Občas nás někdo něčím naštve. Někdy máme dokonce tu smůlu, že nás už od rána štvou snad úplně všichni, a vypadá to, že nás čeká naprosto příšerný den. V tu chvíli existují dvě možnosti. První je ta, že budu naštvaná na celý svět a budu okolo sebe šířit špatnou náladu. Druhá možnost je povznést se nad to všechno, odpustit druhým a jít dál. Jenže to se lehko řekne…
Vztek, naštvanost… I tyhle emoce k nám patří a není nic špatného na tom, že je občas cítíme. Ne vždycky je všechno růžové a zalité sluníčkem. Důležité je dokázat si tyto emoce pojmenovat a přijít na to, co je způsobilo. Je normální, že se s někým nepohodneme nebo nás někdo něčím naštve. Možná máme o nějaké věci jinou představu, možná někdo udělal něco jinak, než jsme si představovali… Takových věcí, které skončí naším naštváním, zažijeme v životě spoustu. Když si tyto negativní emoce připustíme, snáze se jich pak dokážeme zbavit a zaměřit se na ty pozitivní.
Když se stane něco, co nás naštve, pravděpodobně nejsme daleko od toho, abychom začali křičet, vztekat se a rozčilovat… Z toho ale nikdy nic dobrého nevzešlo. Abychom dokázali věci konstruktivně vyřešit, je potřeba hodit se nejdřív do klidu. Pomůže se zhluboka nadechnout a třeba napočítat do deseti.
Někdy je nejlepším řešením nad zdrojem našeho naštvání mávnout rukou a nechat to plavat, protože se jednalo o nějakou maličkost, která si nezaslouží příliš naší pozornosti. Občas je ale potřeba situaci vyřešit, s druhým si promluvit… To vše v klidu, slušně, bez obviňování.
Když už se těch špatných věcí, co nás rozčilují, nahromadí až příliš, nejlepší je jít a odreagova set. Skvěle se člověk odreaguje při nějaké fyzické aktivitě, což může být nějaký sport, běh nebo třeba procházka v přírodě. Pro někoho ale může být odreagováním třeba odpočinek nebo nějaká kreativní činnost.
Je jedno, čím a jak moc nás ten druhý naštval, nikdy nás to neopravňuje k tomu, abychom ho pomlouvali a všude na potkání rozhlašovali, jak je hrozný. Jasně, postěžovat si blízké kamarádce je v pořádku, protože pomáhá, když se s tím, co nás trápí, svěříme někomu dalšímu. Jen pozor, aby se z toho nestalo rozšiřování drbů, jak je někdo příšerný, a abychom si celou situaci nepřibarvovali. Tím bychom jen dál šířili nenávist a vztek mezi další lidi.
redaktorka Martina
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.