Jednou v pátek jsem se postil a nějaká paní se mě zeptala: "Otče, vy držíte dietu?" Ta otázka mne překvapila. "Ne, já se postím," odpověděl jsem. Později mi došlo, že "půst" je dnes pro řadu lidí pojmem téměř neznámým.

Nedávno jsem dostal bonboniéru. Poděkoval jsem, hned jsem ji otevřel a šel jsem nabídnout lidem, kteří zrovna byli u mne na faře. Jedno děvče řeklo, že si nedá. „Otče, ne! Já hubnu!“ řekla. To je případ, kdy někdo drží dietu. Hubne do plavek apod. Někomu dietu nařídí lékař. Pacient může jíst jen určenou stravu v předepsaném množství. Půst ale nemá s dietou nic společného.

Občas v médiích proběhne zpráva, že někdo drží hladovku. Třeba vězni ve vězení. Nejí, aby si vynutili např. lepší zacházení ze strany vedení věznice apod. Půst nemá ale ani s hladovkou nic společného.

Co je vlastně půst?

Co je tedy půst a k čemu je dobrý? V Bibli čteme o tom, jak Bůh poslal proroka Jonáše do města Ninive. Jonáš měl Ninivanům od Boha vzkázat, že žijí velmi špatně a hříšně. Městu hrozila zkáza. Jonáš Boží napomenutí v Ninive vyřídil. A Ninivané? Vyhlásili půst – nejedli, ani nepili, modlili se a odvrátili se od svých nepravostí. Ninive bylo díky postu zachráněno.

Na jiném místě v Bibli je napsáno, jak se postili lidé spolu s prorokem Ezdrášem. Postili se, aby si u Boha vyprosili šťastnou cestu. A Bůh? Ten jejich prosbu vyslyšel.

Postil se také Mojžíš – nejedl a nepil. Mojžíš díky postu lépe porozuměl Bohu.

Cílem postu není tělo zeslabit tak, aby bylo neschopné práce. I půst musí mít své hranice. Svatá Terezie z Avily řekla: „Když půst, tak půst; když koroptev, tak koroptev.“ Posty posilují sílu lidského ducha, vychovávají charakter a pevnou vůli.

Pokus s čokoládou

Rád vzpomínám na jednoho kněze, otce Aloise, ke kterému jsem roky jezdil ke svaté zpovědi. Jednou mi otec Alois řekl: „Petře, máš rád čokoládu?“ Já na to: „Ano, otče, mám.“ A otec Alois pokračoval: „Víš co? Představ si, že máš tu čokoládu na stole a nic ti nebrání si ji rozdělat a sníst ji. Máš na ni chuť atd. Zkus s tím počkat! Řekni si, že si ji nevezmeš hned, ale až za půl hodiny! Jestli se dokážeš ovládnout, zvítězíš sám nad sebou. Tak budeš posilovat svoji vůli. A to se ti může v budoucnu moc hodit!“

Zkusil jsem to! A zkouším to často - nejen s čokoládou. Někdy si říkám: „Tu čokoládu si vezmu až zítra.“ Občas je to opravdu těžké! Ale už tolikrát jsem si vzpomněl na otce Aloise a děkoval mu za jeho radu, protože díky tomuto tréninku své vůle - mého chtění - jsem obstál v mnohem náročnějších zkouškách.

Taková odložená čokoláda se navíc může stát malým, dobrovolným postem. Jak? Jistě jste někdy viděly Ježíše na kříži. On šel na smrt dobrovolně, abychom my mohli dojít do nebe. Kolik sis toho odřekl – z lásky k nám! Můžete říci: „Bože, mám takovou chuť na čokoládu! Ale dnes si ji nevezmu. Chci si ji odříct – z lásky k Tobě!“

Půst obohacuje

Postíte se rády? Anebo jen proto, že je „se to má“? V katolické církvi jsou i povinné posty… Před každým svatým přijímáním je půst aspoň jednu hodinu. Postit se máme každý pátek v roce, pokud na něj nepřipadne nějaká církevní slavnost.

Postit se máme denně v postní době. Postní doba začíná každoročně Popeleční středou a končí na Bílou sobotu. O nedělích v době postní není třeba se postít. Popeleční středa a Velký pátek  jsou dny přísného postu.

Můj kamarád, řeckokatolický kněz, mi vyprávěl, jak jednou prožil jejich šest týdnů Velkého postu před Velikonocemi. Celých šest týdnů nejedl maso, masité pokrmy ani mléčné výrobky. Navíc od pondělí do pátku jedl jen chléb, čaj a nějaké drobnosti. Sytější stravu měl pouze o sobotách a nedělích. Vyprávěl, jak se tímto šestitýdenním postem krásně očistil a osvobodil, vnímal, že je jaksi „bohatší“.

Při mši svaté na Popeleční středu (a to je právě dnes) se kněz modlí: „Bože, dej, ať nás posilní dnešní půst, kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu, abychom se naučili sebeovládáním statečně přemáhat zlo a konat dobro…“

Závěrem:

Pokud chcete zařadit opravdu radikální půst, proberte své plány napřed s knězem, ke kterému se chodíte zpovídat. Velké posty nemá člověk nikdy dělat ze svého rozhodnutí, ale až po schválení od kněze – zpovědníka.

Děvčata, přeji Vám, ať objevíte krásu postu!  P. Petr Souček

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.