ráda, i přesto, že znám jeho chyby a nedostatky. A oplátkou mi je větší důvěra, pochopení, sdílení radosti a bolesti,... Neznám nic hezčího než když se můžu podívat do očí někoho, kdo o mně ví téměř všechno, a přesto mě miluje. Takže ano, vztah může být pořád moc krásný,  ale člověk pro to musí něco dělat.

Jde o to, aby se po vyprchání zamilovanosti naučil pár prožívat hezky každodennost. Aby se ti dva dokázali občas překvapit - vyznáním, milým slovem, drobným dárkem, pomocí, pochvalou,... A aby se snažili překonávat překážky, neshody, komunikovat spolu, smát se spolu,...

Znám spoustu párů, kde to takto funguje a i po letech se mají oba rádi, protože do vztahu oba investují. Kdybychom totiž chtěli být pořád zamilovaní a vidět druhého přes růžové brýle, nenaučili bychom se nikdy mít doopravdy rádi. A nakonec bychom zůstali sami.

Snad Ti má odpověď trochu pomohla. Měj se moc hezky!

Milá Niky,

život není dokonalý film. Filmy jsou předem promyšlené a záměrně dělané tak, aby v nich bylo co nejvíce akce, emocí, napětí,... Aby se divák nenudil. Náš život ale dopředu nepromyslíme a tvoří ho především běžné dny, každodennost, kdy máme často pocit, že se "nic neděje".

A stejně tak každý vztah (i když může začínat jako vystřižený z filmu) dojde časem do fáze každodennosti. Tomu nejde nijak zabránit. Je potřeba se naučit každodennost žít. Samozřejmě, že na začátku vztahu, kdy spolu dva lidé ještě nechodí a "oťukávají se", se dívka může chovat tajemně, nedobytně. Ale později by měla ve vztahu fungovat především upřímnost, otevřenost,... měli byste oba směřovat k větší důvěře. Pokud bys byla stále tajemná a záhadná, tvůj kluk by se nikdy nedozvěděl, co si doopravdy myslíš, a chodil by jenom s nějakým umělým obrazem, který si o Tobě vytvořil, a ne s Tebou - takovou, jaká jsi.

Navíc je vždycky důležitá přirozenost. Některé holky mají "kus tajemna" v sobě, nemusí se o nic snažit. Naopak jiné jsou spíš otevřené a přímé (možná k nim patříš i Ty), a to, že se snaží působit tajemně, působí nepřirozeně a divně. Takže raději než se přetvařovat a dělat něco jenom proto, že to tak je v dokonalých filmech, jednej tak, jak to zrovna cítíš. Pokud Tě tvůj kluk má opravdu rád, pak jsou takové věci jako "málo tajemna" detaily. Důležitější je učit se společně komunikaci, důvěře, respektování názoru toho druhého a růst ve vzájemné lásce. 

Měj se moc hezky! 

Milá Zlartico,

Tvoje otázka se nedá úplně zobecnit, protože každého upoutá něco trochu jiného. Nic ale nepokazíš úsměvem, milým vystupováním, lehce tajemným chováním, tím, že ho občas upřímně pochválíš a také tím, že budeš rozvíjet své záliby a věnovat se jim. Holka, která má nějaké zájmy je rozhodně zajímavější než ta, která si jenom stěžuje, že se pořád nudí a nic ji nebaví. 

Pěkný den! 

Milá lalalo,

cucfleky jsou vlastně modřiny, které vznikají na těle při intenzivním líbání - sáním kůže. Myslíme si, že je to něco, bez čeho se člověk může během chození v klidu obejít. A i později v manželství existují mnohem hezčí způsoby, jak dát druhému najevo svou lásku, než pokrýt jeho tělo modřinami. Nemyslíš?   

Milý Meloune,

je dobře, že žiješ aktivním životem. Na tom není nic špatného, pokud to nenarušuje Tvé vztahy v rodině (například kdyby si rodiče stěžovali, že tvrávíš spoustu času mimo domov nebo sourozencům vadilo, že všechny práce doma musí zastat oni).

To, že se Ti začal líbit jeden kluk, který jezdí na podobné akce jako Ty, podle nás není důvodem, abys tyto aktivity omezila. On se jistě za své povolání také modlí a pokud se zamiluje a rozhodne se pro Tebe, Ty to moc neovlivníš (pokud ho nebudeš úmyslně svádět a nadbíhat mu). Mohl by se do Tebe klidně zamilovat, kdybys přijela jenom na jednu akci. Pokračuj v modlitbách za něj, důvěřuj Bohu a dělej co tě baví, abys mohla dělat šťastnými i lidi ve svém okolí.

Myslíme na Tebe.  

Milá Ou,

zda si to uvědomují nebo ne, to se může případ od případu lišit. Co ale mají kluci (a muži) společné, je touha dotknout se. Bez ohledu na to, jestli je to zrovna vhodné nebo ne. Muž se chce dotknout a tečka.

V tomto směru kluky a muže "vychováváme" my, dívky. Kluk zajde jenom tam, kam mu dívka dovolí. To platí nejen v partnerských vztazích, ale také při tanci či náhodných setkáních. Pokud kluk (muž) drží dívku níž než by měl, pak mu přece dívka může ruku odsunout, napomenout ho nebo klepnout přes prsty. A pokud ani to nepomůže, nemusí s ním tančit. Potom si jistě uvědomí, co s dívkou jeho dotyky dělají.

