S malými dětmi to někdy není jednoduché, co se jim ale nedá upřít, je to, že prostě umí žít. Tak nějak intuitivně vědí, co je důležité a co ne, prožívají každou chvíli naplno a můžou nás tím v mnohém inspirovat. Jak třeba?
- Žít přítomný okamžik. Pro batolata neexistuje stres z toho, co bude za měsíc, nebo výčitky z toho, co se stalo před půl rokem. Žijí tady a teď, protože vědí, že to je všechno, co mají k dispozici.
- Nezakazovat si pocity. Ať je to intenzivní radost nebo chuť plakat, je důležité to, co cítíme, skutečně prožít. Nemusíme se stydět.
- Radovat se z maličkostí. Kopeček zmrzliny? První uzrálá jahoda? Tričko s oblíbeným obrázkem, které jsem dlouho neměl/a na sobě? To všechno si zaslouží radost. 😊
- Vidět pozitiva. Když je dospělý naštvaný, že prší, děti už obouvají gumáky (holínky) a běží dovádět do kaluží. (Skoro) ve všem zlém je něco hezkého.
- Nechat se vést a důvěřovat. I děti se občas vzpouzejí vedení rodičů a chtějí si prosadit svou, vědí ale, že jsou (ještě) moc malé na to, aby všechno zvládly samy, a tak se nechají vést a bezmezně věří, že rodič ví, co dělá, a nekonečně je miluje. Tak je to i s námi jako s Božími dětmi. 😊
redaktorka Marta
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.
Autor fotografie: DPC 85481106 Igor Mojzes