Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

schody-do-nebe-glo_i81.jpeg
K zamyšlení

Nebeské tituly

Někdo má před jménem Ing., jiný Mgr., občas se najde někdo, komu se za jménem píše třeba PhD., další velikáni akademického světa ta písmenka různě kombinují. Takže se může stát, že takové jedno obyčejné jméno se vypisuje na celý řádek. Ale jsou ještě jiné tituly. Vlastně mnohem důležitější. Uděluje je Církev některým zesnulým, o kterých se pak mluví jako o ctihodných, blahoslavených nebo dokonce svatých.

Když jsem se o tomhle rozdělení dověděla poprvé, okamžitě jsem si představila nějaké nebeské stupně

Úplně nejníž byli ti, co sice v nebi jsou, ale nikdo si jich nevšímá, pak různí ctihodní, takoví sluhové pro všechno. O něco výš byli blahoslavení. A nejvýš v nebeské hierarchii seděli svatí, na tváři milé úsměvy a postele z nejměkčích obláčků. Celé nebe se mi tehdy smálo a já se dneska směju s ním.

Jediné, co můžeme o životě v nebi říct je, že je to život v neustálé radosti a Boží blízkosti

A taky to, že nám tady na zemi se občas zdá nemožné, že se tam taky jednou můžeme dostat. Proto je pro nás důležité vědět o lidech, kteří svůj boj dotáhli s Boží pomocí do vítězného konce. Když mohli oni, můžeme my taky. Jsou nám povzbuzením, že svatost není něco nedosažitelného a zároveň nám pomáhají svými přímluvami. Už v začátcích existence církve se ujal zvyk uctívání mučedníků pro jejich silnou víru a ochotu obětovat pro Boha svůj život. Postupem času ale přibývalo lidí, kteří sice mučednickou smrtí nezemřeli, ale lásku k Bohu a bližnímu žili opravdu příkladně, radikálně. Proto byl v církvi zaveden způsob, jak docílit toho, aby papež o někom prohlásil, že je v nebi.

 

Návod, jak někomu připojit před jméno sv.

  1. Počkejte, až osoba, kterou považujete za svatou, zemře.

  2. Počkejte dalších pět let (minimálně… existují i výjimky, jako je taková Matka Tereza… kdo by o ní pochyboval? :).

  3. Zajděte za svým biskupem a poproste, jestli by bylo možné zkoumat ctnosti dotyčné osoby. Pokud bude souhlasit on, ostatní biskupové dané země i papež, máte za sebou první malé vítězství a ke jménu člověka je možné připsat služebník (nebo služebnice) Boží.

  4. Proste danou osobu, aby u Boha vyprosila nějaký zázrak.

  5. Zahrajte si na detektiva a najděte všechny důkazy pro to, že daná osoba žila věrně s Bohem a bezvýhradně milovala své bližní. Aby bylo pozdější rozhodování spravedlivé, nesmí se zatajovat ani to negativní, co objevíte.

  6. Vše musí posoudit biskup, ten pak pošle dokumenty Kongregaci pro svatořečení do Vatikánu.

  7. Kongregace pro svatořečení určí člověka, který bude zkoumat život kandidáta na svatořečení. Pokud zkoumání dopadne dobře, můžete mu před jméno začít psát ct., neboli ctihodný (tak zatím skončila třeba Mlada, která dovedla do Čech první řeholnice).

  8. Sežeňte ostatky dotyčné osoby. Čím dál v minulosti žil, tím to bude těžší. Někdy se ani najít nemohou (sv. Anežka – hrob nenalezen, sv. Maximilián Kolbe – spálen v koncentračním táboře).

  9. Zemřel ctihodný mučednickou smrtí? Jestli ano, je to výtah k blahořečení, což je papežské potvrzení o tom, že je dotyčný opravdu v nebi. Ct. se vymění za bl. a jako bonus dostane i vlastní den v církevním kalendáři.

  10. Nezemřel mučednickou smrtí? Tady se hodí zázrak z bodu 3. Pokud není, proste dál. Potřebujete nějaké znamení od Boha, že se ctihodný třeba ještě neočišťuje v očistci. Když se nějaký zázrak stane (a samozřejmě je lékařsky potvrzeno, že jde o nevysvětlitelné a trvalé uzdravení, pokračuje se bodem 8.

  11. Je vám bl. málo a chcete mít před jménem svého milovaného světce sv.? Potřebujete ještě jeden zázrak. Modlete se, zázrak opět zaznamenejte a znova se modlete za to, aby byl církví uznaný jako skutečný. A když to zase vyjde – gratuluju! Máte oficiálně uznaného světce!


Blahoslavený, svatý… není to jedno?

 Prohlášení za blahoslaveného je předstupeň svatořečení a potvrzení, že je dotyčný člověk v nebi a že jej můžeme prosit o přímluvu a veřejně uctívat (např. zasvětit mu kostel, zvolit si ho jako patrona k biřmování). Rozdíl je v tom, že památku blahoslaveného si většinou připomíná jenom diecéze, odkud blahoslavený pochází, kdežto svatého už celá církev. Tak třeba plzeňská diecéze slaví bl. Hroznatu, kdežto jiné diecéze nemusí ani tušit, že někdo takový existuje. Ale když má svátek třeba takový sv. Benedikt nebo sv. Jan Pavel II., slaví se po celém světě. :)

Bětka (časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.

 

Autor fotografie:  rolffimages Adobe Stock


Sdílet na:

 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz