Tak co? Daly jste si letos nějaké novoroční předsevzetí? Já ano, ale mohlo by mi to jít trochu líp. Máme za sebou skoro tři týdny nového roku, což je doba, kdy spousta lidí svoje novoroční předsevzetí vzdává. Tak si pojďme zhodnotit, jak jsme na tom, a možná se trochu namotivovat, abychom vydržely.

Malý pokrok je taky pokrok

Možná se ti plnění tvého předsevzetí nedaří tak rychle, jak sis představovala. V takové chvíli je velmi snadné se na to vykašlat. Nenech se ale odradit. Každý postupujeme svým vlastním tempem. Někdo je akční a jdou mu některé věci rychleji než ostatním. Někdo potřebuje trochu víc času a postupuje při plnění svých cílů pomaleji. Je to tak naprosto v pořádku. Pravděpodobně bude také naše produktivita v průběhu roku kolísat. Některé dny se nám bude dařit lépe, jiné dny budeme mít spoustu dalších povinností a nepůjde to úplně podle plánu. Kolikrát je lepší postupovat po malých krůčcích, ale vytrvat, než se do něčeho pustit intenzivně a po pár dnech se na to vykašlat. On totiž i malý krok dopředu je pořád krok dopředu.

Občas to vypadá, že si musíme dát jako předsevzetí nějakou velkou věc, nebo třeba začít v lednu sportovat a hubnout. Ale kdepak. Předsevzetím může být naprosto cokoliv a klidně to může být i na první pohled „malá“ a „nevýznamná“ věc. Rozčilují se rodiče, že máš pořád v pokoji nepořádek? Zkus si dát jako předsevzetí to, že si budeš v pokoji udržovat pořádek a věnovat se deset minut denně úklidu toho, co jsi ten den roztahala. Nestíháš každé ráno při odchodu do školy? Tak v tom případě pro tebe bude skvělé předsevzetí to, že si věci do školy budeš chystat večer předem. Nebo si dej jako předsevzetí to, že budeš vstávat o chvilku dřív, abys stíhala v klidu.

Mám reálný cíl?

Velmi často je důvodem neúspěchu při plnění našich cílů a předsevzetí to, že jsme si stanovily takovou věc, kterou vůbec není v našich silách splnit. Předsevzetí by mělo být něco, co nás donutí udělat něco navíc a vykročit z naší komfortní zóny, ale zároveň to musí být něco reálného.

Víte, já bych moc ráda za rok přečetla 100 knížek. Zní to strašně skvěle, ale pravda je taková, že by to znamenalo, že musím přečíst skoro dvě knížky za týden. Když vezmu v potaz to, že knížky, které já čtu, mají kolikrát tři sta, čtyři sta stránek, dostávám se do situace, kdy bych musela přečíst třeba sto stránek za den. A to je fakt hodně. Kromě čtení mám i jiné koníčky a občas se chci vidět s kamarády, takže vím, že je nereálné, abych se každý večer mohla několik hodin věnovat čtení. Navíc pokud člověk přečte 100 knížek za rok, tak při takovém tempu většinou už v březnu neví, co četl v lednu.

Fandím všem, kdo zvládnout přečíst tolik knížek, a ještě si to užívají. Já to nejsem. Když jsem si dávala tak velké čtecí cíle, nikdy jsem je nesplnila, protože mě už v únoru odradilo, že jsem nabrala hrozné zpoždění a z náročného předsevzetí se velmi rychle stalo nesplnitelné předsevzetí, protože jsem si spočítala, že tohle už fakt nedoženu. Takže jsem se rozhodla, že moje čtecí předsevzetí jsou vždycky 25 knížek. Letos jsem přečetla zatím jenom jednu a další jsem ještě neotevřela, proto už začínám mít trochu skluz. Je ale teprve začátek roku a já mám pořád spoustu času to dohnat.

Začít se dá kdykoliv

Spousta lidí nemá ráda novoroční předsevzetí, protože říkají, že si předsevzetí mohou dát kdykoliv jindy. A v tom mají pravdu. Pokud člověk něco chce, může se do toho pustit třeba právě teď. Na druhou stranu jsou tu lidé, kteří potřebují nějaký vnější podnět, což může být právě třeba Nový rok, aby s něčím začali. A když už je Nový rok za námi, může být tímto startem třeba začátek nového pololetí. Nikdy totiž není pozdě začít.

Ať už jste se letos pustily do čehokoliv a kdykoliv, moc vám držím palce, ať se vám to daří.

redaktorka Martina

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.