Zdravíme Tě z redakce a přejeme pěkné dny. 

Milá Moniko,

občas se stane, že se necháme přemluvit k chození, a přitom to tak sami necítíme. Teď už víš, že to nebyl dobrý nápad zahrávat si s city toho kluka a sejít se s ním jenom kvůli ostatním holkám. Teď bys měla tomu klukovi upřímně říct, jak to s Tebou je. Nejspíš ho to bude mrzet, ale je to pro něj určitě lepší než abys s ním zůstávala, když k němu nic necítíš. 

Rozhodně neuděláš chybu, když budeš zatím s kluky jenom kamarádit. Pamatuj, že chození s někým je tvoje věc, a už se do něj nenech nikým manipulovat. Máš na něj ještě spoustu času.

Z redakce Ti přejeme pokoj a radost!

Milá ABC,

tvoje otázka je velice důležitá, protože se ptáš na to, zda jednání tvého chlapce nemůže mít dopady na vaše pozdější manželství. 

Jedním ze základních úkolů člověka a zvláště muže je naučit se ovládat. Psychologové říkají, že dospělost je spojena se schopností odložit uspokojení. Existují velice důležité lidské návyky (tzv. ctnosti), které ve svém jednání (křestané i všichni ostatní) celý život potřebujeme: moudrost, statečnost, umírněnost, spravedlnost. Mírnost je definována klasickými filosofy jako schopnost vlády vůle nad pudy, umožňuje člověku správné užívání dober tohoto světa, např. sexu. 

Z toho, co jsem napsal, je jasné, že Tvůj chlapec zřejmě potřebuje pochopit, že je jeho úkolem dokázat sexuálnímu napětí, které pochopitelně jako každý mladý muž prožívá, odolat. To je náročná cesta k plné zralosti. Muž, který se umí zapřít, umí odolat tlaku pudu, ten je spolehlivějším partnerem do manželství. 

Tvoje otázka, jak vidíš, není otázka spojená s vírou, ale jedná se o zcela obecnou lidskou oblast dozrávání.

Na druhou stranu víme, že žijeme ve světě, který žije kulturu svádění, vede nás k tomu, abychom ihned uspokojili své touhy, emoce atd. Ale to není skutečný život. 

Ještě jednu poznámku. Sledovat pornografii? Sledovat zneuctění člověka, zubožený sex pro ukájení se? To ponižuje člověka. Na pornografii má dnes už mnoho mužů závislost. Sledovat pornografii je dnes velice snadné, ale nedobré a nezdravé.

Zajímavé knihy - psané odborníky:

Sebeovládání - Stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat! Autor: Karel Nešpor  ·  Vydavatelství: Portál, 2013

Žena a muž v rodině. Metamorfózy vztahů v čase Autor: Loucká Pavla, Chvála Vladislav , Trapková Ludmila

Vydáno: 24. 11. 2014, Zvláště kapitola o Sexualitě. 

Milá Nikolo,

je moc dobře, že nebereš vztahy na lehkou váhu a přemýšlíš nad nimi. Rozhodně je to lepší než se vrhnout po hlavě do každého vztahu jenom proto, abys to vyzkoušela a bez lásky (nebo zamilovanosti). Líbí se nám, že nechceš začít chodit jen tak s někým proto, abys "někoho měla". V tom Ti moc fandíme.

Na druhé straně rozumíme i Tvým rodičům, kteří přece jen mají s chozením větší zkušenosti než Ty. A také vědí, že k manželství vede postupná cesta a že i lidé se během chození trochu změní, resp. poznají. A třeba změní na toho druhého názor. K tomu právě doba známosti je. Abychom se poznávali. A tak se stává, že někdy přijdeme na to, že ten, kterého jsme si dokázali představit jako bezvadného manžela, se projeví úplně jinak a vůbec si s ním nebudeme rozumět. A naopak. Navíc, pokud se v budoucnu opravdu zamiluješ, zjistíš, že toho druhého nejdřív budeš vidět jako ideálního partnera a až později začnou vyplouvat na povrch i chyby. Tak to v životě chodí. 

Tím chceme říct, aby sis dala do budoucna pozor na to, že budeš vyhlížet budoucího manžela a přehlédneš kvůli tomu fajn kluka, který sice má (tak jako každý) nějaké ty chyby, ale který Tě bude mít opravdu rád, jenom potřebuje ještě (společně s Tebou) k manželství dospět. Každý vztah se vyvíjí. Od nesmělých pohledů, chození do kina, letmých doteků a držení se za ruce směrem ke stále větší vzájemné důvěře, upřímnosti a zodpovědnosti, překonávání překážek. Tomu všemu se Ti dva společně učí. A to je na chození právě to krásné. Přemýšlej nad tím. 

Na závěr ještě jedna myšlenka z celostátního fóra mládeže: "Nesnaž se najít ideální protějšek. Snaž se ideálním protějškem stát." A také se nezapomínej za svého budoucího partnera modlit. To je nejlepší investice. ;-)

Měj se moc krásně!